Ředitelkou Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů se v lednu 2022 stala PhDr. Mgr. Michaela Hofštetrová Knotková. Jaké jsou její plány na další rozvoj?

Během své profesní dráhy se PhDr. Mgr. Michaela Hofštetrová Knotková věnovala vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků, formování, vedení a budování pracovních týmů, úspěšným zaváděním nových odborných agend (registrace, autorizace a jiných) a v současné době je její prioritou spolupráce na implementaci národních koncepcí. Jako ředitelka hodlá dostát globální výzvě Nursing Now Challenge: „21. století nezvládneme bez sester. Je na čase dát sestrám uznání, které si zaslouží, vysokou prestiž této profesi a zásadně do nich investovat.“

Jaké jsou Vaše plány a představy o dalším směru NCO NZO?

Výše zmiňovaný citát je v souladu se současně vytýčeným směřováním NCO NZO (dále jen Národního centra). Ministerstvu zdravotnictví (MZ ČR) předkládám konkrétní představy v podobě „Koncepce odborného rozvoje NCO NZO“, která vychází z tradice vykonávaných činností Národního centra a z Koncepce ošetřovatelství. Mým záměrem je vytvářet vhodné prostředí pro efektivní sdílení, rozvoj a využívání znalostí nejen v rozhodovacích a řídicích procesech v Národním centru, ale i při plnění definovaných cílů, zadaných úkolů MZ ČR a při realizaci vzdělávání. Ráda bych zúročila své zkušenosti, které jsem získala za svůj profesní život ve zdravotnictví. Předloženými návrhy se snažím navázat na nadšení a erudici sester, které před 60 lety tuto instituci zakládaly a vytvořily ­jedinečnou organizaci nejen pro ses­try, ale v současné době i pro další nelékařská zdravotnická povolání.

Jaká je Vaše vize optimálně vzdělaných sester ve zdravotnictví v ČR 21. století?

Musíme si uvědomit, že sestra v ­dnešní době již není sestrou, která pracuje na základě indikace lékaře, ale pracuje vysoce samostatně, je zodpovědná za provádění kvalitní a bezpečné ošetřovatelské péče. Ošetřovatelství ruku v ruce s medicínou pokročilo a vyžaduje sestru vzdělanou a připravenou čelit nárokům praxe, a to nejen v oblasti praktické, ale hlavně v oblasti spojení vědomostí, dovedností a postojů v jeden celek. ­Studium zejména na vysoké škole propojuje znalosti v oborech medicínských, ošetřovatelských i humanitních, které jsou předpokladem pochopení změn v době nemoci a základem pro to, aby sestra dokázala stavům rozumět. Sestra musí předvídat reakce a změny dříve, než je lékař na dosah. Nestačí znalosti získané kvalifikačním ­studiem, ale je nezbytné další průběžné vzdělávání – celoživotní. Sestra musí zůstat ve sféře terciárního vzdělání. Je vhodné nastavit systém průběžné aktualizace vzdělávacích programů – kvalifikačních i specializačních. V současné době je prováděna revize programů specializačního vzdělávání. Cílem je, aby úpravy byly založeny na evidence based medicine/nursing a také je důležité najít možnosti efektivní prostupnosti vzdělávání nejen ve specializačním vzdělávání, ale i napříč všemi povoláními v rámci ošetřovatelského týmu, aby se se studiem nemuselo vždy začínat od začátku.

Co nám k tomu chybí?

Chybí k tomu především konsenzus všech stran. Jiný je pohled některých lékařů, sester, bohužel ani ony nejsou jednotné. Jsou hledány varianty řešení. Je to ale proces velmi náročný a participuje na něm mnoho subjektů, jako je MZ ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, vzdělavatelé, odborné společnosti, profesní sdružení a další.

Co by mohlo pomoci?

Vzájemné sdílení dobré praxe a zkušeností s hlavními sestrami států Evropské unie (EU), společné revidování systému vzdělávání, nostrifikace a uznávání vzdělání – zda není proces příliš složitý, zdlouhavý a finančně náročný. Všeobecná sestra je regulované povolání s daným počtem teoretické a praktické výuky, nicméně se objevují nová témata a nové moderní trendy, které je nutné do již velmi napjatého vzdělávacího programu začlenit.

Jaké jsou jednotlivé oblasti činnosti NCO NZO?

Národní centrum je státní příspěvkovou organizací v přímé řídicí působnosti MZ ČR, centrem pro podporu regulačních procesů, odbornou institucí pro realizaci a rozvoj celoživotního vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, koordinačním, poradenským a informačním centrem pro řešení otázek odborného vzdělávání a regulace nelékařských zdravotnických povolání. Jsme jako akreditované zařízení s celorepublikovou působností na špici celoživotního vzdělávání. Poskytujeme širokou nabídku vzdělávacích programů specializačního vzdělávání, kvalifikačních a certifikovaných kurzů včetně dalších forem celoživotního vzdělávání zdravotnickým pracovníkům i široké veřejnosti (akreditovaných 36 programů specializačního vzdělávání a 16 programů certifikovaných ­kurzů). Národní centrum v rámci dalších služeb nabízí ­služby ­specializované knihovny s jedinečným ošetřovatelským fondem, nakladatelskou a vydavatelskou činnost, maloobchodní prodej odborné literatury včetně elektronického prodeje, služby ubytovací a stravovací a pronájem moderně vybavených výukových prostor. Nabízíme komplexnost, která je jedním z důležitých benefitů nejen pro účastníky vzdělávacích akcí, kteří v jednom objektu naleznou vše od výukových prostor přes knihovnu a prodejnu skript po ubytovací a stravovací zázemí, ale i pro pedagogické a odborné pracovníky i externí lektory. Do budoucna plánujeme rozšířit možnost vyžití například workoutovým hřištěm přímo v parku Národního centra nebo pořádáním kulturních akcí. Jsou zde krásné prostory, které by bylo možné využít například pro vernisáže.

Národní centrum se ­administrativně podílí na programu Vysoce kvalifikovaný zaměstnanec, plníme úkoly související s autorizacemi profesních kvalifikací. Národní centrum zajišťuje koncepční, koordinační, organizační a vzdělávací činnost Systému psychosociální intervenční služby (SPIS) z pověření MZ ČR a v souladu s metodickým doporučením (představen ve Florence 1/2021).

Další velkou oblastí práce je Kontaktní centrum – cizinci, které je určeno k informativní pomoci všem zdravotnickým pracovníkům ze států mimo EU, kteří se ucházejí o práci ve zdravotnictví v ČR. Jedná se sjednocující platformu informací MZ ČR, Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí.

Je třeba zmínit ještě jednu oblast, kde Národní centrum dosahuje velmi dobrých výsledků, a tou je projektová činnost. Aktuálně vedeme dva projekty: Vzdělávání pro praxi a Prevence II. Máme připraveno dalších osm projektových záměrů. Zapojili jsme se do mezinárodního projektu JA ­Herois – Health workforce to meet health challenges.

Změnila a urychlila epidemie covidu-19 využívání moderních forem výuky?

Covid oblast vzdělávání výrazně zasáhl. Na počátku roku 2020 jsme zaznamenali velký propad vzhledem k omezení výuky na základě vyhlášených epidemických opatření. Postupně se v dalším roce podařilo obnovit asi 70 % výuky v distanční formě. Máme prostředky na využívání moderních technologií, v době covidu jsme natočili 18 instruktážních videí jako reakce na potřebu praxe. Covid kromě všech negativních důsledků urychlil možnosti distančního vzdělávání, přinesl nové formy výuky jako webináře (v Národním centru pořízeno 668 záznamů), e-learning, webcasty, hybridní výuku. Národní centrum i nadále využívá hybridní výuku, zvažuje se možnost zavedení virtuální reality. Je potřeba zvažovat, u kterých forem vzdělávání je možné realizovat jinou než prezenční formu, aby předávání vědomostí a dovedností bylo v souladu s požadavkem na zkvalitnění poskytovaných zdravotních služeb/ošetřovatelské péče absolventy vzdělávacích akcí. Celoživotní vzdělávání ale jistě ještě dozná v dalších letech změn. Další rozvoj záleží na dostatku finančních prostředků.

Jak vnímáte vzdělávání pracovníků na zdravotně-sociálním pomezí?

Jako velmi důležité. Z evaluace realizovaných projektů v Národním centru vychází velmi zajímavé výstupy právě pro tuto stále opomíjenou oblast. S problematikou zdravotně-sociálního pomezí se potýkají především poskytovatelé domácí péče, kteří mimo ošetřovatelskou péči současně poskytují i sociální péči na ­základě registrace u Ministerstva práce a sociálních věcí. I v této oblasti by chtělo Národní centrum realizovat ­vzdělávací akce v roce 2023.

Jaké chystáte v NCO NZO novinky?

Zásadní pro změnu vnímání Národního centra. Nezastupitelné místo Národního centra vnímám při implementaci Strategického rámce rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030, Koncepce ošetřovatelství, Koncepce domácí péče a v dalších koncepcích NLZP, a to nejen jako spolupracujícího subjektu, ale jako aktivního tvůrce při naplňování zejména strategického cíle Vzdělávání pro praxi založeném na spolupráci všech zainteresovaných stran. Národní centrum je prostřednictvím mé osoby garantem obou koncepcí.

Novinkou je zapojení ­Národního centra do oblasti telemedicíny a tele­monitoringu – již jsme zahájili spolupráci s FN Olomouc, která je zapojena do spolupráce Národního telemedicínského centra. Dále příprava ­Národního portálu ošetřovatelství jako sjednocující platformy v oboru. Pro oblast regulace zdravotnického povolání připravujeme vznik Centra kompetence sdílením odborných zkušeností, řešením koncepčních a rozvojových otázek se zaměřením na inovace obsahu odborných praxí ve studijních/vzdělávacích programech akreditovaných v oboru všeobecné ošetřovatelství a dalších nelékařských zdravotnických oborů. Jeho aktivitu budeme směřovat do celoživotního vzdělávání, identifikace bariéry profesního učení, respektu vědeckých důkazů v souladu s trendy moderních vzdělávacích institucí a EU, sdílení zkušeností vzdělavatelů, zdravotnických pracovníků v oblasti rozvoje profesních kompetencí.

Národní centrum také zahájilo jednání s Masarykovou univerzitou Brno, Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví a Českou asociací sester na téma vzájemná spolupráce směřující k podpoře a rozvoji odborného vzdělávání zdravotnických pracovníků s využitím aktuálních a dostupných vědeckých poznatků (evidence based nursing/practice). Byla bych velmi ráda, kdyby velcí hráči na poli celoživotního vzdělávání měli možnost se setkávat. Oceňuji, že vznikla Odborná rada pro ošetřovatelství, která bude vrcholným poradním orgánem MZ ČR a bude se věnovat řešení odborných a specializovaných problémů souvisejících zejména s výkonem povolání a vzděláváním zdravotnických pracovníků poskytujících ošetřovatelskou péči. 

 

---

PhDr. Mgr. Michaela Hofštetrová Knotková

Vystudovala brněnskou univerzitu v oboru sociologie, specializační vzdělávání v oboru managementu ve zdravotnictví a následně na Vysoké škole zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty v Bratislavě získala magisterský titul v oboru sociální práce. Absolvovala postgraduální studium v oboru výchovy a vzdělávání ve zdravotnictví. Získala kvalifikaci zdravotně sociálního pracovníka.

Od roku 1988 pracuje na NCO NZO v Brně. Nejprve působila na pozici odborného asistenta vyučujícího sociologii medicíny, poté vedoucí studijního oddělení. Od roku 2004 zastávala funkci vedoucí Registru zdravotnických pracovníků. Zabývala se především koncepční prací pro MZ ČR, problematikou regulace nelékařských zdravotnických povolání nejen v ČR, ale i v mezinárodním kontextu, problematikou zdravotně sociálního pomezí, spravuje webový portál Dekubity.eu.

 

 

• tisk
• předplatit si