Nelehký úděl zdravotníků na festivalech a dalších masových akcích

Máte problém s kolegy, nadřízenými nebo pacienty? Nevíte, kam se obrátit pro radu? K dispozici je vám Kancelář Ombudsmana pro zdraví, jejímž zřizovatelem je Nadační fond Stránský. Tato kancelář funguje na stejném principu jako veřejný ochránce práv (ombudsman), na kterého se můžete obrátit v případě, že se ocitnete ve sporu s úřady, nebo jako spotřebitelské organizace, které vám poskytnou pomoc v případě sporu s obchodníkem. Kancelář Ombudsmana pro zdraví poskytuje bezplatné poradenství zejména v oblasti zdravotního práva.

Pořádání koncertu, festivalu nebo třeba rekonstrukce bitvy se většinou neobejdou bez zranění. Nemusí jít o velká neštěstí v podobě zřícených stanů či pódií, téměř na každé akci se její pořadatelé potýkají s „docela obyčejnými“ příhodami, které vyžadují poskytnutí zdravotní péče. Anebo nevyžadují? To je otázka. Odpověď na ni vězí v našem přesvědčení o tom, jak se na celou věc dívá naše legislativa.

Kazuistika

Měl mladík dostat první pomoc, kterou nechtěl?

Dotaz: Hlava na hlavě, tak by se dal charakterizovat jeden z tradičních hudebních festivalů, na který přijel i dvacetiletý mladík Karel. Po několika hodinách a řadě kelímků piva se rozhodl vydat na cestu vpřed „do kotle“. Kombinace vratké chůze, tlačenice a kovových zábran, k nimž se probojoval, se pro něj stala osudnou. Upadl do nich a odřel si obličej. Také ruka, na kterou upadl, ho bolela. Než se vzpamatoval, přiběhl k němu zdravotník a ptal se ho, jak se cítí, jestli se může postavit, a ještě na spoustu dalších věcí. Karel měl vztek, a tak mu nasupeně řekl, ať se nestará. S pomocí kamarádů se vyškrabal na nohy. Zdravotník mu znovu nabídl ošetření a Karel ještě podrážděněji pomoc odmítl. Když pak druhý den vystřízlivěl, šel si stěžovat, že mu zdravotník neposkytl první pomoc, když viděl jeho zranění na obličeji. Argumentoval, že byl opilý, žádnou velkou bolest v té chvíli necítil a sám přeci nemohl vědět, jak vypadá. To měl podle něj posoudit zdravotník a ošetřit ho.

Anebo ne?

Řešení: Kdyby byl Karel v ohrožení života, pak by měl jistě pravdu. V takovém případě by mu první pomoc měla být poskytnuta bez ohledu na to, zda s ní vyslovil souhlas, či ne. Jenže mladík žádné známky vážného ohrožení zdraví ani života nejevil. Jasně a opakovaně vyslovil, že ošetření nechce. Zdravotník jej k němu tedy nemohl nutit.

Mimochodem, pokud by byl Karlův stav skutečně vážný, pak by měl povinnost poskytnout mu první pomoc každý, tedy například jeho kamarádi nebo ostatní účastníci festivalu, kteří se nacházeli v jeho blízkosti. Pamatuje na to § 150 trestního zákoníku ve formulaci trestného činu neposkytnutí pomoci, který doslova říká: „Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“

U zdravotníků je situace ještě komplikovanější. Mají totiž zákonnou povinnost neprodleně poskytnout odbornou pomoc každému, jestliže by bez ní byl ohrožen jeho život nebo vážně ohroženo jeho zdraví a není-li pomoc včas dosažitelná obvyklým způsobem. Trestní zákoník k tomu uvádí: „Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.“

Termín „potřebná pomoc“, který je v ustanovení trestného činu neposkytnutí pomoci použit, není trestním zákoníkem ani žádným jiným právním předpisem definován. Podle judikatury je třeba potřebnou pomocí ve smyslu trestního zákoníku rozumět „takovou pomoc, které je zapotřebí, aby bylo odvráceno nebo sníženo nebezpečí smrti ohroženého. Je to zejména první pomoc, kterou účinně mohou a jsou schopni poskytnout ti, kdož jsou na dosah postiženého.“ Jde ale i o pomoc, kterou je třeba poskytnout osobě, která nejeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění.

První pomoc je jen ta první

V právních předpisech se setkáváme s termíny „první pomoc“ nebo „neodkladná“ či „nutná a neodkladná“ péče. I když by se na první pohled mohlo zdát, že jde o jedno a totéž, protože první pomoc poskytujeme jen ve chvíli, kdy je to nutné a neodkladné, není tomu tak. Z pohledu práva jde o dva rozdílné děje.

foto: Profimedia

První pomoc je totiž opravdu jen ta první, zatímco neodkladnou péčí může být i ta následná, jež není nijak časově ohraničena. První pomoc končí předáním postiženého k poskytnutí kvalifikované odborné pomoci. Při trvajícím ohrožení života však jde dále o péči „nutnou a neodkladnou“. Musí být poskytnuta neprodleně, kvalifikovaně a účinně. Bez ní by mohlo dojít k vážnému poškození zdraví, utrpení či dokonce úmrtí. Zahrnuje i nezbytnou diagnostiku a stabilizaci pacienta, a to až do chvíle, kdy v souvislosti se změnou zdravotního stavu pacienta přestává být neodkladná. (Samozřejmě, že se může zpětně ukázat, že nakonec péče neodkladnou nebyla, ale to na věci nic nemění.)

Každá první pomoc je tedy zároveň neodkladnou péčí, ale neodkladná péče nemusí být jen první pomocí.

MgA. Kateřina Havelková, ředitelka Kanceláře Ombudsmana pro zdraví

---

Více o

Kancelář Ombudsmana pro zdraví

Obrátit se na tuto kancelář pro bezplatné poradenství může každý, a to i např. v případech profesních sporů s nadřízenými nebo tehdy, pokud má pocit diskriminace, bojuje-li se šikanou či sexuálním harašením apod., a to jak ve vztahu s pacientem, tak i kolegou. Kancelář vám pomůže objasnit i vaše kompetence v rámci řešení případných konfliktů s pacienty či jejich příbuznými a řadu dalších témat.

Podnět lze podat:

1. prostřednictví formuláře na www.ombudsmanprozdravi.cz (vyberte ten pro fyzické osoby);

2. e-mailem na ochrance@ombudsmanprozdravi.cz;

3. osobně na adrese Kancelář Ombudsmana pro zdraví, Národní 9, 110 00 Praha 1, úřední hodiny: středa 9:00–11:30 a 13:00–17:00;

4. klasickou poštou na výše uvedenou adresu;

5. telefonicky na tel. 222 075 103 (pokud není nikdo přítomen, je k dispozici záznamník).

K vzájemnému předávání zkušeností a k diskuzi pak slouží Facebook Kanceláře Ombudsmana pro zdraví a Twitter s adresou @OmbudsmanZdravi.cz.

 

• tisk
• předplatit si