Reforma psychiatrické péče v ČR – aktuální stav

Po dlouhých letech příprav, kdy se o reformě psychiatrické péče především mluvilo a někteří už začali ztrácet víru, zda se vůbec někdy uskuteční, jsme se dostali do fáze její realizace. Zatím sice není vidět příliš konkrétních změn, to by se však mělo velmi brzy změnit. Mnozí si říkají: „mne se reforma stejně netýká“. Pro velkou většinu pracovníků z oblasti psychiatrické péče to ale nebude pravda.

Celá reforma je koncipována jako zásadní změna systému poskytování péče o duševně nemocné a měla by mít pozitivní dopady na činnost všech profesionálů. Často se reforma zjednodušuje jen na vznik center duševního zdraví (CDZ). Je to možná nejviditelnější prvek, kterému se zpočátku věnovala velká pozornost, ale ve skutečnosti je to jen jedna z řady aktivit, které povedou ke změnám v poskytování péče o duševně nemocné v ČR.

Reforma psychiatrie představuje systémovou změnu celého jednoho segmentu zdravotní péče. Jedná se o složitý proces změn postojů, myšlení, kvality a struktury poskytovaných služeb včetně jejich financování. Reforma předpokládá efektivní vynaložení více než jedné miliardy korun z Operačního programu Zaměstnanost (OPZ) během pěti let. Jedná se o proces srovnatelný s největšími restrukturalizačními projekty v jiných odvětvích a musí mu být věnována odpovídající pozornost. Rozsahu i náročnosti této změny odpovídají i připravované projekty. Pro konkrétní představu uvádíme několik málo čísel k pozicím v projektech. V tomto roce již bylo a bude přijato cca třicet zkušených odborníků z praxe pokrývajících všechny potřebné kompetence (zdravotní služby, sociální služby, řízení zdravotnických zařízení, management změn, financování péče) a v roce 2018 projekty počítají až se sedmdesáti členy projektových týmů, tedy zaměstnanci Ministerstva zdravotnictví ČR, kteří budou působit v rámci celé České republiky.

Od letošního jara má ministerstvo zdravotnictví v realizaci projekt Podpora vzniku Center duševního zdraví I (pilotní provoz pěti CDZ) a projekt Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné. Další dva projekty byly zahájeny v září: Podpora zavedení multidisciplinárního přístupu k duševně nemocným a projekt zaměřený na destigmatizaci, který realizuje Národní ústav duševního zdraví.

Příprava nového systému financování

Financování obecně a zejména finanční motivace poskytovatelů péče je zásadní otázkou, kterou je nutné se zabývat. Hlavními partnery v této diskuzi jsou Ministerstvo zdravotnictví ČR a zdravotní pojišťovny. Na podporu komunitní péče připravuje pracovní skupina zcela nový koncept financování center duševního zdraví, který zohledňuje specifický průběh péče a činnosti všech profesí, které se na péči v tomto centru podílejí, zejména pak činnosti psychiatrických sester. Zároveň byly navrženy některé úpravy stávajících výkonů psychiatrických sester s cílem snížit administrativní zátěž a umožnit flexibilnější poskytování služeb v přirozeném prostředí klientů. Byly předloženy i návrhy nových výkonů, od kterých se očekává např. podpora působení sester v psychiatrických ambulancích. Od roku 2017 se díky vyjednávání podařilo prosadit navýšení hodnoty bodu u odbornosti 914 – psychiatrická sestra na 0,95 haléřů za bod. Nyní jsou uskutečňovány všechny nezbytné kroky tak, aby nový systém financování přímo navazoval na provozní podporu, kterou nově vzniklé služby obdrží z evropských fondů.

Zahájení transformace psychiatrických nemocnic

Další z priorit je nastartování procesu transformace psychiatrických nemocnic. Proces transformace bude probíhat řadu let. Transformační plány budou připraveny v roce 2018 a první etapa transformace by měla být dokončena do roku 2021. Celý proces by měl být završen v horizontu asi patnácti až dvaceti let. Součástí procesu transformace je využití kapacit psychiatrických nemocnic pro rozvoj dalších forem péče o duševně nemocné a zapojení nemocnic do rozvoje nelůžkových forem péče.

Reforma psychiatrie představuje systémovou změnu celého jednoho segmentu zdravotní péče. Jedná se o složitý proces změn postojů, myšlení, kvality a struktury poskytovaných služeb včetně jejich financování
foto: Profimedia

Transformační plány budou zahrnovat i celkovou přeměnu psychiatrických nemocnic. Budou obsahovat především vize a cíle budoucí poskytované péče a role nemocnice v regionálních sítích, návrh organizačního uspořádání, personální strategie nemocnice včetně vzdělávání a rozvoje kvalifikace, návrh opatření k omezení vstupu pacientů do lůžkové péče (prevence, edukace), opatření k propouštění pacientů do komunitní péče (spolupráce a návaznosti služeb), urbanistický a funkční generel areálu, plány rozvoje infrastruktury, sítí, budov a pozemků včetně plánu potřebných investic. Příprava procesu transformace bude podpořena z evropských fondů neinvestičními prostředky z OPZ (součást projektu Deinstitucionalizace).

Příprava regionálních sítí péče

Pro každý kraj bude dále definována regionální síť služeb pro duševně nemocné a její žádoucí cílová podoba. Definice sítě bude provedena na základě regionálních analýz potřebnosti a stávajícího stavu sítě v každém kraji. Na podobě sítě budou pracovat odborné společnosti, ministerstvo zdravotnictví, jednotlivé kraje, obce a zdravotní pojišťovny. Plány sítě se stanou základem plánovacích procesů a smluvní politiky zdravotních pojišťoven pro zdravotní služby a řízení a financování sítě jednotlivými kraji pro sociální služby.

Podpora vzniku nových služeb

Kromě center duševního zdraví (zaměřených na cílovou skupinu vážně duševně nemocných) bude dále připravováno pilotní ověření jiných typů služeb pro další cílové skupiny – například dětská a dorostová psychiatrie, gerontopsychiatrie či adiktologie. Společným jmenovatelem těchto služeb je práce v komunitě, co nejblíže klientovi a jeho domácímu prostředí, a multidisciplinární spolupráce, tj. efektivní spolupráce zdravotních, sociálních či jiných pracovníků napříč odbornostmi.

Destigmatizace

Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) realizuje projekt „Destigmatizace lidí s duševním onemocněním v kontextu reformy psychiatrické péče“. Projekt je zaměřen na podporu celonárodní strategie efektivních destigmatizačních a komunikačních intervencí v rámci reformy psychiatrické péče (ošetřením komunikace reformy psychiatrické péče a destigmatizace v komunitě). V ČR je stigmatizace vysoká, a to jak v obecné populaci, tak mezi zdravotnickými profesionály. Stigmatizace související s duševními nemocemi představuje závažný společenský problém, neboť vede k diskriminaci lidí s duševním onemocněním, snížené ochotě vyhledávat odbornou pomoc, neadekvátní péči ze strany zdravotnického personálu, neochotě specializovat se na psychiatrii u studentů medicíny a zdravotnických škol, sebestigmatizaci a snížené kvalitě života lidí s duševním onemocněním. Ze zahraniční zkušenosti víme, že transformační období reformy přináší specifické problémy spojené se stigmatizací. Například je třeba efektivně komunikovat s lidmi bydlícími v sousedství míst, kde má vzniknout nové centrum duševního zdraví. Destigmatizace se tedy jeví v kontextu úspěšné realizace reformy psychiatrické péče jako klíčová a je nutné nastavit plán destigmatizace a komunikace tak, aby intervence efektivně zasahovaly problematikou dotčené strany a zohledňovaly jak specificky český kontext, tak zkušenosti ze zahraničí.

Reforma psychiatrické péče přináší celou řadu příležitostí. Věříme, že se do aktivit s ní spojených podaří zapojit velké množství odborníků, včetně psychiatrických sester, a že se plánované vize začnou brzy projevovat v konkrétních změnách stávajícího systému péče o duševně nemocné.

Ing. Daniela Lidinská, Ministerstvo zdravotnictví ČR,
Mgr. Tomáš Petr, Ph.D., psychiatrická sekce ČAS

 

• tisk
• předplatit si