Přípravky z krevní plazmy bezpečnější

K testování dárců plazmy ÚVN využívá nejmodernější metody nyní dostupné i v ČR

Společnost sanaplasma, která v České republice provozuje devět center pro odběr krevní plazmy k jejímu následnému zpracování, dokončila společný projekt s Ústřední vojenskou nemocnicí – Vojenskou fakultní nemocnicí v Praze (ÚVN) zajišťující centrální testování odebrané plazmy nejmodernějšími metodami v ČR. Donedávna bylo totiž nutné laboratorní testování dárců plazmy zajišťovat v zahraničí, protože v ČR tyto technologie nebyly dosud k dispozici.

Oddělení hematologie a krevní transfuze ÚVN totiž jako jediné zařízení transfuzní služby v ČR zavedlo komplexní rozšířený screening dárců krve a jejích složek o metody NAT, tj. nad rámec národní legislativou vyžadovaných sérologických testů. Metoda NAT (Nucleic Acid Test) detekuje přítomnost nukleové kyseliny původce infekčních onemocnění. Testování vzorků krevní plazmy provádí sanaplasma kvůli minimalizaci rizika přenosu virových onemocnění prostřednictvím přípravků vyráběných z krevní plazmy, a to v souladu s mezinárodní regulací průmyslových zpracovatelů plazmy.

„Testování dárců krve a jejích složek ve velkém objemu nám velmi zjednodušilo zavedení moderních laboratorních metod i pro testování našich dárců, které je tímto pro nás efektivní i po ekonomické stránce. Tím se výrazně zvyšuje kvalita transfuzních přípravků a bezpečnost pacientů,“ vysvětluje plk. MUDr. Miloš Bohoněk, Ph.D., primář Oddělení hematologie, biochemie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice v Praze.

Jak tato metoda zvyšuje bezpečnost příjemců léčiv z krevní plazmy a krevní transfuze?

NAT je molekulárněbiologická metoda a k diagnostikování například dědičných či onkologických onemocnění, ale také infekčních agens se používá již desítky let. V transfuzní službě se zjišťování původců krví přenosných nákaz začalo ve světě používat již před 20 lety, nejprve v Německu. Krevní transfuze představují totiž vždy určité riziko a jedním z největších je riziko přenosu infekce. K tomuto účelu se používají různé postupy, počínaje p reventivním výběrem dárců přes různá screeningová vyšetření dárců krve až ke konečné kontrole a vyhodnocení odebrané krve, resp. jejích složek.

Základem laboratorního vyšetření dárců na krví přenosné infekce jsou tzv. sérologická vyšetření, která jsou ale zatížena problémem tzv. diagnostického okna v délce několika týdnů až měsíců. To znamená, že laboratorní testy nemusejí ve vyšetřovaném vzorku po určitou dobu od nakažení detekovat protilátky prokazující přítomnost infekce. Diagnostické okno je u viru HIV 2–3 týdny, u viru hepatitidy typu B 4–6 týdnů a u hepatitidy typu C 2–6 měsíců. Možností, jak toto riziko snížit, je rozšířit testování právě o molekulárněbiologické metody (NAT), kterými se zjišťuje přímo přítomnost nukleové kyseliny daného viru. Citlivost těchto metod je vyšší, a umožňují tak zkrátit diagnostické okno na několik dnů. U viru HIV se diagnostické okno zkrátí o 7–9 dní, u viru hepatitidy typu B o 25–30 dní a u hepatitidy typu C o 59–65 dní. Proto tuto metodu značná část zemí na světě již rutinně používá.

Diagnostické okno:
u HIV 2–3 týdny
u hepatitidy B 4–6 týdnů
u hepatitidy C 2–6 měsíců

Testy NAT zkrátí diagnostické okno:
u HIV o 7–9 dní
u hepatitidy B o 25–30 dní
u hepatitidy C o 59–65 dní

 

Kde se tato metoda standardně používá?

NAT vyšetřování dárců krve bylo poprvé zavedeno v Německu v roce 1997. Od roku 1999 byly tyto testy zaváděny i v dalších zemích světa a dnes je celosvětově metodami NAT testováno 66–70 % dárcovské populace. V Evropě jde o 61 % dárců, v Asii včetně Ruska 76 %, v Severní Americe 84 %, v Africe 13 % a v Austrálii a Oceánii 39 %. V České republice je tato metoda používána pro testování dárců v ÚVN Praha a ve Fakultní nemocnici Brno, která metodu zavedla dokonce ještě o něco dříve, ovšem v menším spektru vyšetření a zatím pouze pro vlastní dárce.

Proč se do projektu zavedení této metody zapojila právě ÚVN?

Naše transfuzní oddělení zásobuje krví české vojenské sbory a je důležité, aby transfuzní přípravky byly testovány za stejných podmínek jako v ostatních zemích NATO. Laboratoř OHKT ÚVN byla za tímto účelem vybavena nejnovějšími přístroji a sanaplasma se stala prozatím naším největším partnerem. Laboratoř testuje transfuzní přípravky ve stejném rozsahu i pro několik dalších subjektů. Zavedení NAT je tak výhodou i pro naše další pa cienty. Doufám, že testování pomocí této metody bude časem zavedeno ve všech zařízeních transfuzní služby v ČR. Pak budeme schopni výrazně posílit bezpečnost krevních přípravků pro všechny české pacienty.

Nakolik je riziko přenosu vážných onemocnění prostřednictvím krevní transfuze nebo krevních derivátů v ČR reálné?

Výskyt hepatitidy typu B se díky zavedení plošného očkování dětí v roce 2001 podstatně snížil. Nicméně u viru HIV a hepatitidy typu C dochází v obecné populaci k nárůstu počtu infi kovaných, a tím pádem se zvyšuje i jejich výskyt mezi dárci krve a krevní plazmy. V ČR je ročně provedeno téměř 500 000 odběrů krve a jejích složek za účelem výroby transfuzních přípravků pro klinické využití. Kalkulované riziko přenosu infekce krevní transfuzí je v ČR u virových hepatitid 1 : 300 000 a u HIV 1 : 2 000 000 podaných trans fuzí. Zatímco přenos hepatitidy typu B či C je v ČR téměř každoročně zaznamenán, a v roce 2015 došlo dokonce k sériovému přenosu, přenos HIV transfuzí v ČR dosud popsán nebyl. Nicméně v roce 2005 byl prokazatelně podán jeden HIV pozitivní transfuzní přípravek. Jeho příjemce se však naštěstí nenakazil. Sérologickými testy nebylo možné HIV detekovat, neboť dárce daroval krev brzy po svém infi kování, tedy v době diagnostického okna. NAT testy by však tuto infekci prokázaly.

Komerční prezentace

 

• tisk
• předplatit si