Číslo 4 / 2022
Očkování proti chřipce není povinné, rozhodně je však zodpovědné. Proč bychom se měli nechat na podzim očkovat?
Koronavirová pandemie nám ukázala, jak můžeme být my, zdravotníci, zranitelní. V boji proti nebezpečné nemoci jsme stáli v první linii a bojovali za zdraví a životy pacientů s covidem. Byli jsme to my, kdo nejvíce pocítil, jak vypadá přetížený zdravotnický systém, když naši kolegové na čas „vypadli“ z boje a museli zůstat doma ať už z důvodu nemoci, nebo povinné karantény. V neposlední řadě jsme to byli opět my, kdo se snažil co nejlépe chránit své pacienty, rodinné příslušníky i sebe tím nejzodpovědnějším, byť nepohodlným způsobem – nošením ochranných osobních pomůcek, respirátorů a štítů. To, co většinu z nás v tomto těžkém období drželo, byla totiž zodpovědnost.
Analogii s koronavirovou pandemií lze použít i u jiné nemoci – sezónní chřipky, která k nám přichází s jistotou každoročně. A ve zdravotnictví uvádí do pohybu stejný mechanizmus. I chřipka totiž dokáže ohrozit naše zdraví a vyřadit nás a naše kolegy na čas z pracovního procesu. My, kteří se několik hodin denně pohybujeme ve zdravotnických zařízeních, ji stejně tak můžeme „přinést“ domů a nakazit naše blízké. A především – můžeme ji přenést na naše pacienty, velmi často osoby s oslabeným zdravím, pro něž, jak známo, může být chřipka i fatální. Podceňovat chřipku a srovnávat ji s běžnou virózou, jak to mnozí dělají, tedy není vůbec namístě. Chřipka je nevyzpytatelná a my nikdy nevíme, jakou silou udeří. Chřipkový virus neustále mutuje, je velmi nepředvídatelný, a proto nikdy nelze předem určit, zda nás v daném roce čeká mírná nebo velmi těžká sezóna. S jistotou však víme, že chřipka je vysoce nakažlivé onemocnění, které vždy bylo a bude nebezpečné pro určité skupiny lidí.
Ochranné a nepohodlné obleky naštěstí nejsou v případě chřipky nutné, přesto bychom neměli zapomínat chránit se před ní s úplně stejnou mírou zodpovědnosti, jaká nás držela v akci při boji s covidem. Pomyslný štít nám může velmi dobře zajistit každoroční očkování, které se doporučuje absolvovat právě na podzim. Tento způsob ochrany je navíc projevem zodpovědného přístupu nejen k našim kolegům a blízkým, ale zejména k těm, o něž pečujeme. Právě profesní odpovědnost nás totiž zavazuje k dodržování všech doporučených a osvědčených postupů, abychom našim pacientům poskytovali nejen odbornou, ale i bezpečnou zdravotní péči. Stejně jako když dezinfikujeme nástroje, myjeme si ruce či nasazujeme roušky.
Navíc jsme to my, zdravotníci, kdo by měl jít ostatním příkladem. Vakcína proti chřipce, která je k dispozici již několik desítek let, je široce dostupný prostředek, jenž dokáže zabránit tomu, abychom byli my a lidé kolem nás zbytečně vystaveni riziku onemocnění. Její podání nás bude stát jen pár minut času, možná trochu nepohodlí a rozhodně žádné peníze, jako tomu bylo doposud. Od letošního roku je totiž očkování proti chřipce pro zdravotníky plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Věřím, že i tato změna povede ke zvýšení celkové proočkovanosti zdravotnických pracovníků a že se postupně přiblížíme průměru v jiných vyspělých zemí, které nám mohou být v tomto ohledu vzorem.
PhDr. Martina Šochmanová, MBA
→ Začínala jako všeobecná sestra v na Klinice kardiologie v IKEM Praha, kde působí dodnes.
→ Vystudovala Střední zdravotnickou školu, poté získala specializaci v oboru ARIP. Po ukončení studia na VŠ pokračovala i dalším studiem a získala titul MBA ve zdravotnictví a doktorát z filozofie.
→ V současné době působí v IKEM v roli náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči a kvalitu, ale stále své pracoviště vidí stejně, jako před mnoha lety. Je hrdá na místo, kde pracuje, váží si lidí kolem sebe, protože medicína a ošetřovatelská péče v IKEM je vzorovým pracovištěm. Celý profesní život se snaží o lepší postavení sester a nelékařů nejen ve společnosti, ale především v samotném multidisciplinárním týmu. Je ráda, že sestry získávají zpět hrdost na své povolání a vždy se snaží toto kolegyním a kolegům říkat – buďte na své povolání hrdí, každý nemá tento dar, jej vykonávat. Je jen na nás, jak nás budou ostatní vnímat.
→ V roce 2015 byla zvolena prezidentkou ČAS a po 4 letech tuto pozici znovu obhájila.
Další články v tomto čísle
- Péče o příjem tekuté a pevné výživy v seniorském věku
- Erasmus v Irsku
- Editorial
- Strategické nástroje vyhlášené v roce 2022 Mezinárodní radou sester
- Celoživotní vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků
- Anděl mezi zdravotníky – již třetí ročník netradičního poděkování zdravotníkům se blíží do finále
- Stáž v italské Florencii
- Medicína a ošetření zraněného v bojových podmínkách
- Ohlédnutí za Brněnskými dny prevence
- Bez podpůrné léčby a péče si nelze představit bezpečnou a účinnou onkologickou léčbu