Dovolená z pohledu zákona

„Sloužím dvanáctky v nepřetržitém provozu a mám stejnou dovolenou jako administrativní pracovníci s klasickou 8hodinovou pracovní dobou. Je to v pořádku?“

 

Odpověď zní ano, je. Podle záko­níku práce má zaměstnanec při nerovnoměrně rozložené pracovní době nárok na „tolik pracov­ních dnů dovolené, kolik jich na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru“.

Zaměstnanci s ­12hodinovými směnami v nepřetržitém provozu tedy nemají nárok na více dnů dovolené než zaměstnanci s 8hodinovou pracovní dobou. Protože však odpracují o 4 hodiny za den více, dostanou více peněz. Náhrada mzdy bude totiž vypočítána za všech 12 hodin.

Počet dnů dovolené za rok určuje zaměstnavatel. Musí ho zaměstnanci oznámit písemně, a to nejméně s 14denním předstihem – pokud to není dohodnuto jinak. Leckoho to možná překvapí, ale to, že termíny dovolené navrhujeme zaměstnavateli sami a on je schvaluje, je jen běžně zavedená praxe. Zákon však říká, že dovolenou stanovuje zaměstnavatel tak, aby si ji zaměstnanec mohl vybrat do konce kalendářního roku, ve kterém mu na ni vznikl nárok.

Čtyři týdny volna, nebo pět?

Ze zákona má každý, kdo je v pracovním poměru alespoň 1 rok a odpracoval z něj minimálně 60 dní, nárok na 4 týdny dovolené. Státní zaměstnanci mají 5 ­týdnů volna, pedagogové 8 týdnů.

Týden dodatkové dovolené dostávají podle platné legislativy lidé, kteří pracují v mimořádně náročných profesích, třeba zaměstnanci záchranné služby nebo osoby ošetřující lidi s mentálním postižením.

Pokud je zaměstnanec v pracovním poměru méně než 1 rok, má nárok pouze na poměrnou část dovolené.

Co když dovolenou nevyčerpáme?

Dovolená by měla být vyčerpána v kalendářním roce, ve kterém na ni vznikl nárok. Někdy to však zaměstnanec nezvládne – například kvůli nemocenským, mateřské či rodičovské dovolené nebo kvůli péči o nemocné dítě. Jinde zase mohou být překážkou provozní důvody zaměstnavatele. V takových případech musí zaměstnavatel stanovit termín dovolené tak, aby byla vybrána do konce dalšího roku. Když to není možné kvůli překážkám na straně zaměstnance (nemocenská, mateřská, rodičovská nebo péče o nemocné dítě) nebo kvůli naléhavým provozním důvodům zaměstnavatele, musí zaměstnavatel stanovit termín tak, aby dovolenou bylo možné čerpat do konce následujícího kalendářního roku. Termín by měl stanovit do konce června. Jestliže to neudělá, může si termín zaměstnanec zvolit sám. Zaměstnavateli ho ale musí písemně sdělit nejméně 2 týdny předem.

Tolik pravidla z pohledu zákona. Samozřejmě vždy záleží na lidech a je možné se domluvit s nadřízeným na termínu a čerpání dovolené i jejím převádění jinak. 

JUDr. Jana Palečková
www.pravniporadkyne.cz

 

 

• tisk
• předplatit si