Covid-19 a duševní poruchy, část II

Souhrn: Uplynul rok od vyhlášení pandemie koronaviru SARS-CoV-2, která v celém světě stále není plně zvládnuta. Dopady jejích důsledků na obyvatelstvo jsou značné a narůstají nejrůznější psychické poruchy. Tento text přináší protistresová doporučení jak pro veřejnost, tak pro zdravotníky. V závěru připomíná historii boje s morovými epidemiemi.

Klíčová slova: pandemie SARS-CoV-2, stres, duševní zdraví, well-beeing, morové epidemie

 

Covid-19 and mental disorders, part II

Summary: The coronavirus SARS-CoV-2 pandemic has been in our planet for one year and it has not been managed yet. It has a severe impact on the public health. Many people have psychiatric problems. The manuscript advises how to fight against distress and anxiety both in the population and in doctors, nurses and other helping professionals. There is also mentioned the history of the plague epidemic.

Keywords: SARS-CoV-2 pandemic, stress, mental health, well-beeing, plague epidemic

 

Úvod

Od vydání první části našeho seriálu o onemocnění covid-19 a psychických poruchách uplynul přibližně měsíc, ale koronavirová situace v naší republice se nejen nezlepšila, jak jsme všichni doufali, ale naopak se výrazně zhoršila. Jak uvádí různá média i řada odborníků (např. Cílková, 2021 nebo Stejskal, 2020), nemocnice jsou přeplněny pacienty s nemocí covid-19 a hrozí kolaps našeho zdravotnictví.

Dopad covidové krize na psychiku veřejnosti

Koronavirová pandemie trvá již rok a její dopady na psychickou pohodu lidí (well-beeing) je celosvětově značná. Z nejrůznějších koutů naší planety je hlášen nárůst psychických poruch, zejména nespavosti, anxiety a depresivních stavů, ale také nárůst pití alkoholu, kouření cigaret, užívání drog, domácího násilí a v neposlední řadě sebevražedného jednání. Objevují se také různá doporučení, jak se stresu bránit a jak pomáhat postiženým.

Všeobecně je doporučováno nezůstávat zcela v izolaci a zachovávat kontakty s okolními lidmi alespoň telefonicky nebo přes internet, když jsou v současné době osobní kontakty omezené a rizikové. Dále je velice důležité naplnit svůj program nějakou konstruktivní činností, kterou jsme třeba dříve provozovat nemohli, protože jsme na ni neměli čas. Diamond et al. (2020) z Velké Británie považují za velmi užitečné se něčemu učit. Mohou to být například různé kurzy vaření nebo rady pro kutily, které můžeme najít na internetu. Vhodná je také četba knih, kreslení nebo zpěv a hra na hudební nástroj, pokud nerušíme sousedy (Kučerová et al., 2020).

Velmi důležité je také pečovat o svou fyzickou kondici, cvičit alespoň krátce doma a nezapomínat na procházky do přírody, kde je možno běhat a s rodinnými příslušníky provozovat různé hry s míčem, na honěnou s dětmi a podobně. Velmi prospěšná je také práce na zahradě, zejména pro starší ročníky (Kučerová et al., 2020).

Diamond et al. (2020) doporučují i další velmi cennou aktivitu, a sice práci pro druhé. Říkají: „Dávejte (give)!“ Pomáhat druhým můžeme nejrůznějšími způsoby. Například tím, že něco pěkného doma vytvoříme, nějakou ozdobu pro domácnost, upleteme něco pro děti, upečeme dort a obdarujeme jím přátele. Také můžeme něco vypěstovat na zahrádce a rozdat to sousedům nebo i neznámým lidem. Pěkným příkladem takového „dávání“ bylo hromadné šití ochranných roušek v naší republice v jarní vlně koronavirové pandemie (2020), kdy téměř každá žena, ale i firmy, které měly tu možnost (například divadla), šily roušky a rozdávaly je zdravotníkům, důchodcům a dalším potřebným lidem.

Stresová zátěž u zdravotníků

Povolání lékaře a zdravotní sestry je samo o sobě vysoce náročné nejen na odbornost, etiku a fyzickou kondici, ale také na psychickou odolnost vůči stresu. V současné koronavirové pandemii se všechny tyto veličiny znásobují. Lékaři i sestry pracují v ochranných oblecích nebo alespoň v respirátorech a rukavicích, což představuje značné osobní nepohodlí a ztěžuje to kontakt s pacienty ať už na lůžku, nebo v ambulancích. Přes veškerá ochranná opatření mnoho zdravotníků covidem-19 onemocnělo, nebo na něj dokonce zemřelo. Tyto skutečnosti pracovní stres značně zvyšují. Proto je třeba pečovat o psychickou pohodu a duševní zdraví také zdravotníků.

Objevily se již informace (Plíhalová, 2021), že v brzké době bude hrozit, nebo snad již hrozí, třídění pacientů podle závažnosti jejich stavu a výběr těch, kteří budou moci být zachráněni a kteří již nikoli. Já sama jako lékařka jsem podobnou situaci ve své praxi naštěstí nezažila a přiznám se, že pouhá představa, že bych měla taková rozhodnutí činit, mě děsí. V této souvislosti vzpomeňme anglickou zdravotní sestru Florence Nightingalovou, jejíž křestní jméno nese tento časopis a která v době krymské války (1853–1856) propracovala a zajišťovala sesterskou péči o raněné. Ve stejné válce pak na druhé straně konfliktu ruský chirurg Nikolaj Ivanovič Pirogov zavedl základní pravidla třídění raněných (triáž) a organizoval také účast zdravotních sester v ošetřování vojáků (Haškovcová, 2020).

U zdravotníků je jednou z nejdůležitějších vlastností schopnost empatie. Ta je pro práci s pacienty velice důležitá, ovšem pro jedince, kteří jí oplývají, zvyšuje riziko depresí (Sommerlad et al., 2021). Prožívání soucitu s nemocnými a umírajícími je proto vysokým stresorem zdravotníků a může vést i k sebevraždám. Chorvatský kolektiv Crepulja et al. (2020), kromě jiných, vydal pokyny v rámci první psychologické pomoci (psychological first aid – PFA) pro osoby pomáhající v první linii. Autorky radí:

→ buďte informovaní o aktuální situaci, o své roli (úloze) a o své odpovědnosti – nepřekračujte svou pravomoc;
→ myslete na své zdraví a na možné osobní a rodinné důsledky, které mohou vést k velkému stresu;
→ vyhledejte profesionální psychologickou nebo psychiatrickou pomoc, pokud máte vlastní duševní problémy nebo problémy se svou prací.

Závěr

Doba, kterou prožíváme, není lehká. Pro povzbuzení si připomeňme, že i naši předkové se potýkali s pandemiemi, nejen virovými, ale i morovými. Pavla Státníková (2021) uvádí protimorová opatření a nařízení z roku 1649, tedy při morové epidemii po třicetileté válce. Možná nás překvapí některé podobnosti. Například dosud nepostižená města nepouštěla dovnitř osoby z nakažených míst, ty musely zůstat 2 týdny v karanténě před branami. Lidé z venkova dovážející do města jídlo se museli prokázat vrchnostenským osvědčením, že nebyli vystaveni nákaze. Bylo zakázáno shromažďování většího množství lidí „poněvadž morová infekce … snadně se rozšířuje, anobrž šatův se přichytí a z jednoho místa na druhé přenáší.“ V hospodách a šencích byly zapovězeny „schůzky, muziky, tance, páleného zjevně neb tajně prodávání, vína i piva na řád dávání, ožralství a všelijaká připíjení, kteráž těla lidská k snadnému nakažení připravují.“ A především bylo přikázáno „aby jeden každý hříchy a nepravosti své opustil, k Bohu skrze skroušené a horlivé pokání opravdově se obrátil, života svého polepšil.“ Toto poslední nařízení v současných našich doporučeních uvedeno není. A jak říká autorka: lidé se v minulosti nákazy báli stejně jako my, ale při epidemii mysleli na duševní a duchovní rozměr člověka a nezapomínali na něj. 

Literatura

1. CÍLKOVÁ I. Nad koronavirem jsme ztratili kontrolu. Máme velký problém, říká biochemik. (Rozhovor s doc. RNDr. Janem Konvalinkou, CSc.) Magazín PLUS [19.2.2021].
2. CREPULJA M. L., STEFANOVIĆ A., FRANČIŠKOVIĆ T. et al. Corona virus (SARS-CoV-2) pandemic and Psychological First Aid – recommendations for first-liners. Croatian Psychiatric Association Zagreb, 21st of March, 2020.
3. DIAMOND R., WILLAN J. Coronavirus disease 2019: achieving good mental health during social isolation. Br J Psychiatry 2020; 217(2): 408–409. doi: 10.1192/bjp.2020.91.
4. HAŠKOVCOVÁ H. Přírodní eutanázie – nepřijatelný termín. Bulletin Sdružení praktických lékařů ČR 2020; 30(4): 25–26.
5. KUČEROVÁ H., HAŠKOVCOVÁ H. Sebevraždy. Praha: Galén 2020.
6. PLÍHALOVÁ M. Lékařům hrozí, že budou vybírat, koho zachrání. Je mi jich hrozně líto, v této situaci nemuseli být, říká etik Černý. Hospodářské noviny [19.2.2021].
7. SOMMERLAD A., MARSTON L., HUNTLEY J. et al. Social relationship and depression during COVID-19 lockdowns: longitudinal analysis of the COVID-19 social study. Psychol Med 2021: 1–10. doi: 10.1017/S0033291721000039.
8. STÁTNÍKOVÁ P. Proti černé smrti. Vesmír 2021; 100(2): 114–117.
9. STEJSKAL F. Covid-19 – devět měsíců zkušeností. Jsou přístupy ke kontrole této infekce racionální? Farmakoterapeutická Revue 2020; 5 (Suppl 1): 8–14.

Doručeno: únor 2021

 

---

O autorce

MUDr. Helena Kučerová, HonDG

Vystudovala LF UP v Olomouci, obor vše­obecného lékařství a složila I. a II. atestační zkoušku z oboru psychiatrie. Pracovala mnoho let na různých psychiatrických odděleních a v letech 1991–2019 na své soukromé ambulanci v Hranicích, okr. Přerov. Publikovala 5 monografií a 140 odborných článků. V roce 2006 jí byl udělen čestný titul HonDG (Honorary Director General) od International Biographical Centre v Cambridge ve Velké Británii.

 

• tisk
• předplatit si