Kolegyním a kolegům z IKEM

Člověk stráví v zaměstnání podstatnou část svého života. Pro ty šťastnější z nás není jejich povolání jen způsobem, jak se uživit, čím „zaplatit složenky“, ale i možností, jak se realizovat a uplatnit své nadání.

Bylo by klišé psát, že jsem od malička chtěla být zdravotní sestrou, protože to ani není pravda. Až na „zdrávce“ jsem pochopila, že práce zdravotní sestry bude má životní cesta. Láska mě pak odvedla z překrásné Šumavy do Prahy. Vlivem šťastného řízení osudu jsem měla tu čest zapojit se do velkého kolektivu lidí, kteří usilují o co nejlepší zdravotní péči a pomoc těm, do jejichž života zasáhla nemoc. Slovo čest tu má své opodstatnění, neboť má-li se na zdravotnickém pracovišti úspěšně naplňovat naděje těch, kteří nám byli svěřeni do péče, vyžaduje to velké osobní nasazení a spolehlivou součinnost všech zúčastněných.

Bylo mi ctí pracovat s kolegyněmi, na které jsem se mohla ve všem spolehnout. Jsem hrdá na to, že jsem měla možnost pracovat s tak vynikajícími lékaři. Práce zdravotní sestry v IKEM není jednoduchá. Jde o velmi náročnou práci vyžadující plné využití všech vašich schopností, předpokládající nadstandardní odborné znalosti a v neposlední řadě i velkou psychickou odolnost a schopnost zvládat i ty nejvypjatější situace. Odměnou je vám však nenahraditelný pocit, že jste součástí skvělého kolektivu a že jste denně svědky práce špičkových lékařů, zdravotních sester a dalších zaměstnanců. Díky práci v IKEM jsem měla možnost studovat na dvou vysokých školách, publikovat své práce, seznamovat se s neustále se zdokonalující technikou, s novými léky, postupy… zkrátka být v kontaktu s dynamickým vývojem v péči o pacienta.

foto: autorka

Ano, byla jsem po směně unavená a vždy je těžké smířit se s tím, že i přes veškerou snahu pacient – něčí blízký – ukončil svoji pouť na tomto světě. Vím však, že všem se tu dostane té nejlepší péče, jaká je v ČR možná.

Příležitost inspirovat se v zahraničí, ale zejména mé citové pouto k rodině a domovu na Šumavě jsou okolnosti, kvůli nimž již nebudu moci být nadále součástí mého vysněného pracoviště, kterým bylo kardiochirurgické pooperační resuscitační oddělení. Zde jsem rozšiřovala své dovednosti. Toto pracoviště ve mně formovalo citlivý, trpělivý a laskavý přístup k pacientům, budovalo mou svědomitost, podpořilo moji pružnost a otevřenou mysl vůči novým poznatkům a díky neocenitelným radám kolegyň a nadřízených také jistou obětavost, neboť nás bylo méně, než by bylo ideální.

Chtěla bych proto touto cestou poděkovat za všechny ty krásné roky s úžasnými lidmi, díky kterým jsem mohla profesně vyzrát, získat cenné zkušenosti, vnímat mezní situace v kontextu života a smířit se s nimi.

Byla bych také moc ráda, kdybych mohla oslovit mladé zdravotní sestry, které se právě rozhodují o svém budoucím profesním růstu. Tak jako většina zdravotnických zařízení v ČR potřebuje i IKEM doplnit své stavy. Nechci popisovat jednotlivá pracoviště, to je přehledně zpracováno na webu IKEM, ale ráda bych zdůraznila, o jak výjimečnou příležitost se jedná. Mohu upřímně potvrdit, že ze zkušeností, které jsem tu získala, mohu čerpat po celý svůj profesní život.

Nedávno jsem slyšela rozhovor s jedním personálním poradcem ohledně motivace mladých lidí hledajících zaměstnání. Více než finanční ohodnocení je zajímal přínos pro ně samotné v podobě smysluplného konání a osobního rozvoje. Je však jasné, že jenom poslání člověka neuživí, a proto i otázka finančního ohodnocení patří mezi důležité. Myslím si, že zodpovědní lidé v IKEM si to uvědomují a jejich úsilí odměnit takto náročnou práci na špičkových pracovištích tomu odpovídá.

S ohledem na své zkušenosti, které jsou nepřenositelné, mohu IKEM všem jen doporučit.

Daniela Hajnovičová

 

• tisk
• předplatit si