Dentální hygiena u adolescentů

Cílem randomizované studie, kterou provedly autorky článku, bylo sledovat a posoudit, zda má elektrický sonický zubní kartáček Philips Sonicare dlouhodobě pozitivní vliv na motivaci adolescentů k ústní hygieně v porovnání s manuálním zubním kartáčkem.

Metodika práce

Do randomizované studie bylo zařazeno celkem 14 zdravých středoškolských studentů. Ke zhodnocení úrovně motivace byl použit index po obarvení zubního plaku, informační dotazník a záznamy ošetřujících během návštěv. Fotodokumentace slouží pro ilustraci stavu, nikoliv pro hodnocení úrovně hygieny.

Způsobilé subjekty byly nahodile zařazeny do dvou skupin: 7 dívek bylo přiřazeno do skupiny s elektrickým sonickým zubním kartáčkem (dále skupina S), 5 dívek a 2 chlapci byli přiřazeni do skupiny s manuálním zubním kartáčkem (dále skupina M). Subjekty byly motivovány a instruovány ke správné technice čištění s příslušnou pomůckou. Technika čištění se sonickým kartáčkem obnášela dvě minuty čištění podél rozhraní zubu a dásně, další dvě minuty byli pacienti instruováni čistit stíravou metodou celý rozsah korunky a čistit okluzní plošky. Ve studii byl zvolen zubní kartáček Philips Sonicare FlexCare Platinum a kartáčková hlavice DiamondClean Mini. Zvolená technika čištění s manuálním zubním kartáčkem byla Bassova, jako manuální kartáček byl vybrán zubní kartáček značky Tepe. Pacienti byli předem poučeni, že na čištění s manuálním zubním kartáčkem je nutno vyhradit si dobu minimálně pět minut. Celkem subjekty podstoupily šest návštěv. Souhrn návštěv 1. návštěva – den 0; 2. návštěva – 1 týden; 3. návštěva – 3 týdny; 4. návštěva – 2 měsíce; 5. návštěva – 3 měsíce; 6. návštěva – 5 měsíců.

Při každé návštěvě byl všem subjektům obarven zubní plak tekutým roztokem pro detekci zubního plaku. Po obarvení byla zhotovena fotodokumentace, pacient byl upozorněn na místa retence zubního plaku a poté byl individuálně reinstruován v místě nedostatečného odstraňování zubního plaku. Subjekty se nezdržovaly ústní hygieny před kontrolou ani nebyly nuceny k čištění. Kontroly byly prováděny v ranních/dopoledních hodinách při předpokládaném předchozím večerním a ranním čištění. Od čtvrté návštěvy byli pacienti hodnoceni indexem plaku QHI (Quigley-Hein plakový index).            

Před začátkem studie a po jejím ukončení subjekty vyplnily krátký informační dotazník, po skončení studie byly zdokumentovány zkušenosti pacientů a ošetřujících. Subjekty byly dále v druhé návštěvě instruovány k použití interdentální pomůcky flosspic, při třetí návštěvě byly subjekty, u kterých bylo vhodnější použití mezizubních kartáčků, instruovány k používání individuálně kalibrovaných mezizubních kartáčků. Subjektům bylo doporučeno podstoupit ošetření u dentální hygienistky.

 

Výsledky

U skupiny používající elektrický sonický zubní kartáček byla zaznamenána výrazně vyšší dlouhodobá motivace k provádění ústní hygieny než u skupiny s manuálním kartáčkem. Všichni zúčastnění, kteří používali sonický zubní kartáček, zhodnotili čištění jako méně časově náročné a jejich motivaci podporoval příjemný pocit po čištění. Po prvním týdnu čištění (druhá návštěva) byl zaznamenán výrazný pokrok u skupiny M, kdežto skupina S nevykazovala očekávané zlepšení úrovně ústní hygieny. Studenti obou skupin byli kontrolováni při provádění techniky čištění a individuálně reinstruováni. Po dvou týdnech (třetí návštěva) jsme pozorovali výrazné zlepšení i ve skupině S. V následujících návštěvách byly výsledky u skupiny S stabilní. Naproti tomu u skupiny M byla úroveň ústní hygieny značně nevyvážená, v jednotlivých návštěvách měly subjekty rozdílné výsledky a postupem času během celého sledování výsledky skupiny M klesaly na úroveň před začátkem sledování nebo se jí blížily. V tabulce můžeme sledovat rozdíly v naměřených hodnotách indexu QHI u jednotlivých pacientů. Pro porovnání jsou uvedeny mediány i průměry indexu QHI u obou skupin.

fota: autorky

Závěr

Bylo zjištěno, že se sonickým zubním kartáčkem je třeba k důkladně vyčištěnému chrupu kratší čas než s manuálním zubním kartáčkem. Při druhé návštěvě došlo k výraznému zlepšení ústní hygieny u subjektů s manuálním zubním kartáčkem, u subjektů se sonickým kartáčkem nedošlo k očekávanému zlepšení. Při třetí návštěvě jsme zaznamenali optimální výsledky u obou skupin. Tento rozdíl v počtu návštěv, které byly třeba k dosažení viditelného zlepšení, vysvětluje odlišnost použitých pomůcek. Mnohým, zejména mladým jedincům, kteří mají jemnou motoriku na optimální úrovni, jde zvládnout manuální techniku snadněji, stačí upravit místo, pohyby a dobu čištění a upozornit je na nedostatečně vyčištěné oblasti.

Pokud použijeme pomůcku, která je pro jedince nová a její použití je, jako v případě sonického kartáčku, spojeno s často nepříjemnými pocity brnění, lechtání a svědění dásní, musíme očekávat, že pacient bude informacemi přehlcen a v domácím prostředí, kde se s pomůckou teprve seznamuje, správnou techniku nedodrží. Proto je nutné pacienta vždy, a to i při použití jakékoliv pomůcky, pozvat na kontrolu, kde si s pacientem používanou techniku osvěžíme, upravíme či potvrdíme. Kratší čas spolu se snadnější technikou podporovaly motivaci subjektů se sonickým zubním kartáčkem k dlouhodobému udržení optimální úrovně ústní hygieny.

 

Mgr. Petra Křížová, DiS., 3. LF UK v Praze; Bc. Kateřina Ciklová, Philips Oral HealthCare

 

• tisk
• předplatit si