Výživa u pacientů s kolorektálním karcinomem

Kolorektální karcinom je maligní onkologické onemocnění. Je to nejčastější nádor tlustého střeva, ale i gastrointestinálního traktu (Lukáš, 2005). Toto onemocnění je v České republice velmi rozšířené, mezi muži se vyskytuje na 3. místě a ženami na 10. místě v celé Evropě (Gregor et al., 2015). V porovnání incidence celé České republiky a zemí světa se ČR řadí na 7. pozici za Belgií, Dánskem, Japonskem, Maďarskem, Německem a Itálií, která drží prvenství (Dušek, 2005).

Přesné příčiny vzniku kolorektálního karcinomu nejsou zcela známé a na rozvoji tohoto onemocnění se podílí mnoho faktorů. Tyto faktory můžeme rozdělit do dvou skupin. První je dědičná neboli hereditární dispozice (Vorlíček, Abrahámová a Vorlíčková, 2012). Zvýšené riziko vzniku kolorektálního karcinomu mohou mít jedinci, u kterých byl u příbuzných prvního stupně (rodičů, sourozenců) diagnostikován kolorektální karcinom (Švestka, Krechler a Žák, 2012). Tato dispozice se manifestuje například jako familiární adematóza tlustého střeva, Lynchův syndrom apod. Druhou skupinou jsou vnější faktory, kdy kolorektální karcinom vzniká v souvislosti s nezdravým životním stylem (Casciato a Territo, 2012). Mezi tyto faktory řadíme nevhodné složení stravy, nedostatek pohybu, přílišnou konzumaci alkoholu, kouření a obezitu (Tarr et al., 2014). Je tedy nezbytné zajímat se o správnou životosprávu jak v prevenci, tak i v následné podpůrné terapii tohoto onemocnění.

Výživa

Existuje mnoho doporučení, jak by měla zdravá výživa a životospráva vypadat. Například Kunová (2011) uvádí Českou pyramidu výživy, ve které jsou uvedeny potraviny vzestupně od doporučovaných nejčastěji konzumovaných potravin po méně často konzumované potraviny. Tato pyramida vychází z potřeb českého obyvatelstva a stravy s dostatečným zastoupením bílkovin, sacharidů, zdravých tuků, vlákniny, vitaminů a minerálů. Avšak běžná (racionální) strava nemusí být pro onkologického pacienta vhodná. Ten většinou potřebuje získat zpátky svalovou hmotu a celkově přibrat na váze (Šachlová a Hrbková, 2004). Kvůli tomu byly Evropskou společností klinické výživy a metabolismu (ESPEN) zřízeny nové pokyny a vznikl nový přístup v léčbě kachexie způsobené rakovinou. Toto stanovisko je založeno na multidisciplinárním přístupu k pacientům s rakovinou prostřednictvím spolupráce mezi lékařem, dietologem, psychologem a sestrou. Cílem multidisciplinárního týmu je prevence a korekce podvýživy způsobené nádorovým onemocněním (Krznarić a Kunović, 2015). Dalším možným důvodem úbytku váhy je anatomická změna gastrointestinálního traktu po operaci, kdy je vlivem anestezie a samotného výkonu snížena či úplně vyřazena střevní peristaltika. Střevní peristaltika se u pacientů většinou obnovuje v rozmezí 48 až 72 hodin po operaci. Proto je žádoucí v brzkém pooperačním období (v den operace a první pooperační den) zajistit výživu u všech operovaných pacientů parenterálně. V této době je pacientům podávána výživa nitrožilně, většinou v podobě fyziologického roztoku nebo roztoků dextrózy, popřípadě je výživa nahrazena vaky all in one (Huang et al., 2014).

Pokud není obnovena střevní pasáž, může nastat komplikace – paralytický ileus. Této obtíži lze předejít brzkou vertikalizací (pokud to stav pacienta dovolí) nebo medikamentózně – pomocí léků působících na střevní pasáž (syntostigmin, glycerinové čípky). U pacientů po operaci tlustého střeva není doporučováno mini klyzma – z důvodu přetěžování traktu. Další možností uvolnění odchodu plynů je aplikace rektální rourky, díky níž se vyřadí funkce řitního svěrače pacienta a plyny mohou volně odcházet (Zeman, Krška et al., 2011).

Grofová (2007) uvádí, že pro pacienta je také vhodná časná částečná enterální výživa, která ochrání střevní bariéru, podpoří příznivé prostředí ve střevě a posílí imunitu pacienta. Tuto výživu lze podle stavu pacienta provést přes enterální sondu nebo vytvořením jejunostomie. Po obnově střevní pasáže se pacientovi podává strava nejprve tekutá, následně kašovitá, která je snadno přijatelná trávicím traktem. Nevýhodou této stravy je její samotná konzistence. Tato forma potravy je pro pacienta většinou nevábného vzhledu, proto může dojít k jejímu odmítnutí. Následně dodržují pacienti bezezbytkovou dietu. Ta neobsahuje nerozpustnou vlákninu, vyskytující se například v celozrnném pečivu, luštěninách, potravinách obsahujících zrníčka, slupky a podobně. Bezezbytková dieta se drží zhruba po dobu 6–8 týdnů. Pacienti by měli konzumovat pravidelně malou porci, opakující se ve dvou- až tříhodinových intervalech. Strava by měla být pestrá a jídlo dobře rozmělněno v ústech, možná je i příprava strouháním či mletím. Jelikož při onemocnění střev dochází ke sníženému vstřebávání vitaminů, je nutné je na doporučení lékaře doplňovat. Pacienti by měli také dodržovat dostatečný příjem tekutin. Pokud netrpí onemocněním ledvin, je doporučováno denně vypít 1,5 až 2 litry (v letních měsících i více) vody, popřípadě tekutin bez příměsí vlákniny, která je například v džusech s dužinou. Dále jsou nevhodné perlivé vody a sladké limonády (Hrbková, 2005). Pokud pacientovi není při operaci provedena stomie, následuje po bezezbytkové dietě dieta racionální s dodržováním zásad zdravého stravování – vaření v páře, popřípadě dušení, dostatečný příjem zeleniny, ovoce, tekutin, nemastných, netučných potravin a dostatečný pohyb (Rehabilitace info, 2016).

Zvýšené riziko vzniku kolorektálního karcinomu mohou mít jedinci, u kterých byl u příbuzných prvního stupně (rodičů, sourozenců) diagnostikován kolorektální karcinom

Ileostomie

Pacientům s ileostomií je doporučován dostatečný příjem tekutin spolu s jídlem, kdy dochází ke smíšení tekutiny a potravy. K zahušťování střevního obsahu jsou doporučovány borůvky, rýže, černý čaj a strouhaná jablka. Ileostomik by se měl vyhýbat jídlům, která mohou způsobit koliku (slupky z rajčat, dužina z pomerančů apod.). Vhodné jsou malé, brzké večeře. Pro pacienta s ileostomií není vhodné hladovění, jelikož vede k tvorbě plynů, nikoli ke zklidnění střeva. Při průjmech by měl pacient omezit cukr, luštěniny, kávu, alkohol, švestky, kyselé zelí, třešně, hrušky a fíky. Vhodné potraviny při průjmu jsou čokoláda, masové vývary, banán, strouhaná jablka, brambory a svařené mléko. Nadýmavě mohou působit zelí, luštěniny, kapusta a květák (Pailová, 2010).

Kolostomie

Pacienti s kolostomií zpravidla snášejí po operaci potraviny, které konzumovali ještě před zákrokem. Vyvarovat by se měli jídel silně kořeněných. Dále by měli konzumovat vydatnější jídla přes den a k večeři jídla lehčího typu. Je vhodné se vyhýbat jídlům projímavým, jako je například celozrnný chléb, houby, syrové ovoce, zelí, aromatická zelenina apod. K pití jsou doporučovány neperlivé minerální vody (Hrbková, 2005). Kolostomik by měl udržovat mírně tekutou stolici. Pokud strava obsahuje mnoho bílkovin, je stolice tuhá (Pailová, 2010).

Závěr

Brzy po operaci je nutné zajistit pacientovi dostatečnou výživu, nejprve parenterální, následně enterální stravou. Po celou dobu hospitalizace je potřebné sledovat odchod plynů a stolice. V prvních pooperačních dnech tak můžeme předejít mnoha komplikacím, zejména paralytickému ileu. Po obnovení peristaltiky je pacientovi v malých dávkách postupně podávána strava pomocí enterální sondy nebo jejunostomie. Následně pacient přechází na tekutou, kašovitou až bezezbytkovou dietu. Ta se vyznačuje vynecháním nerozpustné vlákniny v potravě pacienta, obsažené zejména v celozrnném pečivu, luštěninách a potravinách obsahující zrníčka a slupky. Pokud pacientovi není během operace provedena stomie, dodržuje nadále zásady zdravého stravování a racionální výživy. Ileostomici a kolostomici dodržují daná specifika bezezbytkové diety s ohledem ke svým dietním potřebám. Každý člověk je individuální, a proto se i při dodržování zásad správného stravování pacienta se stomií může stát, že mu potravina nebude vyhovovat. Je vhodné si potraviny nejprve v malých dávkách vyzkoušet a poznat, co vyhovuje člověku jako jednotlivci.

Příspěvek se vztahuje k výzkumnému grantovému projektu číslo 048/2015/S, který je realizován za finanční podpory Grantové agentury Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Mgr. Tereza Dušičková, doc. PhDr. Sylva Bártlová, Ph.D., prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Literatura:

1. Casciato DA, Territo MC. Manual of clinical oncology. Philadelphia: Wolters Kluwer/Lippincott Williams & Wilkins Health, 2012, s. 928. ISBN 9781451115604

2. Dušek L et al. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2005. [online]. [cit. 2016-05-31]. Dostupné z: www.svod.cz

3. Gregor J et al. Epidemiologie kolorektálního karcinomu v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2015. ISSN 18040888

4. Grofová Z. Nutriční podpora: praktický rádce pro sestry. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 9788024718682

5. Hrbková D, Šachlová M. Co potřebujete vědět o výživě po operacích střeva. Brno: Univerzitní onkologické centrum. [online]. 2005. [cit. 2016-05-31]. Dostupné z: https://www.mou.cz/vyziva/t2542

6. Huang HH et al. Postoperative Hypocaloric Peripheral Parenteral Nutrition With Branched-Chain-Enriched Amino Acids Provides No Better Clinical Advantage Than Fluid Management in Nonmalnourished Colorectal Cancer Patients. Nutrition and Cancer. 2014;66(8):1269–1278. DOI: 10.1080/01635581.2014.956248

7. Kim KE. Early detection and prevention of colorectal cancer. Thorofare: Slack Incorporated, 2009. s. 255. ISBN 1556428375

8. Krznarić Ž, Kunović A. Clinical nutrition and colorectal cancer. Medical Sciences. 2015;41:97–105. ISSN 20763271

9. Kunová V. Zdravá výživa. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 9788024734330

10. Lukáš K. Gastroenterologie a hepatologie pro zdravotní sestry. Praha: Grada Publishing, 2005. ISBN 8024712830

11. Pailová N. Výživa stomiků. České Ilco – dobrovolné sdružení stomiků. Ostrava: Městská nemocnice Ostrava, 2010. [online]. [cit. 2016-05-31]. Dostupné z: http://www.ilco.cz/zivot/vyziva.php

12. Rehabilitace.info. Strava po operaci konečníku a rakoviny tlustého střeva  Rehabilitace.info, magazín o zdraví, 2016. [online]. [cit. 2016-05-31]. Dostupné z: http://www.rehabilitace.info/vyziva-a-jidlo/strava-po-operaci-konecniku-a-rakoviny-tlusteho-streva/

13. Šachlová M, Hrbková D. Nádorová onemocnění a výživa  Brno: Univerzitní onkologické centrum, 2004. [online]. [cit. 2016-05-31]. Dostupné z: ww.onko.cz/_pub/publikace/vyziva.pdf

14. Švestka T, Krechler T, Žák A. Prevence u kolorektálního karcinomu. Postgraduální medicína. 2012;4:58. ISSN 12124184

15. Tarr G et al. Do high risk patients alter their lifestyle to reduce risk of colorectal cancer? BMC Gastroenterology. 2014;14(1):22. ISSN 1471230x

16. Vorlíček J, Abrahámová J, Vorlíčková H. Klinická onkologie pro sestry. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. ISBN 9788024737423

17. Zeman M, Krška Z. Chirurgická propedeutika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 9788024737706

• tisk
• předplatit si