Kdy zajít za nefrologem? Nemocné ledviny nebolí. Je tedy potřeba nechat se vyšetřit

Autorkou projektu Zdravé ledviny je MUDr. Silvie Rajnochová Bloudíčková, Ph.D., DBA, vedoucí  Nefrologické a transplantační ambulance IKEM. Jak sama říká, Češi o ledvinách mnoho nevědí. Pojďme si tedy projekt zaměřený na tento často opomíjený orgán představit.

 

Každý rok na druhý čtvrtek v březnu připadá Světový den ledvin (letos 10. března). Co je to za den, na co upozorňuje?

Světový den ledvin (World kidney day) je každoročně vyhlašován mezi­národními organizacemi International Federation of Kidney Founda­tions (IFKF) a International Society of Nephrology (ISN) vždy s určitou tematikou, která se zaměřuje na osvětu v problematice nemocí ledvin, například se věnuje chronickému onemocnění ledvin (CKD – chronic kidney disease), nebo genetickému pozadí onemocnění ledvin.

Projekt Zdravé ledviny vznikl v roce 2020 za účelem zvýšení informovanosti veřejnosti o CKD a možnostech jeho prevence a léčby. CKD je možno řadit k civilizačním onemocněním, neboť postihuje 10 % populace, což znamená, že nějakým jeho stupněm trpí každý desátý člověk. Onemocnění se může postupně zhoršovat až do té míry, že dojde k úplnému selhání funkce ledvin a je nutná její náhrada formou transplantace či dialýzy. V České republice podstupuje pravidelnou dialyzační léčbu přibližně 6,5 tisíce pacientů, transplantaci ledviny asi 500 pacientů.

Důležitá je osvěta, protože právě civilizační onemocnění jako diabetes, hypertenze, obezita a kardio­vaskulární choroby jsou hlavními příčinami CKD. Mezi další příčiny patří specifická onemocnění ledvin, glomerulonefritidy, a rodinný výskyt onemocnění ledvin (genetické ­choroby, například polycystóza).

Připomeňme si funkci ledvin, proč jsou vlastně tak důležité?

Ledviny jsou neuvěřitelný orgán, který zajišťuje stabilitu vnitřního prostředí. Ledviny očišťují organizmus od odpadních a toxických látek, ­které orga­nizmus vytváří, odstraňují je močí, zabezpečují správné hospodaření s vodou, udržují správnou koncentraci minerálů (sodíku, draslíku, chloridů, vápníku, fosforu, hořčíku a dalších), regulují krevní tlak, produkují řadu hormonů důležitých pro tvorbu červených krvinek a správnou funkci kostí.

Pokud ledviny nefungují správně, začnou jednotlivé systémy selhávat a objevovat se komplikace, které pacienta přivedou k lékaři.

Ledviny jsou párový orgán, který se skládá ze dvou funkčně odlišných částí – kůry a dřeně. Základní stavební jednotkou je nefron tvořený klubíčkem, takzvaným glomerulem, a odvodným kanálkem (tubulem). Přes glomeruly protéká krev, filtrací vzniká primární moč, která pak prochází tubuly, přes které se vstřebávají potřebné ionty a tvoří tak definitivní moč.

Ledvin jsou složitým a ­energeticky náročným orgánem, neboť každou minutu přefiltrují 1,2–1,3 l krve, což představuje 25 % klidového srdečního výdeje. Ledviny a srdce fungují jako spojené nádoby, pokud má problém srdce, mají problém i ­ledviny a naopak.

Jaké jsou nejčastější příčiny onemocnění ledvin a jejich selhávání?

První, majoritní, skupinu tvoří choroby civilizační – vysoký krevní tlak, diabetes, ateroskleróza, přechozené záněty, které mohou sekundárně způsobit onemocnění ledvin (například přechozená angína, infekce močových cest), metabolický syndrom nebo i nadměrné užívání léčiv (například nesteroidní antirevmatika).

Druhou skupinu tvoří primárně ledvinná onemocnění, glomerulonefritidy, geneticky podmíněná onemocnění a systémová onemocnění projevující se na ledvinách, například systémový lupus, vaskulitidy či sklerodermie.

Jak probíhá selhání ledvin? Proč se projevuje chronické onemocnění ledvin často až v terminální fázi?

Selhání může proběhnout akutně, rychle a z plného zdraví, nejčastěji v důsledku primárního ­onemocnění ledvin. Pacienta k lékaři obvykle přivedou obtíže jako otoky dolních končetin, krev v moči, problémy s močením (pokles nebo nadměrné množství moči), dušnost, hypertenze, bolesti zad či únava.

CKD je záludné v tom, že ­zejména v časných stádiích nemívá ­žádné příznaky a nezpůsobuje žádné ­obtíže. Naopak organizmus je schopen na postupnou ztrátu funkce ledvin adaptovat natolik, že se první příznaky objeví ve fázi nezvratného selhání ledvin (ztráty až 90 % funkce ledvin). Proto je časná diagnostika velmi obtížná a je nutno klást důraz na preventivní vyšetření, především u rizikových pacientů.

Jaké jsou konkrétní příznaky a co dělat, pokud je pozorujeme?

Příznaky bývají bohužel velmi nespecifické, a proto mnohdy pacienta k lékaři nepřivedou. Kromě výše zmiňovaných příznaků bych zmínila bolesti kloubů, vyrážky, opakované infekce močových cest, tlakové bolesti v oblasti zad či břicha, úbytek hmotnosti, nechutenství a celkové neprospívání.

Řešením je samozřejmě návštěva lékaře, který na základě jednoduchého vyšetření krve, moči a krevního tlaku, může CKD zachytit v časném stadiu. Na základě výsledků pak lékař může pacienta odeslat k dalšímu vyšetření či dispenzarizaci ke spe­cialistovi – nefrologovi.

Jaké jsou možnosti léčby?

Léčba závisí na příčině onemocnění a míře poškození ­ledvin. Pokud CKD vzniklo v důsledku jiného ­onemocnění, je klíčová optimalizace jeho léčby (hypertenze, diabetes, metabolický syndrom, obezita) a zdravý životní styl. Základem zdravého životního stylu je dodržovat pitný režim, nesolit, nekouřit, udržovat si správnou hmotnost a pravidelný pohyb.

Pokud je CKD způsobeno jejich specifickým onemocněním, léčba závisí na jeho typu a patří do rukou specialisty. Pomocí léčby (například imunosupresivy) jsme ve velké míře schopni tato onemocnění zastavit a kontrolovat.

Cílem nefrologické péče je CKD včas diagnostikovat a adekvátně ­léčit tak, aby nedošlo k nezvratnému selhání.

Jaké jsou možnosti v případě nezvratného selhání?

Pokud je pacient již ve stadiu úplného a nezvratného selhání ledvin, existují dvě možnosti, jak nahradit jejich funkci. Primární volbou léčby je transplantace ledviny, která by měla být optimálně nabídnuta a realizována ještě před zahájením dialýzy. V případě, že transplantaci nemůže být z nějakého důvodu provedena, je řešením dialýza.

Znalost diagnózy CKD je důležitá nejen z pohledu adekvátní léčby pacienta, ale i z pohledu možnosti jeho edukace. Edukace umožní ­pacientovi pochopit podstatu onemocnění, jeho léčbu, nezbytnost dodržování léčebného režimu a další možnosti léčby v případě nezvratného selhání ledvin. Nefrologická dispenzarizace u pa­cientů s CKD umožňuje včasnou přípravu pacienta k transplantaci ledviny tak, aby bylo možné ji provést preemptivně (tedy před zahájením dialýzy) a optimálně od žijícího dárce. Podobně prognóza pacientů u pa­cientů, u kterých probíhala příprava k dialýze, respektive k transplantaci, v rámci predialyzačních poraden, je nesrovnatelně lepší v porovnání s pacienty, u nichž byla dialyzační léčba zahájena takzvaně „z ulice.“

Jak ovlivnil transplantace covid-19 a může způsobit selhání ledvin?

Kromě dvou měsíců v roce 2020, kdy jsme pozastavili transplantace od žijících dárců, transplantační program v IKEM standardně pokračoval. I díky tomu, že jsme byli primárně „necovidová“ nemocnice, se nám v loňském roce podařilo dosáhnout nejvyššího počtu provedených orgánových transplantací. Transplantací ledvin bylo provedeno 306.

V současné době víme, že poškození ledvin při onemocnění covid-19 vzniká v důsledku přímého poškození ledvinných buněk virem anebo v důsledku těžkého průběhu onemocnění (přibližně 5 % pacientů), především u pacientů s potřebou umělé plicní ventilace. Poškození ledvin u pacientů s těžkým průběhem onemocnění covid-19 je poměrně časté, s projevy od mírné proteinurie (přítomnosti bílkoviny v moči) až po akutní selhání ledvin. Akutní selhání ledvin se vyskytuje u 20–40 % kriticky nemocných pacientů, 20 % vyžaduje náhradu jejich funkce dialýzou. Velmi vzácnou komplikací onemocnění ­covid-19 je akutní ­glomerulonefritida, takzvaný COVAN.

Vzhledem k vysokému riziku závažného průběhu onemocnění ­covid-19 u pacientů na dialýze a po transplantaci, v souladu s platnými guidelines, doporučujeme očkování pacientů zařazených do čekací listiny k transplantaci ledviny.

Co může každý z nás udělat pro to, aby měl zdravé ledviny?

Může to znít jako klišé, ale základem je zdravý životní styl. Pravidelný pohyb, zdravá vyvážená strava, nekouřit, udržovat si optimální hmotnost, pitný režim (mnoho lidí bohužel pije velmi málo) a maximální ­kompenzace přidružených onemocnění (hypertenze, diabetes).

V případě, že jsou u pacienta přítomné rizikové faktory, jsou zásadní pravidelné kontroly u lékaře, včetně laboratorních vyšetření krve a moči. V rámci prevence má pacient od 50 let věku hrazeno 1× ročně vyšetření u praktického lékaře, rozšířené o vyšetření glomerulární filtrace, ­která je přesnějším ukazatelem ledvinné funkce.

U mladších věkových kategorií jsou to preventivní prohlídky, které je potřeba neopomíjet, zejména pokud je v rodině výskyt onemocnění ledvin.

Cesta za specialistou-nefrologem vede přes praktického lékaře, internistu nebo diabetologa, který by měl pacienta odeslat v případě přítom­ného CKD stadia G3b a více či kdykoli v případě záchytu pato­logického ­nálezu v krvi anebo moči.

Co je cílem projektu Zdravé ledviny?

Projekt primárně vznikl pro zvýšení povědomí veřejnosti o CKD a současných možnostech jeho léčby, s důrazem na transplantace, které umožňují návrat pacientů do ­téměř normálního života. V loňském roce jsme se zaměřili na informovanost a prevenci, v nadcházejících ­letech se chceme zaměřit na problematiku transplantací, především transplantací od žijících dárců. Právě transplantace od žijících dárců jsou nejlepší metodou volby nezvratného selhání ledvin. 

 

 

 

• tisk
• předplatit si