Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 9 / 2017

První výsledky dotazníkového šetření „Sledování výživy a hydratace 2017“

Datum: 4. 9. 2017
Autor: PhDr. Michaela Hofštetrová Knotková; PhDr. Mgr. Jitka Krocová; Mgr. Nina Müllerová

Výskyt dekubitů u hospitalizovaných pacientů je jednou z nejčastějších nežádoucích událostí. Za nejúčinnější způsob řešení problematiky dekubitů je považována jejich včasná identifikace a prevence, které vedou ke zvyšování kvality péče o pacienta a snižování nákladů na poskytovanou péči. Cílem je zavedení takového systému sledování výskytu rizik dekubitů a jejich předcházení, který by vedl k minimalizaci jejich výskytu (www.dekubity.eu).

Mezi doporučené intervence Evropského poradního panelu pro otázky proleženin (EPUAP) v prevenci a léčbě dekubitů, které jsou založeny na výzkumu, patří na prvním místě výživa. Zásadními kroky doporučení jsou: orientační a komplexní posouzení nutričního stavu, plánování nutriční péče, stanovení doporučeného energetického příjmu, množství bílkovin, hydratace a doporučení týkající se příjmu minerálů a vitaminů.

Webový portál Dekubity.eu mapoval již např. oblast polohování pacientů, věnoval se preventivním antidekubitním pomůckám a letošní rok věnuje šetření problematiky dekubitů a výživy. Otázky dotazníku, který byl zveřejněn na jaře letošního roku, slouží pro zjištění míry sledování výživy a hydratace u pacientů s dekubity a odráží zájem poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb o rozšíření informací zaměřených na nutriční potřeby u pacientů v riziku vzniku dekubitů a s dekubity již vzniklými. Dotazník je určen všeobecným sestrám a nutričním terapeutům.

Výživa hraje klíčovou úlohu v hojení chronické rány a dekubitů. Problematické je hojení rány u pacienta s nedostatečnými zásobami bílkovin a energie, uvádí Sobotka (2010). Nedostatek bílkovin a energetický deficit vede vždy k prodlouženému hojení rány. Chronická rána ještě bývá původcem chronického systémového zánětu, který potlačuje anabolické schopnosti organismu (Sobotka, 2010). Chronická rána působí tělesnou zátěž, často ztrátu nebo omezení mobility a v důsledku ztrátu chuti, která souvisí se zánětem i sníženým příjmem potravy. Prostředky na léčbu dekubitů jsou značné (nákladnost antibiotické léčby, opakované převazy, obvazový materiál atd.), ovšem bez dostatečné a správné výživy bývají tyto náklady zbytečné.

Cílem dotazníku je zjištění naplňování doporučení EPUAP v oblasti výživy a míry spolupráce zdravotnických pracovníků. Zaměřili jsme se na dostupnost nutričních terapeutů v rámci poskytovatele zdravotních služeb, sledování nutričního screeningu pacientů v riziku vzniku dekubitů či s jejich výskytem a jeho přehodnocování, jídelní režim rizikových pacientů, spolupráci všeobecné sestry s nutričním terapeutem a používání škály pro hodnocení nutričního stavu. Mimo jiné nás zajímaly překážky, se kterými se zdravotničtí pracovníci při realizaci hodnocení nutričního stavu setkávají.

Metodika výzkumu

Šetření pomocí elektronického dotazníku probíhá od dubna 2017 na portálu www.dekubity.eu. Pilotní šetření již proběhlo a dotazník byl ověřen v březnu 2017 studenty programu Ošetřovatelství, obor Všeobecná sestra (kombinovaná forma) na Fakultě zdravotních studií Západočeské univerzity v Plzni (FZS ZČU) a účastníky kongresu Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče (SKVIMP).

První výsledky

Pilotního šetření se zúčastnilo 61 respondentek (19 účastnic kongresu SKVIMP a 42 studentek FZS ZČU), všechny dotázané zastávají pozici všeobecné sestry. Na jednotkách intenzivní péče pracuje 48 % respondentek a na standardních lůžkových odděleních 40 %. Další zastoupení v jednotkách procent měla domácí péče, denní stacionář pro seniory a hospicová péče – celkem 12 %. Na portálu Dekubity.eu bylo první měsíc online vyplněno 169 dotazníků, respondenty tvořilo 101 všeobecných sester a 68 nutričních terapeutů. Specifikaci pracovišť znázorňuje graf 1.

V pilotním testu bylo důležité zjištění, že zdravotnická zařízení mají v 79 % k dispozici nutriční terapeuty. První měsíc šetření prostřednictvím portálu Dekubity.eu ukázal, že nutriční terapeut je téměř ve všech zařízeních k dispozici, záporných odpovědí bylo pouze 1,8 % a jednalo se zřejmě buď o odpovědi zdravotníků z ambulancí, nebo ze sociálních služeb. Ve více než 75 % zařízení je nutriční stav pacienta hodnocen ihned při příjmu nebo do 24 hodin po přijetí. Frekvence nutričního rescreeningu je u téměř 40 % odpovědí uvedena „po 7 dnech“. V rozmezí 1–3 dny je hodnocení prováděno na jednotkách intenzivní péče, tato odpověď je uvedena v 6 dotaznících. Denní jídelní režim pacientů/klientů s dekubity stejný jako u ostatních pacientů/klientů uvádí 70 % odpovědí, což stojí za zamyšlení. Nicméně v tomto případě bude potřeba odpovědi „NE“ upřesnit či jinak formulovat. Dotaz směřuje na dostupnost přídavků stravy pro pacienty rizikové nebo s dekubitem. Aktivní vyhledávání pacientů/klientů s rizikem malnutrice potvrdilo 70,5 % odpovědí pilotního testu a 88,8 % respondentů portálu Dekubity.eu. I tuto oblast bude potřeba podrobit podrobnější analýze.

Riziko malnutrice hodnotí (podle pilotního šetření i následného šetření prostřednictvím portálu) většinou všeobecná sestra. Nutriční terapeut na základě vyhodnoceného rizika malnutrice všeobecnou sestrou (či lékařem) přehodnotí nutriční stav pacienta ve dvou třetinách případů (pilotní šetření), resp. v 84 % dle respondentů portálu. Nutriční terapeut na základě vyhodnocené nutriční anamnézy navrhuje změny v předepsané dietě či ve způsobu podávání stravy téměř v 70 % dle výsledků pilotního testu a v 92 % dle výsledků prvního měsíce šetření na Dekubity.eu. Spolupráce nutričního terapeuta a sestry při sledování pitného režimu a výživy u pacientů s dekubitem je funkční dle respondentů pilotního šetření pouze na 60 % oddělení/zařízení. Ovšem respondenti portálu uvádějí číslo mnohem vyšší, a to 86,5 %. Na otázku: „Které škály hodnotící nutriční stav používáte?“ odpovědělo na portálu Dekubity.eu pouze 115 respondentů a nejčastěji byl označen Nottinghamský screeningový dotazník. Bohužel z výsledků je patrné, že Nutritional Risk Screenig 2002 (NRS 2002) jako velmi jednoduchý nástroj pro vstupní hodnocení nutričního stavu sestrou není využíván. Výsledky této otázky jsou znázorněny v grafech 2 a 3.

Odpovědi na otázku „Uveďte, co je největšími překážkami v možnosti realizace hodnocení nutričního stavu pacienta/klienta“ jsou znázorněny v grafu 4 a 5, respondentky mohly volit max. tři možnosti.

zdroj: autorky

Závěr

Pilotní šetření bylo provedeno u šesti desítek respondentů a výsledky byly srovnány s výsledky průzkumu za období od 1. dubna do 8. května 2017. Šetření prostřednictvím elektronického dotazníku stále probíhá on-line na portálu www.dekubity.eu. Celkové výsledky budou tedy vyhodnoceny až po získání většího počtu odpovědí z celé České republiky. Na jejím základě budou navržena doporučení pro praxi, která budou navržena a diskutována na jednání 5. kulatého stolu pro otázky dekubitů v listopadu 2017.

Již nyní bylo pilotním ověřením dotazníku a výsledky prvního měsíce šetření na portálu Dekubity.eu potvrzeno, že screeningu nutričního stavu je u poskytovatelů zdravotních služeb věnována značná pozornost, ale podmínky spolupráce s nutričními terapeuty nejsou všude stejné, pravděpodobně z důvodu jejich nedostatku. Překvapivý je fakt, že v době moderní medicíny a vybavení zdravotnických zařízení moderní technikou nelze pacienta zvážit. Ve většině případů se jedná o ležící pacienty, a proto je nutné zaměřit se na zlepšení znalostí sester v jiných metodách měření BMI. Odstranit druhou největší bariéru, a to nedostatek času, bude velice obtížné, proto se musíme zaměřit na dostatek jednoduchých hodnoticích nástrojů, které představuje Nutritional Risk Screenig 2002.

PhDr. Michaela Hofštetrová Knotková, Úsek regulace nelékařských povolání, Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, Brno

PhDr. Mgr. Jitka Krocová, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Fakulta zdravotnických studií, ZČU Plzeň

Mgr. Nina Müllerová, Centrum řízení kvality, Fakultní nemocnice Plzeň

Literatura:

1. Sobotka L. Nutriční intervence a hojení ran. Medical Tribune 2010;6(3):C6. [online]. Dostupné na: https://www.tribune.cz/clanek/16680-nutricni-intervence-a-hojeni-ran

2. Dekubity.eu [online]. Dostupné na: www.dekubity.eu

 
  • tisk
  • předplatit si