Perioperační sestra jako kreativní umělkyně

V pátek 14. února 2020 se v Thomayerově nemocnici v Praze konala konference s názvem Perioperační ošetřovatelství jako umění. Konferenci pořádala Sekce perioperačních sester České asociace sester u příležitosti Evropského dne perioperačního ošetřovatelství. Probírána tam byla témata týkající se mimo jiné legislativy, vzdělávání, zajištění neplánovaných výkonů a nechyběly ani zkušenosti z praxe.

Praktická sestra nemá stejné kompetence jako sestra všeobecná

První blok konference zahájila horkým aktuálním tématem Mgr. Erna Mičudová, náměstkyně Útvaru nelékařské péče Fakultní nemocnice Brno, přednáškou Praktická sestra na operačním sále a legislativa. „Protože se v poslední době množí dotazy, zda praktická sestra může pracovat na operačním sále, či ne, pokusila jsem se najít v platné legislativě, jak to doopravdy je,“ uvedla na začátek přednášející.

Přítomnost praktické sestry na operačním sále upravuje legislativa v zákoně č. 96/2004 Sb. a vyhláškou č. 55/2011 Sb. Podle přednášející je v zákoně č. 96/2004 Sb. uvedeno, že odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry (§ 5) a odborná způsobilost k výkonu povolání praktické sestry (§ 21b) jsou podle tohoto zákona definovány stejně. Blíže to nicméně následně mění a specifikuje vyhláška č. 55/2011 Sb., kde je rozdíl mezi odbornými způsobilostmi definován. „Důležité je, že perioperační péče je dle legislativy považována za vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči,“ uvedla Mgr. Mičudová.

Praktickou sestrou je i dětská sestra, porodní asistentka a záchranář

Dále připomněla, že praktická sestra je podle zákona č. 96/2004 Sb. definována jako absolventka či absolvent středoškolského čtyřletého studia oboru praktická sestra s maturitou nebo absolventka či absolvent pomaturitního kvalifikačního 1,5 roku trvajícího studia. „Je důležité, abychom si uvědomili, že praktickou sestrou je i dětská sestra, porodní asistentka a záchranář,“ upřesnila Mgr. Mičudová. Podotkla, že u dětské sestry to platí, pakliže nepracuje u dětí a pokud nemá způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry. Podobně je to i u porodní asistentky a zdravotnického záchranáře.

Z vyhlášky č. 55/2011 Sb. vyplývá, že asistovat během výkonů může jen všeobecná sestra. Praktická sestra má v kompetenci pouze základní ošetřovatelskou péči a při poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče potom pracuje pod přímým vedením všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí na operačních sálech.

Přednášející na závěr zdůraznila, že praktická sestra nemůže instrumentovat ani obíhat: „Asistovat u operačního výkonu může pouze všeobecná sestra a praktická sestra má některé činnosti na operačním sále pod přímým vedením, ale rozhodně nemůže ani obíhat, ani instrumentovat. Na operačním sále může zajišťovat stálou připravenost, zaznamenávat fyziologické funkce, starat se o přístroje, přejímat léky, zajišťovat dezinfekci a sterilizaci a psychickou pohodu personálu a pacienta.“

Přednášky přinesly zajímavé informace

S činností organizace European Operating Room Nurses Association (EORNA) seznámila přítomné Mgr. Jana Wichsová, Ph.D., z Oddělení ošetřovatelství Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Tato organizace vznikla v roce 1982 a jejím cílem je sdílení a výměna poznatků a zkušeností v perioperační péči. O prof. MUDr. Bohuslavu Niederlem, DrSc., coby průkopníkovi vzdělávání instrumentářek přednášela Bc. Andrea Poláková, vrchní sestra na Centrálních operačních sálech Nemocnice Teplice.

V dalších blocích s názvy Perioperační sestra jako umělkyně a Drama, či komedie na operačním sále? zazněly mimo jiné příspěvky o tom, co sestrám na sále komplikuje život, od Mgr. Magdalény Vojtěchové, MBA, vrchní sestry Centrálních operačních sálů Nemocnice Jihlava, či o moderním intuitivním instrumentování od vrchní sestry Centrálních operačních sálů FN Brno Ing. Jaroslavy Jedličkové, MBA. O zajištění neplánovaných výkonů pak přednášela přítomným staniční sestra Mgr. Kateřina Opálková z Centrálních operačních sálů FN Brno. 

 

 

 

• tisk
• předplatit si