Od elektronizace zdravotnictví nečekejme revoluci

Elektronická zdravotní knížka – produkt projektu společnosti IZIP, který vznikl v roce 2001 a který byl v roce 2012 přerušen, nepřijde vniveč. Noví vlastníci, zástupci společnosti Nordic Investors, založili pro další fungování projektu neziskovkou organizaci, vybrali z obsahu pozitivní část, dali mu nové jméno Zdravel a kompletně změnili strategii.

Kromě toho spojili své síly s technologickým zázemím firem Mediware a CECG, takže vzniklo silné uskupení v oblasti elektronizace a telemedicíny, které zastřešilo devět projektů, více než 2,9 milionu uživatelů, 21 tisíc registrovaných zdravotnických pracovníků a 8,7 tisíce poskytovatelů zdravotní péče zapojených v systému elektronické zdravotní knížky a nadstavbových modulech eHealth platformy. Jak vidí budoucnost elektronizace českého zdravotnictví a co všechno projekt Zdravel přinese, jsme se zeptali partnera společnosti Nordic Investors Jana Petříka.

Projekt Zdravel by měl podle advokáta Jana Petříka přispět k lepší zdravotní gramotnosti Čechů, usnadnit práci lékařům a ušetřit peníze
foto: Taktiq Communications

V čem vidíte výhody elektronizace českého zdravotnictví?

Pro nás je elektronizace zjednodušeně řečeno něco, co by mělo lékařům zjednodušit práci a snížit administrativu. A co se týče pacientů, domníváme se, že elektronizace by měla být především o tom, aby se člověk dostal k informacím o svém zdravotním stavu a o možnostech, jak se svým zdravím naložit. To jde od základu, kterému se říká zdravotní gramotnost, přes různé preventivní programy, upozornění na to, kdy má člověk přijít na očkování, až po informace o jeho alergiích, krevní skupině, zdravotní zátěži a podobně. To je asi základ elektronizace. Budoucnost elektronizace nevidíme v nějakých složitých přístrojích a léčení pacienta na dálku. K tomu možná jednou dospějeme, ale zatím tam ještě nejsme.

Jak k tomu přispěje projekt Zdravel?

Zdravel je nyní reprezentován neziskovou organizací Institut pro elektronizaci zdravotnictví, z. ú. V jeho správní radě a odborné komisi zasedli odborníci, kteří mohou dát projektu hlavní know-how. V historickém systému bylo registrováno zhruba 2,5 milionu uživatelů. Abychom měli možnost zapojit do něj co nejvíce uživatelů, spojili jsme síly s firmami Mediware a CECG a jejich projekty. Díky těmto projektům a historické databázi tak můžeme říci, že v současné době je v projektu zapojeno už více než 2,9 milionu lidí. Ti všichni jsou už elektronicky identifikováni tak, jak to předpokládá zákon na ochranu osobních údajů, a my pro ně můžeme shromažďovat jejich zdravotní informace. Ti všichni se také mohou do systému přihlásit a čerpat jeho benefity.

Jaké?

To, co chceme fyzickým osobám nabídnout, je především adresná prevence a adresná informovanost týkající se zvyšování jejich zdravotní gramotnosti. Abych to řekl zjednodušeně, znamená to například, že ženy nebudou dostávat informace pro muže a naopak, že čtyřicátník nebude dostávat informace pro dvacetiletého, ale ani pro sedmdesátiletého, a že klient jedné pojišťovny bude dostávat informace pouze ze své pojišťovny a žádné jiné. To znamená, že elektronizace může už dnes umožnit, že člověku budou chodit ve správný čas ty správné informace. A on-line a levně, což znamená obrovskou finanční úsporu.

Jak to?

To, co dnes chodí poštou, jako například pozvánky na preventivní prohlídky, nebo to co je inzerováno prostřednictvím obecné inzerce, billboardů a jiných kampaní, může chodit lidem přímo, adresně a mnohem levněji právě prostřednictvím elektronického zdravotnictví. Navíc další obrovskou úsporou je to, že všichni ti lidé, kteří už byli v systému IZIP registrováni, nemusejí být registrováni znovu. A nemluvíme do větru, hovoříme řádově o stovkách milionů korun úspor.

A jaké výhody přinese projekt lékařům?

Klíčové podle nás je, aby lékaři mohli dát pracovat se systémem, na který jsou zvyklí. Zapojením do projektu Zdravel tak získají upgrade svého stávajícího systému díky kterému by měli možnost většího propojení s pacientem i s jinými lékaři. Pokud tedy půjde například pacient na vyšetření k nějakému specialistovi, jeho praktickému lékaři se zpráva od něj objeví prakticky ihned v systému. Navíc tím, že pacient bude mít do systému také přístup, odpadnou lékaři náklady na tisk některých zpráv a podobně, takže ušetří minimálně čas. Momentálně intenzivně pracujeme na tom, aby veškeré ambulantní a nemocniční systémy, ať už se jedná o řešení firem STAPRO, ICZ, Medicalc, Intersystems, CompuGroup Medical a další, s projektem Zdravel komunikovaly.

Jak se k tomu stavějí lékaři?

V současné době jednáme s velkými poskytovateli zdravotní péče a snažíme se zjistit, co každý z nich potřebuje, aby mu systém ulehčil práci. Jiné požadavky má řekněme krajská nemocnice a jiné praktický lékař – a my se je snažíme všechny vyslechnout, abychom mohli nabídnout řešení, které bude vyhovovat všem. Kromě toho si myslím, že velkou motivací by pro lékaře mohl být i fakt, že by pro ně měl být systém zdarma.

Opravdu za něj nic nezaplatí?

Ne. Chtěli bychom, aby náš systém byl do budoucna zasazen do kolonky „Provozovatel EHR databáze (Electronic Health Record Database)“, s níž počítá Národní strategie elektronizace zdravotnictví. Nechceme proto vtrhnout na trh s tím, že „máme pro vás obrovskou bombu, milí lékaři“, ale chceme naslouchat a jsme připraveni do systému implementovat požadavky všech odborníků na nejrůznějších úrovních.

A co pacienti, ti si elektronickou knížku zaplatí?

To záleží na tom, na jaké úrovni systému se bude člověk pohybovat. Systém nabízí několik variant – Lite, Basic, Standard, Health a ALL-IMP, které se od sebe liší podle funkcí. Vzhledem k tomu, že například současná telemedicína předpokládá nějaký vklad ze strany pacienta, bude totéž platit i pro variantu Health, která nabízí přístup k modulu telemedicíny. Na druhou stranu produkt Basic, tedy emergentní data set – uložená krátká datová zpráva o zdravotním stavu pacienta, kterou by měla záchranka k dispozici v případě, že by pro pacienta musela vyjet, by měl být pro pacienta nejlépe zdarma. Umím si představit, že by byl jednou tento emergentní data set hrazen například z veřejného zdravotního pojištění nebo z jiných zdrojů.

Kdy by měl být projekt spuštěn?

Startujeme letos v dubnu, ale spousta věcí už běží. Například varianta ALL-IMP, která je určena vrcholovým sportovcům a na níž spolupracujeme s lékařskou komisí Českého olympijského výboru. Je to produkt, do kterého nejenže lékaři zapisují sportovcům zprávy o jejich zdravotním stavu, ale do něhož si i sami sportovci mohou přidávat zdravotní záznamy od svých specialistů. Kromě toho jim produkt nabízí i antidopingovou ochranu, což znamená, že si sportovec může zkontrolovat, zda lék, který bere, není na seznamu pro něj zakázaných látek. Do tohoto projektu je už dnes zapojena celá řada našich vrcholových sportovců i sportovních lékařů. Druhý produkt, který už běží, se jmenuje Inspect-Life a je to jeden z prvních telemedicínských produktů, který je financován zdravotní pojišťovnou. Jedná se o Oborovou zdravotní pojišťovnu (OZP), která je v tomto směru velmi progresivní. Momentálně je projekt zaměřen na těhotné diabetičky, které krom každodenního měření mohou jeho prostřednictvím i vzdáleně konzultovat svůj stav se svým lékařem.

Čemu by se měla podle vás elektronizace českého zdravotnictví vyhnout?

Přehnaným očekáváním. Je velmi dobře, že byla přijata Národní strategie elektronizace zdravotnictví, protože všechny země, které tuto strategii přijaly, jsou už dnes v elektronizaci mnohem dál než ty, které ji nemají. Tento dokument je na jednu stranu velmi obecný, ale na druhou natolik konkrétní, aby si člověk uměl představit, jak by to mohlo vypadat za pět let. V příštím roce nás čeká e-recept a další elektronizace, která se k lékařům dostane, bude EET. Tím odpadnou i diskuze o tom, zda lékaři mají, či nemají být připojeni na internet. Také náš projekt startuje letos, ale opět upozorňuji, že nechceme přijít s nějakou revolucí. Spíše chceme naslouchat hlasům odborné veřejnosti a postupovat evolučně. Takže elektronizace českého zdravotnictví již začala a je to dobře. Neměli bychom si však představovat, že do roku 2018 už všechno poběží automaticky. Podle mého názoru se postupuje dobře v tom smyslu, že jsou vybírány první projekty, které se realizují a postupně se do systému elektronizace zapojují. A stejným způsobem chceme postupovat i my.  

Magda Hettnerová, redakce Florence

---

Projektu Zdravel

Projekt Zdravel by měl přinést výhody nejen pro pacienty, ale i pro lékaře. Pacient by v něm měl najít všechny záznamy o svém zdravotním stavu, absolvovaných vyšetřeních včetně výsledků, přehled všech předepsaných léků včetně jejich kontraindikací, kalendář zdravotní péče, který by mu měl připomenout preventivní vyšetření, očkování a mnoho dalších informací ke zdravotní gramotnosti a prevenci. Systém, který odstartuje letos v dubnu, nabídne klientům několik produktů od varianty Lite, která je zdarma, až po placené varianty, včetně například varianty pro sportovce nebo té, která nabízí přístup k modulu telemedicíny. Lékařům, pro něž by měl být systém zdarma, by měl přinést výhody například v podobě přístupu k veškeré zdravotní dokumentaci pacienta nebo snazší komunikaci s ním. Software, portál a aplikace, v nichž jsou data zabezpečena nejvyšší možnou ochranou, budou přístupné přes internet a k jejich prohlížení bude lidem stačit počítač, tablet nebo chytrý telefon. Lékaři by si měli vystačit se stávajícím ambulantním nebo nemocničním software.

 

• tisk
• předplatit si