Domácí umělá plicní ventilace pohledem diplomové práce

Souhrn: Původní diplomová práce byla pojata jako sumarizace problematiky domácí umělé plicní ventilace (DUPV) v České republice a je určena pro zdravotnické pracovníky, kteří chtějí nahlédnout do dané problematiky. Dále může sloužit rodinám, které uvažují o převzetí svého nejbližšího závislého na ventilátoru do domácí péče. Samotný článek je uchopen jako uvedení do problematiky DUPV sepsaný na základě diplomové práce, která byla úspěšně obhájena v červnu 2021.

Klíčová slova: domácí péče, domácí umělá plicní ventilace, problematika přesunu, financování

Home mechanical ventilation from the point of view of a diploma thesis

Summary: The original diploma thesis was written as an issue summary on home mechanical ventilation in the Czech Republic and aims at medical staff who want to learn about this method. It can help families to make decisions about whether to move a close relative, who is dependent on a ventilator, into home care. The article is approached as an introduction to home mechanical ventilation and related issues. It has been written based on the diploma thesis, which was successfully defended in June 2021.

Keywords: home care, home mechanical ventilation, patient transfers, funding

 

Péče o pacienta s invazivním zajištěním dýchacích cest a závislého na ventilátoru má v České republice kořeny ve 2. polovině 20. století, kdy Jan Werich přicestoval z USA s tracheostomickou kanylou. První organizace zabývající se domácí umělou plicní ventilací (DUPV) vznikla v roce 2003. Aktuálnost tématu je možné demonstrovat na světovém trendu přesunu lůžkové péče do ambulantní. Děje se tak zejména pro navýšení pacientova pohodlí. Další důvody můžeme hledat v ekonomické oblasti, kdy na základě dostupných zdrojů můžeme konstatovat, že domácí péče je 5–10× levnější než péče v nemocnici (náklady na péči na lůžku anesteziologicko-resuscitačního oddělení 2,5–7 mil. Kč; náklady na DUPV 0,75 mil. Kč/rok). Neposledním důvodem, který souvisí jak s pacientovým pohodlím (respektive bezpečím), tak s otázkou financí, je snížení výskytu (dnes již ­zastaralého výrazu) nozokomiálních nákaz (Šesták, online). V ČR je domácí ventilace hrazena z veřejného zdravotního pojištění (Drábková, 2014).

Jak se klient ocitne na DUPV?

Nejčastější diagnózou pacienta s DUPV je některé z neuromuskulárních onemocnění nebo chronická obstrukční plicní nemoc, vyžadující dlouhodobou umělou plicní ventilaci (Ehler, 2018; Mičudová, 2020). Po překlenutí akutní fáze onemocnění (klasicky hospitalizace na anesteziologicko-resuscitačním oddělení) je pacient přeložen na oddělení následné intenzivní péče (Drábková, 2014).

Samotnou domácí ventilaci indi­kuje ošetřující lékař příslušného oddělení následné péče. Nicméně je třeba zajistit klíčový aspekt transferu do domácího prostředí – člena rodiny, který přejme laickou ošetřovatelskou činnost o pacienta. ­Pokud jsou splněny tyto kroky, může proces pokračovat úřední částí (posouzení bezbariérového přístupu domácnosti, přístupnost lůžka, ekonomická situace rodiny a další). Samozřejmě je třeba připravit samotnou rodinu na péči o takto inzultovaného člověka. Probíhá praktický nácvik od hygieny, polohování, rehabilitace, ošetřování invazivních vstupů (perkutánní endoskopická gastrostomie, tracheostomie) až po obsluhu odsávačky a nácvik akutních situací, včetně obsluhy křísicího vaku. V neposlední řadě se rodině věnuje personál stran psychologie a nácviku netechnických dovedností (vhodná komunikace s pacientem, prevence syndromu vyhoření) (Chronicare, online).

Na koho se obrátit v případě potřeby pomoci?

S přibývajícími počty pacientů v domácí péči již rodiny mají podporu ze stran organizací zabývajících se problematikou DUPV. Je vhodné jmenovat Dech života a Chronicare. Dále jsou to přímo nemocnice v Ostrově nad Ohří, Jindřichově Hradci a Novém Městě na Moravě, které jsou regionálními centry pro tuto problematiku.

Cíl práce a metodika

Cílem teoretické části práce bylo sumarizovat problematiku samotného procesu převedení pacienta na DUPV. Celé znění práce lze dohledat v depozitáři závěrečných prací Univerzity Karlovy. Výzkumným cílem práce bylo ověřit pomocí dotazníkového šetření reálný obraz samotného přesunu a porovnání českého systému vybranými zahraničními zdroji. Samotný dotazník čítal 20 otázek, byly vyplňovány buď přímo klienty na ventilátoru, nebo rodinným příslušníkem, který se o ně staral. Vyhodnoceno bylo 58 dotazníků z celkem 70 rozeslaných (podrobná metodika je popsána v již odkazované práci). Pro představu – drtivou většinu pacientů na DUPV registruje Všeobecná zdravotní pojišťovna, která ke dni rozeslání dotazníků měla 155 těchto klientů. Respondenti byli osloveni přes koordinátory výše zmíněných institucí.

Výsledky

Hodnotila se spokojenost s rychlostí a kvalitou přesunu do domácího prostředí, subjektivní úroveň zaškolení v základní péči a kritických stavech, dostatečnost finančních prostředků poskytovaných sociální správou a názor na sjednocení pod jednu organizaci ruku v ruce se snížením byrokratických požadavků. Výbornou zprávou bylo, že přes 80 % respondentů bylo spokojeno s rychlostí a kvalitou přesunu do domácí péče a také přes 90 % jich bylo zaškoleno nejen v základní péči, ale také v kritických situacích. U finanční náročnosti se projevil geografický jev, kdy klienti z obecně bohatších (a dražších) regionů hodnotili financování jako nedostatečné. Asi nejpřekvapivějším výsledkem byl fakt, že 70 % účastníků výzkumu by neměnilo systém převodu ve smyslu sjednocení pod jednu organizaci ani snížením byrokratické zátěže.

Závěr

Domácí ventilace má v ošetřovatelské praxi intenzivní péče své místo. Bezesporu největší výhodou celého procesu je, že pacient je ve svém přirozeném prostředí. Neméně důležitým faktem je prokazatelně snížené riziko vzniku ventilátorem asociované pneumonie. Nejen tím se celková nákladnost na péči o takového pacienta s přesunem do domácího ošetřování snižuje na zlomek ceny jednoho ošetřovacího dne v nemocnici (Agrawal et al., 2020; Drábková, 2014). 

Literatura

1. AGRAWAL D., CHANDRA P. S., SINGH P. K. et al. Cost-effective home mechanical ventilation in neurosurgery patients: case series of three patients. J Neurosci Rural Pract 2020; 11(02): 329–332. doi: 10.1055/s-0040-1709256.
2. Chronicare. Domácí umělá plicní ventilace. DUPV podrobněji. 2021. [online]. Dostupné z: https://chronicare.cz/cs/domaci-umela-plicni-ventilace-dupv.
3. DRÁBKOVÁ J. Domácí umělá plicní ­ventilace – DUPV ze současného pohledu. Odborný seminář 20. 5. 2014. Praha. [online]. Dostupné z: https://docplayer.cz/19361444-Domaci-umela-plicni-ventilace-dupv-ze-soucasneho-pohledu.html.
4. EHLER E. Neuromuskulární nemoci. Medical Tribune CZ 2018; 3. [online]. Dostupné z: https://www.tribune.cz/clanek/43813-neuromuskularni-nemoci.
5. MIČUDOVÁ E. Pacienti závislí na ventilátoru mohou být doma. Fakultní nemocnice Brno: Archiv tiskových zpráv 14. 1. 2020. [online]. Dostupné z: https://www.fnbrno.cz/pacienti-zavisli-na-ventilatoru-mohou-byt-doma/t6750.
6. ŠESTÁK J. Domácí umělá plicní ventilace (DUPV): Rodina jako zdravotník. 2021. [online]. Dostupné z: https://adoc.pub/jakub-estak-koordinator-dupv.html.

 

---

O autorech

Mgr. Jakub Vacek
Vystudoval obor Intenzivní péče na 3. LF UK v Praze. Od roku 2018 pracuje jako všeobecná sestra na KARIM 1. LF UK a ÚVN Praha.

Mgr. Kateřina Rambousková
Vystudovala obor Ošetřovatelství na VŠZ a SP sv. Alžbety v Bratislavě. Od roku 2001 pracuje jako všeobecná sestra na KAR FNKV v Praze a od roku 2019 působí jako odborná asistentka KAR 3. LF UK v Praze.

 

 

• tisk
• předplatit si