XIX. konference pneumologické sekce ČAS

Pneumologická sekce České asociace sester (ČAS) slaví v tomto roce 10 let od svého založení. Důstojnou oslavou tohoto výročí byla XIX. konference, kterou jsme pod názvem Jarní pneumologicko-alergologická směs uspořádaly ve spolupráci se sesterskou sekcí ČSAKI dne 21. května 2016 v kinosále FN Motol v Praze. Do posledního místa jsme zaplnily přednáškový sál, protože konference se zúčastnilo 95 převážně pneumologických a alergologických sester.

Odbornou část konference zahájil MUDr. Vladimír Koblížek z Plicní kliniky FN Hradec Králové, který nás seznámil se syndromem akutní dechové tísně dospělých (ARDS), který vzniká náhle, je doprovázen tachypnoí, těžkou hypoxémií, oboustrannými plicními opacitami a špatnou compliance plic. ARDS vzniká z mnoha různých příčin. Nejčastěji vede k ARDS trauma, resp. polytrauma s hemoragickým šokem s nutností krevních převodů, sepse, aspirace žaludečního obsahu, ale ARDS může vzniknout i po inhalaci škodlivin, např. při požáru, při popáleninách, tukové embolii, akutní pankreatitidě, akutním jaterním selhání nebo po tonutí. Léčba spočívá v eliminaci základního onemocnění nebo stavu, podpoře vitálních funkcí, pacienti jsou napojeni na ventilační podporu, která zlepší výměnu plynů a koriguje hypoxémii.

Na tuto přednášku navázala Mgr. Barbora Duchoňová z téhož pracoviště, která si připravila sdělení ARDS z pohledu sestry. Seznámila nás s úlohou sestry při ventilační terapii, která spočívá především v péči o průchodnost dýchacích cest, sledování vitálních funkcí, klinických projevů a ventilačních parametrů. Sestra také aplikuje analgosedaci a medikaci podle ordinace lékaře.

Prezentace pak doplnila Romana Hniková ze stejného pracoviště kazuistikou 80leté pacientky, u které byla pneumonie příčinou vzniku ARDS.

Dalším tématem konference bylo stárnutí populace a prodlužování lidského věku. Přednáškou Stárnutí populace – stárnutí plic otevřel toto téma prim. MUDr. Viktor Kašák z Lerymed Praha, který byl již tradičně odborným garantem konference. Uvedl, že v Česku žije 17 % seniorů nad 65 let (1,7 mil. osob) a je předpoklad, že v roce 2050 se počet seniorů zvýší na 3 milióny. Zvyšuje se také doba dožití (průměrná délka života lidí, kteří se v daném roce narodí), která byla v roce 2013 v Česku u mužů 75,2 roku a u žen 81,1 roku. Upozornil, že stárnutí není nemoc, ale proces, který vede ke zvýšené prevalenci chronických nemocí. Z plicních nemocí se jedná především o chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), intersticiální plicní procesy (IPP) a bronchogenní karcinom (BRCA).

Kazuistiku 86letého pacienta s astmatem si připravila Monika Macháčková také z Lerymed Praha. Tento pacient je přes svůj vysoký věk stále velice aktivní, jak fyzicky, tak psychicky, dodržuje léčebný režim, ke své léčbě používá lék z inhalačního systému Turbuhaler, má správnou inhalační techniku a astma má pod kontrolou, takže ho vůbec neomezuje v životním stylu.

Druhý pól astmatu u seniorů představila další kazuistika, kterou si připravila Eva Kašáková z téhož pracoviště. Jednalo se o 87letou pacientku s Alzheimerovou nemocí (AN), která je klientkou Alzheimer centra (AC), je zcela nesoběstačná a odkázaná na pomoc pečujících osob. Z obou prezentovaných kazuistik vyplývá, že kvůli prodlužování lidského věku se budeme stále častěji setkávat nejen se seniory, ale také s pacienty s Alzheimerovou nemocí. Pro tyto pacienty je třeba vybrat nejen vhodný lék pro léčbu astmatu, ale také vhodný inhalační systém a ve správné inhalační technice teoreticky i prakticky zaškolit pečující osoby. V případě pacientky s AN to byli všichni zaměstnanci AC.

Na otázku, jak udržet pacienty s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) aktivní, se pokusil odpovědět MUDr. Koblížek. Upozornil, že pacienti s CHOPN jsou velmi brzy velmi málo fyzicky aktivní, snižuje se jim tolerance fyzické zátěže, což vede ke změně životního stylu, k dekondici a k únavě. Aktivní pohyb a efektivní rehabilitace jsou u pacientů s CHOPN vedle farmakologické léčby, zanechání kouření, léčení komorbidit a očkování součástí paušální léčby CHOPN. Vzestup fyzické aktivity pacientů s CHOPN zlepšuje prognózu nemoci a významně snižuje mortalitu.

Dopolední blok zakončila Tamara Popovičová z GSK, která nás seznámila s kampaní s názvem Vyběhněte s astmatem.

Podmínkou správné léčby HVS je správná diagnóza

Ve druhé části odborného programu se k mikrofonu vrátil primář Kašák, aby nás seznámil s hyperventilačním syndromem (HVS). HVS je definován jako náhle vzniklá dušnost při neadekvátní hyperventilaci spojené a většinou i vyvolané strachem, úzkostí nebo stresem při absenci jiných patofyziologických abnormalit. Podmínkou správné léčby je správná diagnóza, při níž je vždy nutné vyloučit postupně se rozvíjející plicní onemocnění. Pacient vnímá HVS jako život ohrožující onemocnění, proto je nutný empatický přístup zdravotníků. Pokud se jedná o samotný HVS bez patologické příčiny, základem léčby je zpětné dýchání do papírového nebo polyetylenového sáčku a k úpravě stavu dojde za 5–10 minut.

Následovalo sdělení MUDr. Martiny Šterclové z Pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze, která si pro nás připravila prezentaci o intersticiálních plicních procesech (IPP). Uvedla, že IPP jsou heterogenní skupinou chorob charakteristické různou měrou zánětlivého a/nebo fibrotického postižení plicního parenchymu a intersticia. Nejčastějšími příznaky jsou námahová dušnost, kašel, snadná unavitelnost a hemoptýza. Pacienti s podezřením na nějaký IPP by měli být odesláni ke stanovení diagnózy a ev. léčbě do center pro IPP. Možnosti farmakologické i nefarmakologické léčby i prognóza onemocnění se odvíjejí od přesného stanovení typu IPP.

S tím, jak se žije s IPP, nás seznámil přímo pacient, kterého s sebou přivedla MUDr. Šterclová. Odpověděl nám na všechny naše otázky a velmi nás potěšil svým aktivním a optimistickým přístupem ke své nemoci.

Odbornou část věnovanou IPP pak doplnila kazuistika 80letého pacienta s intersticiální plicní fibrózou, kterou přednesla Mgr. Jana Kollarová z Plicní kliniky FN Hradec Králové.

O bronchopulmonální dysplazii (BPD) hovořila Jana Chrudimská z Dětské kliniky Nemocnice Na Bulovce. BPD je chronické onemocnění plic nedonošených dětí s nízkou porodní hmotností, pro něž je charakteristická redukce růstu alveolů a snížená vaskularizace s typickým RTG obrazem plic. Ošetřovatelská péče o děti s BPD spočívá v zajištění průchodnosti dýchacích cest pomocí odsávání, polohování, vibračních masáží a inhalací. O tyto děti je třeba pečovat šetrně a předcházet komplikacím. Velmi zajímavá přednáška byla doplněna kazuistikami předčasně narozených dvojčat, u kterých byla diagnostikována BPD.

Poměrně závažnému medicínsko-eticko-multikulturnímu problému se ve své přednášce s názvem Na co vše má pacient právo? věnovala Mgr. Jana Zelenková z Pneumologické kliniky FN Motol.

Odborný program konference pak uzavřela Jaroslava Šimoníčková ze Synlab Praha svou přednáškou s názvem PRICK testy – stále zlatý standard diagnostiky alergií? Posluchače informovala, že kvůli ukončení výroby některých diagnostických alergenů nejsou prick testy v současné době v Česku dostupné a musejí být nahrazeny jinými diagnostickými metodami nebo se musí požádat SÚKL o jejich mimořádný dovoz.

Věřím, že naše Jarní pneumologicko-alergologická směs svým programem účastníky konference zaujala i odborně obohatila, a už nyní se těším na viděnou v Brně, kde se 5. listopadu 2016 uskuteční výroční XX. konference pneumologické sekce ČAS, na kterou srdečně zvu všechny kolegyně, především ty z moravského regionu.

Eva Kašáková, předsedkyně Pneumologické sekce ČAS

 

• tisk
• předplatit si