Číslo 9 / 2017

Význam komunitní péče v prevenci nádorového onemocnění děložního čípku u mladých dívek

Datum: 4. 9. 2017

Autor: PhDr. Olga Černá; PhDr. Katarína Gerlichová, PhD.

Tento článek vychází z rigorózní práce na výše uvedené téma. Jedná se o problematiku onemocnění, které se dotýká žen v kterémkoli věku, zvláště mladých žen a dívek, které do života teprve vstupují.

Zpracování práce předcházel projekt, jehož jsem byla hlavní řešitelkou a který byl realizován na SZŠ a VOŠZ Znojmo. Zaměřoval se na téma Intimní zdraví bez komplikací a řešil primární prevenci nádorového onemocnění děložního čípku. Společně s dvěma dalšími kolegyněmi jsme se setkávaly s dívkami ve věku 15–19 let a ze závěrů, k nimž jsme došly, vzešla myšlenka zaměřit se na prevenci u mladších dívek ve věku 10–15 let, neboť některé dívky zahajují pohlavní život již před 15. rokem věku. Nemají přitom dostatek informací o všech rizikových ani protektivních faktorech ani o dalších opatřeních, která primární prevenci posilují.

Dalším důvodem pro zpracování této práce byl fakt, že jako odborná vyučující se v rámci svých předmětů zaměřuji na primární prevenci nádorových onemocnění, včetně onemocnění děložního čípku. Je však otázkou, jak by měla být tato primární prevence realizována, aby byla dostatečně účinná. Dalším z důvodů, proč se zaměřit na primární prevenci těchto onemocnění, je nízká proočkovanost dívek, ale i chlapců proti některým typům viru HPV, který je často příčinou vzniku nádorového onemocnění děložního čípku. Stále více se hovoří o tom, že by se měli očkovat i chlapci, kteří jsou přenašeči tohoto viru, což napomáhá šíření infekce.

Karcinom děložního čípku je závažné onemocnění, které ovlivní život každého pacienta, proto je prevence, zejména primární prevence, důležitá v životě každé ženy. Zákeřnost tohoto onemocnění tkví v tom, že na začátku nevykazuje téměř žádné příznaky. Vzhledem k současným preventivním a diagnostickým možnostem mu lze účinně předcházet.

foto: autorky

Výskyt KDH je ČR vyšší než jinde v Evropě

Karcinomy děložního hrdla (KDH) postihují převážně ženy v mladém věku. V České republice (ČR) je ročně diagnostikováno přibližně 1000 nových případů a ročně na toto onemocnění zemře asi 400 žen. Teprve v posledních letech se setkáváme s mírným poklesem incidence i mortality. V roce 2013 bylo nově diagnostikováno 895 případů, což činí více než 16 nádorů na 100 000 žen. Na karcinom děložního hrdla zemřelo v tomto roce 388 žen, což je více než sedm úmrtí na 100 000 žen. Za karcinom děložního hrdla je z 99 % odpovědná přetrvávající infekce tzv. rizikovými humánními papilomaviry – HPV, což je virus, který se přenáší téměř výhradně sexuálním stykem. Ve srovnání s ostatními evropskými státy se u nás nádory děložního čípku vyskytují častěji.

Primární prevence je linií prvního kontaktu jedince, jeho rodiny a komunity se zdravotnickým zařízením. V ČR tvoří v pediatrii významnou část péče, proto by měla být co nejblíže místu, kde děti žijí, hrají si a vyrůstají. Zkvalitněním primární péče je dosaženo lepších výsledků ve zdravotnictví, uživatelé jsou spokojenější a náklady na zdravotní péči klesají oproti systémům, kde je orientace na primární péči menší.

V ČR je pediatrická péče o děti a dorost zajišťována ambulantní a ústavní (nemocniční) formou a významnou roli v ní hrají dětské sestry.

Základní úlohou komunitní péče o děti je výchova ke zdraví a zodpovědnosti za vlastní zdraví již v útlém věku. Hlavním cílem péče o děti v komunitě je podpora zdraví, prevence a edukace dětí a mladých generací. K dosažení těchto cílů je nevyhnutelné posuzování potřeb jedinců, odhalování rizikových skupin, zlepšení zdravotního stavu a rozvoj zdraví u dětí zdravých i ohrožených. Nejvýznamnějšími činiteli v podpoře zdravého životního stylu dětí a mládeže jsou rodina a škola. Ve světě se ve školním prostředí uplatňují vysokoškolsky vzdělané sestry, jako jsou školní sestry (school nurse), které poskytují v rámci komunitní péče preventivní a ošetřovatelské služby.

V komunitní péči o děti a mládež se setkáváme s klady i zápory. Mezi klady patří prevence zaměřená na podporu zdraví, znalost prostředí, v němž členové komunity žijí, pracují a učí se, k negativním patří nedůvěra registrovaných dětí a dospívajících, veřejnosti a neochota spolupracovat. Ideální myšlenkou je zapojit do primární péče tzv. rodinné sestry, u kterých se předpokládá, že budou dobře znát rodinné prostředí dětí a mladistvých a budou pozitivně působit na dospívající a obhajovat jejich potřeby.

Na edukaci by se měli podílet zdravotníci i pedagogové

Důležitý je také systém preventivních prohlídek u dětského lékaře, který sleduje zdraví a vývoj dítěte. Tento systém je nastaven tak, aby zachytil vývoj dítěte v každé důležité etapě jeho života. Výsostné postavení v primární prevenci a komunitní péči má edukace sestrou. Cílem je výchova, ale i vzdělávání. Již Florence Nightingaleová tuto činnost zdůrazňovala a přikládala jí význam ve vzdělávání pacientů. Edukace zaměřená na prevenci nádorového onemocnění děložního hrdla realizovaná v komunitní péči by měla splňovat všechny požadavky stanovené preventivními programy, které se v současné době v rámci kampaně realizují. Měla by být dostupná dívkám i jejich rodičům, měla by být srozumitelná a adekvátní věku cílové skupiny.

Edukační proces hraje důležitou roli ve vývoji dospívajících a jeho cílem je nasměrovat je na tu nejlepší cestu, na níž nebude docházet k situacím, které mohou negativně ovlivnit zdraví a kvalitu jejich života. Cílem je ochránit dospívající před rizikovým chováním a předejít tak komplikacím, které mohou vážně narušit vývoj jedince a nepřímo tak ovlivnit jeho budoucnost. Učitel na základní škole, pediatr, ale i sestra jsou hlavními aktéry edukačních aktivit.

Cílem všech realizovaných opatření v primární prevenci nádorového onemocnění děložního čípku je hledat řešení, jak minimalizovat faktory a spolupracovat se zdravotními pojišťovnami. Péče by měla být kolektivní a měli by se na ní podílet ambulantní praktičtí lékaři a sestry pro děti a dorost, gynekologické ambulance, přičemž začátek preventivních prohlídek s ohledem na možnost prevence karcinomu děložního hrdla je stanoven na 13. až 15. rok života dívek.

Preventivní prohlídky ve 13 letech by měly být specifické a mělo by jim být věnováno více pozornosti s cílem edukovat dospívající o rizikových faktorech, které se podílejí na vzniku onemocnění děložního hrdla. Pak by si snad dospívající i jejich rodiče více uvědomili význam a důležitost očkování, které jim v této době pediatr nabízí. Dívka, která již má informace o pohlavním životě, může informace nejen přijímat, ale také o nich diskutovat s lékařem a sestrou.

Další oblastí, která by se měla na primární prevenci podílet, je dětská gynekologie. Specializovanou péči v gynekologické oblasti realizuje pediatr ve spolupráci s gynekologem, nejlépe takovým, který se specializuje na dětský věk a dospívání. Samotné gynekologické vyšetření by měla provádět žena – lékařka, která by si měla získat důvěru pacientky.

Dětská gynekologie má v medicíně nezastupitelnou úlohu. Není samostatným oborem, ale je spjata s gynekologií dospělých. Úkolem dětského gynekologa je kromě práce léčebné především péče preventivní. Každá dívka do věku 15 let by proto měla být dětským gynekologem vyšetřena.

Zaměření se na problematiku sexuálního života a příprava dětí a dospívajících na manželství a rodičovství by měly být jedním z úkolů primární prevence v komunitní péči. Sexualita hraje v období dospívání významnou roli a získávání důležitých informací o rizicích, která jsou s ní spojena, má v dnešní společnosti významné místo. Postavení gynekologa v oblasti prevence však nelze oddělit od spolupráce s rodinou i školou. V posledních letech stoupl počet dospívajících, kteří se chovají rizikově – hovoří se o syndromu rizikového chování, kam patří i oblast sexu. Tomuto syndromu bychom měli všemi dostupnými prostředky předcházet. Od dospělých – rodičů, učitelů i zdravotníků se očekává pochopení k některým projevům mládí, ale také ukázání správné cesty.

Škola může v oblasti prevence vytvořit dobré prostředí, ale sama se na primární prevenci může také podílet výukovými programy, propagací zdravého životního stylu či přednáškami odborníků – zde se mohou na edukaci podílet také lékaři, sestry či jiní vyškolení odborníci. Ti mohou problematiku nádorového onemocnění děložního čípku zakomponovat například do výchovně-vzdělávacího procesu. V komunitní péči mohou vést dialogy, diskuze, besedy či využívat jiné netradiční metody výuky, které nenásilnou formou seznámí mládež s rizikovými faktory spojenými s šířením HPV infekce.

Doporučení pro praxi shrnuje poster

Součástí rigorózní práce byl výzkum, který byl realizován na základních školách pomocí dotazníku mezi dívkami ve věku 13–15 let a rodiči; byl distribuován přes internet. Byl vymezen výzkumný problém, cíle výzkumu a stanoveno šest hypotéz, které byly postupně ověřovány. Dále byl realizován rozhovor s pediatry s cílem zjistit, zda je reálné propojit komunitní péči se školou a zajistit tak spolupráci zdravotníků a pedagogů a její následné propojení s rodinným prostředím dítěte a školy.

Z výzkumného šetření byla vytvořena tato doporučení pro praxi – komunitní péči a školy (níže uvádím jen výčet některých z nich):

Věnovat větší pozornost edukaci v komunitní péči se zaměřením na zdravý životní styl.
Primární prevenci realizovat v komunitní péči, ale i v rodině a ve škole.
Zkvalitnit sexuální výchovu a poukázat na rizika, která jsou spojena s neznalostí a neinformovaností.
Zajistit dostatek názorných pomůcek, které zkvalitní edukační proces.
Otevřeně hovořit o onemocnění a zbavit mladé lidi strachu a ostychu.
Propagovat pravidelné gynekologické prohlídky a očkování.
Nabádat učitele, aby se více věnovali otázce zdravého životního stylu a šli sami příkladem.
Vytvořit ucelené informace pro edukační činnost.
Poukázat na incidenci a mortalitu onkologických diagnóz.
Zapojit mladé lidi do akcí, které jsou v rámci prevence realizovány.
Spojit předávání informací s dalšími odborníky – profesionály.