Hluk jako rušivý faktor ovlivňující spánek v nemocničním prostředí

Souhrn: Spánek je biologická lidská potřeba. Je nezbytná pro udržení duševního a fyzického zdraví a pro ochranu lidského organizmu před vyčerpáním. Z tohoto důvodu by měl být spánek v plné míře uspokojen, a to jak u zdravého, tak i nemocného jedince. Pobyt nemocného ve zdravotnickém zařízení, především hluk, jsou uváděnými faktory, které mohou být příčinou nedostatečně uspokojené potřeby spánku. Sestra by měla umět identifikovat a minimalizovat faktory, které ovlivňují spánek. To je nezbytné pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče, která je založena na uspokojování potřeb pacienta a na respektování holistického přístupu.
 

Klíčová slova: spánek, potřeba, nemocniční prostředí, hospitalizace

Noise as a disturbing factor affecting sleep in a hospital environment

Summary: Sleep is a biological human need. It is necessary to maintain mental and physical health and to protect the human body from exhaustion. For this reason, the need for sleep should be fully satisfied, both in healthy and ill individuals. Stay in a medical facility and specifically noise have been reported among the reasons why the need for sleep is not satisfied sufficiently. The nurse should be able to identify and minimize the factors that affect sleep. This is essential for providing quality nursing care that meets the needs of the patient and respects a holistic approach.

Keywords: sleep, need, hospital environment, hospitalization

 

Úvod

Spánek je charakterizován jako ­aktivní děj s minimální fyzickou aktivitou, s omezeným vnímáním okolního prostředí, sníženou reaktivitou na vnější podněty a odlišnou mentální aktivitou (Příhodová, 2013). Lze ho rozdělit na dva druhy – non-REM a REM spánek. Tyto dva druhy spánku se během noci cyklicky opakují (Kittnar et al., 2020).

Spánek je ovlivňován řadou fyziologicko-biologických, psychických, duchovních, kulturních a sociálních faktorů včetně faktorů prostředí. Mezi poslední uvedené patří například neznámé nemocniční prostředí, nevyhovující lůžko a lůžkoviny, nevhodná teplota a kvalita ovzduší na pokoji, zdroje světla, různé zdroje hluku, jako je chrápání, bouchání dveřmi a podobně (Mlýnková, 2016; Jelínková, 2020).

Cíl

Zjistit, jaké jsou příčiny hluku ovlivňující spánek pacientů v nemocničním prostředí.

Metodika

Za účelem zjištění odpovědí na stanovený cíl práce byla použita kvantitativní průzkumná metoda s využitím nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce. Před realizací sběru dat byla oslovena s žádostí o průzkum náměstkyně pro ošetřovatelskou péči a vrchní sestra interního oddělení zdravotnického zařízení. Po jeho schválení probíhalo šetření na standardním lůžkovém interním oddělení v době od října 2020 do ledna 2021. Před počátkem realizace průzkumného šetření byl proveden pilotní průzkum pro ověření, zda všechny položky dotazníku jsou pro respondenty srozumitelné. Pilotní průzkum probíhal za stejně stanovených kritérií jako následně hlavní průzkum: dospělí respondenti nad 18 let, bez rozdílu pohlaví, délka hospitalizace minimálně 3 dny, stížnosti na potíže se spánkem během hospitalizace a ochota spolupracovat. Pilotního průzkumu se zúčastnilo pět hospitalizovaných pacientů. V konstrukci dotazníku nebyly zjištěny žádné nedostatky, a proto dalším krokem bylo vlastní průzkumné šetření. Distribuce dotazníků v tištěné formě a s přiloženými obálkami byla zajištěna osobně 58 respondentům. Všichni respondenti byli ujištěni o anonymitě sběru dat, o dobrovolném vyplnění dotazníku a byli seznámeni s metodikou vyplnění dotazníku. Návratnost dotazníků byla 100 %. Dva dotazníky z hlavního šetření byly vyřazeny z důvodu nedostatečného vyplnění. Do průzkumu byly zařazeny pouze plně vyplněné dotazníky v celkovém počtu 58 (53 z průzkumného šetření a 5 z pilotáže).

Výsledky a diskuze

Pro zjištění odpovědi na stanovený cíl práce bylo nutné nejprve identifikovat rušivé faktory ovlivňující spánek. Bylo prokázáno, že spánek respondentů během hospitalizace na interním oddělení je ovlivněn ­mnoha faktory. Také se ukázalo, že každý z respondentů uvedl více než jeden faktor ovlivňující jejich spánek. Jsou to faktory související buď s prostředím zdravotnického zařízení: nedostatek soukromí (36; 62 %), neznámé prostředí (20; 34 %), ­světlo (4; 7 %), hluk (55; 95 %), nevyhovující lůžko (35; 60 %) či teplota na pokoji (24; 41 %), nebo faktory související s pacientem: jeho zdravotní stav (12; 21 %), vnímání bolesti (24; 41 %), negativní emoce (9; 16 %), strach (26; 45 %) (tab. 1).

Z těchto výsledků je patrné, že spánek je nejvíce narušován okolním hlukem. To je ve shodě i s odbornou publikací Mlýnkové (2016, str. 215), která zmiňuje, že hluk v nemocničním prostředí je významným faktorem negativně ovlivňujícím ­spánkový ­režim ­pacienta. K ­podobnému ­závěru dospěla ve svém průzkumu také Kinclová (2021), jejíchž všech pět respondentů kvalitativního šetření uvedli hluk jako vnější rušivý faktor spánku.

Protože byl hluk uváděn jako nejčastější faktor, zajímali jsme se, a zde v odborném článku uvádíme, jaká je jeho vyvolávající příčina vnímaná respondenty. Bylo potvrzeno, že 49 respon­dentů z 55 si stěžuje na hluk způsobený aktivitou jiných pa­cientů. Otázkou rušivých faktorů a jejich příčin ovlivňujících spánek pa­cienta v nemocničním zařízení se také ve své studii zabývali Wesselius et al. (2018). Shodně s našimi výsledky zjistili, že kvalitu spánku hospitalizovaných pacientů nejvíce ovlivňuje okolní hluk pocházející od ostatních pacientů. V našem průzkumném šetření se bohužel ukázalo, že existuje i další příčina hluku významně narušující spánek hospitalizovaných pacientů. Tou je odborná péče o pacienty. Celkem 32 respondentů to vnímá jako velice rušivý faktor. Jak uvádí Tembo et al. (2009), základem kvalitního a nerušeného spánku je minimalizace zdravotnických intervencí během pacientova spánku. To je velice obtížné zrealizovat, nicméně Honkus (2003) doporučuje zdravotnickému personálu si naplánovat a zorganizovat své aktivity tak, aby mohl poskytnout pacientovi alespoň 2 hodiny nerušeného spánku. Dalším zajímavým zjištěním také bylo, že 27 respondentů hospitalizovaných na standardním lůžkovém oddělení uvedlo za příčinu hluku signalizaci zdravotnickými přístroji, a naopak za méně častý rušivý faktor označilo 12 respondentů noční kontroly zdravotnickým personálem, 3 respondenti uvedli hlasité mluvení zdravotnického personálu a po 2 respondentech uvedli rádio a telefon. I když se jedná o nižší počet výskytu těchto příčin hluku, doporučujeme je neopomíjet.

Závěr

Dle výsledků průzkumu lze konstatovat, že hluk považují pacienti za nejvíce rušivý faktor spánku v nemocničním prostředí. Jeho příčina je nejvíce spatřována jak v samotných pacientech, tak i ve zdravotnickém personálu. Sestra se musí snažit vytvořit pro spánek pacientů klidné, ničím nerušené prostředí. Mezi adekvátní řešení patří například požádat pacienty o vypnutí či snížení hlasitosti telefonu či rádia v nočních hodinách. Také minimalizovat hluk vznikající prací ošetřovatelského personálu v nočních hodinách, jako jsou hovory personálu nebo hlučné otevírání a zavírání dveří. Pokud to zdravotní stav pacientů dovolí, snažit se plánovat ošetřovatelské činnosti tak, aby nenarušovaly spánek ­pacientů. 

Literatura

1. HONKUS V. L. Sleep deprivation in critical care units. Crit Care Nurs Q 2003; 26(3): 179–189. doi: 10.1097/00002727-200307000-00003.
2. JELÍNKOVÁ I. Klinická ­propedeutika pro střední zdravotnické školy. 2. dopl. vyd. Praha: Grada 2020.
3. KINCLOVÁ P. Zkušenosti se spánkem v nemocnici (kvalitativní studie). Bakalářská práce. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Praha 2021. Vedoucí práce: Eva Marková.
4. KITTNAR O. (ed.). Lékařská fyziologie. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada 2020. ISBN: 978-80-247-1963-4.
5. MLÝNKOVÁ J. Pečovatelství. 1. díl: učebnice pro obor sociální činnost. 2. dopl. vyd. Praha: Grada 2016. ISBN: 978-80-271-0131-3.
6. PŘÍHODOVÁ I. Poruchy spánku u dětí a dospívajících. Praha: Max­dorf Jessenius 2013.
7. TEMBO A. C., PARKER V. Factors that impact on sleep in intensive care patients. Intensive Crit Care Nurs 2009; 25(6): 314–322. doi: 10.1016/j.iccn.2009.07.002.
8. TRACHTOVÁ E. et al. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 3. nezměn. vyd. Brno: NCO NZO 2013.
9. WESSELIUS H., VAN DEN ENDE E. S., ALSAMA J. et al. Quality and quantity of sleep and factors associated with sleep disturbance in hospitalized patients. JAMA Intern Med 2018; 178(9): 1201–1208. doi: 10.1001/jamainternmed.2018.2669.

 

---

O autorkách

Mgr. Hana Ochtinská, Ph.D.
Pracuje jako asistentka na FZS UPCE, kde v roce 2021 dokončila studium Ph.D., obor Ošetřovatelství.

Mgr. et Bc. Iullia Veduta
Pracuje v Nemocnici Pardubického kraje, Chrudimské nemocnici. V roce 2009 dokončila magisterské studium na Luhanské národní univerzitě Tarase Ševčenka, Ukrajina, obor Fyzická rehabilitace. V roce 2021 dokončila bakalářské studium na FZS UPCE, obor Všeobecná sestra.

 

---

Recenze

Mgr. Iryna Matějková,
Interna, Orlickoústecká nemocnice, Nemocnice Pardubického kraje.

 

 

• tisk
• předplatit si