Novela zákona č. 96/2004 Sb. jen prohloubí stávající personální krizi

V roce 2005 založila Vysokou školu zdravotnickou v Praze, je místopředsedkyní České konference rektorů a garantkou pro legislativu a také členkou komise pro vzdělávání. Co si myslí o současné kvalitě vzdělávání sester, jsme se zeptali rektorky Vysoké školy zdravotnické doc. PhDr. Jitky Němcové, Ph.D.

Máte velmi cenné zkušenosti v oblasti vzdělávání zdravotních sester, vedete vysokou školu, která nabízí studium v bakalářských studijních programech. Jak podle vás zapadá do systému vzdělávání sester novela zákona č. 96/2004 Sb., tzv. „4 + 1“?

Jedná se o řešení nedostatku sester především v lůžkových zařízeních. Stejně jako odborná veřejnost jsem sledovala návrh novely zákona včetně důvodové zprávy, prostudovala jsem i diskuze při projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně ve druhém a třetím čtení. Podle mého názoru nebyla při této příležitosti využita jedinečná možnost navýšit všeobecným sestrám kompetence. Do systému vzdělávání bude, vedle již existujících a stále platných možností získání kvalifikace všeobecné sestry tříletým studiem buď na vysoké škole, nebo na vyšší odborné škole, včleněna možnost získat tuto kvalifikaci zkráceným studiem po absolvování oboru praktická sestra. O délce takového studia budou rozhodovat ředitelé vyšších odborných škol, minimálně však musí toto studium trvat jeden rok. Bohužel chybné a zavádějící mediální prezentace novely zákona pod titulky „Sestry již nepotřebují univerzitu“ apod., jen přispívají ke špatné orientaci v tomto problému. Co je ale nejzávažnější, že s největší pravděpodobností dojde k prohloubení personální krize ve zdravotnických zařízeních v příštích letech. Tento negativní a profesi degradující tón odradí zájemce o studium nelékařských oborů obecně. Ti odejdou studovat jiné obory mimo zdravotnictví. Trendem současné doby totiž je, jak známo, získat co nejvyšší možné vzdělání.

V důvodové zprávě kap. 2 Cíl návrhu zákona je mimo jiné uvedeno: „Návrh zákona si klade za cíl stabilizovat a zkvalitnit stávající systém kvalifikačního vzdělávání především ošetřovatelských profesí…“ Co si o tom myslíte?

Tento cíl se rozhodně s výslednou podobou novely neshoduje. Ve zprávě nejsou uvedena žádná konkrétní data, na jejichž základě by bylo možné konstatovat, že stávající systém vzdělávání je nestabilní a nekvalitní. A jsem přesvědčena, že rozšíření stávajícího systému o tzv. „4 + 1“ rozhodně nepřispěje ke zvýšení kvality. To dokládá i výrok poslankyně Pastuchové, která v diskuzi ke druhému čtení novely uvádí: „Prosím, a znovu všem opakuji, žádné vysokoškolské vzdělání se neruší. Kdo bude chtít pracovat v zahraničí, může tak jako dosud studovat na vysoké škole.“ Je tedy zřejmé, že poslanci jsou si vědomi skutečnosti, že tento typ vzdělání nebude uplatnitelný v zemích EU, ale zřejmě bude postačující pro naše zdravotnická zařízení, tedy pro naše pacienty a pro nás všechny.

Předkladatelé novely zákona na straně 45 důvodové zprávy uvádějí, že na základě porovnání kurikulárních dokumentů SZŠ a VOŠ byla prokázána shoda. Je to pravda?

To je překvapivé tvrzení. Bohužel, musím konstatovat, že v důvodové zprávě ani v její příloze není analýza těchto dokumentů uvedena. V příloze č. 2 důvodové zprávy je pouze výčet činností všeobecné sestry a zdravotnického asistenta, ale ty se uplatňují až v praxi. Tyto rozdíly jsou odborné veřejnosti známé. Domnívám se, že by v případě přípravy tak zásadních změn mělo být provedeno porovnání rámcových vzdělávacích programů se školními vzdělávacími programy SZŠ a akreditovanými vzdělávacími programy VOŠZ v rámci celé ČR. Podle výsledků této analýzy by pak bylo zřejmé, zda je doplnění jednoho roku vzdělávání na VOŠ dostačující. Novelu zákona považuji za zásadní zásah do stávajícího systému vzdělávání, a proto by měla být podložena seriózní analýzou. Česká asociace sester ve svém prohlášení adresovaném poslancům a senátorům společně s Profesní a odborovou unií zdravotnických pracovníků uvádí, že rozdíl v počtu hodin studia u současného oboru zdravotnický asistent vůči oboru všeobecná sestra tvoří 2 200 hodin odborných předmětů a praxe. Pokud by měl být tento rozdíl dostudován v jednom ročníku vyšších odborných škol, tak by při průměrné hodinové dotaci 200 vyučovacích hodin na semestr museli mít studenti 11 vyučovacích hodin denně, aby bylo dosaženo srovnatelného vzdělání. V případě, že budou některé odborné předměty zrušeny, zkráceny či jakkoli jinak „eliminovány“, se dle jejich stanoviska dostáváme do situace, že nově vystudovaná všeobecná sestra systémem „4 + 1“ nebude mít adekvátní znalosti potřebné pro výkon takto náročného povolání. Jen připomínám, že obě tyto organizace zastupují přibližně 14 000 nelékařských zdravotnických pracovníků. Já mohu jen dodat, že vzhledem k uplatňování školních vzdělávacích programů je velkým problémem i nejednotný výstup v odborných znalostech u absolventů oboru zdravotnický asistent z jednotlivých středních zdravotnických škol.

V odůvodnění návrhu zkrácení studia jsem zaznamenala argument, že studium sester je „zbytečně dlouhé“. Dříve byly dostačující čtyři roky na střední zdravotnické škole a dnes musejí sestry studovat ještě další tři roky na vyšších odborných školách. Jak hodnotíte tento argument?

Ano, zaregistrovala jsem argument, že sestra studuje sedm let. Ale takto je totiž postavena naše vzdělávací soustava. Máme střední ekonomické školy, vyšší ekonomické školy a vysokou školu ekonomickou nebo střední pedagogické školy, vyšší pedagogické školy a vysoké pedagogické školy, to samé platí u střední zemědělské školy, vyšší zemědělské školy a vysoké školy zemědělské a takto bych mohla pokračovat se školami hotelovými, zahradnickými, managementem, průmyslovkami, technickými, uměleckými školami atd., které jsou všechny střední, vyšší a vysoké. Na žádném z uvedených typů škol, a to včetně zdravotnických, se opravdu neučí to samé. Pokud by tomu tak bylo, byl by náš vzdělávací systém obecně vysoce neefektivní a finančně by jej studium na vyšších školách výrazně prodražovalo. Pokud o této skutečnosti vyšší odborné školy nepřesvědčí naše zákonodárce, pak je model „4 + 1“ začátkem reformy ve vyšším odborném školství. V lepším případě uzákonění tohoto modelu zcela pohřbí jejich ambice na vzdělávání „profesních bakalářů“, v horší variantě ohrožuje jejich existenci jako takovou. Ke studiu na vyšší odborné škole (tedy i zdravotnické) se mohou podle školského zákona zájemci přihlásit stejně jako ke studiu na škole vysoké po složení státní maturitní zkoušky z jakékoliv střední školy nebo gymnázia.

V příloze č. 4 důvodové zprávy jsou uvedeny výsledky kvalitativního šetření provedeného již v roce 2009, které se týkalo názorů odborné a laické veřejnosti na změnu názvu studijního oboru. Je tento materiál podle vašeho názoru relevantní pro zásadní změnu vzdělávacího systému?

S tímto dokumentem jsem se seznámila. Průzkum byl proveden před osmi lety a jeho cílem bylo posoudit, zda bude změnou názvu studijního oboru „Zdravotnický asistent“ na „Praktická sestra“ docíleno zvýšení atraktivnosti pro uchazeče o studium na středních zdravotnických školách. Výzkum bych, vzhledem k počtu a struktuře otázek, označila spíše jako „rychlé orientační šetření“, které navíc vykazuje značné metodologické nedostatky. Jsou zde vyvozovány závěry opřené o odpovědi pouze na jednu otázku, na kterou odpovědělo 110 respondentů (lékařů a sester). Příloha č. 4 důvodové zprávy se k návrhu „4 + 1“ v žádném případě nevztahuje. Ta pouze přinesla názory odborné a laické veřejnosti na změnu názvu studijního oboru na SZŠ.

V důvodové zprávě je také mj. uvedeno: „Snížením počtu let studia v akreditovaných programech diplomovaná všeobecná sestra se umožní dřívější zahájení výkonu povolání všeobecná sestra absolventům oborů vzdělávání s maturitní zkouškou, zaměřených na ošetřovatelskou péči (zdravotnický asistent, praktická sestra), či absolventům vyšších odborných škol a vysokých škol s jiným zdravotnickým zaměřením (porodní asistentka, zdravotnický záchranář, dětská sestra) a tím budou postupně doplňovány chybějící stavy všeobecných sester.“ Myslíte si, že to tak opravdu bude?

Z této formulace je zřejmé, že byly podceněny konzultace s vysokoškolským sektorem. Proč by měli absolventi vysoké školy jít studovat vyšší odbornou školu, když jim vysokoškolská legislativa vždy umožňovala a umožňuje uznání části vysokoškolského vzdělání, které je shodné rozsahem i obsahem? Chtěla bych také připomenout, že by bylo velmi potřebné provést důkladné šetření, které by odhalilo všechny skutečnosti, které se na krizovém stavu v ošetřovatelství podílejí. Odborná veřejnost je informována, že vedle Asociace vysokoškolských vzdělavatelů zdravotnických nelékařských profesí ani Česká asociace sester a Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků, které zastupují celkem 14 tisíc nelékařských zdravotnických pracovníků, s návrhem novely nesouhlasily. Rozhodně se nejedná pouze o úpravu struktury vzdělávání, která i po této novele zůstává v několika případech duplicitní a u sester je zaváděna dokonce triplicita. Podstatné je nové vymezení odborných kompetencí v jednotlivých kategoriích ošetřovatelského personálu. Důležité je rovněž zlepšení pracovních a mzdových podmínek a na tom již ministerstvo zdravotnictví pracuje. První legislativní opatření již byla učiněna.

Opusťme teď na chvíli novelu zákona č. 96/2004 Sb. V minulém roce byl ustaven Národní akreditační úřad pro vysoké školství jako nezávislý orgán MŠMT. Jaké změny nový akreditační systém přinese?

Národní akreditační úřad (NAÚ) pro vysoké školy byl zřízen v září 2016 jako nezávislý orgán novelou zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Jeho posláním je především rozhodování o akreditacích studijních programů nebo oblastí vzdělávání, o institucionálních akreditacích, o akreditacích habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorů. Úřad vykonává rovněž dohled nad dodržováním právních předpisů souvisejících s akreditovanými činnostmi. Pokládám za důležité, že úřad dle potřeby poskytuje metodickou pomoc při zajišťování kvality vzdělávání vysokých škol včetně jejich vnitřního hodnocení.

Hodnocení kvality vzdělávacího procesu je pro vysoké školy klíčové. Byl to i požadavek Evropské komise (EK), formulovaný v dokumentu „Strategie EVROPA 2020“ jako Country Specific Recommendations…

Ano, vytvoření a přijetí transparentního a jasně vymezeného systému hodnocení kvality vysokých škol bylo jedním z požadavků EK. Proto se i zástupci naší vysoké školy aktivně zapojili do řešení Individuálního projektu národního Q-RAM (IPn – Národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání), který byl řešen v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost v letech 2009–2011. Projekt vychází z evropského rámce kvalifikací EQF, a to do značné míry garantuje připravenost studenta pro výkon konkrétního povolání. Popis jednotlivých předmětů a celých studijních programů (oborů) tak podává studentům přehled o tom, jaké znalosti, dovednosti a schopnosti získají. Zároveň je zajištěno, že se obsahy přednášených témat nedublují a předměty na sebe logicky navazují, a to jak v rámci studia, tak v rámci návaznosti na předcházející středoškolské vzdělání. Vyšší odborné školy mají také svoji akreditační komisi, která případné dublování obsahu hlídá.

PhDr. Marcela Svěráková

---

Více o
doc. PhDr. Jitce Němcové, Ph.D.

Zakladatelka a rektorka Vysoké školy zdravotnické v Praze vystudovala nejprve Střední zdravotnickou školu, obor Všeobecná sestra, a dále absolvovala magisterské studium v oboru Pedagogika – péče o nemocné, funkční studium v oboru školský management a dále složila rigorózní a disertační zkoušku a absolvovala habilitační řízení. Od roku 2005 působí na Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., v Praze. Ve stejném roce se dostala do finále soutěže Manažer roku. V letech 2006–2011 byla předsedkyní správní rady obecně prospěšné společnosti Úspěšné dítě a místopředsedkyní Akreditační komise vyššího odborného vzdělávání při Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT). V roce 2011 se dostala do finále soutěže Sestra roku v oblasti věda a výzkum. Dnes je členkou redakční rady vědeckého časopisu Zdravotnictví a sociální práce, místopředsedkyní Sdružení škol terciárního vzdělávání, členkou vědecké rady Fakulty zdravotnických studií (FZS) Technické univerzity v Liberci a FZS Západočeské univerzity v Plzni a místopředsedkyní České konference rektorů pro legislativu a vnitřní záležitosti.

foto: archiv doc. PhDr. Jitky Němcové, Ph.D.

 

• tisk
• předplatit si