Péče o pacienty s hrudní drenáží

Souhrn: Ošetřovatelská péče o pacienty se zavedenou hrudní drenáží je specifická, důraz je kladen na zajištění komfortu pacienta po stránce fyzické i po stránce psychické. Pacienti, kteří mají zavedený drén z důvodu terapeutického bez operačního výkonu anebo po operačním výkonu, jsou hospitalizováni zejména na odděleních hrudní chirurgie. Podle dostupných dat statistického úřadu bylo v České republice s onemocněním vyžadujícím hrudní drenáž v roce 2018 hospitalizováno 691 pacientů, z toho ve věku 65 let a více bylo 336 pacientů. Průměrný počet dnů hospitalizace dle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR byl 6,2 dnů. Velkou skupinu pacientů tvoří pacienti s nádorovým onemocněním. Práce byla zaměřena na zjištění a popis specifických oblastí ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným hrudním drénem. Sběr dat byl proveden pomocí anamnestického rozhovoru podle M. Gordonové a z dokumentace, následně byla data zpracována do deseti kazuistik. Součástí práce je zpracování doporučení pro sestry a vytvoření seznamu ošetřovatelských diagnóz souvisejících s tímto ošetřovatelským problémem, což je péče o hrudní drén.

Klíčová slova: hrudní drenáž, komfort, péče, ošetřovatelský problém

Caring for patients with chest drainage

Summary: Nursing care provided to patients with chest drainage is specific, the emphasis is on ensuring the patient's physical and psychological comfort. Patients who have had a drain inserted for therapeutic reasons without surgery or after surgery are mainly hospitalized in thoracic surgery departments. According to the available data from the Statistical Office, in the Czech Republic 691 patients were hospitalized with a disease requiring thoracic drainage in 2018, and 336 patients were aged 65 years and older. The average number of days of hospitalization was 6.2 days (Institute of Health Information and Statistics of the Czech republic). A large group of patients are cancer patients. This work was aimed at identifying and describing specific areas of nursing care in patients with an inserted chest drain. Data was collected through anamnestic interview according to M. Gordon and from the documentation, and then the data was processed into ten case reports. The work included the development of recommendations for nurses and the creation of a list of nursing diagnoses related to this nursing problem, namely the chest drain care.

Keywords: chest drainage, comfort, care, nursing problem

 

Úvod

Ošetřovatelská péče o  pacienta, který trpí onemocněním hrudníku se zavedeným hrudním drénem, je specifická a v určitých aspektech se může odlišovat. Proto je velmi důležité, aby ošetřující sestry měly dostatečné teoretické znalosti a praktické dovednosti v oblasti péče o hrudní drén. Indikací pro zavedení hrudní drenáže je několik, především je to pneumotorax, hemotorax a fluidotorax, které mohou být projevem nádorového onemocnění, velmi častým stavem je také poranění hrudníku (Ferko et al. 2015; Janíková et al., 2013; Hanke et al., 2013). Hrudní drenáže patří mezi invazivní výkony a drén je cizím materiálem v těle, je zde riziko vzniku infekce a krvácení. Důsledná ošetřovatelská péče je základem a také prevencí komplikací spojených se zavedením. Součástí zavedené drenáže je vždy sběrná nádoba, která musí být zajištěna proti nechtěnému pohybu. Hrudní drén musí být pevně fixován ke kůži kožním stehem, který po extrakci drénu uzavírá ránu po zavedeném drénu. Sestra pravidelně kontroluje stav pacienta a pečuje o pacienta se zaměřením na péči o hrudní drén a případně operační ránu. Velmi důležitá je péče o dýchací cesty, management bolesti a rehabilitace (Luckerová et al., 2014; Vytejčková et al., 2015).

Cíl

Hlavním cílem práce bylo zjistit a popsat specifické aspekty ošetřovatelské péče u pacientů se zavedenou hrudní drenáží.

Metodika práce

Design

Zpracování 10 kazuistik u pacientů se zavedeným hrudním drénem.

Sběr dat a vzorek

Do průzkumného šetření se zapojilo 10 pacientů, kteří souhlasili s šetřením a byla jim vysvětlena možnost z  průzkumu kdykoli odstoupit. Po získání jejich ústního souhlasu a souhlasu zdravotnického zařízení byla data sbírána v období od září 2020 do března 2021. Pro sběr dat byla použita standardizovaná fakultní ošetřovatelská dokumentace vycházející z modelu M. Gordonové. Další data byla zjišťována ze zdravotní dokumentace pacienta a  v  průběhu ošetřování pacientů. V rámci zpracování kazuistik byli pacienti sledováni v průběhu 4–5 dnů, posouzení stavu a ošetřovatelská diagnostika byla provedena u všech respondentů 2. pooperační den. Ve stejný den byl u všech respondentů proveden základní screening sestrou, hodnoceny byly všechny oblasti. Dále byly použity vybrané hodnoticí škály a testy související s ošetřovatelskou péčí o pacienty se zavedeným hrudním drénem a po operačním výkonu.

Analýza výsledků

Z celkového počtu 10 pacientů bylo 6 mužů a 4 ženy, nejmladšímu pacientovi bylo 51 let a nejstaršímu 80  let, nádorovým onemocněním trpělo 8 pacientů a 2 pacienti měli zavedený hrudní drén z  důvodů spontánního pneumotoraxu. Stav 6 pacientů byl bez komplikací, ve 2 případech šlo o neúplné rozvinutí plíce a ve 2 dalších došlo k vytvoření podkožního empfyzému.

Příklad – souhrn ze zpracované kazuistiky

Muž, 66 let, přijat pro tumor levého plicního laloku k plánovanému výkonu – levostranné lobektomii. Pacient by při příjmu orientovaný, soběstačný, bez bolesti a výrazných dechových obtíží. Po operaci byl převezen na jednotku intenzivní péče chirurgických oborů. Druhý pooperační den bylo provedeno screeningové vyšetření sestrou a hodnoceny byly všechny parametry. Hrudní drenáž byla již z operačního sálu ponechána jako pasivní sání a byla po celou dobu funkční. Operační rána se hojila per primam. Bolesti na škále VAS 8–6 byly tišeny analgetiky s efektem, od 2. pooperačního dne již pacient bez bolesti. Třetí pooperační den bylo provedeno RTG, kde bylo potvrzeno plné rozvinutí plíce, drén byl extrahován. Pacient po celou dobu spolupracoval, byl orientovaný a dodržoval všechna doporučení včetně pravidelné dechové gymnastiky.

Ošetřovatelské diagnózy podle Taxonomie II odpovídajících ošetřovatelským problémům pacienta: 00132 – akutní bolest; 00046  – narušená integrita kůže/tkáně; 00032 – neefektivní vzorec dýchání; 00108 – deficit sebepéče při koupání 39; 00091 – zhoršená pohyblivost na lůžku; 00085 – zhoršená tělesná pohyblivost; 00118 – narušený obraz těla; 00004 – riziko infekce (z důvodů invazivních vstupů a operační rány); 00206 – riziko krvácení (z důvodu operační rány).

Na základě zpracovaných kazuistik bylo vytvořeno schéma prezentující specifika ošetřovatelské péče o pacienty se zavedenou hrudní drenáží se zaměřením na ošetřovatelské problémy a následnou diagnostiku, která se opírá o oblasti, které je třeba u těchto pacientů neopomenout a důsledně řešit (schéma 1).

 

Závěr

Péče o pacienty s hrudní drenáží je jako téma zatím všeobecně nedostatečně popsáno, a to především z pohledu ošetřovatelské péče. Další studie na toto téma by mohly být podkladem pro zpracování v širší míře a především v klinické praxi v případě zpracování adaptačních procesů a podkladů pro sestry nastupující na jednotky intenzivní péče, kde jsou tito pacienti léčeni a ošetřováni. Bezpochyby je péče o pacienta s onemocněním, kdy je třeba zavést hrudní drén nebo kdy je hrudní drén součástí pooperační léčby, náročná pro ošetřující sestry. Ve své péči by si měly být jisté a měly by umět reagovat na možné komplikace a vznik ošetřovatelských problémů tak, aby byly v co nejkratší době schopny problém vyřešit a nedošlo k rozvoji nežádoucích účinků či komplikací.

Literatura

1. HANKE I. Perioperační péče o pacienta v hrudní chirurgii. Brno: NCO NZO 2013. ISBN 978-80-7013554-9.
2. FERKO A., ŠUBRT Z., DĚDEK T. Chirurgie v kostce. 2., doplněné a přepracované vyd. Praha: Grada 2015. ISBN 978-80-247-1005-1.
3. HERDMAN T., KAMITSURU S. Ošetřovatelské diagnózy: definice a klasifikace 2018–2020. 11. vyd. Praha: Grada 2020. ISBN 978-80271-0710-0.
4. JANÍKOVÁ E., ZELENÍKOVÁ R. Ošetřovatelská péče v chirurgii: pro bakalářské a magisterské studium. Praha: Grada 2013. ISBN 978-80247-4412-4.
5. LUCKEROVÁ L. Ošetřovatelská péče o pacienta v traumatologii. Brno: NCO NZO 2014. ISBN 97880-7013-569- 3.
6. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Hrudní chirurgie. [online]. Dostupné na: www.uzis.cz.
7. VAMBERSKÁ T. Specifika ošetřovatelské péče u pacientů s hrudní drenáží. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice 2021. Vedoucí práce: Iva Marková.
8. VYTEJČKOVÁ R., SEDLÁŘOVÁ P., WIRTHOVÁ V. et al. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné III: speciální část. Praha: Grada 2015. ISBN 978-80-247-3421-7.

 

---

O autorkách

PhDr. Iva Marková
Od roku 2017 působí jako akademický pracovník na Katedře ošetřovatelství, FZS UPCE.

Mgr. Petra Růžičková
Od roku od roku 2017 pracuje jako dětská sestra se specializace ARIP v pediatrii na Dětské klinice FN Hradec Králové. Od roku 2018 působí jako akademický pracovník na Katedře ošetřovatelství, FZS UPCE.

Bc. Tereza Vamberská
Pracuje jako všeobecná sestra na Interní klinice Pardubické nemocnice, Nemocnice Pardubického kraje a.s.

 

---

Recenze

Mgr. Magdaléna Vojtěchová, MBA
Vrchní sestra, Centrální operační sály, Nemocnici Jihlava, p.o.

PhDr. Jana Toufarová
Interní gastroenterologická klinika, Hemodialyzační středisko, FN Brno

 

• tisk
• předplatit si