V IKEM se již počtvrté vedly dialogy o zdraví

Již čtvrtý ročník úspěšné konference s příhodným názvem Dialogem ke zdraví se konal v neděli 5. listopadu 2017 v Konferenčním sále pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Jako každý rok se i letos konference konala pod taktovkou společnosti STOB.

Sál zcela zaplněný posluchači z řad výživových poradců, nutričních terapeutů a specialistů a dalších odborníků na výživu, ale i psychologů či sester přivítala moderátorka akce Ivana Bendová a zakladatelka společnosti STOB PhDr. Iva Málková. Ta kromě toho, že představila programy, akce a publikace společnosti STOB, také upozornila na fakt, že k tomu, abychom znovu a znovu nepodléhali nejrůznějším dietním trendům, je třeba kromě prohlubování znalostí o výživě uvažovat také nad psychickou stránkou a emoční inteligencí konkrétního jedince. Především u lidí, kteří mají problémy s kilogramy navíc, je třeba naučit se strategie, jak ovlivnit výběr pokrmů a potravin prostřednictvím práce s emocemi. Pro zájemce z řad posluchačů pak upozornila na Psychologický kurz s prvky mindfulness, který STOB pořádá, a také na nové vydání knihy Já zhubnu zdravě a natrvalo, jejíž kapitoly jsou právě o prvky mindfulness obohaceny.

Doplňky stravy – zázrační „žrouti“ tuku, nebo jen výhodný byznys?

Pak už přišel čas na první přednášky. Ty byly koncipovány tak, že na jedno téma vystoupili dva přednášející, kteří k tématu zaujímali odlišné postoje.

Prvním tématem byla kontroverzní otázka výživových doplňků. MUDr. Ondřej Nývlt, ředitel Akademie Světa zdraví, uvedl na úvod své prezentace, že u zdravých jedinců s vyváženou a pestrou stravou nejsou doplňky stravy nutné a že rozhodně nejsou náhradou pestré a vyvážené stravy. Nicméně při zvýšené spotřebě, jako je sport, stres, úraz, nemoc, či naopak při sníženém příjmu při hubnutí či při potravinové intoleranci, alergiích apod. jsou doplňky stravy namístě. Tyto doplňky rozdělil do několika skupin – antioxidanty, enzymy, minerální látky, omega-3 nenasycené mastné kyseliny, vitaminy a probiotika a prebiotika. Dále se rozhovořil o „spalovačích“ tuku, mezi které je řazen například kofein, guarana, EGCG, kyselina chlorogenová, hydroxycitrónová kyselina, L-karnitin, skořice, zázvor či kapsaicin a piperin, tedy látky obsažené v pálivých paprikách. Následně představil výsledky analýzy účinnosti doplňků Sunkins, s nimiž ve Světě zdraví pracují, a jejich vliv na rychlost hubnutí.

„Stejně jako léky musejí být i doplňky stravy podávány cíleně a výživový poradce je musí dobře znát – jejich indikaci a kontraindikaci, stejně jako zdravotní stav a medikaci klienta,“ uvedl v závěru své prezentace MUDr. Nývlt. Zdůraznil také, že doplňky slouží pouze k doplnění potřebných živin, nikoli jako náhrada pestré a vyvážené stravy.

Právě na nebezpečí, které se skrývá v užívání látek, jež mají pomáhat při spalování tuků, a jejich kontraindikaci s některými léky upozornil další přednášející MUDr. Petr Hlavatý, Ph.D., který pracuje jako obezitolog v OB Klinice. „Doplňky stravy jsou potraviny, nikoli léčiva, a tvoří samostatnou kategorii potravin, která je upravena vyhláškou č. 225/2008 Sb.,“ řekl v úvodu své přednášky. Tím, že jsou výživové doplňky vedeny jako potraviny, a nikoli jako léčiva, nepodléhají ani tak přísné kontrole, takže je u nich i vyšší riziko kontaminace například plísněmi či různými toxickými látkami. Jsou také známy případy, kdy bylo redukce hmotnosti u uživatelů dosaženo přidáním diuretik do prodávaného výrobku. „Kouzelná tabletka neexistuje, nicméně některé doplňky mohou redukci hmotnosti trochu usnadnit,“ uvedl. Patří mezi ně přípravky na bázi rozpustné vlákniny, dále kofein, zelený čaj nebo guarana. „U dalších doplňků nebyl účinek dostatečně potvrzen, ale není vyloučen,“ řekl. U těchto vybraných doplňků se pak následně krátce zastavil a u všech popsal jejich účinnost a nežádoucí účinky. V závěru své přednášky pak upozornil, že základem úspěchu redukce hmotnosti je dlouhodobá změna životního stylu zahrnující především úpravu stravovacích a pohybových zvyklostí. Užívání doplňků stravy, u kterých byl prokázán efekt na redukci hmotnosti, je opravdu pouze doplňkem a otázkou zůstává poměr cena/přínos u těchto doplňků.

Dalším neméně zajímavým tématem, o němž se na konferenci diskutovalo, byly průmyslově zpracované potraviny. O nich hovořily PharmDr. Margit Slimáková a prof. Ing. Jana Dostálová, CSc., z Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT, Fóra zdravé výživy a Společnosti pro výživu.

Margit Slimáková ve své přednášce zmínila tzv. skutečné potraviny, které by měly tvořit náš jídelníček. Jedná se o základní suroviny vypěstované doma nebo lokálním farmářem, které si můžeme následně sami zpracovat. Dle jejího názoru při zařazení těchto potravin už není třeba řešit zastoupení živin v jídelníčku a to, zda se člověk stravuje dle určitého výživového směru (vegetariánství, nízkosacharidovou dietou apod.).

Prof. Jana Dostálová se ve své přednášce zaměřila jednak na obecné vlastnosti průmyslově zpracovaných potravin a dále krátce pohovořila například o průmyslovém zpracování mléka a masných výrobků, díky kterému je zajištěna bezpečnost a trvanlivost těchto výrobků. Zdůraznila, že velmi záleží také na našem výběru, zda si kupujeme méně či více kvalitní potraviny, které jsou na českém trhu k dispozici.

Na závěr pak uvedla, že v současné době je téměř nereálné, aby lidé konzumovali pouze průmyslově zcela nezpracované nebo jen málo zpracované potraviny, a to především z časových, finančních a mnoha dalších důvodů.

Průmyslově zpracované potraviny mají své přednosti i své nedostatky, ale všechny potraviny, které na našem trhu jsou, splňují legislativní limity a jsou bezpečné. „Nevyhovujících potravin je minimum a jsou z trhu stahovány,“ uzavřela své sdělení prof. Ing. Jana Dostálová, CSc.

Odpolední blok konference otevřel MUDr. Radkin Honzák, CSc., který hovořil o střevním mikrobiomu, který je pro naše tělo a zdraví nezbytný. Zábavnou formou předal publiku zajímavé informace o tom, jak souvisí náš mikrobiom nejen s hubnutím, ale také s autoimunitními onemocněními nebo třeba s depresí.

Diety a půsty – mají smysl, nebo jen škodí?

Další dva diskuzní bloky se zaměřily na otázku půstů a ketogenních diet. Mgr. Martin Jelínek ve své přednášce s názvem Cesta k půstu nastínil definici půstu a jejich význam v historii. Zmínil také rozdíly mezi půsty a hladovkami a popsal, jaké jsou typy půstů a jak by měla vypadat příprava na půst a následný popostní návrat ke stravě. V závěru své přednášky pak upozornil na některé nevýhody půstů.

Právě na ty a na rizika, jaká s sebou půsty přinášejí, se ve svém sdělení zaměřila MUDr. Dana Maňasková z Centra preventivní medicíny. Ta mj. upozornila na tzv. „detoxikační“ půsty. „Chybí-li někomu nějaká živina v důsledku dlouhodobě nevhodného či jinak nevyváženého jídelníčku, hladověním se případný deficit ještě dál prohloubí,“ řekla. U lidí, kteří jsou nemocní, pak vedou tyto půsty a detoxikační hladovky k nedostatku proteinů a dalších živin, což má za následek mj. i oslabenou imunitu, zhoršené hojení a delší dobu hospitalizace s vyšším rizikem komplikací, včetně možných úmrtí na sepsi. Jakmile je přitom těmto pacientům nasazena správná výživa, dochází k okamžitému zlepšení a také ke kratší době hospitalizace. U obézních pacientů, kteří si myslí, že dodržováním půstu zhubnou, pak samozřejmě jediný půst na vymizení obezity nestačí a místo toho se dostávají do bludného kruhu jo-jo efektu.

Otázku ketogenní diety řešily v závěru odpoledne Martina Dvořáková a Mgr. et Bc. Martina Daňková, která se na ni dívala očima nutričního terapeuta. Uvedla, že u těžkých forem některých onemocnění jsou ketogenní diety účinné, jedná se však vždy o přísné režimy probíhající pod kontrolou lékaře a nutričního terapeuta. Dieta je sestavena na základě přesně definovaného poměru živin z potravin, nejedná se tedy o komerční produkty. Ketogenní diety pro redukci hmotnosti bez odborného dohledu nejsou dle jejího názoru vhodné, v některých případech mohou být i nebezpečné a vedou většinou k jojo-efektu.

Závěrečné slovo patřilo doc. MUDr. Janu Piťhovi, CSc., který shrnul, co na konferenci během celého dne zaznělo, a přidal svůj pohled lékaře. Všechny přednášky vyvolaly živou diskuzi, takže už teď je jasné, že i příští ročník konference Dialogem ke zdraví, který se bude konat v roce 2018, nebude mít o posluchače nouzi. Bližší informace o tomto i příštím ročníku naleznou zájemci na adrese www.stob.cz.

Magda Hettnerová, redakce Florence

 

• tisk
• předplatit si