Číslo 11 / 2017
Bez soli to nejde, ale potřebujeme jí tolik?
Množství soli v jídelníčcích české populace je průměrně 2–3krát vyšší, než se doporučuje. Pokud se vás vysoký příjem soli také týká, pokuste se o jeho postupné snížení. U soli platí podobné pravidlo jako u cukru, tak jak jsme si na slanou chuť zvykli, tak můžeme tento návyk postupně odbourat.
Prvky obsažené v soli, tedy sodík a chlor, jsou pro náš život nezbytné. Sodík je potřebný pro přenos nervových vzruchů, svalovou činnost, reguluje krevní tlak a pomáhá společně s chlorem udržovat rovnováhu tělesných tekutin. Chlor je mimo jiné součástí kyseliny chlorovodíkové, obsažené v žaludeční šťávě, která je důležitá pro trávení potravy.
Bez sodíku a chloru bychom se tedy neobešli, nicméně všeho moc škodí a vysoký příjem s sebou přináší mnohá zdravotní rizika. A zejména zastoupení sodíku je v našich jídelníčcích většinou o dost vyšší, než by mělo být.
Rizika nadměrného příjmu sodíku
Dlouhodobý nadměrný příjem sodíku může vést ke vzniku hypertenze a následně dalších souvisejících komplikací. Mechanismus vzniku hypertenze při nadbytku sodíku spočívá ve snaze regulovat a ustálit osmolalitu tělesných tekutin. V ledvinách tak dochází k retenci vody a zvyšování objemu extracelulární tekutiny.
Nadměrný příjem sodíku může přispívat také ke vzniku osteoporózy, nádorového onemocnění žaludku, vzniku ledvinových kamenů a dalších zdravotních komplikací.
Sůl může také zvyšovat chuť k jídlu, proto nepřímo souvisí i s obezitou.
Kolik soli přijímat?
Dle doporučení bychom měli denně přijímat maximálně 5–6 g soli (s výjimkou těžce pracujících), což odpovídá zhruba jedné čajové lžičce. Realita je však jiná a ve spotřebě soli patří Česká republika mezi evropské rekordmany, soli konzumujeme okolo 14 g denně.
Odkud se sůl v našich jídelníčcích bere?
Mnohem větší podíl než samotné dosolování pokrmů a používání soli při vaření tvoří sůl obsažená v samotných potravinách. Sůl z průmyslově vyráběných potravin tvoří ve vyspělých zemích cca 75 % celkového příjmu soli, 10–15 % tvoří sůl přidaná během vaření a přisolování hotových pokrmů a jen 5–10 % tvoří potraviny s přirozeným obsahem soli (resp. sodíku).
V evropských zemích jsou hlavními zdroji soli základní potraviny jako chléb, cereálie a pekařské výrobky, dále masné výrobky a sýry.
fota: STOB
Co sledovat na obalech potravin?
Věnujte pozornost tabulce nutričních hodnot, kde najdete i informace o obsahu soli. Obsah sodíku se vyjadřuje vždy ve formě soli (obsah soli = obsah sodíku × 2,5). Nedivte se, že na sůl můžete narazit i ve výrobcích, kde byste ji nečekali. Ne vždy to znamená, že se do výrobku sůl přidává, ale může se jednat jen o přirozeně se vyskytující sodík.
Kde získat další informace?
Zapojte se do projektu Prožij rok zdravě na www.stobklub.cz. Po celý listopad zde budete dostávat rady a tipy, jak snížit příjem soli a udělat tak něco pro své zdraví.
Internetový projekt Prožij rok zdravě probíhá po celý rok 2017, projekt je jedinečný v tom, že kromě teorie učí především praxi. Každý měsíc na účastníky čeká jiné téma (v listopadu Měsíc omezení soli a rok zakončíme Měsícem nepřejídání se). Projekt je pro všechny zdarma a kromě toho, že se dozvíte mnoho zajímavých informací, můžete vyhrát i hodnotné ceny. Více informací na www.stobklub.cz.
Ing. Hana Málková, STOB
Další články v tomto čísle
- Život je krátký a svět velký (neznámý autor)
- Duševní onemocnění? Bojujete s předsudky a neporozuměním
- Bezpečné podávání léků, které navíc šetří peníze? V ÚVN vědí, jak na to
- Zdravotní rizika cestování dětí do ciziny
- Pacient s legionelovou pneumonií
- Péče o pacientku s amébovým jaterním abscesem a specifika práce na Klinice infekčních nemocí 1. LF UK a ÚVN
- Zkušenosti s ambulantním podáváním i. v. antibiotik ve Stacionáři pro parenterální antibiotickou léčbu na Klinice infekčních nemocí 1. LF UK a ÚVN
- Nezvyčajná zoonóza – kazuistika
- Early Warning Score v praxi
- Ošetřovatelská péče a novinky v péči o periferně inzerované centrální katetry