Zdravotní rizika cestování dětí do ciziny

Do zahraničí vyjíždí nejvíce osob v celé historii lidstva a tento trend se neustále zvyšuje. V roce 2016 se jejich počet přiblížil k hodnotě 1,8 miliardy za kalendářní rok, což je čtyřikrát víc než před 15 lety. Zvyšuje se počet dlouhodobých a pracovních pobytů, kdy do ciziny vyjíždějí celé rodiny. Do zahraničí míří i z hlediska možného výskytu zdravotních komplikací riziková část populace, např. starší nebo imunitně oslabené osoby, těhotné ženy a v neposlední řadě malé děti.

Polistopadové děti, které považují otevřené hranice za samozřejmost, již dospěly do věku, kdy zakládají rodiny, přesto však velká část z nich pokračuje v cestování. Nutnost udržení této části klientely si uvědomují i cestovní kanceláře, hotelové řetězce, letecké i lodní společnosti, a tak vytvářejí pro rodiny s dětmi, včetně těch nejmenších, zajímavé motivační programy a nabízejí různé výhody pro usnadnění cestování. Speciální program exotických zájezdů přizpůsobený dětem, dětská postýlka na palubě letadla, bezplatné zapůjčení kočárku na tranzitním letišti, zdarma místo v kajutě nebo bezplatná letenka pro děti do dvou let jsou toho příkladem.

S počty cestovatelů stoupá i incidence importovaných nákaz, i když je značně podhlášená. Tuto statistiku však můžeme použít ke sledování trendů. V roce 2016 jsme zaznamenali meziroční nárůst malárie u českých cestovatelů o 25 % a horečky dengue dokonce až o 240 % (1). Z minulých let jsou bohužel známé i ojedinělé případy úmrtí dětí z ČR v exotické cizině a společnou snahou všech stran musí být takovým situacím v budoucnu zabránit.

Studie dětí cestujících z Evropy do rozvojových zemí (2–5) ukazují, že nejrizikovější oblasti s největším počtem nákaz jsou v uvedeném pořadí: subsaharská Afrika, Jižní Amerika a jižní i jihovýchodní Asie. Nejčastějšími zdravotními problémy u dětí jsou (podle frekvence výskytu):

• 1. akutní průjem (zejména věk 0–4 roky),
• 2. kožní problémy (hlavně ve věku 0–9 let),
• 3. horečnaté onemocnění,
• 4. nemoc dýchacích cest,
• 5. chronický průjem,
• 6. infekce močových cest.

Nejvýznamnějšími rizikovými faktory jsou věk dítěte a místo pobytu.

Výskyt zdravotních problémů v průběhu nebo po pobytu v zahraničí je nepřímo úměrný věku, tj. čím nižší věk, tím vyšší výskyt nemocí. Děti v porovnání s dospělými navštíví lékaře s potížemi za kratší dobu po návratu z cest (do 7 dní) a je u nich vyšší počet hospitalizací.

Zjistilo se, že se stoupajícím věkem roste u dětí počet průjmových epizod a klesá počet respiračních nákaz.

Významným rizikem je návštěva rodiny a přátel v cizině, tento druh cesty totiž nezřídka vede k podcenění zdravotní přípravy před odjezdem. Právě podcenění zdravotní přípravy před odletem a preventivních opatření v průběhu pobytu patří k nejvýznamnějším faktorům vedoucím ke vzniku nemoci.

Vyšší výskyt zdravotních potíží v porovnání s rodiči se zjistil i u starších dětí ve věku 12 až 18 let, které svou výškou často přesahují rodiče a ti je vnímají jako téměř dospělé.

Výskyt středně závažných zdravotních problémů byl u nich na úrovni 17,4 % oproti 10,8 % u rodičů.

Stupeň rizika a pravděpodobnost nákazy nezáleží jen na navštívené zemi, ale odvíjí se i od dalších faktorů, jako jsou délka a účel pobytu, plánované výlety a aktivity, způsob ubytování a stravování se, míra kontaktu s místní populací, roční období, a samozřejmě i od zdravotního stavu cestovatele a jeho věku.

I když může být cestování pro dítě bez zásadnějších zdravotních problémů velmi pozitivní zkušeností, musí mít svá pravidla. V úvahu je třeba vzít průběh těhotenství i porodu, přesný věk dítěte, aplikované vakcíny, stav imunity, případné užívané léky, předchozí nemoci a další faktory.

Autor uvádí následující doporučení center cestovní medicíny pro cestování dětí:

Děti do 6 měsíců věku by neměly absolvovat cesty letadlem. Jejich imunita není dostatečně výkonná, mají jen první dávky pravidelného očkování a jsou velmi vnímavé na vlivy vnějšího prostředí, a to nejen vůči původcům infekčních nemocí, ale i na změny tlaku, saturace kyslíkem, výkyvy teplot nebo vyšší intenzitu záření.

Pro děti od 6 měsíců věku do 2 let jsou spíše než delší lety pravidelnou leteckou linkou vhodnější kratší lety po Evropě, včetně Kanárských ostrovů a Turecka, s využitím charterového leteckého spojení z domovské země. Spektrum osob na palubě charterového letadla, a tím pádem i potenciálních nosičů patogenů, bude totiž shodné s jinými místy s vyšší koncentrací osob, kde se dítě do té doby vyskytovalo, např. dětské koutky, kino nebo nákupní centrum v ČR. Při letu pravidelnou leteckou linkou s přestupem v jiné evropské metropoli mohou spolucestující pocházet z desítek různých zemí, včetně rozvojových, kde dominují jiné patogeny. Podmínkou pro cestu je využití celého spektra hrazených vakcín v rámci pravidelného očkování (hexavakcína, spalničková trojvakcína) i nepovinné pneumokokové vakcíny a co největšího počtu vakcín hrazených rodiči, např. proti rotavirům, meningokokům, v druhém roce života i proti virové hepatitidě A a planým neštovicím. Při cestách v chladné sezóně je vhodné zvážit i očkování proti chřipce. Děti mohou mít závažný průběh infekce a navíc po nákaze virus vylučují déle než dospělí, čímž představují infekční riziko pro své okolí. Jen vzácně se dětem v tomto raném věku aplikují vakcíny proti vzteklině, japonské encefalitidě nebo žluté zimnici. V principu je sice aplikace těchto vakcín už v prvním roce života možná, vždy však upřednostňujeme, aby nebyly nejmenší děti riziku těchto nemocí vystaveny.

V případě cest do endemických přírodních oblastí v Evropě a v Asii se doporučuje i očkování dětí proti klíšťové encefalitidě, které je možné od jednoho roku věku.

Děti starší 2 let věku již mají vyzrálejší imunitní systém schopný reagovat na širší spektrum původců a antigenů, mohou být očkovány proti břišnímu tyfu a lze jim aplikovat i vakcínu proti choleře a části bakteriálních cestovních průjmů ve formě nápoje. Jejich cesta do exotických oblastí je přípustná, avšak za podmínky dobrého zdravotního stavu a absolvování vyžadovaného základního i doporučeného nadstandardního očkování.

Studie akutních zdravotních příhod na palubě letadel japonské letecké společnosti (6) zaznamenala za 6 let 1634 urgentních stavů, z toho 170 (10,4 %) u dětí.

• 54,1 % postižených dětí bylo od 0 do 9 let věku.
• Nejčastější příznaky a projevy byly křeče (27,1%), bezvědomí (24,7%), horečka (21,8 %) a zvracení (14,7%).
• U 2,6 % došlo ke zhoršení astmatu a stejné procento mělo epileptický záchvat. U 1/5 nastalo zhoršení základní diagnózy přítomné před nástupem do letadla.
• Nouzové přistání bylo nutné ve třech případech, návrat na výchozí letiště dvakrát.

Další faktory vztahující se k ochraně zdraví dětí, které je nutné vzít v úvahu u zahraničních cest:

• Přenos nákaz je možný ve všech zalidněných prostorách.
• Je nutná ochrana dětí před chladným vzduchem v letadle.
• Důležité je v rámci prevence úrazů požádat předem (ještě před odletem) při cestě s malým dítětem o autosedačku v cílové destinaci, používat bezpečnostní pás i přilbu na kolo, koloběžku nebo segway, naopak co nejméně nebo vůbec nevyužívat motorky a skútry.
• Pohyb dětí ve vodě musí být vždy pod přímým dohledem dospělé osoby – nečíst, netelefonovat s pohledem odvráceným od vody, platí to i pro mělkou vodu.
• Nedotýkat se zvířat!
• Pozor na různé barevné plody, bobule, keře nebo mořské živočichy, kteří děti přitahují!
• Při volném pohybu cizích psů a koček na pláži trávit čas na dece/osušce, ne přímo na písku. Hrozí riziko parazitárních nákaz – toxoplazma, kožní larva migrans apod.

Destinace v exotické cizině je vhodné vybírat ještě před zaplacením zájezdu po konzultaci s odborníky na cestovní medicínu tak, aby malé dítě nebylo vystaveno riziku nákazy malárií, horečkou dengue, horečkou chikungunya, žlutou zimnicí, spavou nemocí a dalšími nebezpečnými infekcemi. Navíc je vhodné zvolit země a oblasti, kde je úroveň akutní pediatrické zdravotní péče alespoň přibližně porovnatelná s Českou republikou. Jedním z indikátorů vyspělosti preventivní a terapeutické medicíny je například kojenecká/dětská úmrtnost do 1 roku věku v dané zemi.

Prevencí na cesty však není jen očkování. Chránit zdraví dětí pomůže užívání probiotik, nezbytností je účinný repelent, a to i pro evropské destinace v teplých měsících. I v evropských přímořských oblastech totiž přežívají druhy bodavého hmyzu, schopné přenosu infekčních nákaz, což dokazuje aktuálně probíhající epidemie horečky chikungunya v Itálii (provincie Lazio nedaleko Říma).

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., MBA, FRCPS, Centrum očkování a cestovní medicíny Avenier, Ostrava-Hrabůvka, Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví LF OU Ostrava

Literatura:

1. SZU. Data a statistické údaje. Infekce v ČR Epidat

2. Herbinger KH a kol., J Travel Med. 2012 May–Jun;19(3):150–157

3. Hagman S. a kol. Pediatrics. 2010 May;125(5):e1072–1080

4. Van Rijn SF a kol. J Travel Med. 2012 May–Jun;19(3):144–149

5. Hunziker T a kol. J Travel Med. 2012 May–Jun;19(3):158–162

6. Sato N. a kol. Medical Emergencies of Children on Japanese Commercial Airline Flight. CISTM15, Barcelona, 14.–18. 5. 2017, Poster presentation

 

• tisk
• předplatit si