Síť služeb pro stárnoucí Brno

Více než pětina obyvatel města Brna je ve věku nad 65 let, což vede k intenzivní potřebě sociální a zdravotní péče.

 

Jedním z nejvýraznějších fenoménů dneška je stárnutí obyvatelstva. Již nyní je téměř 21 % brněnské populace ve věku 65+, jenž je často spojen s intenzivnější potřebou sociální a zdravotní péče. Populace města Brna přitom stárne ještě rychleji než populace v celé České republice. Zejména u samostatně žijících seniorů, a to zvláště u seniorů ve vyšším věku, kdy se životní situace může změnit z plného zdraví a nezávislosti v situaci omezené mobility, případně i potřeby další pomoci, vyvstává do popředí potřeba zajištění vlastní bezpečnosti, potřeba zachování kontaktu s okolím a velmi často i potřeba zajištění pomoci a péče. A právě s úbytkem osobního funkčního potenciálu seniorů vzrůstají nároky na nabídku sociálních služeb, které mohou zabezpečit přiměřenou kvalitu života ve stáří.

Cílem města je rozvíjet rozmanitou síť služeb pro seniory – od terénních služeb přes služby ambulantní až po ty pobytové, včetně pobytových zařízení sociálně-zdravotnického charakteru. Nedílnou součástí tohoto spektra služeb je pak také hospicová péče v různých formách. Stejně jako u jiných cílových skupin i zde se silně promítá potřeba sociálního bydlení, případně jeho různých alternativních forem (jako je například sdílené bydlení). Ruku v ruce s tím souvisí i nutnost podpory pečujících.

Pomoc seniorům žijícím v domácím prostředí

Prioritou pro seniory žijící ve vlastním domácím prostředí je rozvoj terénních služeb, zejména pečovatelské služby dostupné ve večerních/nočních hodinách i o víkendech a svátcích, propojení terénní a zdravotní péče a pro zvýšení pocitu bezpečí ve vlastním domově pak tísňová péče. Nutný je také rozvoj nedostatečné kapacity odlehčovacích služeb pro seniory zcela upoutané na lůžko, stejně tak hospicová péče pobytového i terénního typu.

„Brno přitom nabízí i další služby pro seniory se sníženou soběstačností,“ doplňuje Mgr. Monika Škorpíková z Odboru sociální péče. „Prvním místem, kam se obrátit o radu či pomoc, je poradna Socio Info Point na bezplatné lince 800 140 800. Její poslání je prosté – poradit a pomoci lidem, kteří se dostali do obtížné životní situace a chtějí z ní najít cestu ven. K lékaři, na úřad, nákupy či kulturní akce seniory už několik let vozí šest vozů SENIORBUS. A pro zvýšení bezpečí či případ nouze seniorů je určena speciální nonstop služba tísňového volání – jednoduchým stisknutím tlačítka na zařízení, které je neustále při člověku, je pomoc efektivně přivolána. Tuto možnost využívá již téměř 500 klientů. Mezi unikátní projekty patří také pět bytů pro sdílené bydlení pro seniory – jeho princip spočívá ve společném bydlení více osob seniorského věku a řeší nejen sociální nouzi, ale také osamocenost.“

Co město nabízí, když senior ani za pomoci nejbližších a výše uvedeného již na samostatný život v domácím prostředí nestačí?

Když už nelze setrvat v domácím prostředí ani za pomoci terénních služeb, jsou zde k dispozici pobytová zařízení. Město Brno má 11 domovů pro seniory (příspěvkové organizace města) s celkovou kapacitou 1 936 lůžek. Domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem zajišťují i nestátní neziskové organizace spolufinancované z rozpočtu města s aktuální celkovou kapacitou 407 lůžek (v režimu domova pro seniory 231 lůžek a domova se zvláštním režimem 176 lůžek). Celková kapacita je tedy 2 343 lůžek.

Dlouhodobým úskalím při poskytování některých sociálních služeb, které se dotýká mnoha jejich uživatelů, je bohužel přetrvávající resortismus, příznačný pro sociální a zdravotní oblast.

Zásadní bariéry vytváří současná legislativa a striktní oddělení resortu zdravotnictví a sociálních věcí. Problém se týká také chybějících kapacit pobytových služeb sociálně-zdravotnického charakteru, kde je o člověka postaráno po všech stránkách bez nutnosti jeho stěhování v rámci různých institucí (nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných, domov se zvláštním režimem a podobně). To je především problém chybějících lůžek následné péče, která je u některých pacientů/klientů nutná po jejich hospitalizaci, kdy takový člověk potřebuje spíše zařízení sociální péče, ovšem se zajištěním některých zdravotnických úkonů. Tyto kapacity často suplují léčebny dlouhodobě nemocných, domovy pro seniory nebo domovy se zvláštním režimem, které však k tomu nejsou primárně určeny. U zmíněných domovů je pak také nemalým problémem neproplácení všech potřebných zdravotnických úkonů pojišťovnami. S tím pak souvisí nedostatek pobytových odlehčovacích služeb pro osoby s potřebou vyšší míry (sociálně-zdravotnické) podpory.

Ze života v domově pro seniory

Jedním z brněnských domovů je Domov pro seniory Foltýnova (dále Domov), který se nachází v pěkném a klidném prostředí nedaleko brněnské přehrady v Brně-Bystrci. Je příspěvkovou organizací a jeho zřizovatelem je statutární město Brno. Zařízení je sociální pobytovou službou s celoročním provozem. V Domově je zajištěna pomoc kvalifikovaným personálem v nepřetržitém provozu. Kapacita domova je 224 lůžek, z toho 154 jednolůžkových a 35 dvojlůžkových obytných jednotek.

Domov poskytuje dva druhy sociálních služeb v nepřetržitém provozu: domov pro seniory a domov se zvláštním režimem. Nad rámec základních činností jsou pro klienty k dispozici služby jako bazální stimulace, reminiscenční terapie + biografický model, validace, smyslová aktivizace a paliativní péče.

„Naší prioritou je poskytovat nejen profesionální, laskavou a vstřícnou pomoc, podporu a péči, ale zajistit klientům pocit bezpečí, pohody a domácího prostředí. Domov je hrdým držitelem certifikátu značky kvality a certifikátu paliativní péče. Největší odměnou a oceněním jsou pro nás slova uznání a poděkování od klientů či jejich rodinných příslušníků, a to i v této nelehké době,“ představuje Domov paní ředitelka Ing. Jana Bohuňovská.

„Plně si uvědomujeme závažnost současné situace, a proto přistupujeme k veškerým nařízením, která mají zamezit šíření onemocnění covid-19, s maximální zodpovědností. Jedině tak můžeme chránit životy našich klientů, ale i zaměstnanců, kteří jim zajišťují nezbytnou pomoc,“ dodává paní ředitelka.

Vrchní sestry Marty Holubové, jež má bohaté zkušenosti všeobecné sestry v sociálních službách i zdravotnictví, jsme se zeptali, v čem se vše, co souvisí s ošetřovatelskou péčí v domově, za 13 let platnosti zákona o sociálních službách změnilo. „Průměrný věk klientů je dnes 87 let, o 10 let více než v roce 2010. Průměrná výše příspěvku na péči odpovídá III. stupni – těžká závislost. Domov má od roku 2016 registrovanou službu „domov se zvláštním režimem“. Také se zvýšil počet klientů s vícečetnými diagnózami a různými typy demencí. Komplexní ošetřovatelská péče dnes vyžaduje nároky zcela srovnatelné s následnou péčí ve zdravotnických zařízeních. Od loňského roku se snažíme poskytovat v maximální možné míře paliativní péči. Zdržuje nás bobtnající administrativa daná legislativou a vysilující je i věčný boj se zdravotními pojišťovnami související s nedostatečným rozsahem a typem nasmlouvaných úkonů, “ popisuje situaci Marta Holubová, vrchní sestra.

„Hluboce se mne také dotýká, když se někde vynoří naivní diskuze o „nadbytečnosti“ zdravotních sester v pobytových zařízeních sociální péče. Ať se autoři těchto úvah přijdou podívat do praxe,“ dodává vrchní sestra.

Všeobecná sestra Milena Kroutilová pracující v Domově doplňuje, co by z jejího pohledu ulehčilo práci. „Vzhledem k reálnému zdravotnímu stavu klientů by byla vhodná nepřetržitá – neboli 24 hodin denně 7 dní v týdnu – možnost konzultace s lékařem o stavu klientů, případně projednání nutnosti zajistit převoz do nemocnice, což by jistě ulevilo a i snížilo riziko nákazy při odeslání klienta na vyšetření do nemocnice v covidové době.“

Sestra Milena nyní pracuje v karanténním úseku pro covid pozitivní klienty. Jak je tato nová situace pro ni ve srovnání s běžnou službou náročná a jak se s ní vyrovnává? „Pro mne je více náročná psychicky než fyzicky, když vidím smutek v očích klientů a odpovídám na otázky typu „Proč jsem tady?“ nebo „Proč vypadáte jako bubák?“, neboť mi to nedokáže nahradit ani jejich upřímný vděk za každý úsměv a pohlazení. V osobním životě vědomě i podvědomě omezuji osobní kontakty i vzhledem k stáří rodičů a snažím se relaxovat při vycházkách do přírody s mým psím miláčkem,“ dodává sestra Milena.

---

PaedDr. Jan Polák, CSc.

vedoucí Odboru sociální péče Magistrátu města Brna

 

 

• tisk
• předplatit si