Využití bazální stimulace u pacienta s dětskou mozkovou obrnou

Souhrn: Příspěvek se zabývá tématem bazální stimulace a jejím využitím u pacienta s dětskou mozkovou obrnou. Koncept bazální stimulace vychází z aktuálních ošetřovatelských trendů. Pracuje s lidským vnímáním a pomáhá zkvalitňovat ošetřovatelskou péči. Koncept se využívá při péči u pacientů dezorientovaných a zmatených, se změnou vědomí a též u pacientů s nervovými a svalovými poruchami, mezi něž se řadí i dětská mozková obrna. Jejími hlavními projevy jsou poruchy hybnosti a mentální retardace různého stupně. Dětská mozková obrna provází pacienty a jejich rodiny po celý jejich život. Toto onemocnění není smrtelné, ale velmi ovlivňuje kvalitu života pacienta a jeho blízkých. Příspěvek popisuje kazuistiku dvaadvacetiletého muže s dětskou mozkovou obrnou, u kterého byly aplikovány techniky bazální stimulace při pobytu v rehabilitačním zařízení. 

Klíčová slova: Dětská mozková obrna – bazální stimulace – somatická stimulace – kvalita života.

Use of basal stimulation in patient with cerebral palsy

Summary: The paper deals with the issue of basal stimulation and its effects on pacient with cerebral palsy. The koncept of basal stimulation is based on current nursing trends. The concept works with the human perception and it helps to improve nursing care. The concept is used in the care of disorientated and confused pacients, pacients with the change of consciousness, also in patients with nerve and muscule disorders, which include even cerebral palsy, its main manifestations  are movement disorders and mental retardation of varying degrees. Cerebral palsy accompanies patients and their families throughout their lives. This disease is not fatal, but very affects the quality of life of the patient and his family. The paper describes a case study of twenty-two man with cerebral palsy with which they were applied techniques of basal stimulation during a stay in a rehabilitation facility.
Keywords: Cerebral palsy ­– basal stimulation – somatic stimulation – quality of life.

Úvod

„Bazální stimulace je koncept, který podporuje v nejzákladnější (bazální) rovině lidské vnímání“ (Friedlová, 2007). Mezi základní prvky konceptu patří pohyb, vnímání a komunikace. Všechny tyto prvky jsou velmi úzce propojeny. Koncept podporuje nemocné se změnami v těchto třech oblastech, a to cílenou stimulací smyslových orgánů (Friedlová, 2007). Techniky konceptu se dělí na základní (somatická, vestibulární a vibrační stimulace) a nástavbové prvky (orální, olfaktorická, taktilně-haptická, optická a auditivní stimulace). Každý druh stimulace působí na vnímání klienta v určité oblasti a je založen na informacích z autobiografické anamnézy klienta. Při poskytování ošetřovatelské péče dle konceptu je velmi důležité, aby veškeré stimuly byly jasné, nematoucí a slovně doprovázené (Eliášová, 2013). Koncept se mimo jiné využívá u klientů s různými formami dětské mozkové obrny. Poskytuje těmto klientům celý komplex podnětů pomocí stimulace smyslových orgánů (Luptáková, 2013). Dětská mozková obrna je onemocnění neprogresivní, ale nikoli neměnné. Nejvýraznější změny lze pozorovat na muskulo-skeletálním systému. Spasticita omezuje normální hybnost a jejím výsledkem je vynucené držení, porucha růstu svalů a vznik kontraktur, deformit kloubů a kostí (Kraus, 2005). Vznik dětské mozkové obrny je multifaktoriální. Mezi hlavní příčiny patří zejména anoxie mozku v perinatálním období (Marešová a kol., 2011). V současnosti neexistuje kurativní léčba (Kraus, 2005). Ošetřující by neměl zapomínat na komunikační bariéry těchto pacientů, které vznikají v důsledku spasticity nebo jinak narušené funkce mluvidel a přidružených smyslových postiženích např. sluchu a zraku. Pacienti se obtížně a často nesrozumitelně vyjadřují (Novosad, 2011). Využití bazální stimulace u těchto klientů zajišťuje kvalitnější a individuálně orientovanou péči zaměřenou na všechny potřeby jedince.

Kazuistika

Vojtěch se narodil roku 1994 předčasně ve 29. týdnu těhotenství. Při narození vážil 1420 gramů. Prodělal těžký novorozenecký ikterus. Po propuštění z nemocnice navštívila rodina neurologa kvůli podezření na dětskou mozkovou obrnu, kterou neurolog následně potvrdil. Vojtěch má dětskou mozkovou obrnu s dystonicko-dyskinetickým syndromem a s centrální kvadruparézou těžkého stupně doprovázenou těžkou mentální retardací a velkým omezením v oblasti hybnosti a soběstačnosti. Velmi často se u něho objevuje motorický neklid, při kterém se mu zvyšuje spasticita horních končetin. Nyní je Vojtovi dvaadvacet let, pečuje o něj matka, dochází pravidelně do denního stacionáře a několikrát do roka absolvuje rehabilitaci v rehabilitačním ústavu, nebo v lázních.

V ošetřovatelské péči bylo stanoveno pět cílů, které byly vybrány z deseti centrálních cílů bazálně stimulující péče. Konkrétně jde o cíle: zachovat život a zajistit vývoj, umožnit vnímat sebe sama a vlastní život, pomoci navázat vztah, umožnit poznat okolní svět a poskytnout pocit jistoty a důvěry. Cíle byly naplněny využitím technik bazální stimulace při ošetřovatelské péči.

Autobiografická anamnéza byla vyplněna na základě rozhovoru s matkou. Vojta je zvyklý na oslovování „Vojto“. Při koupání má rád spíše vlažnou vodu. Toaletní potřeby si dovezl vlastní a při péči o něj se používají pouze tyto prostředky. Doteky má rád zejména na zádech, ale nevadí mu ani v oblasti končetin a hlavy. Vojtova oblíbená poloha při spaní je na zádech. Má velmi rád konzumaci a přihlížení při vaření jídla. Chutná mu téměř vše, co je uvařené dle jeho očekávání. Má rád, když je jídlo přiměřeně teplé. Z nápojů upřednostňuje zejména ovocné džusy a kofolu. Též si velmi rád nechá připravit odpolední kávu, kterou s pomocí zvládne vypít. V současné době se téměř nepohybuje. Dříve se plazil, tato činnost ho v současnosti nebaví a nechce ji dělat. Jelikož jeho úchop je pouze pinzetový, Vojta ve své ruce téměř nic neudrží. Vojta velmi rád poslouchá písničky, zejména folkovou hudbu. Před spaním jsou Vojtovi pouštěny pohádky z jeho DVD přehrávače, který si dovezl s sebou z domu. Na televizi, kterou má Vojta na pokoji, nejraději sleduje kanál Óčko. Též se velmi rád účastní koncertů a divadelních představení. Má velmi rád cestování různými dopravními prostředky.

Večerní somatická zklidňující koupel u Vojty

Poloha hnízdo u Vojty pomocí molitanových hadů
fota: autorky

Vojta s bazální stimulací zkušenosti má. Jezdí na pravidelné opakované pobyty do sledovaného zařízení, kde s konceptem bazální stimulace již několik let pracují. Doma bazální stimulaci rodiče neaplikují. Při aplikaci bazální stimulace se u Vojty používají pouze některé prvky, mezi něž patří stimulace somatická (somatická zklidňující koupel, poloha hnízdo), taktilně-haptická (somatická stimulace ruky), orální, olfaktorická a auditivní stimulace. Všechny prvky bazální stimulace kromě orální a olfaktorické stimulace se aplikují u Vojty na pokoji. Na dveře je při bazální stimulaci pověšena cedule s nápisem: „Nerušit, probíhá bazální stimulace!“, aby byl zajištěn dostatečný klid.

Při komunikaci s Vojtou je vždy používán iniciální dotek s komentářem. Místem pro iniciální dotek bylo stanoveno pravé rameno. S aplikací prvků bazální stimulace se začíná před odpolední částí rehabilitace, jelikož Vojta je po obědě ukládán do postele a odpočívá. Je polohován do polohy hnízdo, která mu pomáhá se zklidnit a uvolnit se po náročném dopoledni, kdy chodí do školy a intenzivně rehabilituje. Při odpolední pauze je též využívána auditivní stimulace, kdy je Vojtovi pouštěn jeho oblíbený televizní kanál Óčko. Somatická stimulace ruky byla většinou aplikována na konci této pauzy, aby se aktivizoval před odpolední rehabilitací a neměl tolik spastické horní končetiny. Po odpolední rehabilitaci následuje orální a olfaktorická stimulace, která je využita při odpolední svačině. Nejčastěji je využívána káva a sladké pečivo, které u Vojty navozují příjemné pocity, zlepšují jeho komunikaci a uvolňují mu tělo po předchozí odpolední rehabilitaci. Večer po hygieně je používána somatická zklidňující stimulace, která Vojtu zklidňuje a uvolňuje. Zklidnění bylo patrné při opakovaném měření fyziologických funkcí několik dní za sebou – docházelo ke snížení tepové a dechové frekvence, zvýšila se salivace, usmíval se, bylo patrné uvolnění spastických částí těla a celkový klid. Večer je obvykle aplikována auditivní stimulace pouštěním pohádek z dovezeného DVD přehrávače, která doplňuje účinek somatické zklidňující stimulace a pomáhá Vojtovi zklidnit se a usnout. Před spaním je Vojta uložen do polohy hnízdo, ve které velmi rád usíná.

Zhodnocení

První cíl, který byl stanoven (zachovat život a zajistit vývoj) byl realizován pomocí somatické stimulace ruky. Vojta na tuto stimulaci reagoval pozitivně, z počátku velmi pozitivně. Při stimulaci se vždy usmíval. Pravou ruku se mu dařilo více uvolnit. Levou ruku měl více spastickou, nejspíše proto je i méně uvolněná.

Druhý cíl (umožnit vnímat sama sebe a vlastní život), při kterém byla aplikována somatická zklidňující stimulace, se z počátku nedařilo plnit kvůli různým okolnostem. Především ve dnech, kdy se Vojta koupal, bylo nejobtížnější dosáhnout jeho zklidnění po stimulaci. Po zhruba 10 dnech využívání této metody začal na somatickou zklidňující stimulaci reagovat pozitivně. Bylo u něho pozorováno celkové zklidnění, relaxace a uvolnění. Snižovala se mu tepová a dechová frekvence. Byl klidný, usmíval se a tvářil se spokojeně. Spastické části těla se mu uvolňovaly.

Třetí cíl (pomoci navázat vztah) byl naplněn skrze orální a olfaktorickou stimulaci. Při stimulaci se usmíval a spokojeně pohupoval hlavou. Po stimulaci si velmi rád povídal o všem možném. Nejraději o tom, co probírali ve škole. Chvíli po stimulaci neměl neklidné a nekontrolované pohyby horních končetin, které jsou u něj běžné.

Čtvrtý cíl (umožnit poznat okolní svět) byl realizován pomocí auditivní stimulace. Vojta velmi rád poslouchá písničky a pohádky. O tuto stimulaci si sám řekne, pobrukuje si, usmívá se a pozorně poslouchá. Večer je při poslouchání pohádek klidnější a dříve usne.

Pátý cíl (poskytnout pocit jistoty a důvěry) byl naplňován polohováním do polohy hnízdo a iniciálním dotekem, který se daří dobře realizovat. Vojta v poloze hnízdo vydrží velmi dlouho ležet bez hnutí a v klidu, což u něho není moc obvyklé. Není překvapený, když se s ním něco děje, protože ho pomocí iniciálního doteku a slovního doprovodu informujeme o tom, co se s ním bude dít. U Vojty nebyly pozorovány žádné známky rozrušení či překvapení při různých činnostech. Na techniky bazální stimulace reagoval velmi pozitivně a užíval si je.

Dle matky Vojta rád o bazální stimulaci doma povídá. Rodiče u Vojty po návratu z pobytu v rehabilitačním zařízení pozorují jeho větší spokojenost a zlepšení komunikace. Změny v pohybu a spasticitě nezaznamenali. Koncept hodnotí jako zajímavý a jsou rádi, že se u Vojty využívá. Při hodnocení významu bazální stimulace ošetřující všeobecnou sestrou uváděla největší přínos pro Vojtu v poloze hnízdo a v somatické zklidňující stimulaci, kdy bylo patrné velké zklidnění.  Domnívala se, že bazální stimulace je pro něho přínosná.

Diskuze

Bazální stimulace působí pozitivně na klienty. Zmírňuje neklid, pomáhá klientům uvolnit se a zlepšuje komunikaci. Pozitivní účinky bazální stimulace na klienty popisuje ve své kazuistice i Prčová (2012), která po půl roce aplikace bazální stimulace u 31letého pacienta s mentálním postižením pozorovala jeho lepší zapojení do aktivit. Nemusely se u něho již využívat omezující prostředky, zvládnul se sám najíst a omezily se u něho autoagresivní útoky. Podobné pozitivní účinky popisuje ve své kazuistice i Jandová (2013), která využívala bazální stimulaci u dospělé pacientky s dětskou mozkovou obrnou doprovázenou těžkou mentální retardací a kvadruparézou. Jandová po půl roce aplikace jednotlivých prvků bazální stimulace pozorovala u pacientky častější úsměvy a větší uvolněnost. Pacientka začala více komunikovat a ptát se. Zlepšil se také její úchop. Dokázala déle udržet předměty, což se projevilo i u jedení. Lžíce jí dříve vypadávala z ruky, což se později již nestalo. Dle Friedlové (2014) má aplikace bazální stimulace velmi pozitivní dopad na pacienta (Friedlová, 2014).

Závěr

Život pacienta s dětskou mozkovou obrnou a jeho rodiny je plný mnoha obtíží, které musí společně překonávat. Koncept bazální stimulace zkvalitňuje život pacientů s dětskou mozkovou obrnou. Bazální stimulace je dobrým nástrojem k příjemnějšímu a kvalitnějšímu prožívání života s tímto chronickým onemocněním.

Bc. Anna Bortelová, Neurologická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Mgr. Marie Holubová, Ph.D., Katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií Univerzita Pardubice, Mgr. Lucie Jirásková, Katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií Univerzita Pardubice

Literatura:

1. Eliášová P. Bazální stimulace z pohledu pacienta v bezvědomí. In: Florence. 2013;9(11):25–29. ISSN 1801-464X

2. Friedlová K. Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství I. Frýdek-Místek, Institut Bazální stimulace, 2014. ISBN 80-239-6132-2

3. Friedlová K. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1314-4

4. Jandová D. Blahodarné účinky Bazálnej stimulácie. In: Sestra. 2013;12:24­–25. ISSN 1210-0404

5. Kraus J a kol. Dětská mozková obrna. Praha: Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-1018-8

6. Luptáková E. Komunikácia v koncepte Bazálnej stimulácie. In: Sestra a lekár v praxi. 2013;(1–2):26

7. Marešová E, Joudová P, Severa S. Dětská mozková obrna: možnosti a hranice včasné diagnostiky a terapie. 1. vyd. Praha: Galén, 2011. ISBN 978-80-7262-7003-5

8. Novosad L. Tělesné postižení jako fenomén i životní realita: diskurzivní pohledy na tělo, tělesnost pohyb, člověka a tělesné postižení. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-873-9

9. Prčová J. Využití Bazální stimulace® v zařízeních sociálních služeb. In: Sestra a lekár v praxi. 2012;(11–12):38–40

Recenzovaly:

Mgr. Helena Michálková, Ph.D. ­– 1. LF Univerzity Karlovy
Mgr. Blanka Remrová – Resuscitační oddělení pro děti, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, 2. LF UK a FN Motol

Více o autorkách:

Bc. Anna Bortelová, Neurologická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové
2005–2013: gymnázium Dobruška; 2013–2016: Bc. studium – obor Všeobecná sestra, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice; od 2016: Fakultní nemocnice Hradec Králové, Klinika neurologie, Iktové oddělení – všeobecná sestra

Mgr. Marie Holubová, Ph.D., Katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií Univerzita Pardubice
1998–2002: SZŠ Žďár nad Sázavou – obor Všeobecná sestra; 2002–2005: Bc. studium – obor Všeobecná sestra, Ústav zdravotnických studií, Univerzita Pardubice; 2005–2007: Mgr. studium – obor Ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice; 2012–2016: doktorský studijní program ­– Sociální lékařství, Masarykova Univerzita Brno; 2007: základní kurz Bazální stimulace; 2011: nástavbový kurz Bazální stimulace; 2011: prohlubující I kurz Bazální stimulace; 2016: prohlubující II kurz Bazální stimulace; od 2005: Nemocnice pardubického kraje, Pardubická nemocnice, Ortopedické oddělení  – všeobecná sestra; od 2007: Katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice – akademický pracovník, odborný asistent

Mgr. Lucie Jirásková, Katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií Univerzita Pardubice
2003–2007: SZŠ Pardubice – obor Všeobecná sestra; 2007–2010: Bc. studium – obor Všeobecná sestra, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice; 2010–2012: Mgr. studium ­– odbor Ošetřovateľstvo, Vysoká škola ZSP Sv. Alžbety, Bratislava; od 2009: Nemocnice pardubického kraje, Pardubická nemocnice, Oddělení úrazové chirurgie – všeobecná sestra; od 2015: Katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice – akademický pracovník, asistent

 

• tisk
• předplatit si