Orální zdraví u seniorů

Stavu dutiny ústní u seniorů je věnována nedostatečná pozornost. Špatný stav dutiny ústní má za důsledek omezení stravy, která se obtížně kouše. Zdravá ústní dutina je nedílnou součástí celkového zdraví. Nejzávažnějším důsledkem nedostatečného orálního zdraví ve stáří je vznikající malnutrice, poruchy artikulace řeči a s tím související psychické poruchy.

Zdravá ústní dutina je významným faktorem při ovlivňování kvality života seniorů. Zvýšená prevalence zubních kazů, periodontálního onemocnění a ztráta chrupu vede k problémům se žvýkáním, k destabilizaci chronických onemocnění a má přímé důsledky na celkovou kvalitu života a pohodu jednotlivce. Senioři mají specifické problémy s orálním zdravím zvláště v oblasti péče o chrup a zubní náhrady. Vliv na stav chrupu mohou mít i další faktory jako strach z dentálního ošetření, obava z ­bolesti při ošetření a bagatelizace stomatologického problému v souvislosti s věkem. Onemocnění může způsobit také snížení hmotnosti seniora, čímž se zubní protéza v dutině ústní uvolňuje. Senior přijímá méně stravy, obává se uvolnění náhrady, má problémy s výslovností či cítí stud, protože špatně upevněná zubní protéza se pohybuje při jídle i při mluvení. Špatně padnoucí protéza snižuje také chuť k jídlu a může vést ke snížení příjmu potravy až k podvýživě. Funkční stav chrupu se tedy podílí nejen na výživě, ale i na psychické pohodě, sebehodnocení i ­aktivitě seniora.

Prioritou gerontostomatologie je zachování chrupu seniorů co nej­déle, aby nedocházelo k radikálnímu odstranění zubů, a tím i ke snížení funkčnosti chrupu, která je zásadní pro příjem potravy. Kontrola a zlepšování ústního zdraví seniorů je jedním z klíčových cílů multidisciplinárního týmu odpovědného za jejich péči.

V roce 1998 vznikla v České republice Společnost preventivní stomatologie, která se zabývá vzděláváním v oblasti orální hygieny. Členství je možné nejen pro stomatology, ale i laiky, jimž není lhostejný stav jejich chrupu. Každý rok probíhají jeden až dva kurzy s názvem „Týden čistých zubů“. Můžeme tedy konstatovat, že obor stomatologie je na vysoké úrovni a praktický zubní lékař a nová profese dentální hygienik se snaží účelně působit na širokou veřejnost a seznamovat ji se správnými návyky v oblasti orál­ního zdraví. Jde jen o to, pravidelně docházet na preventivní prohlídky a chtít se ­dozvědět více o správném čištění zubů.

Na základě výzkumných prací se odhaduje, že každý druhý Středo­evropan má problémy s chrupem. Další výzkumy prokázaly, že téměř 95 % lidí si neumí správně čistit zuby a používat dostupné čisticí ­prostředky. Stále opomíjíme fakt, že správné stravovací návyky a dostatečně prováděná hygiena dutiny ústní jsou tím nejlepším vkladem pro zdravý chrup v každém věku. U starší populace není problematice dutiny ústní příliš věnována pozornost. Přitom změny zubů, sliznice jazyka a tvrdého i měkkého patra či nefunkční stav chrupu mohou být varovným signálem pro celou řadu dalších onemocnění.

Funkce dutiny ústní:

→ příjem a zpracování potravy;
→ rozmělnění a řádné rozkousání, polykání a posun potravy;
→ zřetelné vyslovování a síla zvuku řeči;
→ podíl na dýchání.

Význam slin:

→ rozmělnění a zvlhčení potravy;
→ klouzavější pohyb sousta;
→ snadnější polykání;
→ chuťové vnímání přijímaných potra­vin;
→ rozpouštění pevných látek v potravě;
→ neutralizace tekutých látek;
→ zvlhčení dutiny ústní ke snadnějšímu vyslovování určitých hlásek.

Změny dutiny ústní ve stáří provází:

→ atrofie slinných žláz – v ­důsledku toho porucha slinné sekrece, nedostatek slin, suchost v ústech (xerostomie);
→ atrofie chuťových papil a oslabování chuti;
→ změny na sliznici jazyka;
→ výskyt aftů;
→ výskyt moučnivky – soor;
→ vyšší výskyt onemocnění zubů a jejich ztráta.

V současné době lze konstatovat, že 80 % starších lidí v české populaci má funkčně nevyhovující chrup (Mazánek, 2004). Nejzávažnějším důsledkem nedostatečného orálního zdraví ve stáří je vznikající malnutrice, poruchy artikulace řeči a s tím související psychické poruchy.

Naše pracoviště sledovalo v rámci mezinárodního výzkumného projektu mimo jiné také problémy orálního zdraví u seniorské populace v městských částech Praha 2 a Praha 7.

V tab. 1 jsou uvedeny vybrané problémové situace u 320 osob vyššího věku se zavedenou domácí zdravotní péčí nebo pečovatelskou službou ­(Topinková et al., 2004).

 

Péče o chrup

Jak nejlépe udržovat zdravý chrup? Správná a účelná technika čištění chrupu je zárukou celoživotního zachování vlastního chrupu. Je třeba říci, že každá ústa mají jiný anatomický tvar, přístup k samotnému čištění zubů je tedy velice individuální. Jak říkají stomatologové – nenarodili jsme se s kartáčkem v ruce, a tak se musíme učit správnému čištění zubů. Musíme ovšem pravidelně navštěvovat zubní ordinaci a zjistit, zda námi zvolený postup při čištění chrupu je opravdu ten pravý.

Mezi základní pomůcky ústní hy­gieny patří zubní kartáček, dentální nit, mezizubní kartáček či zubní párátko. Zubní pasta je především pomocníkem ke snadnému a rychlejšímu čištění zubů. Významným doplňkem jsou ústní vody, roztoky a spreje s dezinfekčním a dezodoračním účinkem. Některé tyto výrobky mají také léčebný efekt.

Zubní kartáčky vynalezli Číňané v 15. století. Velký posun ve výrobě zubních kartáčků zaznamenalo však až 20. století – 30. léta díky nylonovým vláknům a 90. léta, kdy přibyla na trhu široká škála různých druhů kartáčků. Dnes máme díky výrobní technologii na trhu kartáčky, které jsou šetrné k dásním a přizpůsobují se povrchu zubů. Je namístě se poradit se stomatologem, jaký kartáček vybrat pro náš chrup. Pro starší lidi má význam také úchopová část kartáčku s možností snadného pohybu v dutině ústní, štětiny by měly být raději měkké a na koncích zaoblené (soft – měkký).

Do dnešní doby bylo popsáno více než 30 různých metod čištění chrupu. Běžným zubním kartáčkem není možné vyčistit riziková místa chrupu, důležité je používat také mezizubní kartáček. V dutině ústní se najdou místa, která zůstávají nedotčená zubním kartáčkem a vrství se zde plak, který nakonec silou chemických látek prolomí sklovinu zubu a způsobí zubní kaz. Mezizubní kartáček je spirálový, jeho průměr i se štětinami je 2–4 mm. Čistí prostory mezi vlastními zuby a není nutné používat zubní pastu.

Onemocnění zubů

Zdravotních problémů, které mohou způsobit potíže v dutině ústní, je celá řada.

Zubní plak a zubní kaz

Zubní plak je drsná bělavá lep­kavá hmota na povrchu zubu tvořená slinami a zbytky potravin, obsahuje obrovské množství bakterií. Po vyčištění zubů se zubní plak velmi rychle obnovuje. Některé druhy v něm žijících bakterií se podílejí především na vzniku zubního kazu, jiné se uplatňují při onemocnění dásní a vzniku parodontitidy – zánětlivého onemocnění parodontu (závěsný aparát zubu spojující zub s čelistí, který je tvořen dásní – gingivou, ozubicí – peridontem, alveolární kostí a kořenovým cementem). Opakovaně byl prokázán škodlivý vliv mikroorganizmů a zubní plak se v současnosti pokládá za nejzávažnější příčinu parodontitidy. Soustavné odstraňování plaku všemi dostupnými prostředky ústní hygieny je proto zcela nezbytné pro zamezení tvorby zubního kazu a zánětlivých onemocnění dutiny ústní.

Zásadní prevencí zubního kazu je nejen pravidelná péče o zuby s využitím fluoridované zubní pasty, ale i úprava výživy – snížení příjmu sladkostí a slazených nápojů. Nepříznivý vliv mají také ovocné kyseliny, takže je nesprávné hovořit o náhradě čištění zubů snědením jablka na noc. Jablko obsahuje až 15 % cukrů, které mikroorganizmy mikrobiálního plaku na zubech přemění v organické kyseliny, ty poškodí povrch skloviny a vznikne zubní kaz. Znamená to omezit přísun cukrů v podobě sladkostí nebo si ­ihned po mlsání jít vyčistit chrup.

Užitečným pomocníkem je používat při přípravě pokrmů fluoridovanou kuchyňskou sůl a také pít minerálky s obsahem fluoru, neboť fluor zvyšuje odolnost zubní skloviny proti kyselinám a udržuje její pevnost. Doporučovaná koncentrace je 1 mg/l pitné vody. Po jídle je vhodné používat žvýkačky bez cukru, které zvýší produkci slin. Sliny mají vliv na rozředění kyselého prostředí v ústech.

Zubní kámen

Zubní kámen je tvrdá mineralizovaná hmota, která se usazuje na povrchu zubu a zubních náhrad. Zubní kámen se vytváří usazováním minerálních látek do plaku, dráždí dásně a odtlačuje je od zubu. Přispívá také ke vzniku parodontózy. Je důležité jej pravidelně odstraňovat odborným zásahem stomatologa.

Krvácení dásní

Krvácení dásní není důsledek poranění zubním kartáčkem, ale jde o jeden z příznaků onemocnění dásní. Nemocný zub je trvalým zdrojem infekce a následný zánět dásní se snaží nemocný zub vypudit z těla ven.

Parodontóza

Název parodontóza se vžil do laického povědomí, i když plně nevystihuje podstatu onemocnění. Samotná parodontóza se vyskytuje poměrně zřídka, většinou jde o zvláštní formu onemocnění dásní – periodontopatie. Větší chronický zánět dásní je vlastně neléčená parodontóza, kdy úbytek tkáně kolem dásně vede ke ztrátě vlastního chrupu. Parodontóza odhaluje krčky, které jsou nejčastější příčinou přecitlivělosti zubů. Zánět se šíří od okraje dásně dolů podél kořenů zubů a napadá jak závěsný aparát, kterým je zub upevněn v kosti, tak i samotnou kost čelistního výběžku. Výsledkem je tvorba dásňových chobotů, které uvolňují zuby, způsobují jejich viklavost, putování a ztrátu zubů. Typickými příznaky tohoto onemocnění jsou zánětlivé změny v dutině ústní, které mohou být primární infekcí pro řadu dalších onemocnění celého organizmu. Dalšími příznaky tohoto onemocnění jsou krvácení z dásní, obnažování kořenů zubů, ztráta kosti, zvýšená pohyblivost zubů, svědění a brnění v dásni a zápach z úst. Jednou z příčin je snížená odolnost tkání kolem zubů.

Z 80 % toto onemocnění zásadně ovlivňuje nedokonalá hygiena dutiny ústní. Bez pravidelné hygienické péče jsou všechny lékařské zákroky při léčbě předem odsouzené k nezdaru. Jen pravidelné každodenní odstraňování povlaků, a tím i bakterií má šanci na zastavení nebo alespoň zpomalení tohoto velmi chronického onemocnění.

Citlivost zubů

Zvýšenou citlivostí a bolestivými reakcemi zubů na potraviny s obsahem agresivních látek nebo na tepelné podněty či dokonce dotyk trpí asi 40 % populace. Zub je nejtvrdší ­orgán lidského těla. Vlastní tvrdou tkáň tvoří ­zubovina (dentin) a na povrchu je sklovina, což je nejtvrdší tkáň lidského těla. Příčinou citlivosti zubů je obnažený dentin a otevřená ústí dentinových kanálků, které vedou od zubní dřeně k povrchu zubu, a tak jsou nervová zakončení v zubní dřeni otevřena působení zvenčí. Zvýšená citlivost zubů se projeví bodavou a píchavou bolestí při kontaktu zubů s určitými látkami, jako jsou ledové nápoje, sladkosti, ovoce, nebo při dotyku zubním kartáčkem.

Existují dvě hlavní skupiny citlivosti zubů: citlivost zuboviny (tvrdá tkáň pod sklovinou) a citlivost dřeně (uvnitř zubu).

Citlivé zuby se brání zubnímu kartáčku krvácením a bolestivostí, což u mnoha lidí vyvolává zanedbání ústní hygieny, čímž začíná začarovaný kruh zubních problémů. Sklovinu si můžeme poškodit také zlozvyky: příliš tvrdý zubní kartáček, necitlivé čistění zubů, nedostatečná hygiena dutiny ústní, kdy zubní kámen odebírá minerály ze zubů, staré zubní výplně s prasklinami a otvory, rozklad a opotřebování zubů, ale také okusování tužek, překusování nití či okusování nehtů a nesprávné stravovací návyky – příliš sladké nápoje, potraviny s agresivními chemickými látkami a také větší množství nápojů sycených CO2. Pokud při konzumaci jídel pocítíme ostrou bolest, měli bychom neprodleně navštívit zubního lékaře.

Ztížené otevírání úst

Zde je důležité stanovit příčinu. Může jít o zánět čelisti nebo artritidu čelistních kloubů. Je třeba určit jasnou diagnózu.

Afekce ústní sliznice

Involuční změny na kůži ve stáří mohou způsobit bolavé ústní koutky, které způsobují bolest a obtížné přijímání potravy. K častým změnám dochází také v důsledku nedokonalé zubní protézy, která vede ke snížení úrovně a výšky skusu, poklesnutí ústních koutků. Pozornost je třeba věnovat i bezzubým čelistem, které při jídle dráždí a zraňují sliznici na protilehlém dásňovém výběžku.

Dutinu ústní je důležité vyšetřovat také z onkologického hlediska. Více než 90 % všech zhoubných nádorů ústní dutiny se vyskytuje u osob starších 50 let. Nejvyšší incidenci vykazuje karcinom rtu – u mužů nad 75 let je to 10,5 %, u žen nad 75 let 5 % a u žen nad 85 let dokonce 11,8 %.

Nežádoucí účinky dlouhodobě užívaných léků

Orální ulcerace způsobují antibio­tika, nesteroidní antiflogistika, beta­blokátory i perorální antidiabetika. Xerostomii vyvolávají antihistaminika, tricyklická antidepresiva, ­diuretika, antiparkinsonika. Otoky a bolesti slinných žláz může způsobovat inzulin nebo preparáty k léčení poruch štítné žlázy.

Zubní protéza

Náhrada zubů je možná pevnými můstky přemosťujícími mezeru mezi zuby, kdy jsou náhradní zuby ukotveny na zubech sousedních. Pokud nelze použít můstek, je nutné vybavit pacienta částečnou nebo plnou zubní náhradou. Bezzubost působí na kousací a foneticko-estetické funkce. Zubní protéza je důležitá nejen pro příjem potravin, ale stává se nutností i pro ochranu sliznice čelistí. V současné době je na trhu k dispozici celá řada čisticích tablet pro umělý chrup, které působí proti usazování zubního ­plaku a zvyšují statiku zubní náhrady. Je možné zakoupit i fixační nebo lepicí krém k upevnění celkových zubních náhrad. Dostupné jsou také různé zvlhčující ústní gely či masážní roztoky, které může doporučit stomatolog. Jde jen o to, podporovat seniory k pravidelné stomatologické kontrole a správnému ošetřování a péči o dutinu ústní.

Naši senioři často své zuby hledají

„Kam jsem je jenom mohl dát?“ Je to pro nás někdy skutečně detektivní zásah. Vyptáváme se „Kdy jste je měl naposledy v ústech?“ „Jakou činnost jste prováděl?“ A tak je často nacházíme v odpadkovém koši, neboť senior si oloupal jablko a zubní protéza nemůže jablko ukousnout, proto zuby raději vyndá. Náhradní zuby pak přibalí do ubrousku se zbytky jablka a požádá nás, abychom zbytky vyhodili. Už si neuvědomí, že se zbytky jablka „odchází“ i jeho protéza. To jsou nejčastější způsoby, kdy protéza končí v koši. Pokud není koš vynesen, nalézáme je s úspěchem. Další se­nior protézu vloží do žínky a schová do toaletní tašky a my hledáme... Jindy zuby nalézáme nasazené na mýdle, které je ukryto v koupelně a tam zanecháno, až je objevíme. Jeden senior mi vyprávěl, že jej v noci velmi budil soused chrápáním, a tak ho nic jiného nenapadlo, než aby vyndal své zuby a hodil je po spáči. Ráno na to zapomněl a onen druhý pacient se domníval, že jsou v posteli jeho vlastní zuby, a tak je použil. Byl překvapený, že mu nějak nesedí, a na jeho stolečku leží další zuby. Zuby jsme také našli v koši na prádlo, kdy si seniorka vzpomněla, že šla po chodbě, udělalo se jí ­nevolno, a tak žaludeční obsah i se svými zuby vyhodila mezi prádlo. 

(Kazuistiky pocházejí z Geriatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.)

 

PhDr. Mgr. Dana Klevetová
www.peceodusi.webnode.cz

 

Literatura

1. Klevetová D. Motivační prvky při práci se seniory. 2. přeprac. vyd. Grada 2017.
2. Kalvach Z., Zadák Z., Roman J. et al. Geriatrie a gerontologie. ­Grada 2004.
3. Mazánek J. Gerontostomatologie. In: Kalvach Z., Zadák Z., Roman J. et al. Geriatrie a gerontologie. ­Grada 2004.
4. MICHÁLKOVÁ T., VÁGNEROVÁ T., TOPINKOVÁ E. Orální zdraví ­seniorů. Geriatrie a Gerontologie 2020; 9(1): 28–33.
5. Topinková E., Klevetová D. Geriatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze 2004. Výzkumný projekt senioři v domácí péči.

 

 

• tisk
• předplatit si