Hodnocení znalostí u pacientů s diabetes mellitus ve vybraném zdravotnickém zařízení

Souhrn: Cílem výzkumného šetření bylo zhodnotit nedostatky ve stanovených oblastech znalostí u pacientů s diabetes mellitus 1. a 2. typu. Znalosti byly hodnoceny pomocí dotazníkového šetření ve dvou diabetologických ambulancích. Z výzkumného šetření vyplynulo, že největší nedostatky ve znalostech mají nemocní o glykovaném hemoglobinu a o nutričních doporučeních v oblasti DIA potravin. Získané výsledky výzkumného šetření budou sloužit ke zkvalitnění edukace osob s diabetem ve vybraném zdravotnickém zařízení.

Klíčová slova: Diabetes mellitus – znalost – hodnocení znalostí – dotazník.

 

Summary: Knowledge assessment for patients with diabetes mellitus in selected health care facilities The aim of research was to evaluate gaps in defined areas of knowledge among the patients with diabetes mellitus type 1 and 2. These knowledge were evaluated with help of questionnaire in two diabetic clinics. The reaserch showed that the biggest gaps in knowledge about the disease with glycated hemoglobin and recommendations on nutritional food in DIA goods. These results will be used to improve education of people with diabetes mellitus in chosen health facilities.
Keywords: Diabetes mellitus – knowledge – knowledge assessment – questionnaire.

 

Úvod

Diabetes mellitus (dále jen diabetes) je nemoc projevující se především zvýšením krevního cukru (hyperglykémií) a sklonem ke specifickým orgánovým komplikacím. Příčinou diabetu může být nedostatek inzulinu nebo jeho nedostatečný účinek ve tkáních při jeho normální hladině v krvi. Podle toho také dělíme diabetes na 1. typ, který je závislý na zevním přívodu inzulinu, a 2. typ, který většinou inzulinem léčen být nemusí (Jirkovská, 2014). Rychlý nárůst prevalence diabetu po celém světě by měl vést k tomu, aby začala být řešena rizika, která s sebou toto onemocnění přináší. Je známo, že nekompenzované hladiny glykémie, mikrocirkulační a kardiovaskulární komplikace vedou často u osob s diabetem k jejich zvýšené morbiditě a mortalitě (Perera, Silva, Perera, 2013).

Už jeden z prvních pacientů léčených inzulinem v tehdejším Československu, který s diabetem žil 60 let, prohlásil: „Čím více diabetik ví o své nemoci, tím větší má možnost svůj stav upravit a dožít se vysokého věku. Úloha lékaře je v řízení léčby, vlastní léčbu již provádí pacient sám“ (Škrha, 2014, s. 18). Od pacientů se očekává větší převzetí zodpovědnosti za jejich zdraví a jeho podporu, to ale výrazně závisí na jejich dovednostech a znalostech (Bastable, 2008). Informace o svém zdravotním stavu by nemocní měli získávat od odborníků, a to jak od lékařů, tak samozřejmě i od sester, vzhledem k tomu, že edukační činnost je jednou ze základních činností nelékařských zdravotnických pracovníků.

 

Metodika

Cílem práce bylo zhodnotit nedostatky ve znalostech osob s diabetem 1. a 2. typu. Znalosti respondentů byly hodnoceny na základě dotazníkového šetření ve dvou diabetologických ambulancích spadajících pod jedno zdravotnické zařízení. Vytvoření dotazníku předcházelo sestavení hlavních oblastí s diabetologickou problematikou, na které má být dotazník zaměřen, a to na základě nastudování odborné literatury a odborné konzultace s lékařkou s praxí v oboru diabetologie. Do dotazníku byly zahrnuty následující oblasti: kontrola diabetu, nutričních doporučení, fyzická aktivita, chronické komplikace a akutní komplikace. Po stanovení uvedených oblastí byly ve spolupráci se zmíněnou lékařkou vytvořeny konkrétní otázky hodnotící úroveň znalostí ve stanovených oblastech. Pro ověření srozumitelnosti byl dotazník zhodnocen šesti respondenty, kteří pomocí tzv. škálové položky u každé otázky hodnotili její srozumitelnost. Dotazník byl následně upraven do finální podoby, přičemž 10 otázek spadalo do oblasti chronických komplikací diabetu, 4 otázky do oblasti kontroly diabetu, 4 otázky do oblasti nutričního doporučení, 3 otázky do oblasti fyzické aktivity a 5 otázek do oblasti akutních komplikací diabetu. Na otázky bylo možné odpovídat možnostmi ano, ne, nevím. Možnost nevím byla do dotazníku zařazena z důvodu eliminace tipování správné odpovědi v případě, že ji respondenti neznali nebo si nebyli odpovědí jistí.

 

Charakteristika výzkumného vzorku

Kritériem pro zařazení respondentů do výzkumného souboru byla diagnóza diabetes mellitus 1. typu a diabetes mellitus 2. typu, léčba perorálními antidiabetiky, inzulinem nebo jejich kombinací, věk 18 let a více a ochota respondentů vyplnit dotazník. Do výzkumného šetření bylo zařazeno 60 respondentů, 30 s diabetem 1. typu a 30 s diabetem 2. typu. V každé skupině bylo zahrnuto 15 žen a 15 mužů. Nejvíce respondentů (15) bylo zastoupeno ve věkové skupině 65–70 let.

 

Výsledky

Z výzkumného šetření vyplynula slabá místa ve znalostech respondentů, na něž je třeba se zaměřit při edukaci. Ve sledované oblasti kontroly diabetu bylo zjištěno, že 58 % respondentů nezná hodnoty glykovaného hemoglobinu jakožto ukazatele dlouhodobé kompenzace diabetu. Na tuto otázku odpovědělo chybně 19 dotázaných s 1. typem diabetu a 16 dotázaných s 2. typem diabetu. 12 % respondentů uvedlo, že diabetologa je třeba navštěvovat jen v tom případě, když mají nějaké potíže. V oblasti nutričních doporučení bylo zjištěno, že 45 % respondentů si myslí, že v rámci jejich nemoci je nezbytné konzumovat DIA potraviny (graf 1). V oblasti fyzické aktivity bylo zjištěno, že 27 % respondentů nezná význam fyzické aktivity v prevenci vzniku chronických komplikací diabetu. Horších výsledků v této otázce dosáhli pacienti s 2. typem diabetu, kdy správnou odpověď neznalo 12 dotázaných z celkových třiceti. Celkem 25 % respondentů také uvedlo chybnou odpověď na otázku, zda mohou bez omezení provádět fyzickou aktivitu při nízké hladině cukru v krvi. I v této otázce dosáhli horších výsledků dotázaní s 2. typem diabetu, kdy správnou odpověď neznalo 13 dotázaných. V oblasti chronických komplikací nemoci 22 % respondentů neznalo správnou odpověď na otázku, zda poškození srdce a cév patří mezi chronické komplikace diabetu, a stejně tak 22 % dotázaných nevědělo, zda mezi tyto komplikace patří poškození ledvin. Čtvrtina (25 %) respondentů neznala vliv kouření na vznik chronických komplikací, přičemž horších výsledků dosáhli dotázaní s 2. typem diabetu. Celkem 33 % respondentů také neví, zda je vhodné, aby lidé s diabetem chodili naboso. Správnou odpověď neznalo 9 dotázaných s diabetem 1. typu a 11 dotázaných s diabetem 2. typu. 25 % respondentů nevědělo, zda jsou kvůli diabetu více ohroženi cévní mozkovou příhodou. V oblasti akutních komplikací diabetu bylo zjištěno, že 43 % respondentů nezná příznaky nízké hladiny cukru v krvi (13 dotázaných s 1. typem a stejně tak 13 dotázaných s 2. typem diabetu) a 13 % dotázaných neznalo potenciálně rizikové hodnoty glykémie.

Diskuze

Z provedeného šetření vyplynulo, že respondenti nemají dostatečné znalosti o hodnotách glykovaného hemoglobinu. Haluzík a kol. (2009, str. 21) uvádí, že u nemocných s diabetem 1. typu na intenzifikovaném inzulinovém režimu léčby se provádí kontrola glykovaného hemoglobinu většinou každé tři měsíce a každých 6 až 12 měsíců u nemocných s uspokojivě kompenzovaným diabetem na PAD. Překvapující bylo, že správnou odpověď neznalo 37 % respondentů s diabetem 1. typu, pro které jsou hodnoty glykovaného hemoglobinu důležité, a to z toho důvodu, že tato hodnota podává přehled o kompenzaci nemoci. Dalším zjištěním, které výzkumné šetření přineslo, byla neznalost respondentů v oblasti DIA potravin, kdy téměř polovina všech dotázaných uvedla, že při jejich nemoci je nezbytné tyto potraviny konzumovat. Podle posledního doporučení České diabetologické společnosti z roku 2012 obsahuje mnoho výrobků s označením DIA zvýšené množství tuků a energie, přičemž jejich soustavná spotřeba může spíše škodit (Jirkovská a kol., 2014, s. 88). V oblasti fyzické aktivity více než čtvrtina respondentů neznala význam fyzické aktivity v prevenci komplikací diabetu. Rybka a kol. (2006, str. 101) uvádí, že fyzická aktivita snižuje rozvoj aterosklerózy a tím i riziko poškození kardiovaskulárního systému. Nemocní s diabetem mají dvakrát vyšší riziko cévní mozkové příhody a rozvoje koronárních srdečních nemocí, přičemž u osob s diabetem 2. typu jsou kardiovaskulární choroby vedoucí příčinou jejich mortality (Perušičová, 2015, 84–86). Z provedeného výzkumného šetření vyplynulo, že 22 % respondentů neví, zda poškození srdce a cév patří mezi chronické komplikace diabetu, a celá čtvrtina dotázaných neví, zda jsou v souvislosti s diabetem více ohroženi cévní mozkovou příhodou. V oblasti akutních komplikací nemoci téměř polovina dotázaných neznala příznaky nízké hladiny v cukru v krvi, přičemž tento stav může člověka ohrozit na životě a znalosti jak příznaků, tak potenciálně rizikových hodnot glykémie jsou nezbytné pro samostatné a úspěšné řízení nemoci.

Fyzická aktivita snižuje rozvoj aterosklerózy a tím i riziko poškození kardiovaskulárního systému
foto: Profimedia

Závěr

Výzkumné šetření ukázalo, že zkoumaný soubor měl ve vybraných oblastech a konkrétních znalostech určité nedostatky, na které je třeba se zaměřit v rámci edukační činnosti. Změna návyků a naučeného chování není lehká ani pro zdravé osoby. Pro dosažení prospěšného chování je důležité, aby si nemocný svoji nemoc, a tím i potřebná omezení, uvědomoval. Získané výsledky výzkumného šetření slouží ke zkvalitnění edukace a péče o osoby s diabetem ve zkoumaných ambulancích.

 

Mgr. Kristýna Šoukalová, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice
Bc. Zuzana Králová, Interní oddělení 1, Nemocnice Nové Město na Moravě
Mgr. Lucie Chrudimská, DiS., Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

 

Literatura:

1. Bastable Sb. Nurse as educator: Principles of Teaching and Learning for Nursing Practice. Ontario, Canada: Jines and Bartless Publishers, 2008

2. Haluzík M a kol. Praktická léčba diabetu. Praha: Mladá fronta, 2009

3. Jirkovská A a kol. Jak (si) kontrolovat a zvládat diabetes: Manuál pro edukaci diabetiků. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2014

4. Perera DP, Silva REE, Perera WLS. Knowledge of diabetes among type 2 diabetes patients attending a primary health care in Sri Lanka. EMHJ [online]. 2013;19(7):644–648. [cit. 2016-03-23]

5. Perušičová J. Diabetes mellitus a kardiovaskulární onemocnění: Kardiabetes. Praha: Maxdorf, 2015

6. Rybka J a kol. Diabetologie pro sestry. Praha: Grada, 2006

7. Škrha J. Cesta diabetologie aneb jak vše začíná a končí: průvodce pro každodenní praxi. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2014

 

Recenzovaly:
Mgr. Lenka Šedová, Ph.D.
Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita České Budějovice

Mgr. Helena Michálková, Ph.D.
Geriatrická klinika, 1. LF UK Praha

 

Více o autorkách:

Bc. Zuzana Králová
2009–2013: SZŠ a VOŠZ Žďár nad Sázavou – obor Zdravotnický asistent; 2013–2016: Bc. studium – obor Všeobecná sestra, FZS Univerzita Pardubice; od 7/2016: Interní oddělení 1, Nemocnice Nové Město na Moravě, o. p. s. – zdravotnický asistent

Mgr. Lucie Chrudimská, DiS.
2004–2008: Gymnázium Pardubice; 2008–2012: Bc. studium – obor Všeobecná sestra, FZS Univerzita Pardubice; 2012–2014: Mgr. studium – obor Ošetřovatelská péče v interních oborech, FZS Univerzita Pardubice; 2011–2016: SVOŠZ pro dentální hygienistky s r. o., Praha – obor diplomovaná dentální hygienistka; od 2011: FZS Univerzita Pardubice, Katedra ošetřovatelství – akademický pracovník, asistent; od 2014: Zubní centrum DentPra, Pardubice – dentální hygienistka

Mgr. Kristýna Šoukalová
2002–2006: SZŠ trutnov – obor Všeobecná sestra; 2006–2009: Bc. studium – obor Všeobecná sestra, Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci; 2009–2011: Mgr. studium – obor Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech, FZS Univerzita Pardubice; 2011: Geriatrické centrum, Nemocnice Pardubického kraje, Pardubická nemocnice – všeobecná sestra; od 2011: Katedra ošetřovatelství, FZS Univerzita Pardubice – akademický pracovník, asistent

 

 

• tisk
• předplatit si