Úloha lázeňské péče v prevenci duševního zdraví

Souhn: V současné době se problematika duševního zdraví stává skutečnou výzvou pro světovou společnost. Je pozorován zejména výrazný nárůst počtu lidí trpících úzkostnými poruchami a různými typy depresivních onemocnění a poruch osobnosti. Preventivní lázeňské léčebné pobyty ve specializovaných lázeňských zařízeních vedou ke zvýšení odolnosti vůči působení nepříznivých zátěžových vlivů a představují významný nástroj prevence psychických a psychosomatických onemocnění.

Klíčová slova: depresivní onemocnění, léčebné lázně, prevence

The role of spa care in the prevention of mental health

Summary: Mental health is currently a great challenge for a global society and an important part of the public health mission. There has been a significant increase in the number of people suffering from anxiety disorders and various types of depressive illnesses and personality disorders. Many complications and lengthy recovery can be avoided by preventing these problems early. One of the most important components of prevention is a complex spa treatment.

Keywords: depressive diseases, medical spa, prevention

Ing. Alina Huseynli, MBA^1,2,MUDr. Ladislav Špišák, CSc.^1
1 Institut lázeňství a balneologie, v. v. i.
² Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni

 

Pod pojmem „duševní ­zdraví“ podle Světové zdravot­nické organizace (WHO) rozumíme stav, který „jedinci umožňuje realizovat vlastní nadání, vyrovnávat se s běžnými životními stresory, produktivně a úspěšně pracovat a podílet se na životě vlastní společnosti“ (WHO, 2004). Oblast duševního zdraví se tedy nezaměřuje pouze na léčbu duševních onemocnění, ale také na jejich prevenci a na rozvoj duševního zdraví obecně.

V současné době se problematika duševního zdraví stává skutečnou výzvou pro světovou společnost. Je pozorován zejména výrazný nárůst ­počtu lidí trpících úzkostnými ­poruchami a různými typy depresivních onemocnění a poruch osob­nosti – mezi lety 1990 a 2013 se počet úzkostných poruch zvýšil o 42 % a ­počet onemocnění a poruch spojených s depresí dokonce o 54 % (UK Ministry of Defence, 2018). Určitou roli zde hraje i spojitost mezi rozvojem moderních technologií a lidskou psychikou. Podle posledních dostupných dat WHO deprese postihuje přibližně 40 milionů lidí po celém světě, což je přibližně 4,3 % populace (WHO, 2017).

Duševní zdraví ovlivňuje řada faktorů, ať už se jedná o vlivy pozitivní, či negativní. Jedním z typických negativních faktorů ohrožujících duševní zdraví je stres. Termín stres se používá ve dvou různých významech:

1. ve smyslu situace člověka, ­který se nachází v nepříznivých podmín­kách;
2. ve smyslu nepříznivých vlivů (takzvaných stresorů), které k této situaci vedou.

Stresor představuje jakýkoli podnět, který vychyluje nejen fyziologickou, ale i psychickou rovnováhu. Stresory můžeme rozdělit na fyziologické, psychické a sociální.

Mezi fyziologické stresory patří například bolest, nemoc, úraz, nenaplnění základních životních potřeb, špatné environmentální a hygienické podmínky.

Psychické stresory představují podněty, které jedinec vnímá jako ohrožující, jsou to například negativní emoce, strach z nenaplnění očekávání, obavy ze selhání, pracovní přetížení, zvýšená únava a podobně.

Mezi sociální stresory mohou ­patřit například náročné životní události – úmrtí nebo onemocnění člena rodiny, rozvod, neshody v manželství, pravidelné konfliktní situace v rodině a nejbližším okolí (Švamberk Šauerová, 2018). Při definování stresové situace je potřeba brát v úvahu „poměr mezi mírou (intenzitou, velikostí, tlakem a podobně) stresogenní situace (stresoru či stresorů) a silou (schopnostmi, možnostmi a podobně) danou situaci zvládnout“ (Křivohlavý, 2009). O stresu proto hovoříme pouze v případě, pokud je míra intenzity stresogenní situace vyšší než schopnost konkrétního jedince tuto situaci zvládnout. Nadlimitní situací může být jak jedna kritická situace (například ztráta blízké osoby), tak i velké množství běžných každodenních problémů.

Mezi pozitivní faktory, které přispívají k dosažení duševní pohody, můžeme zařadit zdravou výživu, pravidelný pohyb, dostatečný spánek, zdravou a přátelskou atmosféru na pracovišti, dostatek pozitivních sociálních kontaktů, dobré vztahy se sousedy, příbuznými i přáteli. Důležitým faktorem podporujícím duševní zdraví je životní optimizmus – zvládání nelehkých životních situací, uvědomování si smyslu života i vlastní zdatnosti a také sebedůvěra.

Dysbalancí ve prospěch negativních faktorů vzniká celá škála problémů, které mohou vyústit v duševní onemocnění. Chronický stres a pocity nedostatečného zvládání životních zkušeností mohou vyvolávat pocity beznaděje, které se v případě dlouhodobého působení stávají součástí takzvaného depresivního syndromu (Praško, 2003).

Komplexní lázeňská léčba

Komplexní lázeňská léčba jako systematizovaná všeobecná terapie svým charakterem i šíří představuje jednu z nejvýznamnějších složek prevence, a to ve všech jejích fázích: od formování pozitivního zdraví ke zvýšení odolnosti vůči působení nepřiznivých zátěžových vlivů přes prevenci komplikací již vzniklé choroby až po vlastní léčbu.

Účinek lázeňské léčby na organizmus spočívá ve složitých reflektorických a humorálních procesech. Přímým a nepřímým působením na nervovou soustavu, vytvářením nebo přetvářením podmíněných reflexů a působením humorálních a hormonálních vlivů. Cílené aplikace přírodních léčivých zdrojů pomáhají normalizovat snížené adaptační schopnosti organizmu (Jandová, 2009). Aktivací fyziologických obranných mechanizmů je zvyšována odolnost organizmu a vegetativní rovnováha. Současné působení jednotlivých složek lázeňské léčby na jednotlivé orgány a na celý organizmus vede k celkové změně reaktivity organizmu. Je nutné zdůraznit, že prostá rekreace bez lékařského vedení a léčebného režimu nemůže splnit svoje preventivní poslání.

Neoddělitelnou součástí lázeňské léčby je edukace pacienta prováděná zdravotnickým personálem lázeňského zařízení. Zaměřuje se především na korekci domácího a pracovního režimu, a to jak pohybového, tak i dietního, na zdravý životní styl, nutnost odpočinku, na používání pomůcek, dodržování účelné farmakoterapie, na selfmonitoring, na zákaz/omezení rizikových faktorů (Špišák, 2020).

Integrální součástí lázeňské péče je lázeňský režim se svým rytmickým uspořádáním, který klade velký důraz na pohybovou aktivitu v lázeňské přírodní krajině. Lázeňské prostředí umožňuje využití téměř všech forem pohybové terapie, proto lázeňský pobyt můžeme považovat za jeden z optimálních způsobů, jak navrátit pohyb do života pacientů. Terénní kúry v lázeňských lesích, které se vyznačují individuální zátěží, celkovým tréninkem, pobytem na čerstvém vzduchu a zážitky z krajiny, jsou součástí komplexní lázeňské péče prakticky ve všech lázních v České republice.

Věda a výzkum

Výsledky řady zahraničních studií z posledních let prokazují souvislost mezi pobytem v přírodě a zvýšením psychické pohody sledovaných subjektů, případně studie ukazují, že pobyt v přírodě má výrazně větší vliv na zdraví v porovnání s obdobnými aktivitami v městském prostředí či tělocvičně (Huseynli, 2021). Pobyt v lázeňské přírodě má pozitivní vliv nejen na odbourávání takzvaného klasického stresu, ale působí i například proti syndromu vyhoření, který ve značné míře ovlivňuje kvalitu života osob a vykazuje podobné charakteristiky s některými duševními poruchami. Jedná se o proces, který probíhá v několika fázích: idealistické nadšení → sta­gnace → frustrace → apatie → vyhoření. Důsledky syndromu vyhoření se projevují i v oblasti fyzického zdraví. Bylo prokázáno, že existuje určitá souvislost mezi syndromem vyhoření a krevním tlakem, srdečním pulzem, koronární mikrocirkulací, imunitou a endokrinním systémem, nervovým systémem, alergiemi, chronickými bolestmi hlavy, hmotností, poruchami spánku, únavou a ospalostí (Hloušková et al., 2021).

Při procházce v lesním prostředí naopak dochází ke snižování krevního tlaku, zlepšení kvality spánku, prodloužení jeho délky, snižování hladiny stresových hormonů, normalizaci vegetativních funkcí a dosažení vnitřní rovnováhy (Sudimac et al., 2022; Yamaguchi et al., 2006; Li et al., 2011; Toda et al., 2013; Ochiai, 2015).

Pozitivní vliv terénních kúr v lesním prostředí na psychický stav a zlep­šení nálady lázeňských hostů potvrzují i výsledky standardizovaného dotazníkového šetření Institutu lázeňství a balneologie, v. v. i. Byla potvrzena hypo­téza, že existuje statisticky významný rozdíl ve všech dimenzích (napětí, deprese, hněv, vita­lita, ­únava a zmatenost) dotazníku Profile of Mood States před kondiční procházkou nordic walking v lázeňských lesích Karlových Varů a po ní. U zúčastněných probandů došlo k významným změnám jednotlivých dimenzí aktuál­ního psychického stavu. Snížila se hladina napětí, deprese, únavy, hněvu, zmatku a zvýšila se vitalita (graf 1). Největší změna po absolvování lázeňského pobytu byla dle hodnot mediánů a průměrů pozorována v oblasti vitality (Huseynli, Marková, 2021). Další významná změna ve smyslu snížení nastala v oblasti únavy. Únava je přirozenou reakcí organizmu na vyčerpání zásob energie ve svalových a nervových buňkách (Nakonečný, 2000). Únava, která trvá déle než několik dní, v případě, že neodpovídá vynakládané námaze, může být projevem onemocnění nebo poruchy organizmu. Tendence podceňovat signály únavy může mít fatální následky.

K celkové psychické vyrovnanosti po procházkách v lesním prostředí vede nejen samotná pohybová terapie. Řada vědeckých prací ukazuje, že přítomnost specifických přírodních faktorů má významný léčebný účinek na lidské zdraví (Chen et al., 2015; Cho et al., 2017). Využití přirozené inhalace terpenů (těkavých organických látek) při procházkách lázeňských pacientů potencuje léčebný účinek lázeňské léčby. Je ale nutné prokázat přímý vztah zvýšené koncentrace těchto látek a léčebného efektu na lidské zdraví.

 

Závěr

Preventivní lázeňské léčebné pobyty ve specializovaných lázeňských zařízeních vedou ke zvýšení odolnosti vůči působení nepříznivých zátěžových vlivů a představují významný nástroj prevence psychických a psychosomatických onemocnění. Výdaje na preventivní programy zabraňující vzniku a rozvoji mentálních problémů mohou mimo jiné ušetřit budoucí náklady na zdravotní a sociální péči o jedince s následným duševním onemocněním. 

Literatura

1. CHEN W., LIU Y., LI, M. et al. Anti-tumor effect of α-pinene on human hepatoma cell lines through inducing G2/M cell cycle arrest. J. Pharmacol Sci 2015; 127(3): ­332–338. doi: 10.1016/j.jphs.2015.01.008.
2. CHO K. S., LIM Y. R., LEE K. et al. Terpenes from forests and human health. Toxicol Res 2017; 33(2): 97–106. doi: 10.5487/TR.2017.33.2.097.
3. HLOUŠKOVÁ P., HUSEYNLI A. Syndrom vyhoření je daň za neustálé „ještě více, rychleji, dál“. Komora 2021; 22(8): 60–61.
4. HUSEYNLI A. Pohyb v lesním prostředí jako součást lázeňské léčby. In: ŠAUEROVÁ M. M. (ed). Pohyb a prožitek v multioborovém pojetí. Praha: Vysoká škola tělesné výchovy a sportu PALESTRA 2021. ISBN 978-80-87723-91-3.
5. HUSEYNLI A., MARKOVÁ V. The mental health benefits of Nordic walking training in natural therapeutic landscape of Karlovy Vary. Acta Salus Vitae 2021; 9(2): 36–43.
6. JANDOVÁ D. Balneologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing 2009. ISBN 978-80-247-2820-9.
7. KŘIVOHLAVÝ J. Psychologie zdraví. 3. vyd. Praha: Portál 2009. ISBN 978-80-7367-568-4.
8. LI Q., OTSUKA T., KOBAYASHI M. et al. ­Acute effects of walking in forest environments on cardiovascular and metabolic parameters. Eur J Appl Physiol 2011; 111(11): ­2845–2853. doi: 10.1007/s00421-011-1918-z.
9. NAKONEČNÝ M. Lidské emoce. 1. vyd. ­Praha: Academia 2000. ISBN 80-200-0763-6.
10. OCHIAI H., IKEI H., SONG C. et al. Physio­logical and psychological effects of a forest therapy program on middle-aged females. Int J Environ Res Public ­Health 2015; 12(12): 15222–15232. doi: 10.3390/­ijerph121214984.
11. PRAŠKO J., HERMAN E., HOVORKA J. et al. Smíšená úzkostně depresivní porucha: příručka pro klinickou praxi. [online]. Dostupné na: https://is.muni.cz/el/ped/jaro2012/SZ7BK_ZVZD/um/PSYCH/prasko.pdf.
12. SUDIMAC S., SALE V., KÜHN S. How ­nature nurtures: Amygdala activity decreases as the result of a one-hour walk in nature. Molecular Psychiatry 2022. doi: 10.1038/s41380-022-01720-6.
13. ŠPIŠÁK L. Manuál lázeňské léčebně-rehabilitační péče, obecné principy a speciální přístupy dle indikací. Institut lázeňství a balneologie 2020.
14. ŠVAMBERK ŠAUEROVÁ M. Techniky osobnostního rozvoje a duševní hygieny učitele. 1. vyd. Praha: Grada Publishing 2018.
15. TODA M., DEN R., HASEGAWA-OHIRA M. et al. Effects of woodland walking on salivary stress markers cortisol and chromogranin A. Complement Ther Med 2013; 21(1): 29–34. doi: 10.1016/j.ctim.2012.11.004.
16. MINISTERY OF DEFENCE. Ministry of Defence Annual Report and Accounts 2018–2019: 67. [online]. Available from: https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/831728/MOD_Annual_Report_and_Accounts_2018-17_WEB__ERRATUM_CORRECTED_.pdf.
17. WHO. 2004. Promoting mental health: Concepts, emerging evidence, practice: Summary report / a report from the World Health Organization, Department of Mental Health and Substance Abuse in collaboration with the Victorian Health Promotion Foundation and the University of Melbourne. [online]. Available from: https://apps.who.int/iris/handle/10665/42940.

 

---

O autorech

Ing. Alina Huseynli, MBA
Absolvovala bakalářské a navazující magisterské studium v oboru Ochrana a využívání přírodních zdrojů na České zemědělské univerzitě v Praze. V rámci studia se věnovala stanovení celkového množství a kvalitativního zastoupení nízkomolekulárních organických kyselin a dalších půdních charakteristik v celkové a rhizosférní půdě. Od roku 2019 pracuje v Institutu lázeňství a balneologie, v. v. i., kde se věnuje preventivní úloze lázeňské léčby, výzkumu takzvané terapeutické krajiny a inovacím v lázeňství. V roce 2021 absolvovala MBA studium ve studijním programu Management zdravotnictví. Od roku 2022 je studentkou doktorského studijního programu Hygiena, preventivní lékařství a epidemiologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Je autorkou a spoluautorkou odborných článků z výše uvedených oblastí publikovaných v českých i zahraničních časopisech.

prim. MUDr. Ladislav Špišák, CSc.
Je předsedou Rady Institutu lázeňství a balneologie, v. v. i., vedoucím lékařem Sanatoria Savoy Westend v Karlových Varech a externím pracovníkem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Má více než 30leté zkušenosti s vedením lázeňských sanatorií. Je absolventem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, má atestaci z vnitřního lékařství, fyziatrie, balneologie a léčebné rehabilitace. V roce 1986 úspěšně ukončil doktorské studium na 3. LF UK v Praze, tématy jeho kandidátské práce byla diabetologie a léčebná rehabilitace v lázeňství. Je členem ČLS JEP, společností gastroenterologické a diabetologické. Je autorem více než 50 vědeckých prací a sdělení v lékařských periodikách, na konferencích v České republice i v zahraničí.

 

 

 

• tisk
• předplatit si