Vítězkou ceny Sympatie Florence se stala zdravotní sestra na odběrovém boxu Jana Novotná

Zdravotní sestra Jana Novotná je životní optimistka. Každou práci si snaží udělat hezkou, a proto i na namáhavé práci v covidovém stanu hledá tu příjemnější stránku. Ve zdravotnictví pracuje od 18 let. Působila na interně, v dětských jeslích, v Endokrinologickém ústavu a před 7 lety nastoupila do Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí, kde pracuje na odběrovém boxu. Jana Novotná je workoholik. Když není v práci, chodí s manželem do Chuchle na zahrádku nebo na chalupě v Krkonoších sází stromky.

 

 

Jak se Vám líbil galavečer v náchodském divadle, jak jste se cítila?

Na natáčení a vystupování před kamerou nejsem vůbec zvyklá, proto pro mě všechno bylo nové. Byla jsem z toho nejprve ve stresu, ale nakonec jsem z celého večera měla dobrý pocit. Z důvodu koronavirové pandemie se konalo pouze natáčení, a abychom dodrželi vydaná protiepidemická opatření, bylo potřeba všechno zvládnout do 20:00 hodin.

Večer působil velmi příjemným dojmem. Byla jste nervózní?

Nervózní jsem byla velmi. Pomohlo mi příjemné prostředí mezi ostatními účastníky soutěže a celým pořadatelským týmem. Všichni společně jsme to nakonec zvládli. Byla to pro mě nová zkušenost, za kterou jsem moc ráda.

Jak probíhaly finální přípravy?

V den finále soutěže jsme všichni účastníci i další přítomné osoby museli projít antigenním testem na koronavirus. Naštěstí jsme měli všichni negativní výsledek a mohli jsme se dál připravovat na natáčení. Po otestování jsme se museli seznámit s choreografií a programem finálního večera. Po všech zkouškách jsme se postupně nechali zkrášlit v maskérně. Zde bych také ocenila úžasnou práci s líčením a česáním. Specialisté na make-up a účesy byli prostě úžasní.

Drželi jste s Vašimi kolegy nominovanými do finále pohromadě, nebo se objevila nějaká rivalita? I když to nebyla soutěž, ale poděkování.

S ostatními soutěžícími jsme drželi pospolu a vytvořili jsme si mezi sebou přátelský vztah. Jsem šťastná, že jsem potkala tolik zajímavých lidí, kteří pracují ve zdravotnictví.

Byla Vám oporou Vaše patronka Bára Fišerová?

Moje patronka Bára Fišerová mi byla velkou oporou. Bára je velmi milá a příjemná osobnost. Společně jsme byly naladěny na stejnou vlnu a určitě se spolu sejdeme, až bude situace s pandemií koronaviru za námi. Také se velmi těším, až ji navštívím v divadle.

Účastnila byste se znovu, pokud byste byla nominovaná v podobné soutěži?

Nominace v takovéto soutěži je hlavně oceněním práce, za což také děkuji. Účast v podobné soutěži bych přenechala někomu dalšímu. Dalším zdravotníkům, kteří si podobné ocenění za svoji skvělou a obětavou práci zaslouží.

Chtěla byste si zahrát v seriálu Sestřičky Modrý kód, kdybyste tuto cenu dostala?

Nad hereckou kariérou jsem nikdy nepřemýšlela a neměla jsem v tomto oboru ambice. Na seriály se zdravotnickou tematikou se již od dob seriálu Sanitka ráda dívám, proto bych menší epizodní roli v seriálu Sestřičky Modrý kód neodmítla. Nějaký, jak se říká, „štěk“ bych nejspíš zvládla.

Vraťme se nyní k běžnému životu, bohužel v době pandemie. Jak se Vám nyní pracuje ve ztížených podmínkách na Vašem pracovišti? Nyní jste v covidovém stanu – kde působíte standardně? Jak se těšíte „zpět“?

Můj běžný pracovní den před pandemií jsem trávila na pracovišti odběrového boxu v podolské porodnici, kde se jedná také o pestrou práci s pacientkami – budoucími nebo již s úžasnými maminkami.

V roce 2020 stejně jako ostatní i podolská nemocnice musela reagovat na situaci spojenou s onemocněním covid-19. Také já jsem se zapojila navíc do odběrů vzorků v tzv. covidstanu nemocnice. Stejně jako na odběrovém boxu, tak i při odběrech vzorků v covidstanu se snažím pacientkám a budoucím maminkám hlavně celou situaci zpříjemnit a trochu je odreagovat, aby se tolik nebály. Mnohem lépe se pracuje s pacientem, který není ve stresu a není zatížen zbytečnými obavami. Vždycky to nakonec společně zvládneme.

Jak si udržujete optimizmus? Kde berete energii?

Vždyť by byla věčná škoda se na svět jen mračit. Každý z nás tu na tom světě má nějaký čas a je příjemnější ho prožít s úsměvem na tváři. Energii čerpám od pacientů a v rodinném kruhu. I ze situace, která není úplně příjemná, se dá udělat výzva, kterou když člověk překoná, naplní ho energií a příjemným pocitem.

Co byste vzkázala zdravotníkům a čtenářům časopisu Florence?

Určitě bych všem čtenářům časopisu Florence chtěla poděkovat za zaslané hlasy a projevenou důvěru. Zdravotníkům bych chtěla i já poděkovat a poslat vzkaz, že děláme správnou věc a když budeme i nadále táhnout za jeden provaz, tak i tuto nelehkou dobu společně zvládneme. Jsme stále tady a jsme připraveni se o zdraví ostatních postarat!

Paní Jano, moc Vám děkuji za odpovědi a za celou redakci přeji neutuchající optimizmus a sílu do dalších dní.

 

Foto: Herminapress, s.r.o.

 

 

 

• tisk
• předplatit si