Obraz nezničitelných superhrdinů může zdravotníkům přinést vyhoření a zdravotní potíže

V prostorách 3. lékařské fakulty Karlovy univerzity v Praze se 5. března 2020 konala První pražská konference systému psychosociální intervenční služby.

Zabývala se praktickým fungováním systému a dotkla se i závažné problematiky: případů napadení zdravotníků. Konferenci pořádala 3. LF UK v Praze ve spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou hlavního města Prahy (ZZS HMP) a záštitu jí poskytl ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, který ji také zahájil.

„Podle mého názoru je to velmi důležité téma,“ uvedl. „Věnovali jsme se mu na ministerstvu zdravotnictví několik posledních měsíců a máme stanovenu pracovní skupinu pro personální stabilizaci ve zdravotnictví. Z ní mimo jiné vyšla potřeba podpory zdravotníků, kteří poměrně často čelí stresovým situacím jak v rámci zdravotnické záchranné služby, tak v rámci oddělení ARO a dalších. Jsou v první linii a přicházejí do kontaktu se závažnými případy, zachraňují životy pacientů. Někdy to třeba nedopadne dobře a zdravotník je tím bezesporu zasažen. Je nutné, abychom zdravotníkům poskytli podporu, aby měli možnost si o tom s někým popovídat a měli interventy a peery nablízku,“ upřesnil ministr.

Rizikem pro psychické zdraví zdravotníků je kumulovaný stres

Zdravotníky v první linii častokrát ohrožují rozšířené mýty, že musejí být vždy silní, emoce jsou slabost, nechat si pomoci znamená selhat a na trauma se musí rychle zapomenout. Reálným rizikem je v důsledku toho kumulovaný stres, faktor bezmoci a vlastní ohrožení. Hrozí zde vyhoření, zvyšuje se riziko profesního selhání, objevují se nejrůznější závislosti, posttraumatické jevy a psychosomatické obtíže.

SPIS pomáhá obnovit normální fungování po prožití krizových situací

Systém psychosociální intervenč­ní služby (SPIS) se orientuje na podporu všech zdravotníků a ­pracovníků ve zdravotnictví, lékařů i nelékařů, operátorů a technických pracovníků, kteří musejí překonávat profesně náročné a v některých případech i nadlimitní zátěžové situace. To mohou být například hromadné nehody, zraněné, vážně nemocné nebo zesnulé dítě, napadení, smrt nebo zranění kolegy, profesní pochybení a podobně. SPIS jim poskytuje mimo jiné intervenční služby, tedy individuální či skupinovou péči po traumatické události, ale nabízí i preventivní opatření, například edukaci o vhodných strategiích zvládání stresu. Jako příklad uplatnění SPIS byl zmíněn loňský incident v ­Ostravě s ­následnou péčí o ­přítomné ­zdravotníky.

Myšlenka na vznik SPIS existuje od roku 2002

První přednášku pod názvem Vývoj a současnost systému psychosociální intervenční služby přednesla přítomným Mgr. Vendula Kolářová, psycholožka ZZS a krajská koordinátorka SPIS Libereckého kraje. Představila důležité historické momenty, od začátku myšlenky na založení SPIS v roce 2002 přes pilotní projekt Ministerstva zdravotnictví ČR v roce 2008 a jmenování krajských koordinátorů, peerů a garantů v roce 2009 až po schválení metodických doporučení zahrnujících zdravotnickou záchrannou službu (ZZS) i nemocnice v roce 2019.

Mgr. Kolářová uvedla, že systém psychosociální intervenční služby poskytuje v resortu zdravotnictví dva druhy podpory, prvním je kolegiální (peer) podpora, druhým primární psychická pomoc zdravotnického interventa. Práce v rámci systému vychází z principů critical incident stress management (CISM).

Podle přednášející bylo mezi lety 2010 a 2019 uskutečněno 789 intervencí a ošetřeno 1 025 zdravotníků.

 

V systému má každá role svou úlohu

Mgr. Kolářová dále představila role jednotlivých členů systému psychosociální intervenční služby a uvedla, že koncem roku 2019 bylo v ČR 209 zdravotnických peerů, 255 zdravotnických interventů a 14 psychologů SPIS.

V praxi se SPIS osvědčuje

Že se spolupráce s peery, interventy a psychology ve vysoce stresové situaci vyplácí, potvrdil Mgr. Bořek Kolář, peer a zdravotnický záchranář ZZS HMP. Popsal reálnou událost, výjezd k psem pokousanému dítěti, a aktivaci systému SPIS. Případ ze svého pohledu činnosti interventky doplnila jeho přímá účastnice Mgr. Jana Šrámková z týmu paliativní a podpůrné péče I. interní kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.

Fyzická napadení zdravotníků jsou reálným problémem

O závažném problému z reálné praxe ZZS hovořil ve své přednášce s názvem Realita napadení zdravotnických záchranářů Mgr. Jaroslav Pekara, PhDr., peer, zdravotnický záchranář ZZS HMP a člen pracovní skupiny Bezpečnost personálu. Podle informací Světové zdravotnické organizace (WHO) je 8–38 % zdravotníků za svou kariéru nějakým způsobem fyzicky napadeno. Vysoce rizikovou skupinou jsou podle přednášejícího pracovníci ZZS.

Všechna napadení nejsou hlášena, pouze jejich část, z těch evidovaných je 62 % verbálních a 32 % fyzických. Mgr. Pekara dále uvedl, že pachateli napadení jsou ponejvíce pacienti-muži a nejvíce incidentů se odehraje během nočních směn mezi 2.00 a 6.00 hod.

Mgr. Pekara upřesnil, že za část útoků si mohou pracovníci sami, a to v důsledku neprofesionálního chování, a že útokům je možné ­předejít pomocí správné komunikace. „Jsou chvíle, kdy ani manage­ment nemůže ovlivnit situační okolnosti,“ doplnil přednášející a vyzdvihl též skvělou spolupráci s ­Policií ČR.

Ve FN KV je v současnosti SPIS dostupný 24 hodin denně

S fungováním SPIS ve FN KV v Praze přítomné seznámily Mgr. ­Ivana Trnková, vrchní sestra Kliniky aneste­ziologie a resuscitace a koordinátorka SPIS FN KV, a Mgr. Lenka Turková z Ústavu ošetřovatelství 3. LF UK Praha. Popsaly mimo jiné tamní vývoj systému od zahájení jeho činnosti v roce 2016. Dnes má FN KV k dispozici šest peerů a sedm interventů s dostupností 24 hodin denně.

Na konferenci dále zazněla témata týkající se přínosu a prevence včasné intervence, důležitosti supervize a nechyběla ani přednáška o roli nemocničního kaplana. 

 

---

→ Peer je profesní kolega zdravotník a absolvent speciálního certifikovaného výcviku pro psychologickou podporu kolegů NCI NZO. Poskytuje kolegiální podporu a pomáhá v praktických věcech, je diskrétní, naslouchá, nehodnotí a nekritizuje, navíc, a to je důležité zdůraznit, zachovává kodex mlčenlivosti.
→ Psychologem SPIS se může stát psycholog pracující ve zdravotnictví, který absolvoval výcvik krizové intervence či první psychické pomoci nebo výcvik v metodách CISM.
→ Zdravotničtí interventi poskytují první psychickou pomoc sekundárně zasaženým a navazují na práci zdravotnického týmu. První psychická pomoc se odehrává desítky minut až hodin po události, patří k ní zajištění fyzického bezpečí, provázení situací, zajištění informací, základních potřeb a podobně. Okamžitý přínos spočívá v tom, že se zdravotnický tým může plně věnovat pacientovi, uvolní se mu ruce, dění je pod kontrolou a události mají snazší průběh.

 

 

• tisk
• předplatit si