Terapie pro jedničkářku Zuzanku, aby si už brzy zašla sama ve škole do jídelny

Zuzanka je 9letá třeťačka, ­která od první třídy nosí na vysvědčení samé jedničky. Školu miluje a těší se do ní. Baví ji dozvídat se a učit se nové věci a nemůže se dočkat, až zase začne běžná výuka.

 

Současná distanční výuka sice lépe vyhovuje jejímu fyzickému omezení, ale Zuzance už chybí legrace a kamarádství se spolužáky i paní učitelka a asistentka pedagoga Lenka Bürgerová, která je Zuzančinýma „nohama“. Krásná, nadprůměrně inteligentní holčička totiž při pohybu ve třídě, po škole, na toaletu i do školní jídelny potřebuje velkou oporu. Při svém životním ­startu před 10 lety si zrovna nejlepší karty nevytáhla. Těhotenství ­maminky Ivany probíhalo bezproblémově, Zuzanka ovšem spěchala na svět tak překotně, že se narodila už ve 34. týdnu těhotenství.

„Nejprve jsem se bála, aby přežila. Pak jsem tiše doufala, že její předčasný příchod mezi nás nebude mít zdravotní následky. Teď se radujeme, že nebyla zasažena její inteligence. Se vším ostatním bojujeme a nevzdáváme se,“ říká maminka. „Už krátce po jejím narození bylo zřetelné, že se opožďuje v motorickém vývoji. Poměrně brzy nám lékaři řekli, že trpí dětskou mozkovou obrnou – spastickou diparézou, která se právě nejčastěji vyskytuje u předčasně narozených dětí. Postihla především její nohy. Tím se od základů změnil život celé naší domácnosti, kde na miminko netrpělivě čekala její 5letá sestřička,“ uzavírá maminka. Lékaři rodičům sdělili, že jediná cesta, aby z ­jinak bystrého miminka nebyl „ležáček“, je intenzivní rehabilitace.

„Zuzanka cvičení a rehabilitace jako miminko snášela velice špatně. Usedavě u nich plakala, bránila se. To vědomí, že jí způsobuji bolest, ale zároveň musím, není zbytí, mi jako matce trhalo srdce,“ vzpomíná dnes maminka na obtížné období sžívání se s dceřiným postižením. „Dělali jsme s manželem všechno možné, střídali fyzioterapeuty a hledali nějaké řešení. Znatelně pomohla až pravidelná kraniosakrální terapie, která je jemná a neinvazivní.“

Zuzanka se zklidnila, zvykla si a také pochopitelně čím byla starší, tím lépe se jí dalo vysvětlit, proč musí – někdy i přes bolest – cvičit. Od určitého věku už i sama na sobě vidí pokroky a je velmi trpělivá a statečná. Asi před 3 lety, v Zuzančiných 6 letech, jí byla doporučena terapie TheraSuit. Rodina i holčička byly s jejím průběhem i výsledky nadšení! „Od té doby na fyzioterapie dojíždíme pravidelně. Je pro nás jedinou nadějí, že někdy bude sama chodit. Samozřejmě tedy s další tvrdou prací – v kombinaci s každodenním cvičením doma,“ bere si opět slovo maminka Ivana. „Doplňujeme ji hippoterapiemi a plaváním. Profesionální vybavení a odborníky s praxí opravdu ale domácí cvičení nenahradí.“

Potíž je bohužel v ceně terapie, kterou zdravotní pojišťovny nehradí a její efekt je v pravidelném opakování. „Žijeme skromně, vše, co je navíc, odkládáme stranou pro tyto účely. Po 10 letech už ale naše čtyřčlenná rodina, kdy vychováváme i zdravou dceru, vyčerpala všechny finanční rezervy,“ říká maminka trochu zkroušeně. Kvůli časové náročnosti péče o Zuzanku a nutnosti být neustále časově k disposici s jejími terapiemi jsou maminčiny možnosti vydělávat velmi omezené. Ekonomika domácnosti tak stojí a padá pouze na příjmu tatínka.

Šikovná školačka našla naštěstí velké spojence právě ve škole u pedagogů, zejména už v úvodu zmiňované asistentce pedagoga Lence Bürge­rové. Jako člověk, který je – ­pochopitelně v době, kdy neprobíhá distanční výuka – Zuzance nejblíže, vnímá i ona, že se Zuzančiny pohybové schopnosti díky terapiím zlepšují. Sen, že bude jednou sama chodit, přestal být nereálný. „Ve škole ji velmi obdivujeme, s jakou pokorou a statečností všechno zvládá. Je v tom i velkým vzorem pro ostatní spolužáky. Proto jsem se ­rozhodla, že ji podpořím,“ vysvětluje ­Lenka Bürgerová, proč se stala Zuzančinou Patronkou. Společně s maminkou se obrátily na organizaci Patron dětí. Zde můžete Zuzance svým příspěvkem pomoct i vy: https://patrondeti.cz/pribeh/­zuzance-obleckove-terapie-pro-samostatnou-chuzi.

Zuzančina terapie stojí 58 tisíc Kč. Na pomoc Zuzance, stejně jako všem ostatním dětem, kterým tato organizace pomáhá, putuje vždy 100 % částky, kterou darujete.

„Jsme vděční za jakoukoli podporu Zuzanky v jejím – pro někoho banálním – snu, aby si třeba jednou mohla sama ve škole zajít na toaletu nebo do školní jídelny,“ uzavírá maminka. 

 

---

Patron dětí je charitativní projekt založený Nadací Sirius, který pomáhá rodinám s nezletilými dětmi se zdravotním a sociálním znevýhodněním. Od svého vzniku v roce 2017 podpořil více než 5 300 dětských příběhů, na které se složilo téměř 25 000 lidí částkou převyšující 56 miliónu Kč. Čísla se každý den zvyšují. Najdete je stejně jako důkazy ve formě splněných příběhů na https://patrondeti.cz/dukazy.

Jakmile je vypsaná cílová částka naplněna, pořídí za ni Patron dětí věcný dar nebo službu, na kterou se dárci malými (třeba i pouhou stokorunou) i většími částkami skládali. Rodina tedy nezískává peníze, ale dar, o který požádala. Na pomoc konkrétnímu dítěti jde přitom 100 % vybraných prostředků. Provoz projektu je plně hrazen Nadací Sirius, která jej založila.

 

 

 

• tisk
• předplatit si