Číslo 12 / 2017
Kvalita a bezpečí v praxi byla témata konference ve Střešovicích
V téměř zaplněném sále Kongresového centra Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice (ÚVN) v Praze se ve čtvrtek 2. listopadu 2017 sešly desítky zdravotnických pracovníků na již třetím ročníku multioborové konference s názvem Kvalita a bezpečí v praxi, kterou pořádala ÚVN ve spolupráci s Českou asociací sester.
V úvodu přivítala účastníky náměstkyně ředitele pro nelékařské zdravotnické profese a řízení kvality zdravotní péče ÚVN Mgr. Lenka Gutová, MBA, která také řekla, že zatímco v dřívějších ročnících této konference bylo cílem upozorňovat zejména na nežádoucí události, aby se předcházelo jejich výskytu v praxi, rozhodli se organizátoři věnovat letošní ročník především příkladům dobré praxe. S povděkem kvitovala také fakt, že na konferenci přijely i sestry z jiných zdravotnických zařízení než jen z ÚVN, což podle jejích slov značí, že ani zrušení kreditního systému sestry od dalšího vzdělávání neodradí.
Náměstkyně ředitele pro NLZP a řízení kvality ÚVN Mgr. L. Gutová, MBA, (vlevo) hovořila mj. i o vzdělávání sester a vrchní KIN ÚVN Mgr. I. Koudelková (vpravo) představila systém EWS
foto: Magda Hettnerová
S první přednáškou následně vystoupila Mgr. Bc. Tereza Gajdušková z Kanceláře Veřejného ochránce práv – ombudsmana s přednáškou, která shrnovala poznatky veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové ze systematických návštěv v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Nejprve vysvětlila, v jakých zařízeních a na základě jakého zákona ombudsmanka návštěvy provádí, a pak popsala, jak takováto systematická návštěva probíhá. Krátce se zastavila i u jednotlivých témat, která se v souhrnných návštěvách v letech 2015–2017 objevila. Jednalo se například o nová pravidla pro používání omezovacích prostředků, která jsou účinná od 31. května 2017, dále o způsob podávání stravy a oslovování klientů. V závěru přednášející uvedla, že systematické návštěvy provádí veřejná ochránkyně práv ve všech krajích republiky a ve všech zařízeních bez rozdílu velikosti či zaměření. „Jedná se o preventivní neohlášené dvoudenní návštěvy, které mají předcházet špatnému zacházení s klienty,“ dodala.
S přednáškou, která vyvolala diskuzi zejména mezi zaměstnanci ÚVN, vystoupila Mgr. Ivana Koudelková, která představila Systém včasného varování – Early Warning Score (EWS), jehož pilotní studie už v ÚVN proběhla a který by se tu měl nyní začít používat standardně u všech hospitalizovaných pacientů. Článek o tom, co EWS je a jak funguje v praxi, jste si mohli přečíst v listopadovém čísle časopisu Florence (11/17).
O projektu BOLEST, který je příkladem dobré spolupráce mezi nemocnicí a univerzitou, hovořily Mgr. Zuzana Červenková a Mgr. Eva Hlaváčková, Ph.D., z Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice a Mgr. Gabriela Medunová, náměstkyně ošetřovatelské péče Chrudimské nemocnice. Dalším příkladem dobré praxe byla i přednáška Mileny Špůrové z Dermatovenerologického oddělení ÚVN, Moniky Chábové z Humanitní služby ÚVN a Kristíny Faklové z Nadace Krása pomoci, které hovořily o multioborové spolupráci, jež je podmínkou kvality a bezpečí života pacientů. Na kazuistice osamělého pacienta v seniorském věku, který se dostal k hospitalizaci v nemocnici, ukázaly, jak je důležitá nejen lékařská a ošetřovatelská péče, ale i následná zdravotně sociální intervence pro to, aby se zlepšila kvalita života nemocného.
V první části dopoledního bloku vystoupila také prezidentka ČAS PhDr. Martina Šochmanová, MBA, která přivítala účastníky konference a také hovořila o proměnách sestry v čase.
Téma multioborové spolupráce a jejího přínosu se objevilo také v kazuistice, kterou představily Zuzana Stupková a Barbora Vlasáková z Oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny ÚVN a Jan König, ředitel Centra neurorehabilitace ERGO Aktiv, o. p. s. Na případě mladé šestadvacetileté ženy Elišky, která měla známou primární trombofilii a u které došlo během těhotenství k iCMP v obou thalamech s prokrvácením jako komplikací rozsáhlé trombózy mozkových splavů, ukázali, jak takováto spolupráce může pacientovi pomoci vrátit se do života.
Také další přednášky přinesly řadu zajímavých a mnohdy i velmi smutných kazuistik, které však měly jedno společné – ukázaly, jak může v praxi vypadat dobrá spolupráce, ať už mezi zdravotníkem a pacientem, či mezi pacientem a zdravotně sociálními službami nebo i zdravotníky navzájem. Zazněla tu také sdělení zaměřená na bezpečnost, například na odděleních akutní psychiatrické péče, anebo o tom, na jaké nové hrozby by měla mít nemocnice vypracovanou krizovou připravenost.
Magda Hettnerová, redakce Florence
Další články v tomto čísle
- Historie ošetřovatelství v Dánsku
- Práce kvapná…končí zraněním
- Krtek v pohybu pomáhá onkologicky nemocným dětem
- Obětí dopravní nehody na vlastní kůži
- Odběr krve bez rizika poranění? S bezpečnostními jehlami to není problém
- Aby se vám Vánoce nepřejedly
- Přehled využívaných terapeutických metod v ergoterapii u dětí s dětskou mozkovou obrnou
- Uplatnění ergoterapeuta při hodnocení domácího prostředí pacientů
- Trénink paměti a pozornosti u pacientů po cévní mozkové příhodě z pohledu ergoterapie
- Problematika chirurgického kouře