Role porodní asistentky v Centru porodní asistence pro fyziologické porody

Centrum porodní asistence v Brně u FN Brno představuje novou koncepci přístupu k porodnictví. Jak vše funguje, jsme se zeptali vedoucí porodní asistentky PhDr. Miloslavy Kameníkové, která má za sebou roky praxe, změny velmi vítá a sama se na nich podílí.

Nejprve bych se ráda zeptala na roli porodní asistentky obecně. Jaká byla role porodní asistentky dříve a jaká je dnes?

Porodní asistence má u nás bohatou a svým způsobem i smutnou historii. Když bych zašla do minulého století, tak po válce došlo k přesunu porodů do nemocnic a v 50. letech 20. století byly zrušeny živnosti porodním asistentkám (a nejen jim). Takže porodní asistentky v této době pracovaly buď v nemocnicích, kde ještě v té době měly velkou svobodu, a pokud bylo vše v pořádku, lékař do jejich práce nezasahoval. Druhá možnost pak byla jejich práce v ordinacích lékařů. Byly zřízeny okresní ústavy národního zdraví (OÚNZ) a tyto OÚNZ porodní asistentky zaměstnávaly. Lékař měl u sebe v ambulanci dvě porodní asistentky a ty pracovaly jak s lékařem, tak i nezávisle na něm – vedly poradny, přípravu žen k porodu, návštěvy žen po porodu. Když se na to podívám dnešní optikou – totéž bychom si přáli i dnes, kdy sice v porodnici byla jiná porodní asistentka, ale jinak v období těhotenství a potom po porodu se o ženu starala jedna porodní asistentka, která ženu znala, a byla tak poskytována komplexní péče. Bohužel v roce 1992 se zrušily OÚNZ a ambulantní sféra se privatizovala. Lékař se stal zaměstnavatelem porodní asistentky a ponechal si už jen jednu. Došlo tak k zániku samostatné péče porodní asistentky o matky během těhotenství a návštěvní služby v šestinedělí.

V 60. letech už byly téměř všechny porody v nemocnicích, socializmus přinesl do zdravotnictví systém, kdy porodní asistentky byly postupně podřízeny lékařům, byly přejmenovány na ženské sestry. Jejich práce byla omezena na vedení porodů jen pod dohledem lékaře. V 80. letech vyhláškou o činnostech došlo ke ztrátě jejich pravomocí. V praxi to pak ale vypadalo podle toho, který lékař sloužil a jaká byla denní doba. Postupně jsme si už ani nebyly vědomy svých práv a jako by se vytrácela hrdost na naši profesi.

Na našem pracovišti zůstaly částečně fyziologické porody v rukou porodních asistentek včetně prvního ošetření novorozence po porodu. V jiných nemocnicích to ale přešlo do rukou dětských sester, které se na porodním sále staraly o novorozence. Neexistovala individuální péče o rodičku. Poskytovaná péče byla rozdělena na výkony, takže se u rodičky vystřídalo během směny několik lidí. Nebyla tím pádem ani adresná zodpovědnost za celkovou péči o rodičku, ale jen za konkrétní výkon – někdo psal dokumentaci, někdo holil a aplikoval klyzma, další podával léky a tak dále.

Po revoluci jsme se začaly účastnit konferencí pro porodní asistentky a „objevovaly“, jak se to dělá v zahraničí, například v Rakousku, a jak je to příjemné, když se rodícího páru ujme jedna asistentka a provází je po celou dobu směny. Tento vzorec péče je zcela zásadní a v České republice je již všude běžnou normou. Role porodních asistentek se tak diametrálně změnila, došlo k potvrzení jejich kompetencí. I když pravdou je, že se to různí nemocnice od nemocnice.

Komunitní péče ve smyslu návštěv doma po porodu zatím stále neexistuje. Snažíme se o to, ale přerušení bylo natolik dlouhé, že začínáme úplně od začátku. Navíc se nelze jednoduše vrátit k dřívějšímu systému, je potřeba jej propojit s dnešními požadavky, jako jsou výkazy pojišťovnám, spolupráce s lékaři a další.

Mohla byste nám Centrum porodní asistence v Brně u FN Brno představit?

S myšlenkou, že bychom v nemocnici mohli vytvořit Centrum porodní asistence (CPA), jsme nepřišly my, porodní asistentky, ale náš nový pan přednosta (doc. Vít Weinberger – pozn. redakce), a otevřel porodním asistentkám dveře k novému způsobu péče. CPA není nová budova nebo oddělení, ale koncepce péče. O těhotnou a rodící ženu s nízkým rizikem komplikací se zde stará porodní asistentka za jasně definovaných pravidel. Pracuje samostatně a přebírá veškerou zodpovědnost za poskytovanou péči. Chod CPA je v současné době zasazen do provozu porodnice na obou pracovištích: Bohunice a Obilní trh. V nové budově porodnice FN Brno se již počítá se samostatnými prostory uzpůsobenými chodu CPA. Naším cílem je poskytovat komplexní a respektující péči vyhovující představám a přáním těhotných žen a rodiček a to vše v bezpečném prostředí nemocnice s dostupnou akutní lékařskou péčí. CPA v rámci nemocniční péče považujeme za ideální cestu, využíváme vybudovaný systém.

Přijde-li tedy těhotná žena nebo rodička s nízkým rizikem komplikací, je v péči porodních asistentek.

Hlavním cílem CPA je stálá kultivace a individualizace námi poskytované porodnické péče. Není snadné prosadit změny, zvláště v tak velké nemocnici, jako je naše, máme za sebou 9 měsíců usilovné práce a ještě nás mnoho práce čeká.

Jaká je role porodní asistentky na vašem specializovaném pracovišti?

Vaše nemocnice je perinatologickým centrem a zároveň zde máte i Centrum porodní asistence? Ano, jsme specializované pracoviště. FN Brno je jedním z 12 perinatologických center v České republice, kde rodí ženy s  vysokým rizikem komplikací jak v těhotenství, tak při porodu, ženy s předčasnými porody. Rizikových porodů je v perinatologických centrech přibližně 30 %. Porodní asistentka pracuje ve velmi těsné spolupráci s lékaři, jsou kladeny vysoké nároky na její erudici. Vztah lékař – porodní asistentka je partnerský, dříve na sebe tyto profese spíše v kompetencích narážely, lékaři na jedné straně a na druhé straně porodní asistentky v podřízeném stavu. Dnes vystupujeme a spolupracujeme jako společné MY. Toto mne velmi těší.

Další velká část žen riziko nemá. Když se jich ptáme, proč si vybraly naši nemocnici, odpovídají, že právě pro dostupnost špičkové lékařské péče. Hledají bezpečnost péče, protože tzv. co kdyby… A právě těmto přibližně 70 % fyziologických porodů je určeno CPA.

Porodní asistentka je vysokoškolsky vzdělaná specialistka, která provází maminky od příprav v předporodních kurzech přes přípravu na porod, doprovod u vlastního porodu až po poporodní péči včetně pomoci v šestinedělí, například s kojením.

Na našem pracovišti jsou kompetence porodní asistentky plně přiznány. Fyziologické porody jsou v jejich rukou. Musí umět rozpoznat, kdy dochází ke změně z fyziologie k patologii, a upozornit na ni lékaře.

V rámci změn v souvislosti s vytvořením CPA jsme nejprve museli přehodnotit naši péči u fyziologických porodů, rozvolnit již místy zastaralé dřívější postupy – fyziologický porod potřebuje mnohem více času a trpělivosti, bez rutinních a zbytečných zásahů. Problém je, že my v nemocnicích potřebujeme léčit, zasahovat, zachraňovat, ale přirozený porod nic z toho nepotřebuje.

Druhým cílem CPA bylo vyjít vstříc poptávce po individuální péči, tedy po konkrétní péči jedné asistentky po celou dobu – od těhotenství po poporodní péči. To je služba placená. Není to ale třeba chápat tak, že pokud žena chce fyziologický porod, musí si vzít vlastní asistentku a tuto službu zaplatit. Tuto péči poskytují všem ženám všechny porodní asistentky, které pracují ve směnách na porodních sálech. Individuální doprovod jednou asistentkou je jen jedna z dalších služeb CPA. Zatím poskytujeme individuální péči u porodu, kdy se rodící žena již s porodní asistentkou zná, a když porod začne, tak porodní asistentka, která ženě „drží pohotovost“, přijíždí na porodní sál a poskytne péči u porodu individuálně pouze této jedné rodičce, mimo svoji směnu na porodním sále.

Třetím cílem CPA je také péče o samotné porodní asistentky. Pro kvalitní péči potřebujete dostatek kvalitních a spokojených asistentek. Je potřeba je též vzdělávat, a to nejen v odborných znalostech, ale také v měkkých a komunikačních dovednostech. V přístupu k maminkám s úctou, vlídností a respektem.

Jak a kde probíhá rozhodování o tom, která těhotná žena a rodička bude spadat do péče porodní asistentky nebo do péče lékaře?

V ambulancích porodních sálů u ženy, která je ve 37. týdnu těhotenství, lékař rozhoduje následovně. Jedná-li se o fyziologický průběh těhotenství, je žena předána k dalšímu sledování do ambulance porodních asistentek. Tam máme na ženu více času, probereme s ní obavy a strach z porodu, můžeme konzultovat porodní přání a navazuje se další spolupráce a seznámení se. Je to skvělé i pro nás asistentky, velmi nás tato práce těší a naplňuje. Pokud je nějaké riziko, pokračuje sledování těhotné ženy v ambulanci lékaře.

Začne-li porod, při příjmu na porodní sál lékař znovu rozhoduje, zda jde o fyziologický porod. Pokud ano, přebírá si maminku porodní asistentka a plně se o ni postará včetně ošetření poporodního poranění a ošetření novorozence.

Všem rodičkám s nízkým rizikem komplikací, které přijdou porodit do FN Brno, je péče poskytnuta porodní asistentkou.

Jaká je role lékaře v tomto typu porodního zařízení?

Role lékaře je klíčová, bez sebe nemůžeme existovat. Jen se to organizačně a systémově rozdělilo a byly plně přiznány a stanoveny kompetence porodních asistentek. Lékařům se tak uvolnily ruce pro porody rizikové.

A jak již bylo řečeno, o ženy s fyziologickým průběhem těhotenství a porodu se stará porodní asistentka. Vše se odehrává v bezpečném prostředí nemocnice, kde je výhodou v případě potřeby možný urgentní zásah lékaře.

Jak se díváte na domácí porody? Kde je hranice, kam až se dá zajít, nebo naopak, která se již nedá překročit?

Porody doma nejsou u nás legalizované ani podporované, i když stále doma rodí 1–2 % žen. Jsou to ženy, které z různých důvodů nechtějí do nemocnice. Průzkum odhalil, že se často jedná o vysokoškolsky vzdělané ženy, které se pro to vědomě rozhodnou. Spousta porodů proběhne doma krásně, bezproblémově, o těch se my v nemocnicích vůbec nedozvíme. Víme jen o těch, které se doma zkomplikovaly, a žena skončí v nemocnici. Například v Rakousku ženy, které rodí doma, musejí mít povinně porodní asistentku, tedy kompetentní a vzdělanou osobu.

Zatím je to u nás hudba budoucnosti, ale věřím, že dojde k tomu, kdy si i v ČR žena bude moci volit místo porodu „doma“ legálně. Budou pevně nastavena pravidla, tedy které ženy mohou rodit doma a které naopak musí do nemocnic, budou nastaveny povinnosti porodních asistentek, jež budou poskytovat péči u domácích porodů.

A tak budou u domácích porodů kompetentní porodní asistentky, které v případě nějakého problému zajistí transport rodičky do nemocnice, přijedou s ní, předají tam zdravotníkům potřebné informace, abychom mohli snáze navázat s potřebnou pomocí.

Jako nebezpečné vidím to, že rodička je buď doma sama, nebo s dulou (opakovaně zjišťuji, že ženy neznají rozdíl mezi dulou a porodní asistentkou – dozvídám se, že „je to paní, co má zkušenosti s domácími porody“), pro porod doma se rozhodnou ženy s potenciálním rizikem (konec pánevní, dvojčata, císařský řez v anamnéze a další), a pokud se něco zkomplikuje, rodiče přijedou do nemocnice sami, zapřou vše, co dosud probíhalo doma, a my se potřebné informace nedozvíme.

Neměli bychom před tím zavírat oči, průběžně tuto otázku při jednáních na ministerstvu zdravotnictví otevíráme.

Je tedy možnost legalizace domácích porodů?

Jak už jsem uvedla, domácí porody by u nás v budoucnu mohly být legalizovány, ale musely by být stanoveny přesné podmínky. K tomu by byla ideální jedna profesní organizace porodních asistentek, tak jako například mají kolegyně v Rakousku. V ČR jsou ale momentálně organizace tři. A i kdyby zůstaly tři profesní organizace porodních asistentek, bylo by nutností mít jednu Komoru porodních asistentek, kde by podle jasných kritérií – vzdělání, zkušeností a praxe – mohly určité asistentky nabízet doprovod a péči u domácího porodu, Komora by na ně dohlížela, vše by bylo zcela transparentní. V tuto chvíli je to hudba budoucnosti, vše vázne na schopnosti „umět se domluvit“. Až bychom se my – porodní asistentky – domluvily, je třeba jít s návrhem k našim zákonodárcům. Zase by to bylo o tom, umět se domluvit, tentokrát s lékaři, a nastavovat podmínky a pravidla. A to tak, aby vše bylo bezpečné jak pro rodící ženy, tak pro porodní asistentky u domácích porodů. Situace, která je v ČR v současné době, je nebezpečná – je chybou to nevidět a nic s tím nedělat.

Jak vidíte budoucnost center porodní asistence? Je to dosažitelné maximum – nebo ještě lze jít dále?

Jedná se o trend v poskytování porodnické péče, jde o systémovou změnu v nastavování spolupráce a o změnu přístupu ke klientům – ženám a jejich rodinám. Chceme držet tento směr a zatím využíváme k poskytování péče a služeb CPA našich nemocničních porodních asistentek. Do budoucna bychom rádi navázali spolupráci s externími asistentkami, které by s maminkou přijely rodit sem k nám. Je ale potřeba zajistit bezpečné podmínky, tedy my musíme porodní asistentku znát a ona musí znát nás a naše pracoviště, což je otázka určitého zapracování a smlouvy. Kritéria máme nastavena, takže pokud s námi někdo bude chtít spolupracovat, je vítán. A chceme jít dál, směrem ke komunitní péči, pomoci ženám, které jsou již propuštěny z nemocnice, tedy návštěvy v šestinedělí, pomoc s kojením a další.

Co je Nadační fond Proni, který má krásné motto: „Děláme to pro ni“?

Nadační fond nám bude umožňovat financovat projekty našeho rozvoje a modernizace, které není možné nebo efektivní uhradit z veřejných zdrojů. Pomůže nám v rozvíjení našich aktivit jak ve směru k maminkám, tak k našim zaměstnancům. Jeho cílem je získání prostředků mimo jiné také na vzdělání porodních asistentek a zajištění lektorů. Existují například skvělé kurzy, které jsou nejen velmi drahé, ale často se jich nemůžeme účastnit z důvodu časové nebo místní nedostupnosti. Fond tedy slouží i na podporu vzdělávacích aktivit.

Začátkem října vás čeká slavnostní otevření...

Odpoledne proběhne v parku na Obilním trhu slavnostní otevření CPA. Bude připraveno hezké odpoledne se sólisty Městského divadla Brno, dětské divadlo i výtvarná dílna, porodní asistentky i studentky LF MU budou mít svůj stánek. Chceme si to užít.

Představíme ambasadorky fondu Proni prof. Danuši Nerudovou a herečku Městského divadla Brno Kristýnu Daňhelovou. Připravili jsme také videoprohlídku porodních sálů.

Podstatné je pro nás stále sdělovat myšlenkový koncept CPA.

Zmínila jste, že Vaše mnohaleté zkušenosti by vydaly na knihu. Co Vás nejvíce potěšilo?

Během svého mnohaletého působení v praxi často vystupuji nejen na konferencích porodních asistentek, ale i na lékařských konferencích. A kdykoli mohu prezentovat nějaké naše téma, jak pracujeme a čeho jsme dosáhli, má to vždy velký ohlas. S hrdostí sleduji, na jakou úroveň se porodní asistentky dostaly a jaké máme my – porodní asistentky z Brna – mezi ostatními kolegyněmi postavení.

Vždy mne těší zpětná vazba od maminek a to, když vidíte, jaký profit má naše péče o ně. Svou práci mám velmi ráda, vidím v ní smysl

Pokud nějaká dívka uvažuje o studiu porodní asistence nebo o práci porodní asistentky, co byste jí vzkázala?

Doporučila bych, ať se zajímá, co je to za profesi. Ať se kontaktuje se studentkami porodní asistence (na sociálních sítích, na univerzitě) a zeptá se jich na jejich názor. Je to obor, který vyžaduje získání mnoha znalostí, v rámci praxe mnoha zkušeností, a nadto ještě klade velké nároky na komunikaci a empatii. I Masarykova univerzita na svých webových stránkách určených potenciálním studentkám v oboru porodní asistence uvádí, že porodní asistentka by měla mít měkké, dovedné ruce, vidoucí oči a láskyplné srdce.

Ať se zamyslí nad svým osobním zaměřením v životě – jedná se o profesi náročnou, ale ve své podstatě překrásnou! Pokud tuto práci budete milovat a bude vás naplňovat (být u zrození života – to je něco!), tak to z vás budou cítit i maminky a vše dostane ten pravý smysl. Smysl, proč tuto práci děláte. Jsem přesvědčená, že to není jen názor můj, ale i dalších porodních asistentek. Vidíte – hrdost na naši profesi se vrací!

---

PhDr. Miloslava Kameníková
→ Vedoucí porodní asistentka Centra porodní asistence při FN Brno a LF MU v Brně.
→ Vzdělání: Doktorské studium – Univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíně.
→ Vede specializační kurzy: Příprava těhotných žen k porodu, Rehabilitační ošetřovatelství v porodní asistenci, Péče o ženu v patologických stavech v gynekologii a porodnictví, Mentor klinické praxe ošetřovatelství a porodní asistence, Laktační poradce, Fyziologie porodu, Intenzivní péče v porodní asistenci.
→ Vyučuje na Katedře ošetřovatelství a porodní asistence LF MU v Brně a spolupracuje s Národním centrem ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, kde se podílí na přípravě vzdělávacího programu Komunitní péče v porodní asistenci.

 

• tisk
• předplatit si