Bezpečné podávání léků, které navíc šetří peníze? V ÚVN vědí, jak na to

Člověk je tvor omylný. Když si však vezme na pomoc techniku, může řadě svých chyb předejít. Z této úvahy zřejmě vycházelo i vedení Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice (ÚVN) v Praze, když se před několika lety rozhodlo změnit svůj přístup k nakládání s léčivy v rámci nemocnice a vytvořilo tak v ČR ojedinělý projekt, s nímž se začátkem letošního roku umístilo na prvním místě v 9. ročníku celostátní soutěže Bezpečná nemocnice, kterou vyhlašuje Kraj Vysočina.

Cenu pro vítěze převzala iniciátorka a garantka projektu s názvem Bezpečná manipulace s léčivy, náměstkyně ředitele ÚVN pro nelékařské zdravotnické profese a řízení kvality zdravotní péče Mgr. Lenka Gutová, MBA.

„Předcházení pochybením a zajištění bezpečného prostředí našim pacientům i personálu patří mezi trvalé strategické cíle ÚVN. Projekt Bezpečná manipulace s léčivy shrnuje praktické a dovolím si říci, že v České republice ojedinělé poznatky, které s bezpečným podáváním léčiv a jejich následnou manipulací naše nemocnice má,“ uvedla při této příležitosti Mgr. L. Gutová, MBA.

A jak vlastně celý proces funguje?

Základem je Oddělení farmakologistiky ÚVN, které vede Mgr. Martina Šopíková. „Naše oddělení je malé. Pracují v něm tři farmaceutičtí asistenti a jeden farmaceut,“ popisuje. Oddělení se podle jejích slov podílí na iniciaci, toku a evidenci léčiv v rámci celé nemocnice. „Účelem vzniku tohoto pracoviště bylo především snížení nákladů na nákup léčiv. Dnes už však můžeme říci, že společně s tím se nám podařilo zvýšit i bezpečí a kvalitu poskytované péče,“ pochvaluje si.

Druhým pilířem projektu je elektronický systém e-pilulka, na jehož vývoji se nemocnice sama podílela. „Jedná se o systém, do kterého se může v rámci nemocnice přihlásit každý zaměstnanec. Samozřejmě tu jsou různé úrovně oprávnění, s tím, že naše pracoviště má práva nejvyšší,“ popisuje. Při pohledu do systému tak může každý uživatel vidět například to, kde se daný léčivý přípravek nachází, v jakém množství, jakou má šarži, datum exspirace apod.

„Naše oddělení má pak možnost například nastavení karty u každého přípravku, což znamená, že třeba inzulin můžeme uvést nejen v mezinárodních jednotkách, ale také v počtu injekcí, což potřebujeme vědět kvůli evidenci. V kartě se také dají nastavit informace, které lékař uvidí přednostně. U tablet je to jednoduché, to jsou vždy tablety, ale třeba u toho inzulinu mohu nastavit právě mezinárodní jednotky. Současně také nastavím zkrácenou exspiraci, protože tu inzulin po otevření má zkrácenou, a systém pak hlídá, aby nebyl podáno exspirované léčivo,“ vysvětluje.

Nezbytnou nutností přitom je, aby všichni lékaři ordinovali stejným způsobem. „Lékaři se museli naučit ordinovat léky strukturovaně, takže dnes už vybírají z nastaveného číselníku. Díky tomuto systému také okamžitě vidí, jestli je ordinované léčivo na příručním skladu, zda je pozitivní a podobně,“ říká.

Sestra, která přijde pacientovi lék podat, je vybavena čtečkou čárových kódů a nejprve identifikuje pacienta načtením kódu na identifikačním náramku, následně načte sama sebe a poté začne podávat jednotlivé léky se současným načtením kódu na originálním balení. „Všechna léčiva máme označena interním kódem, takže sestra lék načte a pak, jakmile ho pacientovi podá, potvrdí to stisknutím tlačítka. Tak, jak mu léky postupně podává, mizejí i řádky, které vidí před sebou,“ pokračuje.

Pokud by byl lék exspirovaný, systém ji okamžitě upozorní výstražnou tabulkou. Díky tomu se snižuje nejen riziko opakovaného podání nebo nepodání, ale i riziko záměny léčiva. „Díky nastavenému systému má tak naše oddělení kvality v reportech možnost kdykoli zpětně dohledat, kdo konkrétnímu pacientovi jaký lék, jaké šarže, s jakou exspirací a v jakou dobu podal,“ upozorňuje.

„Do elektronického systému e-pilulka mají přístup všichni zaměstnanci ÚVN,“ vysvětluje vedoucí Oddělení farmakologistiky ÚVN Mgr. Martina Šopíková

Léky se neobjednávají zbytečně

Dalším nezpochybnitelným výstupem, jejž inicioval celý tento projekt, je finanční úspora. „Základní činností našeho oddělení, které je mezičlánkem mezi jednotlivými klinickými odděleními a nemocniční lékárnou, je podílet se na řízení a iniciaci toku léčiv v rámci celé nemocnice. Snižujeme náklady na nákup nových léčiv tím, že využíváme naše stávající zásoby v příručních skladech,“ vysvětluje Mgr. Šopíková.

„V lednu 2014 jsme zahájili implementaci příručních skladů a evidenci léčiv. Začali jsme nejprve na třech odděleních a do května téhož roku byla následně zahrnuta všechna lůžková oddělení naší nemocnice,“ popisuje. Jedinou výjimkou byla Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM), která byla kvůli specifice preskripce zařazena do evidence až v uplynulém roce.

Před každým podáním léčiv se sestra identifi kuje pomocí čtečky čárových kódů
fota: archiv ÚVN, Mgr. Šopíková, Magda Hettnerová

Takže zatímco ve většině nemocnic je postup objednání takový, že oddělení vytvoří žádanku na léčiva, která odchází do lékárny, ta provede generickou substituci, pokud je možná, a pošle objednané léky na oddělení rovnou do spotřeby, v ÚVN do tohoto procesu vstupuje oddělení farmakologistiky.

„Při obvyklém způsobu objednávání léčivých přípravků následně neexistuje žádná evidence pohybu léčiv, přehled o zásobách nebo něco podobného,“ vysvětluje Mgr. Šopíková. Proto se ÚVN rozhodla systém změnit.

„V ÚVN je praxe nastavena tak, že klinické pracoviště vytvoří žádanku, kterou následně posoudí pracovník farmakologistiky a upraví ji podle nastavených kritérií, jako jsou exspirace, cena, generická substituce, výpadky na trhu, které jsou bohužel poměrně časté, anebo skladová zásoba. Sestry mají totiž tendenci si své skříně na odděleních hodně zásobit. Pokud tedy vyhodnotíme, že je zásoba vzhledem k průměrné spotřebě dostatečná, kontaktujeme je s informací, že žádanka bude upravena ve smyslu redukce. Léčiva mohou být také přesouvána z příručních skladů, kde nejsou delší dobu využita. Teprve takto upravená žádanka je odeslána do nemocniční lékárny, která léčiva vydá do příslušných příručních skladů,“ popisuje.

Výhodou je navíc fakt, že oddělení farmakologistiky má díky internímu označení léčiv dokonalý přehled o tom, kde se momentálně konkrétní léčivo nachází.

„Takže pokud k nám přijde žádanka na léčivý přípravek a já zjistím, že ho mají jinde, kde ho už nepotřebují, vymažu ho ze žádanky a přesunu ho z jiného oddělení tam, kde je třeba,“ pokračuje. Nemocnice se tak vyhne zbytečnému objednávání léčiv, která jsou jinde k dispozici a bez dalšího použití by exspirovala.

Jen v roce 2015 přesunulo oddělení farmakologistiky ÚVN tímto způsobem léčivé přípravky za 2 800 000 korun a v roce 2016 za tři miliony korun. „Nemůžeme říci, že je to úspora v této výši, protože léky, které by se za to objednaly, by třeba neprošly, ale v tu chvíli prostě nebyly objednány a využily se zásoby, které jsme měli,“ vysvětluje vedoucí oddělení.

Díky tomuto komplexnímu elektronickému přehledu dodržuje nemocnice vyhlášku č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi (o kusové evidenci léčiv), a také může mnohem snáze kontrolovat exspiraci jednotlivých léčivých přípravků, popřípadě stahovat konkrétní šarže, pokud k tomu dá pokyn Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

I za nákupy nemocnice šetří

„Tím, že naše oddělení farmakologistiky převzalo do společné správy také sklady léčiv na klinických pracovištích, daří se nám také lépe snižovat stavy zásob. V roce 2014/2015 to bylo v každém roce o zhruba 19 procent, v loňském roce 2015/2016, kdy jsme s kolegyněmi přebraly do své správy také sklady léčiv na jednotlivých odděleních, to bylo o dalších 24 %, což tvořilo asi 800 000 korun v zásobách, které byly na odděleních,“ upozorňuje Mgr. Šopíková.

Každý systém má své silné a slabé stránky a ani tento není výjimkou.

„Výhodou je, že rutinní práci za nás přebírá systém, který současně hlídá řadu informací. Nejen to, zda sestra podává pacientovi správné léky, ale i například dobu exspirace jednotlivých léčivých přípravků, registraci daného léčiva a řadu dalších faktorů, což bezpochyby přináší větší bezpečí pro pacienty,“ pokračuje. Výhodou je také dostupnost kvalitních dat, s nimiž může vedení nemocnice pracovat.

„Co je při nastavování nových procesů vždycky nejtěžší? Aby je lidé přijali a zvykli si na ně,“ říká. Nemocnice podle jejích slov narážela u některých zaměstnanců kromě rigidity také na nízkou počítačovou gramotnost. Nový systém s sebou přinesl kromě nutnosti zvládnutí nových dovedností pro sestry také povinnost pro lékaře zvládnout strukturovanou a jednotnou preskripci léčiv. „Sestry to měly o to těžší, že jsme ve stejném období přecházeli v ÚVN i na elektronickou ošetřovatelskou dokumentaci, takže se musely naučit ovládat několik nových dovedností současně,“ vzpomíná. Vedla se také diskuze nad tím, jaké číselníky pro evidenci léčivých přípravků použít. „Nakonec používáme číselníky SÚKL a u těch léčivých přípravků, které kód SÚKL nemají, si je přidáváme ručně,“ pokračuje. Kromě toho musela nemocnice investovat také do technického vybavení a pokrytí celé nemocnice bezdrátovým připojením. „Dnes už můžeme říci, že naše malé pracoviště si na sebe vydělá, což je asi podmínkou pro každé vedení nemocnice. Nejvýznamnějším přínosem však je, že poskytujeme bezpečnější a efektivnější zdravotní služby,“

Magda Hettnerová, redakce Florence

 

• tisk
• předplatit si