Splněné sny

Kdo by neznal Mattoniho kyselku? Za jejím rozvojem stojí úžasný obchodní talent Heinricha Mattoniho, který se stal předním expertem na zpracování a prodej minerálních vod. Jaká byla cesta jeho úspěchu?

 

Pokud zavítáte na západ naší vlasti a vypravíte se severo­východně od Karlových Varů, narazíte na malebnou vísku v údolí řeky Ohře s názvem ­Kyselka. I když sláva této lázeňské obce skončila před mnoha lety, místo svádí i dnes k procházkám po místních stezkách a lesních pěšinkách. Troufám si říci, že toto místo je kouzelné a jeho bohatá historie je zde patrna na každém kroku, prostě zde najdete genius loci. Vraťme se o století a kousek zpět a zaposlouchejme se do ruchu uliček Kyselky…

Všude shon, uspěchaní poslíčci, zkušební tóny hudebního tělesa… valčík, polka… poslední úpravy výzdoby a přípravy se chýlí ke konci. Píše se rok 1893 a na léčení přijíždí sám následník trůnu Otto Habsburský. To už je důvod k oslavě, ne? V čele uvítacího průvodu císařský rada Heinrich Mattoni – zakladatel lázní Kyselka. Ale nepředbíhejme.

Dne 11. srpna roku 1830 se narodil jako třetí dítě Tereze a Karlu Mattoniovým syn, který dostal po dědečkovi jméno Heinrich Kašpar. I když otec zamýšlel mít ze syna právníka, jeho studijní výsledky, ba ani chování tomu neodpovídaly. Jediný, v čem malý Heinrich již od dětství vynikal, byl obchod. Dokázal prodat skutečně vše a jeho obchody byly vždy ziskové. Co naplat, že se tu a tam něco ztratilo? Jelikož rodiče měli pekařství, svůj obchodní talent zdokonaloval nejprve na prodeji lázeňských oplatek, později na skle a vlastně na všem, co se vyskytlo a nabízelo příležitost.

To, že se v jeho blízkosti ­nachází „zlato“, jak rád říkával pramenům v okolí Karlových Varů, si uvědomil po vyslechnutí přednášky dr. Löschnera, významného propagátora lázeňství, pediatra a profesora na univerzitě v Praze a později i svého přítele. Od té doby dělal vše pro to, aby vodu mohl výhodně zpeněžit. A jelikož jako mladý neměl finanční hotovost, rozhodl se oženit, čímž majetek přinesla budoucí žena Wilhelmína Knollová.

I když vody z Mariánských a Františkových Lázních se již dávno distribuovaly po celém světě, Karlovy Vary byly v tomto ohledu notně pozadu. A to i přesto, že její účinky byly světově známé. Městská rada se rozhodla prameny pronajímat, což platilo až do roku 1848. Revoluční období obchodům nepřálo a nájemci se rozhodli pachtovné již více neobnovit. V roce 1854 bylo pachtovné stanoveno na 6 tisíc zlatých, nicméně zájemce se nenašel. Proto bylo započato s licitací, které se zúčastnil i otec Heinricha (coby městský zastupitel), ale pouze v domnělé tajné roli přihazovače. Zájemci celkem byli čtyři. Jaké bylo překvapení, že pan Karel Mattoni licitaci vyhrál v částce 7 tisíc zlatých? Sám byl nešťastný, nikoli však jeho syn Heinrich.

Heinrich se chopil příležitosti, a i když se kvůli finančním prostředkům zapůjčeným od tchána musel podělit o obchod se švagrem, pořád to byla příležitost. A chopil se jí skutečně se ctí. Své obchody započal ve Vídni a neudělal chybu. Svým umem si brzy podmanil vyšší společnost, do které byl uveden. Pokud na cestu do Vídně jel vedle kočího v obnošených šatech, zpět už dostavníkem v novém obleku. Na to vše si vydělal. A jeho obchodní talent rostl. Naučil se pohybovat ve všech kruzích, používat reklamu, zdokonalil obchodní taktiku. Díky tomu mohl již po roce tchánovi vrátit vypůjčené finance za pacht.

Tak jak jej dr. Löschner upozornil na „zlato“ ve vodě, při jedné ze svých společných projížděk zavítali i do obce Kyselka (dříve Giesshübl). Opět doktor loboval za investice do této malé obce coby lázní a přispěchal i s rozborem cenných pramenů. Mattoni byl myšlence nakloněn, i když zprvu váhal. Dr. Löschner pokračoval ve svých vizích a ukázal Mattonimu, jak se stát mimo jiné „dvorním dodavatelem Karlovy vody na císařský dvůr“. Dvorní dodavatel Mattoni bohatl nikoli lstí, ale opět tvrdou prací a svým výborným obchodním umem a talentem. Téměř každý stát a všechna větší města měly svá zastupitelství a sklady s Karlovou vodou. Ale nebyl by to Mattoni, kdyby nešel dál. Tentokrát si zvolil za svůj cíl Ameriku a i tato země jej okouzlila. Začínal v New Yorku. Amerika přivedla Mattoniho na mnoho inovátorských myšlenek a rozšíření obchodu, což se mu opět vyplatilo.

Mattoni chtěl ovšem ještě víc, šlechtický titul a stát se konečně sám majitelem. Nikoli s rodinou Knollů, ale sám za sebe, za Mattoniho, za svoji rodinu a děti. I když si na to vše musel počkat, vyplatilo se. Roku 1867 si vody v obci Kyselka pronajal, v roce 1870 uzavírá pachtovní ­smlouvu a v roce 1873 kupuje od majitele Heřmana Černína z Chudenic veškeré pozemky a stavby v Kyselce. Stává se majitelem.

Začal velmi nákladně rekonstruovat a lázně zvelebovat. Vystavěl novou kolonádu, nové hotely a restaurace, zastřešil prameny, vytvořil promenádu, kapli svaté Anny, postavil lanovou dráhu, vodoléčebný ústav, umělý skalní vodopád, elektrárnu, modernizoval stáčírnu vody a hliněné nádoby nahradil sklem. Velmi dlouho bojoval o možnost mít v lázních železnici. Vystavěl nádraží, železniční most, ale povolení nepřicházelo. Rozhodl se proto nejdříve získat šlechtický predikát „von“ a i to se mu po slyšení u císařovny ve Vídni a složením patřičného finančního obnosu podařilo.

Začínali jsme toto vyprávění pro Mattoniho slavným rokem 1893. Otto Habsburský v Mattoniho lázních načerpal nové síly, uzdravil se a jako poděkování přišlo Mattonimu povolení k železniční přípojce. Pohádka? Pro Mattoniho ano. Konečně splněný sen o železnici v Kyselce, o kterou usiloval marně tolik let.

Svoji životní pouť zakončil v květnu roku 1910. V jeho odkazu pokračovala dál jeho paní Wilhelmína a děti. Rodina Mattoni byla majiteli Kyselky až do konce druhé světové války. Dodnes nese minerální voda jeho jméno a ve znaku má červenou orlici, tak jak ji do tohoto rodu přinesli předkové. Stejně tak zde nalezneme sochu Heinricha Mattoniho v životní velikosti, jeho vilu, kterou nákladně přestavěl v honosné sídlo.

Tak by tato pohádka mohla skončit. Bohužel stav současných lázní už taková pohádka není. Ale budeme věřit, že lázním Kyselka se opět jednoho dne navrátí pracně vydobytá sláva, kterou si už jen z úcty k panu Mattonimu určitě zaslouží. 
 

Heinrich Kašpar von Mattoni

→ Narozen 11. srpna 1830 v Karlových Varech.
→ Obchodník, podnikatel a průmyslník (nejen v oblasti lázeňství).
→ 1858 sňatek s Wilhelmínou, rozenou Knollovou (6 dětí, které se dožily dospělosti).
→ 1870 jmenován c. k. dvorním dodavatelem minerální vody.
→ 1889 povýšen císařem Františkem Josefem I. do rakouského šlechtického stavu.
→ Majitel realit, majitel lázní Kyselka.
→ 14. května 1910 v Karlových Varech umírá na infarkt myokardu.
→ I po více než 100 letech nese známá minerální voda jeho jméno.

Literatura

1. KŘÍŽEK V. Obrazy z dějin lázeňství. Praha: Avicenum 1987. ISBN 735-21-08/31.
2. MACHEK B., DOLEJŠÍ M. Dravec Mattoni. Plzeň: Koniáš 1992. ISBN 80-900167-6-6.
3. WIKIPEDIA 2022. Heinrich ­Mattoni. [online]. Dostupné na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Heinrich_Mattoni.

 

PhDr. Bára Svátková-Kvapilová,
Vysoká škola zdravotnická, Praha

 

 

• tisk
• předplatit si