Výživové faktory chránící před rakovinou

Nádorová onemocnění jsou na druhém místě příčin všech úmrtí. Některé příčiny vedoucí ke vzniku nádorových onemocnění jsou dané a těžko je ovlivníme. Mezi neovlivnitelné rizikové faktory patří věk, pohlaví a genetická dispozice. Dalšími, částečně ovlivnitelnými faktory jsou chemické látky v životním a pracovním prostředí. Jsou ale i taková rizika, která známe a kterým se můžeme relativně snadno vyhnout. Mezi ně patří především kouření, nevhodná strava a nedostatek pohybu (5,7).

Situace v ČR

V roce 2005 bylo do Národního onkologického registru ČR nově přihlášeno celkem 71 446 případů zhoubných novotvarů (ZN), z toho 36 823 u mužů a 34 626 u žen. Věkově standardizovaná incidence u mužů tak pokračuje v dlouhodobě stoupajícím trendu. V roce 2004 byla hodnota standardizované incidence 671,9 případu na 100 tis. mužů a v roce 2005 připadalo 689,4 případu ZN na 100 tis. mužů. U žen došlo k zastavení rostoucího trendu. Zatímco incidence novotvarů v České republice v dlouhodobém pohledu roste, úmrtnost na zhoubné nádory vykazuje trendy opačné (11). Přesto je příčinou vysoké úmrtnosti především to, že většina nádorů je diagnostikována až v pokročilém stadiu. Výrazné zlepšení lze očekávat od metod primární a sekundární prevence (13).

Zhoubné nádorové onemocnění patří mezi preventabilní onemocnění, to znamená, že kromě určité míry geneticky přenosné individuální vnímavosti ovlivňuje jejich výskyt a průběh řada vnějších faktorů. Moderně pojatá výchova ke zdraví se nemusí spokojit jen s předáváním informací o riziku a jeho následcích, ale musí usilovat i o ovlivnění postojů a chování populace. Mezi vnější rizikové faktory onkologických onemocnění patří strava s vysokým obsahem živočišných tuků a červeného masa, nízký obsah vlákniny ve stravě, nadváha, konzumace alkoholu, nedostatečný příjem protektivních látek, například vitaminu C a kyseliny listové. Indikátorem úrovně primární prevence je vývoj incidence zhoubných nádorů (13).

Primární prevence

Primární prevence zahrnuje postupy, jednání a chování směřující k zamezení vzniku nemoci. Nespecifická prevence je zaměřena na celkový zdravotní stav a může postihovat více nemocí a poruch. Její hlavní aktivitou je zdravotní výchova (4). Prevence, která je nejúčinnější formou ochrany před vznikem onemocnění, znamená odstranění co možná největšího počtu rizikových faktorů ze životního stylu a naopak změnu života k aktivnímu posilování zdraví. Primární prevence onkologických onemocnění závisí především na vhodných stravovacích zvyklostech a na ovlivnění zevních faktorů spolupůsobících při vzniku onkologických onemocnění (5, 10).

Vhodné je preferovat rostlinné tuky, jako je slunečnicový a olivový olej, snížit spotřebu smaženého, grilovaného a pečeného červeného masa, nejvíce omezit spotřebu uzenin. Nevhodná je též zvýšená konzumace alkoholu. Vhodné je maso drůbeží a rybí. Důležitý je zvýšený příjem vlákniny v ovoci, zelenině a celozrnných výrobcích. Dostatek ovoce a zeleniny obsahuje vitaminy, u kterých byl prokázán ochranný účinek, tj. vitamin A, vitamin C a vitamin E. Dalším prvkem s prokázaným ochranným účinkem je vápník a selen. Mezi rizikové faktory patří nadváha a nikotinismus (6, 8).

Hlavními a prevencí ovlivnitelnými rizikovými faktory jsou:

nikotinismus, nevhodná výživa, nedostatek pohybu, obezita, alkohol, sluneční záření, ionizační záření, chemické látky a psychická zátěž (4).

Dietní opatření k prevenci nádorových onemocnění a související faktory:

Nutričně adekvátní a pestrá strava, založená převážně na potravinách rostlinného původu. Strava bohatá na různé druhy zeleniny a ovoce, luštěniny a minimálně zpracované škrobové potraviny (5).

Pestrá strava

Vhodnou skladbou stravy zajistíme organismu dostatečný přívod všech potřebných živin, vitaminů, minerálů a dalších látek (4).

Přiměřená tělesná hmotnost

Obezita nebo nadváha jsou rizikovými faktory některých nádorových onemocnění. Jablonská uvádí, že přítomnost obezity, resp. fyzické aktivity dokazuje, že riziko karcinomu se přímo zvyšuje s nadváhou a obezitou viscerálního typu. Vhodné je omezení množství jídla přiměřeně k energetické spotřebě. Důležitý je pravidelný pohyb. BMI u dospělých jedinců v rozmezí 18,5–25, hmotnostní přírůstek za dospělosti méně než 5 kg (4, 6, 13).

Nízký obsah tuku

Vhodná je omezená konzumace tučných potravin, zejména živočišného původu. Tuky by měly zastupovat jen jednu čtvrtinu celkově přijímané energie. Nevhodné jsou uzeniny, tučná masa a máslové moučníky (2). Zvýšený příjem tuku je jeden z nejvážnějších rizikových faktorů např. kolorektálního karcinomu. Jde především o živočišné tuky s vysokým obsahem saturovaných mastných kyselin (3, 8).

Dostatek zeleniny

Dostatečná konzumace vlákniny z ovoce, zeleniny a celozrnných obilovin se pokládá za důležitý ochranný nutriční faktor před vznikem nádoru. Zelenina by měla být součástí každého jídla, celoroční konzumace rozmanitých druhů zeleniny a ovoce poskytující min. 7 % celkového přijmu energie 400–800 g denně (5–10 porcí) – nejsou zde započítány brambory a luštěniny (13). Doporučené jsou syrové zeleninové saláty s olejovou zálivkou. Nakládaná zelenina vhodná není. Z hlediska obsahu ochranných látek jsou nejvhodnějšími druhy brokolice, růžičková kapusta, hlávková kapusta, zelí, kedlubny, špenát, květák, mrkev, hlávkový salát, česnek, cibule, pažitka a kopr (9). Během týdne bychom měli sníst alespoň 0,5 kg luštěnin (vhodné jsou sója, čočka, hrách, fazole, boby) (10).

Dostatek ovoce

Ovoce, stejně jako zelenina, by mělo být každodenní součástí jídelníčku. Týdenní dávka ovoce by měla přesáhnout 1,5 kg. Ovoce a zelenina jsou nejdůležitějším protektivním účinkem, který výrazně snižuje riziko kolorektálního karcinomu (3, 5).

Maso

Častá konzumace červeného masa výrazně zvyšuje riziko karcinomu, proto je vhodné limitovat konzumaci červeného masa na méně než 80 g/den (červené maso – vepřové, hovězí, jehněčí a produkty z těchto mas) (13). Doporučené je maso libové, jako je kuřecí, krůtí a králičí, které riziko snižuje. Tučné maso není vhodné vůbec. Důležitý je i způsob, jakým maso připravujeme. Vhodné jsou zejména vaření, dušení i úprava masa v mikrovlnné troubě. Riziko karcinomu stoupá při úpravě masa při vysokých teplotách, jako je smažení a grilování. Nejméně vhodnou formou masitého pokrmu jsou uzeniny. Nejíst spálené maso a přepálené šťávy z mas. Maso grilované a rožněné konzumovat jen výjimečně (2, 3, 12).

Ryby a rybí výrobky

Ryby a výrobky z nich bychom měli zařazovat do jídelníčku 2–3krát týdně. Maso z ryb připravujeme za použití relativně nízké teploty. Upřednostňovat vaření a dušení (5, 7).

Mléčné výrobky

Týdně bychom měli přijmout nejméně 4 l mléka, a to buď ve formě nízkotučného nápoje, zejména zakysaného, nebo ve formě nízkotučných jogurtů, tvarohů a sýrů (5). Mléčné výrobky jsou zdroji vápníku a vitaminu D, u kterého byl prokázán antikarcinogenní efekt. Opakovaně byla klinicky stanovena negativní korelace mezi přívodem vitaminu D ze stravy a velikostí rizika vzniku karcinomu tlustého střeva. Adekvátní příjem vitaminu D ze stravy skýtá důležitý předpoklad protektivního působení a lze jej využít především v primární prevenci populace, u které v současné době dochází k vzestupu prevalence karcinomu tlustého střeva (1).

Sůl a solení

Příjem soli ze všech zdrojů by měl být u dospělého méně než 6 g/den. Nevhodná je konzumace slaných potravin a použití soli při vaření a dosolování na stole (4,1 3).

Obiloviny a celozrnné obiloviny

Vhodné je dávat přednost tmavému pečivu. Denně by neměl na stole chybět celozrnný tmavý chléb nebo pečivo (dalamánky, cornspitze apod.). Dalšími vhodnými obilnými výrobky jsou těstoviny, rýže nebo cornflakes (4, 12).

Čerstvé potraviny – skladování

Potraviny podléhající zkáze skladujeme vhodným způsobem. Je důležité, v jakém stavu potraviny přijímáme. Delším a nevhodným skladováním se potraviny kazí. Fungální kontaminace (plísně) produkují mykotoxiny, patřící mezi rizikové faktory nádorových onemocnění (13). Rizikové mohou být zejména nevhodně skladované burské ořechy, rýže, obilí, nahnilé části ovoce a zeleniny či plesnivé pečivo. Orientačním ukazatelem hniloby a plísní je změna barvy nebo zápach (4, 5).

Přípravky pro doplnění stravy

Vitamin C (kyselina askorbová) zasahuje do patogeneze nádorového bujení především v zažívacím traktu. Výsledky studií zaměřených na hodnocení vztahu úrovně příjmu vitaminu C ze stravy (dostatečná konzumace ovoce a zeleniny) a rizika vzniku rakoviny v oblasti dutiny ústní, jícnu a žaludku prokázaly inverzní vztah mezi těmito parametry (3). Vitamin E patří do skupiny liposolubilních vitaminů s výrazným antioxidačním efektem – antikarcinogenní efekt. Byl prokázán pozitivní efekt suplementace vitaminem E na riziko vzniku karcinomu prostaty (1, 2). Významný antikarcinogenní efekt adekvátního příjmu karotenů ve stravě byl zjištěn při sledování výskytu karcinomu v dutině ústní, hltanu, jícnu, žaludku, plicích, slinivce břišní, prsu a močovém měchýři. Další doplňky stravy, které mají antikarcinogenní efekt, jsou kyselina listová, kyselina pangamová, bioflavonoidy, minerály (vápník, selen, zinek, měď, mangan) nebo přípravky s vyšším obsahem nerozpustné vlákniny (8, 9).

Závěr

Základem zdravého života a úspěšné prevence onkologických onemocnění jsou dobrá znalost rizik a jejich systematického ovlivňování, posilování ochranných faktorů životního stylu, ochrana před karcinogenními látkami v životním i pracovním prostředí, znalost vlastního těla, sledování změn a pravidelné návštěvy preventivních prohlídek.

Mgr. Helena Michálková, Ph.D.

 

Literatura:

1. ANON Vitaminy v prevenci nádorového bujení. [online]. [cit. 2008-06-02]. Dostupné z: https://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/3141_24224.html

2. Hubec L. Kolorektální karcinom. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 194 s. ISBN 80-247-0636-9

3. Jablonská M a kol. Kolorektální karcinom, časná diagnóza a prevence. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. 456 s. ISBN 80-71 69-777-X

4. Joukalová Z, Šachlová M, Komárek L. Prevence nádorových onemocnění. 1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2007. ISBN 978-80-7071-291-7

5. Klepetko P. Strava v prevenci nádorů. 1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 1998

6. Kolektiv autorů, Masarykův onkologický ústav. Prevence nádorových onemocnění pro muže po čtyřicítce. 1. vyd. Brno: Národní program zdraví, 2000. ISBN 80-238-6228-6

7. Komárek L, Kernová V, Kodl M. Nádorová onemocnění – prevence, včasné odhalení. 1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2001. Bez ISBN

8. Komárek L, Kernová V, Kodl M. Prevence nádorových onemocnění v primární péči. 3.vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2000. ISBN 80-7071-155-8

9. Petruželka L. Klinická onkologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003. 274 s. ISBN 80-246-0395-0.

10. Skala E. Rakovina tlustého střeva. Praha: Liga proti rakovině, 2006. Bez ISBN

11. ÚZIS. Novotvary 2005. Praha: ÚZIS, 2005. ISBN 978-80-7280-723-9. [online]. [cit. 2008-05-31]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/publikace/novotvary-2005

12. Vorlíček J, Abrahámová J, Vorlíčková H. Klinická onkologie pro sestry. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1716-6

13. Vyzula R, Žaloudík J. Rakovina tlustého střeva a konečníku. Praha: Maxdorf, 2007. 287 s. ISBN: 978-80-7345-140-0

 

• tisk
• předplatit si