Covid-19 a duševní poruchy, část I

Pandemie covidu-19 s sebou přináší pro populaci řadu rizikových faktorů: nemoc samotnou, sociální izolaci, finanční problémy, nemožnost osobní účasti na kulturních a vzdělávacích akcích a menší možnost sportovního vyžití.

Souhrn

Pandemie covidu-19 s sebou přináší pro populaci řadu rizikových faktorů: nemoc samotnou, sociální izolaci, finanční problémy, nemožnost osobní účasti na kulturních a vzdělávacích akcích a menší možnost sportovního vyžití. Zvyšuje se riziko různých duševních poruch včetně depresí a sebevražd, a to jak v celkové populaci, tak u lékařů a dalších stresově náročných profesí.

Klíčové slova: covid-19, stresové faktory, deprese, sebevraždy

COVID-19 and mental disorders, part I

Summary

A pandemic of COVID-19 brings several stress factors for population: COVID disease itself, social isolation, financial problems, and a lack of personal visit of cultural, educational or sport events. It leads to rising depression, suicides and other mental disturbances. Depression and suicidal risk occur also among doctors and other professionals in stress occupations.

Keywords: COVID-19, stress factors, depression, suicides

 

Úvod

Téměř po celý rok 2020 i počínající rok letošní se svět potýká s pandemií nového typu koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19. Boj proti šíření této infekce je spojen s restriktivními opatřeními, která trvají již mnoho měsíců a spolu s vědomím vážnosti nákazy samé způsobují nemalou psychickou zátěž pro obyvatelstvo (Höschl, 2020; Kučerová et al., 2020; Virčík, 2020).

Hlavní stresové faktory v době pandemie

1. Nemoc covid-19 sama o sobě. Velká část populace si uvědomuje závažnost onemocnění a zná ve svém okolí osoby, které jej prodělaly i které na něj zemřely. Lidé mají strach z nákazy, což je zcela přirozený obranný mechanizmus. Strach v přiměřené intenzitě je historicky zakódovaná emoce, která slouží nejen lidem, ale i jiným živým organizmům k rozpoznání nebezpečí a k ochraně před ním. Neoslabuje, naopak mobilizuje psychické i fyziologické funkce jedince k přežití. Nežádoucí je však panický strach, nadměrný strach nebo úzkost, což jsou již projevy patologické.

2. Sociální izolace. Týká se jak pacientů s covidem-19 a jedinců v karanténě, tak lidí zdravých, preventivně se chránících proti infekci. Omezení setkávání lidí a osobního kontaktu mezi rodinnými příslušníky, přáteli, kolegy, známými, ale i zcela cizími lidmi (na ulici, v obchodě a podobně) vede k pocitům osamocenosti, která může být velmi intenzivním stresorem (Kučerová et al., 2020).

3. Riziko ztráty zaměstnání a snížení finančních příjmů, případně nutnost se zadlužit.

4. Nemožnost osobní účasti na kulturních nebo vzdělávacích akcích, a tím ochuzení o jejich emocionální a kreativní prožití, vede k nedostatku podnětů pro osobní rozvoj nebo relaxaci.

5. Menší možnosti fyzického cvičení a sportování s sebou nesou riziko zhoršení tělesné výkonnosti, ale i psychických kvalit s ní spojených, jako jsou vůle, soutěživost, přátelská pomoc, ohleduplnost k ostatním, smysl pro spravedlnost a další (Kučerová et al., 2020).

Časté duševní poruchy v době pandemie

Uvedené zátěžové okolnosti, zejména ve spojitosti s osobními stresovými faktory, jako je například chronická tělesná nemoc, neshody v  rodinných vztazích, problémy s bydlením a další, mohou vést k projevům psychických poruch (Höschl, 2020; Virčík, 2020). Mezi nejčastější patří různé druhy depresí, úzkostné stavy, poruchy spánku, ale také akutní propuknutí psychotických stavů s halucinacemi a bludy jak u pacientů, kteří se již psychiatricky léčí, tak u lidí dosud zdravých. V neposlední řadě se u mnoha lidí mohou vyskytnout i myšlenky na sebevraždu, pocity beznaděje a bezvýchodnosti s nechutí dál žít a snaha svůj život ukončit.

Nárůst sebevražedného jednání v populaci patří mezi nejvážnější důsledky pandemie srovnatelné s dlouhodobými fyzickými následky po prodělaném covidu-19 včetně úmrtí. Avšak s těmito problémy máme daleko větší zkušenosti než s covidem a máme k dispozici i řadu osvědčených léků (Kučerová, 2020; Virčík, 2020) a také zařízení pro krizovou intervenci. Je však třeba si uvědomit, že stres a únava z přepracování zvyšují rizika deprese a sebevražd i u zdravotníků a dalších profesí, které jsou do boje s epidemií zapojeny. Ventriglio et al. (2020) uveřejnili studii výskytu sebevražd u lékařů na základě dat z podzimu roku 2019, tedy ještě před pandemií koronaviru. Zjistili, že sebevražednost lékařů je 5–7× vyšší než u ostatní populace. Podílí se na ní obrovský stres způsobený zejména vysokým pracovním nasazením, neustálou konfrontací s lidskými traumaty tělesnými i duševními a se smrtí, značnou administrativní zátěží a nadměrnou elektronickou komunikací místo osobní.

V době pandemie je pracovní vytížení lékařů a dalších zdravotnických pracovníků mnohokrát vyšší. Frueh et al. (2020) sledovali po 6 let zdravotní stav operátorů elitních speciálních jednotek americké armády, tedy lidí vystavených značnému stresu, a zjistili u nich příznaky, které nazvali „syndrom operátora“. Mezi jinými (poruchy spánku, bolesti hlavy, poruchy paměti a kognitivních funkcí a další) se často vyskytovaly také deprese a sebevraždy. Závěr Dlouhodobý stres, ať už v zaměstnání, nebo z  jiných důvodů, mívá nejednou za následek deprese a sebevražedné jednání. A  pandemie koronaviru SARS-CoV-2 není krátkodobou záležitostí, řada odborníků předpovídá její trvání v řádu několika let, takže je třeba myslet také na prevenci sebevražd a dalších duševních poruch.

Obr. Biatlon. 36letá pacientka s diagnózou schizoafektivní poruchy.

Literatura

1. FRUEH B.C., MADAN A., FOWLER J. C. et al. „Operator syndrome“: a unique constellation of medical and behavioral health-care needs of military special operation forces. Int J Psychiatry Med 2020; 55(4): 281–295. doi: 10.1177/0091217420906659.
2. HÖSCHL C. Dopad Covid-19 na duševní zdraví v ČR. Psychiatrie 2020; 24(4): 194.
3. KUČEROVÁ H., HAŠKOVCOVÁ H. Sebevraždy. Praha: Galén 2020.
4. VENTRIGLIO A., WATSON C., BHUGRA D. et al. Suicide among doctors: a narrative review. Indian J Psychiatry 2020; 62(2): 114–120.
5. VIRČÍK M. Léčba depresí a dalších psychických nemocí nejen s ohledem na COVID-19. Svět praktické medicíny 2020; (3–4): 11–14.

---

O autorce

MUDr. Helena Kučerová, HonDG

Vystudovala LF UP v Olomouci, obor všeobecného lékařství a složila I. a II. atestační zkoušku z oboru psychiatrie. Pracovala mnoho let na různých psychiatrických odděleních a v letech 1991–2019 na své soukromé ambulanci v Hranicích, okr. Přerov. Publikovala 5 monografií a 140 odborných článků. V roce 2006 jí byl udělen čestný titul HonDG (Honorary Director General) od International Biographical Centre v Cambridge ve Velké Británii.

 

 

• tisk
• předplatit si