Číslo 3 / 2022
Jak být usměvavým nárazníkem urgentního příjmu
Letos v červnu oslavím 31. rok od maturitní zkoušky na střední zdravotnické škole. Celý svůj profesní život pracuji na pozici zdravotní sestry nebo zdravotnického záchranáře. Pátým rokem jsem zdravotní sestrou na Urgentním příjmu chirurgické a traumatologické části Oblastní nemocnice v Mladé Boleslavi. V předchozích letech jsem pracovala především na zdravotnické záchranné službě. Svým sdělením bych ráda přispěla čtenářům hlavně optimizmem.
Přiznejme si na rovinu, že být „usměvavým nárazníkem“ je v dnešní době velice náročná disciplína. Být usměvavým, empatickým a milým nárazníkem urgentního příjmu lze považovat za vrcholné umění. Jde to vždy? Opravdu vždy se mi podaří být milá a vstřícná? Ale kdepak, i já jsem člověk z masa a kostí, se svými starostmi a problémy. I já se často musím kousnout do rtu, abych ve tři hodiny ráno ustála situaci, kdy pacient přichází pro měsíc trvající obtíže a jde to řešit nyní, protože jde kolem a vidí, že svítíme. Bohužel to není nadsázka, to se prostě děje.
Na našem urgentním příjmu máme rozdělené úseky na tři části. První sestra zajišťuje prvotní kontakt s pacientem, druhá sestra pracuje s ortopedem a třetí s chirurgem. První sestra, říkejme jí třeba „zadávací“, vyzpovídá pacienta a určí, do které příslušné ambulance pacient bude přiřazen, je prvním kontaktem při příjezdu zdravotnické záchranné služby. Dovolím si tvrdit (a ze zkušenosti ostatních kolegyň mám potvrzené), že zadávací sestra po 12hodinové směně zpravidla odchází úplně „vymluvená“. Zadávací sestra prostě musí být usměvavý nárazník!
Zadávací sestra by měla také udržet atmosféru v čekárně, protože – upřímně – kdo rád někde čeká? A čekárna je od slova čekat. Pacient by měl být trpělivý, ale přestože má informace a vidí plnou čekárnu, zpravidla čekat nechce. Stačí jeden konfliktní pacient a nastolí v čekárně atmosféru hustou tak, že by se dala krájet. Na Dostálových dnech urgentní medicíny v Ostravě velice trefně MUDr. Ondřej Renét přirovnal urgentní příjem k přesýpacím hodinám. Do širokého hrdla přicházejí pacienti, v úzké části je lékař (nebo dva), který pečlivě vyšetřuje pacienta, a další částí pacienti odcházejí. Pacient, který přichází na urgentní příjem, je často plný obav, přichází se strachem, bolestí a velmi často hlavně pro jistotu. Pacient, který čeká v čekárně, nevidí, co se odehrává za zavřenými dveřmi, a někdy může nabýt dojmu, že se tam neděje nic.
Ale vraťme se zpět. Usměvavý nárazník je sestra, ze které i přes nasazený respirátor vyzařuje pozitivní energie. Její pozdrav je zřetelný a z tónu hlasu musí vyzařovat radost nad každým dalším příchozím. Jak jsem již zmínila, někdy je to velice těžká disciplína, a to zejména v okamžiku, kdy pacient na otázku: „Povídejte, co vás přivádí, trápí?“ odpovídá: „Víte, já už asi týden, měsíc, rok…“ Míra sebezapření se často odvíjí od hodiny, ve které pacient přichází.
Další typ pacienta, který je náročný na výdej pozitivní energie, je pacient pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. A kterého pacienta lze považovat za komunikačně nejnáročnějšího? Pacienta, který přichází již nenaladěný, který spěchá, který si „nás platí“.
Jak být usměvavým nárazníkem urgentního příjmu? Neexistuje jedna obecná rada. Co funguje jednomu, nemusí fungovat druhému. Mně funguje pacienty „nevychovávat“, oprostit se od jejich posuzování či odsuzování. Nebýt kritická. Často si říkám, že stejně pacienta pryč nepošlu, i když mu sdělím, že měl jít nejprve ke svému praktickému lékaři a podobně. Takže se snažím být v pohodě nebo co nejvíc v pohodě. Protože pokud já sama jsem usměvavá, vtipná a někdy i s mírným sarkasmem, tak mi to funguje.
Všem, kdo dočetli až sem, přeji co nejméně konfliktních pacientů, radost z práce, pohodu a veselou mysl.
Bc. Soňa Sittová, DiS.
→ Vzdělání: Vystudovala obor sestra v intenzivní péči a obor management ve zdravotnictví.
→ V letech 2003–2006 absolvovala na Vyšší odborné škole zdravotnické a SZŠ Praha obor diplomovaný zdravotnický záchranář a získala titul DiS., v roce 2012 absolvovala na Západočeské univerzitě v Plzni, FZS v oboru zdravotnický záchranář a získala titul Bc.
→ Kurzy: cvičitel plavání III. třídy, kurz EKG pro sestry na koronárních jednotkách.
→ Věnuje se přednáškové činnosti na seminářích a kongresech.
Další články v tomto čísle
- Editorial
- Hlas onkologických pacientů hájí zájmy pacientů napříč onkologickými a hematoonkologickými onemocněními a pomáhá i osobám pečujícím
- Porada náměstkyň a náměstků ošetřovatelské péče a hlavních sester v den Mezinárodního dne sester 12. května v Praze
- Dědičnost a onkologická onemocnění
- Rány onkologických pacientů – snažíme se pomáhat
- Ošetření ran jako denní chleba
- Výživa v procesu hojení ran
- Dialog Jessenius o.p.s. se řadu let věnuje péči o onkologické pacienty
- Rány jako součást onkologického onemocnění vyžadují velmi individuální přístup
- Možnosti využívania nefarmakologických liečebných postupov u chorých s demenciou