Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 7 - 8 / 2017

Zbrklost, stereotyp nebo úlet? Lidsky pochopitelné, právně však nikoli

Datum: 10. 7. 2017
Autor: MgA. Kateřina Havelková

Nevíte, jaká jsou vaše práva, nebo jak se jich domoci? Máte problém s kolegy, nadřízenými nebo pacienty? K dispozici je vám Kancelář Ombudsmana pro zdraví, jejímž zřizovatelem je Nadační fond Stránský. Tato kancelář funguje na stejném principu jako veřejný ochránce práv (ombudsman), na kterého se můžete obrátit v případě, že se ocitnete ve sporu s úřady, nebo jako spotřebitelské organizace, které vám poskytnou pomoc v případě sporu s obchodníkem. Kancelář Ombudsmana pro zdraví poskytuje bezplatné poradenství zejména v oblasti zdravotního práva.

Moje prateta pracovala jako zdravotní sestra v nemocnici v menším městě v západních Čechách. Jako malá holka jsem hltala její vyprávění. Vypadalo to, že snad ví o každém pacientovi úplně všechno. Obdivovala jsem ji a říkala jsem si, že má náročnou, ale krásnou práci. Od té doby uplynulo mnoho vody a hodně se toho změnilo. Ve mně, v naší zemi i v právech. Dnes jsem tak stará, jako byla ona tehdy, ale stále si té vaší práce, milé sestry, ošetřovatelky, sanitáři a další nelékařský personále, nesmírně vážím. Jste to vy, kdo se v nemocnici stará nejen o fyzickou schránku pacienta, ale často i o jeho duši. A dostáváte se přitom často do obrovského tlaku a střetu mezi právy pacienta a svými vlastními. Je to nesmírně těžké se v tom nejen vyznat, ale i to se všemi běžnými osobními i pracovními problémy a starostmi zvládnout. A klobouk dolů, protože většině z vás se to daří a já vám za to děkuji. Přesto si ale ukažme několik situací, které by se asi stávat neměly.

Jak to dopadá, když se nemyslí na důsledek

Kazuistika 1

Paní Marii bylo přes sedmdesát let. Bolela ji záda a také klouby. Někdy to bylo k nevydržení, a proto při pravidelné kontrole požádala svého praktického lékaře, zda by nemohla dostat nějaké léky. Než lékař stačil cokoli říci, přítomná sestra pronesla: „Co byste chtěla! Ve vašem věku to holt už musíte vydržet!“ Lékař poté dodal: „Bolest ke stáří prostě k vašemu věku patří, ale jestli je to fakt tak strašné, něco vám napíšu.“

Jak to je podle práva

Každý pacient má právo na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb v souladu s jejich charakterem. Věk pacientky rozhodně není důvodem pro to, aby musela trpět a poznámky sestry i lékaře byly přinejmenším neetické. Naopak – reakci zdravotní sestry a lékaře lze hodnotit jako tzv. ageismus, věkově podmíněnou diskriminaci. Jistě můžeme připustit, že ani jeden z nich to tak doopravdy nemyslel. Ve své praxi se totiž oba často setkávají se staršími pacienty s kognitivním nebo fyzickým omezením, trpícími bolestmi či řadou jiných typických problémů, že je považují za běžné bez objektivního posouzení. Ať je však důvod jakýkoli, pro konkrétního seniora je takový zážitek stresující a frustrující.

Kazuistika 2

Mladá maminka Klára, kterou přítel těsně před porodem opustil, na tom nebyla finančně moc dobře, proto si zažádala o příspěvek na kojení. Dětský lékař, k němuž si přišla pro podpis žádosti, požádal sestřičku, aby zkontrolovala, zda žena opravdu kojí. Ta šla a velmi nevybíravým způsobem mamince nakázala, aby nakojila dítě přímo v čekárně plné lidí.

Jak je to podle práva

Chtít po mladé mamince, aby kvůli žádosti o příspěvek kojila v plné čekárně je naprostá nehoráznost. Při pravidelných prohlídkách přece mimo jiné lékař zjišťuje i to, zda je dítě kojeno a je povinen to uvést ve zdravotnické dokumentaci. Řádně a úplně vedená dokumentace by tedy měla být dostatečnou informací. I kdyby však měl lékař důvod k tomu si kojení ověřit, matka nesmí být v žádném případě vystavena ponižujícímu zacházení. Listina základních práv a svobod garantuje právo na soukromí a právo na ochranu cti a důstojnosti. Jednání sestry, která nutí matku veřejně kojit, ač ona nechce, je zcela v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.

Jistě uznáte, že stížnost poskytovateli zdravotních služeb je v obou případech více než oprávněná. Diskriminací se pak zabývá Kancelář Veřejného ochránce práv, v prvním případě seniorky bychom tedy zvažovali i podání podnětu sem.

Kazuistika 3

„Buďte tak hodná a choďte sem jen odpoledne od dvou do pěti. Cožpak nevidíte, že těm druhým dětem je to líto, když jejich rodiče s nimi tady tolik být nemohou?“ sdělila sestřička mamince, která trávila se svým nemocným osmiletým chlapcem v nemocnici téměř celé dny. Důvody sestřičky k takovému činu byly pochopitelné, a to i přesto, že maminka se zdaleka nevěnovala jen svému synovi. Dětem na pokoji četla pohádky, hrála s nimi společenské hry a snažila se, aby se ani chvilku nenudily. Ale i kdyby to nedělala a i kdyby pohnutky sestry byly jakkoli lidské, neměla na vykázání maminky sebemenší právo.

Jak to je podle práva

Nezletilý pacient má právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen. Tím ale není myšleno, že má například matka právo za všech okolností být s dítětem v nemocnici ubytována, a to ještě na náklady zdravotní pojišťovny. Tak to skutečně není. Aby byl pobyt průvodce dítěte (pojištěnce) hrazenou službou z veřejného zdravotního pojištění, musí být doporučen ošetřujícím lékařem a dítě nesmí být starší 6 let. Pobyt průvodce dítěte staršího 6 let je hrazenou službou pouze se souhlasem revizního lékaře pojišťovny.

Nutno podotknout, že na přítomnost osoby blízké nebo té, kterou si sám určí, má právo každý pacient. Podmínkou je soulad s některými dalšími právními předpisy a vnitřním řádem nemocnice. Přítomnost osob také nesmí narušit poskytování zdravotních služeb, a to zejména z provozních nebo hygienických důvodů. Rozhodnout o tom však nemůže sestřička, ale pouze ošetřující lékař nebo primář oddělení – záleží na vnitřním řádu. Na druhou stranu však vnitřní řád nesmí zasahovat do práv pacienta nad míru, která je nezbytně nutná zejména pro řádný chod zdravotnického zařízení a respektování práv ostatních pacientů.

Pokud by tedy maminka na pokoji překážela sestřičce při její práci, mohla jí požádat, aby se na určitou dobu vzdálila. Rozhodně ji však nemohla určovat časové rozmezí, po které smí v nemocnici se svým synem pobývat.

Budujte důvěru od prvního okamžiku

V běžném životě začíná každé setkání vzájemným představením. A fakt, že jeden je pacient a druhý zdravotník by na tom neměl vůbec nic měnit. Vy dobře víte, že pacient ležící na 4 A u okna je pan Josef Vonásek – máte to jistě napsané na posteli i ve zdravotní dokumentaci. O panu Vonáskovi toho proto víte spoustu, on o vás ale neví vůbec nic. Podle zákona však má právo znát nejen vaše jméno a příjmení, ale i všech dalších zdravotnických a odborných pracovníků, kteří mu poskytují zdravotní služby. A to včetně studentů, kteří by se v rámci své přípravy na budoucí povolání péče o něj jakkoli účastnili. Já vím, že většina z vás nosí na oděvu cedulku, kde je vaše jméno uvedeno. Uvažte ale, když se setkáte s někým „venku“, také nestačí položit před něj vizitku. Usmějete se, podáte mu ruku a představíte se. Jde o první navázání vztahu. A to nabývá ve zdravotnictví, kde je vaším partnerem pacient stresovaný problémem, s nímž vyhledal zdravotní péči, pro vybudování důvěry nesmírně důležité.

MgA. Kateřina Havelková, ředitelka Kanceláře Ombudsmana pro zdraví

Více o
Kancelář Ombudsmana pro zdraví

Obrátit se na tuto kancelář pro bezplatné poradenství může každý, a to i např. v případech profesních sporů s nadřízenými nebo tehdy, pokud má pocit diskriminace, bojuje-li se šikanou či sexuálním harašením apod., a to jak ve vztahu s pacientem, tak i kolegou. Kancelář vám pomůže objasnit i vaše kompetence v rámci řešení případných konfliktů s pacienty či jejich příbuznými a řadu dalších témat.

Podnět lze podat:

1. prostřednictví formuláře na www.ombudsmanprozdravi.cz (vyberte ten pro fyzické osoby);

2. e-mailem na ochrance@ombudsmanprozdravi.cz;

3. osobně na adrese Kancelář Ombudsmana pro zdraví, Národní 9, 110 00 Praha 1, úřední hodiny: středa 9:00–11:30 a 13:00–17:00;

4. klasickou poštou na výše uvedenou adresu;

5. telefonicky na tel. 222 075 103 (pokud není nikdo přítomen, je k dispozici záznamník).

K vzájemnému předávání zkušeností a k diskuzi pak slouží Facebook Kanceláře Ombudsmana pro zdraví a Twitter s adresou @OmbudsmanZdravi.cz.

 
  • tisk
  • předplatit si