Jaká je současná situace na infekční klinice v „době covidové“?

Rozhovor s vrchní sestrou Kliniky infekčních nemocí o současné situaci na infekčním oddělení, kdy je kromě péče o covidové pacienty potřeba zvládat i všechny běžné infekční nemoci, očkování, provoz stacionáře pro ATB léčbu nebo centra HIV.

Na otázky odpovídala vrchní sestra Mgr. Ivana Koudelková, MBA, a vedoucí lékař očkovacího centra doc. MUDr. Ondřej Beran, Ph.D. z Kliniky infekčních nemocí 1. LF UK a ÚVN Praha.

 

Mgr. Ivana Koudelková, MBA

• Pracoviště: Klinika infekčních nemocí 1. LF UK a ÚVN Praha
• Vzdělání: CEMI – Central European Management Institute, obor Management zdravotnictví; Univerzita Jana Ámose Komenského, Praha, obor Andragogika, kombinované magisterské studium
• Členství: Členka PS pro kvalitu ČAS
• Zajímavosti: spoluautorka projektu Bacteriemia Zero, lektorka PSS Komunitní ošetřovatelská péče
• Koníčky: cestování, sport, turistika

---

 

Jaká je současná situace na vašem oddělení?

Na Klinice infekčních nemocí pečujeme o pacienty s virovým onemocněním covid-19 nepřetržitě od března letošního roku. Současně bylo nutné zajistit i péči o pacienty s jinými infekčními nemocemi. Nápor na naši kliniku je stále větší, v současné době již prioritně pečujeme o pacienty s covidem. Zajištění komplexní péče je velice náročné, bylo třeba personálně posílit nelékařský i lékařský personál kolegyněmi a kolegy z jiných pracovišť naší nemocnice. Provoz lůžkové péče je dominantní, nicméně se snažíme zachovat také provoz akutní ambulance, musíme zajistit centrovou péči o pacienty s HIV i provoz očkovacího centra včetně zajištění péče o infekční pacienty s tzv. nařízenou hospitalizací ve spolupráci s jinými pracovišti.

Na co se zaměřujete při „běžném provozu“ a na co nyní?

V běžném provozu kliniky má naše ambulance široké rozpětí, disponuje prostory pro akutní i chronickou ambulanci. Provozujeme stacionář pro ATB léčbu. Pečujeme o pacienty s neuroinfekcemi, lymeskou borreliózou, herpetickými infekcemi, s virovými hepatitidami, s infekcí kostí a kloubů.

V HIV centru jsou léčeni HIV pozitivní pacienti. V rámci prevence této infekce je osobám v riziku nákazy poskytována preexpoziční profylaxe HIV.

Také v ambulanci poskytuje služby Centrum očkování a cestovní medicíny pro klienty před cestou a po cestě do oblastí se zvýšeným rizikem nákaz.

Na lůžkovém oddělení kliniky disponujeme 27 lůžky s možností monitorace. Pacienty jsou zejména nemocní s horečnatými onemocněními, infekcemi dýchacích cest a plic, močových cest a ledvin, s infekcemi nervového systému (včetně osob přijatých k plánovanému vyšetření mozkomíšního moku získaného lumbální punkcí k potvrzení, nebo vyloučení infekční příčiny obtíží), s průjmovými onemocněními, virovými hepatitidami, infekcemi kůže, podkoží, měkkých tkání a kostí. Dále jsou na klinice léčeni pacienti s komplikacemi klasických vysoce nakažlivých infekčních onemocnění, jako jsou plané neštovice, spalničky nebo příušnice, a také navrátilci z exotických oblastí, např. s tyfem, malárií a dalšími tropickými horečnatými onemocněními. Pokud si to epidemiologická situace vyžádá, může klinika zabezpečit umístění nemocných i s dalšími nakažlivými nemocemi. Toto je současný stav, kdy zajišťujeme péči o pacienty s nemocí covid-19. Přijímáme převážně pacienty středně těžké, s potřebou kyslíkové terapie a indikované k léčbě. Využíváme u pacientů v případě indikace Nasal HIGH Flow systém AIRVO2.

Na jaké činnosti nezbývá v dnešní době čas?

Naše klinika se významně zapojuje do projektů v rámci zvyšování kvality a bezpečí péče o pacienty v nemocnici. Například projekty Bacteriemia Zero, Early Warning Score a elektronické sledování hygieny rukou u zdravotníků významně přispěly k jednodušší a bezpečnější péči o infekční pacienty. Testujeme nové produkty, které zlepšují komfort pacientů i zjednodušují naši práci. Nabízíme zdravotníkům i veřejnosti v rámci různých preventivních kampaní například zvýhodněné očkování či edukační přednášky. V současnosti je obtížné věnovat se novým projektům, testování produktů a obecně preventivním programům, veškerou energii soustřeďujeme na základní péči o pacienty se snahou zajištění kvality a bezpečí pro pacienty, ale i zdravotníky.

Byla letošní sezóna infekčních chorob jiná než v předchozích letech, poklesl počet případů z důvodu omezeného cestování, nebo se lidé nebojí a dále plánují cesty do zahraničí?

Určitě počet pacientů s importovanými nákazami klesl, cestuje se podstatně méně. Případy malárie či horečky dengue jsou letos velmi ojedinělé. Turistické i pracovní cesty do exotických destinací jsou nadále velmi omezené nejen kvůli strachu z covidu, ale i vzhledem k četným dopadům pandemie na cestovní ruch. Na jaře a v létě po uvolnění protiepidemických omezení bylo spektrum běžných infekcí podobné jako v minulých letech.

Jaká byla letošní „klíšťová“ sezóna a zvyšuje se proočkovanost proti klíšťové encefalitidě?

Letos byla aktivita klíšťat v celé zemi vysoká. Lidé také trávili léto ve větší míře v tuzemsku a dohromady tyto faktory vedly k nárůstu počtu případů klíšťové encefalitidy na nejvyšší hodnotu za poslední řadu let. Zájem o očkování proti této závažné neuroinfekci rovněž roste, ale pomaleji, než bychom si přáli, a proočkovanost zůstává relativně nízká.

Zaznamenali jste nárůst zájmu o očkování proti chřipce?

Zájem o očkování proti chřipce byl letos enormní jak mezi zaměstnanci ÚVN, tak u veřejnosti. Počty u nás očkovaných osob jsou letos víc než dvojnásobné oproti minulému roku. Snad se tento trend podaří udržet i v příštích letech a zařadíme se v proočkovanosti proti chřipce mezi vyspělé země.

Jaká jsou nejběžnější očkování a jejich proočkovanost v populaci? Liší se nějak od očkování zdravotníků?

Mezi nejčastěji doporučovaná očkování u dospělých patří chřipka, klíšťová encefalitida, černý kašel a virové hepatitidy A a B, u seniorů nebo osob s některými chronickými onemocněními rovněž pneumokoky a u všech samozřejmě pravidelné přeočkování proti tetanu. Dále doporučujeme zejména ohroženým skupinám očkování proti meningokokům a seniorům očkování proti pásovému oparu, byť u něj je občas problém s jeho dostupností. Dá se říci, že kromě tetanu, jehož přeočkování hlídají zodpovědně praktičtí lékaři, je proočkovanost proti výše uvedeným infekcím výrazně nižší, než by bylo žádoucí. Je to výzva pro všechny zdravotníky a odbornou veřejnost, abychom se pokusili tento deficit v prevenci infekčních nemocí napravit.

Má negativní přístup k očkování (povinné očkování dětí a jeho odmítání) vliv na současnou situaci?

V současné době se v důsledku odmítání povinného očkování u dětí opět více setkáváme s infekcemi, jako jsou spalničky, černý kašel a bohužel i tetanus. Pokud by proočkovanost dětí měla nadále klesat, bude to velký průšvih.

Jak vidíte současnou situaci ve společnosti ohledně dezinformací o očkování na sociálních sítích?

Problém s masivním šířením dezinformací se dnes netýká jen očkování nebo aktuálně třeba covidu, ale řady jiných oblastí ve společnosti. Řešení není jednoduché, ale konkrétně v očkování je základem věcná a srozumitelná edukace pacienta či rodičů, vysvětlování přínosu očkování a samozřejmě trpělivé vyvracení nepravd a mýtů. Je to časově náročné a vyčerpávající, ale často se podaří původně nedůvěřivé jedince přesvědčit. Na společenské úrovni je základem kvalitní vzdělávání na všech úrovních a zdůrazňování principů medicíny založené na důkazech. Je smutné, že se stále setkáváme s případy, kdy i kolegové lékaři z různých oborů doporučují nebo rozmlouvají očkování v rozporu s indikacemi v odborných doporučeních na základě svých osobních či empirií podložených názorů.

Je možné se i nadále standardně očkovat?

V našem Centru očkování a cestovní medicíny očkujeme i v současné situaci, ale soustředíme se zejména na očkování osob dispenzarizovaných s imunodeficity, cestovatele a očkování obtížně realizovatelná u praktického lékaře.

 

---

 

Bacteriemia Zero

Projekt Sepse – nemocné infekce ohrožuje „Bacteriemia Zero“ má za cíl minimalizovat rizika vzniku infekce při zavádění katétrů. Tento projekt je zaměřen na snížení infekcí krevního řečiště. Vznikl v ÚVN-VFN Praha v souvislosti s Programem prevence a kontroly infekcí. Jeho autorkami jsou MUDr. Dana Hedlová, Ph.D., a Mgr. Ivana Koudelková. Projekt získal Cenu hejtmana kraje Vysočina za druhé místo v sekci Ošetřovatelsko-medicínská oblast v celostátní soutěži Bezpečná nemocnice.

Early Warning Score

Systém včasného varování založený na jednoduchém bodovacím systému, v němž je pacientovi v nemocnici přiděleno skóre na základě měření šesti fyziologických parametrů (frekvence dýchání, saturace kyslíkem, tělesná teplota, systolický krevní tlak, tepová frekvence a úroveň vědomí). Podle naměřeného skóre je stanovena intervence.

 

 

• tisk
• předplatit si