Covid-19 a duševní poruchy, část III

Souhrn: Protiepidemická opatření v naší republice se odrážejí na psychickém stavu obyvatelstva. Stejně jako v jiných zemích lidé udávají nespavost, úzkosti a depresivní prožívání. Text uvádí údaje z výzkumu dopadu lockdownu na obyvatele a pečovatele v domovech seniorů v Belgii. Zamýšlí se nad osobní filozofií seniorů, kteří dávají přednost svobodě před životem a zdravím. Hovoří o resilienci a psychiatrické rehabilitaci pro zvýšení odolnosti proti stresu a o posílení imunity – cvičením, sportem, kreslením, hudbou a neztrácením naděje.
 

Klíčová slova: covid-19, lockdown, deprese, resilience, imunita

Covid-19 and mental disorders, part III

Summary: Anti-epidemic measures have a great impact on public wellbeing. Many people have sleep disturbances, anxiety and depression. The manuscript cites the results of the impact of lockdown on the senior residents and nurses in nursing homes in Belgium. A lot of the residents prefer the freedom to their health. The author explains how to improve one’s resilience and immunity – by excercise, sport, painting, music and holding the hope.

Keywords: covid-19, lockdown, depression, resilience, immunity

 

Úvod

Uplynulo dalších několik týdnů od předchozí části covidového seriálu a covidová situace se v naší republice nezlepšila. Nemocnice jsou stále plné nemocných s covidem-19, stále mnoho z nich umírá a stále jsou v platnosti přísná epidemiologická opatření (Čermáková 2021; Léblová et al. 2021). Tato stresová situace čím dál více doléhá na obyvatelstvo, a častěji se proto setkáváme s příznaky duševní nepohody až duševních poruch. Mně osobně během jednoho týdne volaly čtyři ženy – dvě bývalé pacientky a dvě ženy neznámé – a prosily mě o radu, co mají dělat, že už dál nemohou, že už jsou na dně. Všechny nemohly spát a měly úzkosti. Vadila jim především nejistota, co bude dál, kdy tato epidemie skončí a kdy skončí lockdown. Značný stres, úzkosti a deprese prožívají také zdravotníci, a to nejen u nás (Alnazly et al. 2021)

Covid-19 a domovy pro seniory

Zaujala mě práce belgických ­autorů ve spolupráci s organizací Lékaři bez hranic (Kaelen et al. 2021) o dopadu koronavirové krize na obyvatele domovů seniorů v Belgii. Data byla získána z 983 domovů (nursing homes), kde byly dělány pohovory jak s jejich obyvateli, tak se zdravotními sestrami, které se o obyvatele staraly. Výzkum byl proveden v období od 15. června do 3. července 2020. Obyvatelé uváděli, že nejvíce ze všeho jim vadí ztráta svobody a cítí se jako ve válečném stavu. Nejhůře snášeli nutnost zůstávat sami ve svém pokoji, jíst o samotě, nemožnost se scházet s dalšími obyvateli a zákaz návštěv rodiny a přátel. Někteří se vyjadřovali v tom smyslu, že ve svém vysokém věku mohou zemřít ze dne na den, a proto svůj poslední čas na světě nechtějí strávit jako ve vězení. Lockdown prožívali depresivně, přestávali mít zájem o život a ztráceli naději. Někteří udávali vztek. V článku jsou citována slova některých obyvatel, například: „Více než svého zdraví si vážím své svobody, která mi byla uloupena, a těžko to budu snášet,“ (73letý muž). Zajímavá jsou také vyjádření zdravotnického personálu. Sestrám nejvíce vadilo nošení obličejových ochranných masek a chyběly jim osobní kontakty. Dále si stěžovaly na nedostatek masek a testů, nesystematickou organizaci, náhlé změny v pracovním programu, pracovní přetíženost a komunikaci s klienty přes Skype v počítači místo osobního rozhovoru.

Autoři ze svých zjištění uzavírají, že psychologické potřeby jsou stejně důležité jako potřeba fyzického zdraví. Ochrana seniorů znamená nejen jejich chránění proti viru, ale také zohlednění jejich potřeby autonomie a individuálního porozumění kvality jejich života. S tím nelze než souhlasit, nicméně ráda bych se pozastavila nad otázkou hodnoty života a zdraví a osobní svobody. Profesorka Haškovcová o hierarchie těchto hodnot píše: „… dlouhodobě favorizovaná hodnota lidského života pomalu a jistě sestupuje na druhou pozici a tu první obsazuje právě svoboda. To je nejen převratná historická změna, ale i mimořádný problém, který není pouze jednoznačně přínosný …“ (Kučerová et al. 2021). Podle citátů obyvatel domovů seniorů, které autoři zmíněné práce uvádějí, se lze domnívat, že většina dotazovaných dává přednost svobodě před ochranou proti viru. Je to ale většina všech belgických seniorů? Co ti, kteří žijí doma? Je možné, že mnoho z nich uvažuje tradičně a dává přednost omezení svobody pramenící z různých protiepidemických opatření před rizikem předčasného úmrtí na covid-19. To záleží na osobní životní filozofii. Jak je tomu v naší zemi, to nevíme.

Resilience

Nesmírně důležitou obranou proti infekcím je posilování imunity, což do značné míry souvisí s odolností vůči stresu. Ta je u každého jiná a také se mění v průběhu života. Souvisí nejen s věkem, ale i s aktuální fyzickou kondicí, s různými chronickými tělesnými nemocemi, s celkovou psychickou zátěží (problémy v rodině, v zaměstnání, finanční starosti) a dále s kvalitou stravy, s výkyvy klimatu atd. V nedávné době se pro tuto odolnost ujal pojem resilience, který byl převzat z fyziky a který značí schopnost různých materiálů vrátit se do původního stavu poté, co byl na ně vyvinut určitý tlak (ohnutí, stlačení a podobně). Resilience v psychice tedy znamená pružnost duševních funkcí, které se po působení stresu vrátí do své původní kvality. Tuto schopnost psychiky je možno, a také nutno, cvičit a posilovat, a to zejména u profesí, které jsou z tohoto hlediska náročné (lékaři, zdravotní sestry, sociální pracovníci, učitelé, vojáci, policisté).

Někteří lidé tedy mají odolnost větší, jiní menší a další velmi malou, například pacienti s vážnými psychickými poruchami. Ohroženi jsou zejména nemocní schizofrenií nebo s velkou depresí či bipolání afektivní poruchou, ale také osoby závislé na alkoholu nebo drogách. Vzhledem k tomu, že ve spotřebě alkoholu patří naše republika mezi světovou špičku, není divu, že tito lidé pak mají slabší imunitu a snadněji se koronavirem nakazí. Lidová představa u nás tradovaná, že nejlepší obrana proti infekci je slivovice nebo rum, není v současné době namístě. Resilience klesá také u osob s demencí.

 

Jak posilovat svoji psychickou odolnost

Zvyšování psychické odolnosti vůči stresu úzce souvisí se zlepšováním naší kondice tělesné. Termín resilience používáme spíše u lidí zdravých, u pacientů s psychickými poruchami hovoříme o psychiatrické rehabilitaci. Obě metody mají mnoho ­společného. Především platí pravidlo: posilovat jen do únavy, únavu nepřepínat. Hlavní technikou posilování je tělesné cvičení a sport přizpůsobené aktuální fyzické kondici. Všeobecně nejvhodnější je plavání, které má ovšem za současných podmínek řadu omezení. Vhodné jsou také míčové hry a jízda na kole. Další velmi užitečnou technikou je domácí vodoléčba a otužování. Potřebné jsou též procházky na čerstvém vzduchu a práce na zahradě. Často se zapomíná na kreslení, modelování a další výtvarné techniky, které některým lidem mohou připadat příliš dětské, nicméně mají značný protistresový účinek. Provozování zpěvu je nyní zakázáno kvůli riziku šíření nákazy, ovšem poslech hudby nebo vlastní produkce je velmi žádoucí. Zde je ovšem třeba připomenout ohled na naše okolí. Nesmírně důležitá je také četba, a to i hlasitá (Kučerová et al. 2020).

Závěr

Současná doba s pandemií korona­viru klade na každého z nás velké nároky, ale neztrácejme naději. 

Literatura

1. ALNAZLY E., KHRAISAT O. M., AL-BASHAIREH A. M. et al. Anxiety, depression, stress, fear and social support during COVID-19 pandemic among Jordanian healthcare workers. PLoS One 2021; 16(3): e0247679. doi: 10.1371/journal.pone.0247679.
2. ČERMÁKOVÁ A. Nemocnice jsou v kritickém stavu, návrat k normálu se nekoná. Seznam Zprávy [30.3.2021].
3. HAŠKOVCOVÁ H. Hierarchie hodnot a problematika svobody s volbou smrti. In: Kučerová H, Haškovcová H. Sebevraždy. Praha: Galén 2020: 14.
4. KAELEN S., VAN DEN BOOGAARD W., PELLECCHIA U. et al. How to bring residents’ psychosocial well-beeing to the heart of the fight ­against ­Covid-19 in Belgian nursing homes – a qualitative study. PLoS One 2021; 16(3): e0249098. doi: 10.1371/journal.pone.0249098.
5. KUČEROVÁ H. Psychiatrická prevence a léčba v době pandemie. In Kučerová H, Haškovcová H. Sebevraždy. Praha: Galén 2020: 124–146.
6. LÉBLOVÁ K., HOTTKOVÁ L. Pa­cienti jsou zoufalí, často s nervama na dně, popisuje zdravotní sestra na telefonu. Novinky.cz [28.3.2021].

 

---

O autorce

MUDr. Helena Kučerová, HonDG

Vystudovala LF UP v Olomouci, obor vše­obecného lékařství a složila I. a II. atestační zkoušku z oboru psychiatrie. Pracovala mnoho let na různých psychiatrických odděleních a v letech 1991–2019 na své soukromé ambulanci v Hranicích, okr. Přerov. Publikovala 5 monografií a 140 odborných článků. V roce 2006 jí byl udělen čestný titul HonDG ­(Honorary Director General) od International Biographical Centre v Cambridge ve Velké Británii.

 

 

• tisk
• předplatit si