Role sestry při léčbě bolesti u onkologického pacienta

Bolest je subjektivní pocit, který vyvolává u člověka strach, obavy a úzkost. Svým negativním vlivem může zásadně ovlivnit kvalitu života onkologického pacienta, proto klademe velký důraz na její monitoraci a léčbu.

Bolest patří mezi první signály poškození těla a varuje nás před komplikacemi, které mohou přijít později. Bolest je důležitá, protože nás přivede na stopu poškozeného orgánu a následně k léčbě. Na druhou stranu u dlouhotrvající bolesti, která se velice často vyskytuje u onkologického pacienta, už nemůžeme hovořit o důležitosti. Tato bolest pacienta trápí dlouhou dobu, což s sebou přináší fyzickou slabost, vyčerpanost, únavu, nechutenství, úzkost, depresi atd. (1). V tomto sdělení bych chtěla popsat postavení sestry v hodnocení, monitoraci a léčbě bolesti u onkologického pacienta.

Bolest u onkologického pacienta

Bolest u onkologického pacienta se vyskytuje jak akutní, tak chronická. Akutní bolest je často spojena s intervenčními a chirurgickými výkony. Bolest zde vyžaduje krátkodobou, ale velice intenzivní pozornost, spojenou často s podáváním silných analgetik.

Chronická bolest související s nádorem trvá déle než tři měsíce, a proto vyžaduje dlouhé, pravidelné monitorování a také pravidelné návštěvy lékaře pro úpravu analgetické terapie. U nádorové bolesti sledujeme intenzitu, protože během dne může kolísat a zvyšovat svoji sílu, což označujeme jako průlomovou bolest. Průlomovou bolest můžeme dělit na:

1. bolest na konci dávkového intervalu, která se vyskytuje těsně před podáním další dávky analgetik. Tato bolest nás informuje o nedostačující analgetické terapii, kde je nutné navýšit dávku nebo zkrátit interval podání analgetika.

2. incidentální bolest, která je vyvolána konkrétním faktorem, jako je například pohyb, kašel, sezení atd. Vyskytuje se nejčastěji u kostních metastáz.

3. průlomovou bolest, u které nevíme příčinu vzplanutí a jejíž vznik nelze předvídat (2).

Vyšetření bolesti u onkologického pacienta

Při prvním kontaktu s pacientem sestra získá kompletní ošetřovatelskou anamnézu, jejíž součástí je i anamnéza bolesti (obr. 1). Sestra pomocí cílených dotazů zjistí přítomnost a typ bolesti, její lokalizaci, intenzitu a původ. Podrobnou anamnézu bolesti zaznamená do zdravotnické dokumentace a vypracuje plán ošetřovatelské péče. Dle ordinace lékaře podá analgetickou terapii. Ošetřující lékař je zodpovědný za zmírnění bolesti u pacienta, při nezvládání léčby bolesti musí lékař aktivně přizvat ke spolupráci další odborníky, například algeziologa, specialistu na paliativní medicínu, neurologa, rehabilitačního lékaře, psychologa atd. (3).

Obr. 1 Příjmová zpráva

Edukace pacienta

Součástí léčby bolesti je důležitá spolupráce pacienta s ošetřujícím personálem. Pro dobrou spolupráci je důležité získat si důvěru pacienta, respektovat jeho práh bolesti, nepodceňovat a nebagatelizovat jeho potřeby a také zdůraznit význam jeho podílu při léčbě bolesti. Vysvětlit pacientovi, jak důležitá je jeho pomoc pro ošetřující personál a v čem spočívá. V této komunikaci edukuje sestra pacienta o monitoraci bolesti, škále bolesti a důležitosti zápisu bolesti spolu s jejím časem a intenzitou. Následně cílenými dotazy zjistí, zda pacient jejímu výkladu porozuměl, a předá mu edukační materiály v tištěné podobě (obr. 2). Součástí edukačního materiálu je verbální škála bolesti, kterou pacient použije při monitoraci bolesti (je schopen určit intenzitu bolesti) po celou dobu hospitalizace.

Obr. 2 Edukační materiál

Monitorace bolesti

V Masarykově onkologickém ústavu v Brně (MOÚ) klademe velký důraz na pravidelný záznam o bolesti, který pomáhá lékaři k zavedení adekvátní léčby. U pacientů, kteří nemají kvantitativní ani kvalitativní poruchu vědomí, používáme pětistupňovou verbální škálu bolesti (pětistupňovou škálu bolesti pomocí smajlíků) (obr. 3):

• žádná bolest
• mírná bolest
• střední bolest
• silná bolest
• nesnesitelná bolest

 

Obr. 3 Pravítko – „Smajlíky“

Touto zvolenou metodou předpokládáme, že pacient rozumí daným stupňům a bude je využívat ve stejném významu jako zdravotník. Pacient je během dne minimálně třikrát tázán na stupeň bolesti. Při průlomové bolesti informuje sestru o stupni bolesti a sestra mu dle ordinace lékaře podá záchranou medikaci. Nejpozději do půl hodiny zjistí efekt medikace. Vše je zaznamenáno černou křivkou do zdravotnické dokumentace s časem, intenzitou bolesti a s efektem léčby (obr. 4).

Obr. 4 Záznam bolesti v dekurzu

U pacientů s poruchou vědomí na standardním lůžkovém oddělení probíhá hodnocení bolesti pomocí projevů pacienta, které sestra zmíní ve svém ošetřovatelském hodnocení. Projevem bolesti může být například vzdychání, naříkání, neklid, pocení, tachykardie a tachypnoe, hypoventilace, bolestivý výraz ve tváři, hledání úlevové polohy či nespavost. Záznam bolesti do dokumentace pacienta provádí sestra podle intenzity projevů diskomfortu modrou křivkou:

• pacient neprojevuje žádné známky diskomfortu
• pacient projevuje známky mírného diskomofortu
• pacient projevuje známky silného diskomfortu

Pro zpětnou vazbu léčby bolesti monitorujeme spokojenost pacienta s nastavením analgetické terapie. Pacient je tázán na spokojenost s léčbou každý večer a tato informace je zaznamenána v nemocničním informačním systému. Spokojenost léčby má čtyři stupně „NE“, „spíše NE“, „spíše ANO“, „ANO“, pomocí záznamu v ošetřovatelské elektronické dokumentaci můžeme vyhodnotit spokojenost s léčbou bolesti v naši nemocnici (graf 1). Data o tom, jak jsou pacienti spokojeni s léčbou bolesti v MOÚ (tab. 1), jsou získána z nemocničního informačního systému (1).

fota: archiv Masarykova onkologického ústavu

Léčba bolesti v onkologii

Léčbu bolesti v onkologii můžeme rozdělit na kauzální a symptomatickou.

Kauzální terapie spočívá v léčbě základního onemocnění, což je léčba protinádorová. Hlavním cílem této léčby je zmenšit až odstranit nádor. Zde využíváme chirurgickou, cytostatickou, hormonální, imunologickou cílenou léčbu a radioterapii. Účinek této léčby nastupuje až po delší době, naopak bolesti se paradoxně mohou při léčbě zhoršit.

Symptomatická terapie je léčba, při které využíváme podávání analgetik (neopioidy a opioidy) a koanalgetik (například antidepresiva, neuroleptika, kortikoidy atd.). Základní farmakologická léčba bolesti vychází ze třístupňového žebříčku Světové zdravotnické organizace. Dle doporučení lékaře se začíná léčba bolesti neopioidními analgetiky, které se při nedostatečném efektu mění za slabší a postupně až silný opioid. Podpůrnou léčbou bolesti může být kvalitní ošetřovatelská péče, psychoterapie, řešení sociálních problémů a rehabilitace (2).

Závěr

Sestra vzdělaná v této oblasti umí pomoci jak pacientovi, tak i lékaři v nastavení účinné analgetické terapie. Hlavním postavením sestry v léčbě bolesti je kvalitní a srozumitelná edukace pacienta, monitorace a důsledná dokumentace bolesti, protože to je pro lékaře velmi dobrý nástroj, který vede k nastavení adekvátní analgetické léčby. Proto se Masarykův onkologický ústav snaží o vzdělávání svých sester, které začíná už během prvních měsíců po jejich nástupu do zaměstnání. Nově nastupující sestra prochází adaptačním procesem se svojí mentorkou a absolvuje seminář o bolesti ukončený testem znalostí. Během své praxe mohou sestry využít i další možnosti vzdělávání v problematice léčby bolesti formou účasti na seminářích, kongresech, stážích apod.

Blanka Lakomá, Simona Chudáčková, Libuše Hašková, Jana Kocourková, Masarykův onkologický ústav, Brno

Literatura:

1. Vorlíček J a kol. Klinická onkologie pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 328 s.

2. Směrnice MOÚ č. 19/2012. „Péče o pacienty s bolestí v Masarykově onkologickém ústavu“. Zpracoval MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D.

3. Sláma O a kol. Paliativní medicína pro praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2007, 362 s.

Výroční zpráva Masarykova onkologického ústavu, 2016

 

• tisk
• předplatit si