Výživa dětí

Souhrn

Text je zaměřen na význam formování správných stravovacích návyků v průběhu jednotlivých věkových období, důležitých pro vývoj zdravé budoucí populace. Komplikace, které mohou vznikat vlivem nevhodné skladby jídelníčku, mohou být nevratné nebo hůře kompenzovatelné v pozdějším věku.

 

Klíčová slova

výživa dětí, stravovací návyky, bílkoviny, tuky, sacharidy, pitný režim

Child nutrition

Summary

The manuscript focuses on the importance of creating the right eating habits in different age categories in order to develop a healthy future population. Complications that may arise due to poor diet composition may be irreversible or less compensatory at a later age.

Keywords

child nutrition, eating habits, proteins, fats, carbohydrates, drinking regime

 

Výživa od samého počátku života určuje fyziologii dítěte – jeho imunitní systém, metabolizmus, stravovací návyky a chuťové preference. Pokud by v raném věku nebyla strava biologicky dostatečná a plnohodnotná, mohlo by v pozdějším věku dojít k rozvoji deficitů a k poškozením jen obtížně korigovatelným. Kvalitní a správně sestavená výživa dětí je cestou ke správnému růstu, mentální zralosti, vyzrávání a dospívání. Tento cíl má také známá iniciativa 1 000 dní do života (2014), která klade důraz na budování správných stravovacích návyků již v časném věku s cílem pozitivního ovlivnění celoživotního zdraví dětí. Období, kdy je důležité se zaměřovat na výživu dítěte, není od doby, kdy se objeví první komplikace, ale od doby početí, tak aby se ideálně nikdy žádné komplikace neobjevily.

Znepokojivá data jsou k dispozici na webových stránkách Státního zdravotního ústavu, kde jsou zveřejněny výsledky celostátního antropologického výzkumu, které poukazují na zvyšování podílu dětí s nadváhou a obezitou ve společnosti. V roce 2017 zde byly prezentovány výsledky studie Zdraví dětí 2016 (2017), které tento vzestup potvrdily. Dětskou obezitou trpí každé sedmé, nadváhou každé čtvrté dítě. Již bylo vyvráceno tvrzení, že dítě z obezity vyroste, neboť z 80 % se obezita přesunuje do dospělosti. Potřeba zvyšovat povědomí rodičů o roli výživy v klíčových momentech života a směřovat je co nejdříve ke správným stravovacím návykům jejich dětí je tedy velmi důležitá.

Problémem není samozřejmě pouze výskyt zvýšené tělesné hmotnosti u dětí, ale také vzrůstající výskyt alergií, autoimunitních onemocnění, poruch příjmu potravy a dalších.

Rozdíl mezi doporučeními pro dospělou a dětskou populaci vyplývá mimo jiné z jiného složení těla. Děti mají oproti dospělým v  těle vyšší procentuální zastoupení vody a tuku, vyšší poměr extracelulární a intracelulární buněčné hmoty, dochází k růstu kostí. Nedostatek příjmu energie může souviset s poruchou vývoje, jako je například nižší růst, opožděná puberta, poruchy menstruačního cyklu nebo zhoršená kvalita kostní hmoty. U dětí nejsou v žádném případě vhodné restrikce příjmu energie, pakliže se nejedná o nadlimitní příjem. Nastávající rodiče jsou těmi zásadními tvůrci správných stravovacích návyků dítěte.

Jak by tedy mělo vypadat stravování dětí? Nárokům a potřebám novorozence a kojence odpovídá složení mateřského mléka. Světová zdravotnická organizace doporučuje výlučné kojení 6 měsíců a pokračovat v kojení 2 roky i déle s postupně zaváděnými příkrmy od ukončeného 6. měsíce věku. Jestliže nemůže být dítě kojeno, existují na trhu vyráběné náhrady mateřského mléka. Výživa kojence může být rozdělena na tři období:

→ první období je obdobím výhradně mléčné výživy, které u prospívajícího kojence může trvat do 6. měsíce věku;

→ další období je přechodné, kdy se postupně zavádějí nemléčné příkrmy mezi 17. a 26. týdnem života. Způsobu zavádění příkrmů se v České republice věnuje například program Zdravý start (www.zdravystart.cz);

→ třetí období je období smíšené stravy, kombinace mateřského mléka nebo pokračovacího mléka se stravou podobnou stravě dospělých upravenou pro dítě (Hrstková et al., 2014; Zlatohlávek et al., 2016). Hlavní jídla se doporučují podávat 3× denně a doplnit dvěma svačinami mezi jídly. Každé dítě je však jiné a stravovací režim je vhodné individuálně upravovat.

Období batolecí je z výživového hlediska pro organizmus velmi důležité, neboť schopnost organizmu reagovat na vnější prostředí je vysoká. Prof. MUDr. Jiří Nevoral uvádí, že poškození dítěte nesprávnou výživou před druhým rokem života je pravděpodobně nevratné a může mít vliv na celkový vývoj dítěte (Nevoral et al., 2013). Tvorba správných stravovacích návyků je tedy velmi důležitá stejně tak jako správný výběr potravin. Strava by měla být pestrá a pro malou kapacitu žaludku by měla být podávána častěji v menších porcích. Drůbež, libové maso a vejce jsou kvalitními zdroji bílkovin, železa a vitaminů a měly by se v jídelníčku objevovat 3–4× týdně. Mléčné výrobky zařazovat v pěti porcích denně tj. cca 500 ml mléka, přičemž 100 ml mléka odpovídá 100 g jogurtu či 15 g sýra. V případě kojení neplatí žádné omezení, protože složení bílkovin je v mateřském mléce rozdílné od složení v kravském mléce. Ze stravy batolat je vhodné eliminovat podávání transmastných kyselin (například margaríny, trvanlivé pečivo, průmyslově vyráběné sušenky, levné čokoládové výrobky, instantní potraviny a další), které mají pro vyvíjející se organizmus prokazatelně škodlivé účinky. Na druhou stranu je vhodné do jídelníčku zařazovat dostatek polynenasycených mastných kyselin, které hrají i ve stravě batolat důležitou roli pro vývoj mozku, zraku a imunitního systému (Nevoral et al., 2013; Zlatohlávek et al., 2016). Denně je důležité taktéž pestré spektrum ovoce a zeleniny, případně 2× do týdne obohatit jídelníček o luštěniny. Batolecí pitný režim by měl být výhradně tvořen neslazenými nápoji.

V předškolním období dětí pokračuje formování správných stravovacích návyků pro budoucí věk. Dítě již chce o své výživě rozhodovat samostatně, z čehož vyplývá, jak důležitý je dosavadní vliv rodičů. Strava by měla být pestrá, rozdělená do menších porcí 5–6× denně. V tomto věku roste fyzická aktivita a potřeba energie se postupně navyšuje, dle typu fyzické aktivity by měl být jídelníček přizpůsobován individuálně. Do jídelníčku by měly být zařazovány potraviny obsahující bílkoviny jak živočišného, tak rostlinného původu. Podíl tuků ve stravě již zůstává stejný jako pro budoucí věk. Výrobky by měly být preferovány spíše polotučné a ideálně bez přídavků rafinovaných cukrů. Dostatečný příjem mléka je i nadále nedílnou součástí jídelníčku dítěte. Mléko a mléčné výrobky zajišťují nejvhodnější formu vápníku pro dětský organizmus. Kompletní jídelníček by měl obsahovat dostatečné množství ovoce a zeleniny. Dbáme na dostatečný pitný režim, který by měl být i nadále hrazen neslazenými tekutinami.

Výživa dětí ve školním věku a u adolescentů se odvíjí od metabolických procesů rostoucího a vyvíjejícího se organizmu, je ovlivněna fyzickou a psychickou aktivitou každého jednotlivce. V této věkové kategorii se již diferencují rozdíly jedinců ve stravování, které vznikají na základě nabytých stravovacích zvyklostí. Je potřeba brát ohled na nutnost dostatečného energetického příjmu a naopak se vyvarovat nadměrného energetického příjmu, k čemuž také napomáhá dostatečná fyzická aktivita, která by měla být rutinou v každodenním režimu. Vhodné je zajistit dostatečný příjem bílkovin, který by měl tvořit alespoň 10 % celkového energetického příjmu. Příjem tuků je doporučen v zastoupení 30–35 % z celkového energetického příjmu, zbývající podíl by měl patřit sacharidům (Nevoral et al., 2013).

Významnou součástí výživy zůstává po celou dobu železo, v tomto období je na něj kladen důraz, neboť adolescenti mají tendenci se stravou experimentovat a upínat se například k alternativním způsobům stravování. Nedostatek železa se projevuje fyzickou i psychickou vyčerpaností a slabším imunitním systémem. Přirozeným zdrojem železa je maso, zelenina a obiloviny, ovšem využitelnost železa z masa je až čtyřikrát vyšší než z rostlinných zdrojů, kde jeho vstřebatelnost snižují další rostlinné složky (Nevoral et al., 2013). Doporučení pro pitný režim se už neliší od doporučení pro dospělé, to je 30 ml tekutin na kilogram tělesné hmotnosti denně (Nevoral et al., 2013). Doporučena je strava pravidelná, rozložená do pěti denních jídel za účelem pravidelného doplňování energie, základem je zajištění optimálního energetického příjmu s dostatečným obsahem kvalitních bílkovin a tuků, s eliminací příjmu jednoduchých sacharidů a s dostatečným příjmem ovoce a zeleniny.

Zásadní jsou odborné informace usnadňující orientaci v poměrně širokém tématu výživy. Často se objevuje dezorientovanost v publikovaných výživových článcích a  doporučeních, která se objevují na internetu či sociálních sítích. Ta mohou být zavádějící, okrajová, bez patřičných souvislostí na dětský věk. Základem je určitě důvěra rodiče v lékaře a nutričního terapeuta, kteří je mohou pomoci nasměrovat k vhodným stravovacím zvyklostem dítěte, volbě kvalitních a plnohodnotných potravin a k zajištění rovnováhy mezi příjmem a výdejem energie. Správná výživa zajistí kvalitu zdraví celé populace.

Literatura

1. 1000 dní do života (2014). Výživa dětí časného věku. [online]. Dostupné z: https://www.1000dni.cz/wp-content/uploads/2014/11/1000_ dni_skripta_fin-1.pdf.
2. HRSTKOVÁ H. et al. Doporučení pracovní skupiny dětské gastroenterologie a výživy ČPS pro výživu kojenců a batolat. Česko-slovenská pediatrie 2014; 69(4) (Suppl 1).
3. NEVORAL J., ALDHOON HAINEROVÁ I., BLÁHOVÁ K. et al. Praktická pediatrická gastroenterologie, hepatologie a výživa. Praha: Mladá fronta 2013.
4. Státní zdravotní ústav. Dětská obezita (2015). [online]. Dostupné z: http://www.szu.cz/publikace/data/ detska-obezita?highlightWords= d%C4%9Btsk%C3%A1+obezita.
5. Státní zdravotní ústav. Výsledky studie „Zdraví dětí 2016“ (2017). [online]. Dostupné z: http://www. szu.cz/uploads/documents/chzp/ odborne_zpravy/OZ_16/OZ_BMI_ VDT.pdf.
6. ZLATOHLÁVEK L. et al. Klinická dietologie a výživa. Praha: Current Media 2016.

 

---

O autorce

Mgr. Irena Haluzová, DiS. pracuje jako klinická nutriční terapeutka ve FN Brno. Je členkou výboru Sekce nutričních terapeutů České asociace sester.

 

• tisk
• předplatit si