Cesta autobusem je pro Štěpána utrpením a nemůže do školy, kde by mu pomohli

„Štěpánek miluje letadla, vlaky, logické hry, lego. Velmi rád si hraje se sestřičkou na učitele. Nejvíc mu ale vyhovuje samota a klid. Štěpán totiž trpí poruchou autistického spektra, mentální retardací a různými velmi silnými omezeními v učení.“ Tak začíná vyprávění o svém dnes 10letém synovi maminka Magdaléna.

Jako řada jiných žen s ne příliš zdravým dítětem zůstala na všechny radosti i starosti sama. Vedle Štěpána vychovává v roli samoživitelky ještě dceru, která je naštěstí zdravá.

Vysočina, kde maminka se svoji rodinou žije, byla vždycky krásný, ale tvrdý kraj. Tvrdá k sobě musí být i ona. Aby toho neměla málo, trpí vážnými potížemi s ledvinami a byla zařazena do předtransplantačního programu. Na to, aby se ve svém zdravotním stavu šetřila, jak je matkám často doporučováno, ovšem není ani pomyšlení. „Štěpánek potřebuje neustálý dohled,“ popisuje každodenní denní realitu. „Pomáhám mu s výběrem jídla. S komunikací, s orientací v čase a občas i v prostoru, s hygienou a základními potřebami.“ Paní Magdalena přiznává, že si svoji situaci bez podpory ostatních členů její původní rodiny nedovede představit. Hlavně Štěpánkova babička jí dodává pocit klidu, co bude s dětmi, až podstoupí transplantaci.

Rodinu velmi stresuje Štěpánovo vzdělávání. Chlapec zatím navštěvuje běžnou školu. Dle slov maminky se škola snaží vyjít jeho stavu ze všech sil. „Štěpán má asistentku pedagoga, která mu pomáhá s psaním a vede ho k úspěšnému splnění úloh. Jenže problémy se čtením a obecně dyslexie je u něj velmi výrazná. Nestíhá číst a ani si věci pamatovat, což je velký problém. Trápí se on, trápí se i spolužáci, které ‚zdržuje‘.“ Pouhých šestnáct kilometrů od Štěpánova domova se nachází speciální škola i Centrum péče o děti s autizmem. „Bohužel nemáme auto. Syn se panicky bojí přítomnosti cizích lidí, autobusem ani jiným dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy cestování nezvládá,“ uzavírá smutně maminka. „Rady“ některých laiků – ať „dá klukovi zadek“ a kluk musí poslechnout – jsou zcela mimo realitu. Štěpán a jeho maminka naštěstí našli spojenkyni v pediatričce MUDr. Libuši Novákové, která vysvětluje, že potřeba asistenčního auta není v rodinách s dětmi s těžkou poruchou autistického centra a dalšími komplikacemi v žádném případě projevem rozmazlenosti a nemístného luxusu. „Jako pediatrička potvrzuji, že je pro děti s poruchou jeho úrovně dojíždění hromadnou dopravou velmi problematické, téměř nemožné i na menší vzdálenosti.“

Nejde jen o školu. Asistenční auto by ulehčilo život dítěti i jeho nemocné mamince i v ostatních životních situacích. Rodina bydlí v malé vesnici a Štěpán se – kvůli tomu, že nezvládá hromadnou dopravu – pohybuje jen ve velmi omezeném okruhu svého domova. Problém je i každé lékařské vyšetření. Maminka je v nejnutnějších situacích zcela závislá na ochotě a dobré vůli sousedů. Na asistenční auto pojišťovny nepřispívají. Jeho pořízení je pro ni jako samoživitelku s dvěma dětmi nedostupný sen.

Lékařka se proto stala Štěpánovou patronkou. Společně se s maminkou obrátily na organizaci Patron dětí. Zde můžete Štěpánkovi svým příspěvkem pomoct i vy na adrese: https://patrondeti.cz/pribeh/diky-autu-mohl-autista-stepan-do-spravne-skoly.

V tuto chvíli je z cílové částky 150 tisíc vybráno něco málo přes 59 tisíc. Na pomoc Štěpánkovi, stejně jako všem ostatním dětem, kterým tato organizace pomáhá, putuje vždy 100 % částky, kterou darujete.

„Budeme vám nesmírně vděčni za jakoukoli pomoc,“ uzavírá maminka Magdalena.

 

---

O Patronovi dětí

Patron dětí je charitativní projekt, který založila Nadace Sirius v roce 2017. Je zaměřen na přímou pomoc potřebným dětem formou adresných veřejných sbírek. Od svého vzniku v roce 2017 podpořil 4 754 dětských příběhů, na které se složilo téměř 23 tisíc lidí částkou převyšující 51,2 milionu Kč. Čísla se každý den zvyšují. Najdete je stejně jako důkazy ve formě splněných příběhů na https://patrondeti.cz/dukazy.

Jakmile je vypsaná cílová částka naplněna, pořídí za ni Patron dětí věcný dar nebo službu, na kterou se dárci malými (třeba i pouhou stokorunou) i většími částkami skládali. Rodina tedy nezískává peníze, ale dar, o který požádala. Na pomoc konkrétnímu dítěti jde přitom 100 % vybraných prostředků. Provoz projektu je plně hrazen Nadací Sirius.

 

• tisk
• předplatit si