Číslo 4 / 2018

Pilotní ověření dotazníku managementu bolesti u pacientů s rizikem vzniku dekubitů či jejich výskytem

Datum: 3. 9. 2018

Autor: Mgr. Nina Müllerová, PhDr. Mgr. Jitka Krocová, PhDr. Michaela Hofštetrová Knotková et al

Bolest představuje jeden z nejzávažnějších projevů onemocnění a patří k velmi častým ošetřovatelským problémům. Zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu života nemocných. Také mnoho léčebných a ošetřovatelských zákroků vyvolává větší či menší bolest, proto je povinností lékaře a sestry věnovat bolesti pozornost a účinně ji tišit [2].

Být bez bolesti je jedna ze základních lidských potřeb a podle zásad Evropské algeziologické společnosti (The European Pain Federation – EFIC) i základním lidským právem. Základní pravidlo je věřit nemocnému, že trpí bolestí, když to říká. Bolest je nepříjemný senzorický a emoční zážitek spojený se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně a celkovou odezvou organismu – definice Světové zdravotnické organizace [3, 4]. Jedná se o zcela subjektivní zkušenost, která se nevyhýbá ani pacientům s dekubity, proto doporučení vydaná Evropským poradním orgánem pro otázky dekubitů (EPUAP) Quick Reference Guide [1] zahrnují i kapitolu Hodnocení a léčba bolesti. Autoři upozorňují na fakt, že bolest související s dekubity lze rozlišit, a to zejména při výkonech či polohování pacienta.

Portál Dekubity.eu věnuje letošní rok problematice bolesti. V rámci této aktivity byla připravena anketa. Otázky vyhlášené ankety slouží pro zjištění rozsahu a způsobu sledování bolesti u pacientů s dekubity a odráží zájem poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb o zlepšení komfortu pacientů v riziku vzniku dekubitů a s dekubity již vzniklými v oblasti, která je pro pacienty velmi důležitá. Dotazník v anketě je určen všeobecným a praktickým sestrám. Cílem průzkumu je zjistit míru naplňování doporučení EPUAP v oblasti managementu bolesti u pacientů s dekubity a navrhnout vhodná opatření, která by pomohla zlepšit situaci tam, kde bude potřebná.

Dotazník v anketě byl pilotně ověřen studenty kombinované formy studia ošetřovatelství obor všeobecná sestra na Fakultě zdravotních studií Západočeské univerzity v Plzni. V pilotním ověření jsme se zaměřili na dostupnost týmu specialistů na léčbu bolesti (pain team) v rámci poskytovatele zdravotních služeb, vyhledávání bolesti u pacientů v riziku vzniku dekubitů či s jejich výskytem, na používání škály pro měření bolesti, využívání všeobecné sestry s rozšířenou kompetencí pro péči o chronické rány, léčbu bolesti související s dekubitem a používání vhodných materiálů či metod pro zmírnění bolesti. Mimo jiné nás zajímaly překážky, se kterými se zdravotničtí pracovníci při realizaci managementu bolesti setkávají.

Výsledky pilotního průzkumu

Do pilotního šetření jsme zapojili 55 studentek, dotazník odevzdaly všechny (100 %). Tři dotazníky byly vyplněné jen z části, jelikož respondentky se zřejmě s danou problematikou na svých pracovištích nesetkávají a na některé dotazy nemohly znát správnou odpověď. Proto bude nutné k některým otázkám doplnit i verzi odpovědi „nevím“ a některé otázky směrovat na pracoviště respondentů, nikoli na celé zdravotnické zařízení.

Skupinu respondentek tvořilo 46 všeobecných sester, 8 praktických sester a 1 porodní asistentka. Ve směnném provozu pracuje 28 všeobecných sester a 4 praktické sestry, v jednosměnném pracuje 23 sester a z toho 6 pracuje na pozici staniční nebo vrchní sestra.

Respondentky nejčastěji pracují na standardním oddělení lůžkové péče (n = 21), na stanicích JIP (n = 10), poskytují hospicovou péči (n = 3), domácí péči (n = 2), pracují v zařízení následné péče (n = 2). V případě jiného pracoviště (n = 16) doplňovaly respondentky nejčastěji ambulantní provoz (n = 11), dále domov pro seniory, operační sál, anestezii nebo zdravotnickou záchrannou službu (viz graf 1).

Na otázku „Je v rámci vašeho zařízení zaměstnána konkrétní sestra, která sleduje výskyt dekubitů?“ odpovědělo „ANO“ pouze 13 respondentek (24 %). V případě odpovědí „NE“ následoval dotaz: „Kdo je touto činností pověřen?“ Třikrát byla uvedena staniční sestra, dvakrát vrchní sestra, dvakrát epidemiologická sestra a jednou sestra chirurgické ambulance.

Na otázku „Hodnotíte ve vašem zařízení přítomnost bolesti u všech pacientů/klientů související s dekubitem nebo jeho léčbou?“ odpovědělo „ANO“ 29 respondentek (52 %). Detailní anamnéza bolesti byla uvedena 19krát, fyzikální vyšetření včetně neurologického třikrát, posouzení psychosociálního stavu devětkrát a 19 respondentek uvedlo, že provádí pouze zhodnocení, zda pacient bolestí trpí, nebo netrpí.

Na otázku „Je ve vašem zařízení zaveden management bolesti u všech pacientů?“ uvedlo odpověď „ANO“ 25 respondentů (45 %). Hodnocení bolesti u pacientů s dekubitem po převazu uvedlo 21 respondentek (38 %), z toho po jedné hodině devětkrát, po dvou hodinách pětkrát, a jiný interval neuvedl nikdo.

Na otázku „Máte ve vašem zařízení ustanovený tzv. pain tým (tým specialistů, kteří řeší silnou akutní a chronickou bolest)?“ odpovědělo kladně pouze 10 respondentek (18 %), ale služby tohoto týmu nevyužívají. Na dotaz, zda sestra i lékař spolupracují s „pain týmem“ při sledování bolesti u pacientů s dekubity, odpovědělo 18 respondentů „ANO“.

Aktivní vyhledávání bolesti u pacientů s dekubity uvádí 33 respondentek (60 %), které mohly dále zvolit z více možností v otázce „Kdo tuto činnost provádí?“ – převážně zvolily všeobecnou sestru (n = 32), praktickou sestru (n = 13), ošetřovatelku (n = 6) i sanitáře (n = 3).

Na otázku „Které škály nejčastěji používáte?“ se nejčastěji vyskytovala škála VAS (n = 41), dále Melzack (n = 13) a Face Pain Scale (n = 7). U pacientů se sníženým/žádným verbálním kontaktem uváděly, že je bolest hodnocena nejčastěji posouzením neverbálních projevů pacienta (n = 44) nebo řeči těla (n = 29).

Pro předcházení bolesti související s dekubitem zvolilo 46 respondentek (84 %) používání technických pomůcek při polohování pacienta a 45 uvedlo, že polohuje pacienta mimo oblast dekubitu. Při tom se snaží nejvíce vyhnout poloze Fowlerově (n = 11), poloze na boku (n = 2) a poloze v polosedě (n = 8).

V oblasti léčby bolesti související s dekubitem používá 48 respondentek „léky proti bolesti“, z toho 22 uvedlo před převazem a 26 pouze, když si pacient řekne. Nepřilnavé krytí uvádělo jako intervenci 29 respondentek a 9 deklarovalo používání i krytí s analgetiky nebo lokálními anestetiky, 13 respondentek uvádělo i nefarmakologické metody léčby bolesti.

Jako největší překážky v možnosti realizace hodnocení bolesti pacienta/klienta měly respondentky možnost zvolit tři z devíti nabízených možností. Nejčastěji byla uvedena odpověď nedostatek erudovaného personálu a nedostatek času (n = 30), nejasně stanovený standardizovaný postup (n = 11), nerespektování hodnocení bolesti lékařem (n = 8), neznalost hodnotících škál (n = 6), nemožnost zapsat hodnoty do zdravotnické dokumentace a není to vyžadováno na pracovišti (n = 5), nepovažuji to za důležité (n = 1), jinou možnost nevyužil nikdo z dotazovaných (viz graf 2).

Výstup z pilotního průzkumu

V pilotním ověření dotazníku bylo potvrzeno, že je managementu bolesti věnována značná pozornost. Ukázalo se, že podmínky spolupráce s odborníky na léčbu bolesti nejsou optimální, nejsou jasně stanovená pravidla pro hodnocení bolesti v oblasti výskytu dekubitů a rovněž je hodnocení bolesti lékaři podceňováno. Elektronickým dotazníkem na větším počtu respondentů je nutné prokázat, zda je potřeba více podporovat vznik týmů odborníků na léčbu bolesti a jejich zapojení i do managementu bolesti pacientů s dekubity tak, jak vyplynulo z pilotního průzkumu. Nový dotazník a anketa v elektronické podobě bude zahrnovat devět otázek a možnost doplnění poznámky a komentáře zaměřeného na zjištění, co považují všeobecné sestry za důležité ke zkvalitnění managementu a léčby bolesti u pacientů s dekubity.

Elektronický dotazník bude přístupný pro širokou odbornou veřejnost od července do konce září 2018 na portálu Dekubity.eu. Pokud se do šetření zapojíte i vy, pomůžete nám se zkvalitňováním péče o rizikovou skupinu pacientů a naplňováním národní strategie prevence a léčby dekubitů. Doporučení pro praxi budou navržena a diskutována na jednání šestého Kulatého stolu k problematice prevence, sledování a léčby dekubitů poté, až bude získán větší počet odpovědí z celé České republiky.

Literatura:
DEKUBITY. EU. Dostupné na: www.dekubity.eu
1. National Pressure Ulcer Advisory Panel, European Pressure Ulcer Advisory Panel and Pan Pacific Pressure Injury Alliance. Prevention and Treatment of Pressure Ulcers: Quick Reference Guide. Emily Haesler (Ed.). Cambridge Media: Osborne Park, Western Australia; 2014.
2. Kolektiv autorů. Vše o léčbě bolesti – příručka pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006. 352 s. ISBN 80-247-1720-4.
3. Rokyta R. Bolest a jak s ní zacházet: učebnice pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 174 s. ISBN 978-80-247-3012-7.
4. Rokyta R. Fyziologie a patologická fyziologie: pro klinickou praxi. Praha: Grada Publishing, a.s., 2015. 712 s. ISBN 978-80-247-9902-5.