Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 7 - 8 / 2016

Čich a chuť

Datum: 4. 7. 2016
Autor: Eva Kušnírová; Alena Trejbalová; Lenka Koppitzová; Eva Tlustá

Čich a chuť jsou smysly, kterým se nepřikládá tolik pozornosti jako zraku a sluchu, jsou však v životě nesmírně důležité. Čich je zajištěn prvním hlavovým nervem, čichovým. Chuť je vedena přes sedmý, devátý a desátý hlavový nerv, tedy nerv lícní, jazykohltanový a bloudivý. Velmi důležitý je také pátý hlavový nerv, trojklanný, jehož senzitivní vlákna vedou informace z dutiny nosní i ústní. Systém všech těchto nervů označujeme jako chemosenzorickou percepci.

Čichový systém se skládá z části periferní, kterou tvoří čichový epitel v nosní dutině, a z části centrální, do které patří bulbus olfactorius a centra v mozku. K čichovému epitelu se dostává vzduch s pachovými látkami nejenom přes dutinu nosní, ale také přes dutinu ústní a nosohltan, retronazálně.

Poruchy čichu dělíme dle projevů na kvalitativní a kvantitativní a dle příčiny na převodní a senzorineurální. Kvantitativní poruchy mohou být ve smyslu částečné ztráty, hyposmie, například přechodně u akutní rýmy, nebo ztráty úplné, anosmie, jak tomu bývá například po úrazech hlavy. Do poruch kvalitativních zahrnujeme specifickou anosmii, což je výpadek jen pro určitý pach, dále fantosmii, kdy bez čichového stimulu má pacient pocit, že něco cítí, a parosmie znamená pocit zkresleného vjemu při určitém čichovém stimulu. Převodní porucha může být lokalizována ve vlastní dutině nosní, jako při rýmě, výrazné deviaci septa, nosní polypóze, nádorech nosní dutiny benigních i maligních (obr. 1). Senzorineurální porucha může vzniknout po poškození čichového epitelu při viróze, při atrofické rýmě, při postižení nádorem CNS nebo po traumatu. Zhoršení čichu bylo prokázáno jako časný projev Parkinsonovy a Alzheimerovy nemoci.

Orgánem chuti jsou chuťové pohárky rozmístěné v dutině ústní, na jazyku, v hltanu a hrtanu. Základními chutěmi, které člověk vnímá, jsou slaná, sladká, hořká, kyselá chuť a chuť umami (masová). Poruchy chuti můžeme rozdělit na kvantitativní a kvalitativní, periferní a centrální. Kvantitativními poruchami může být hypogeuzie, snížení chuti, a ageuzie, úplné vymizení chuti. Do kvalitativních poruch řadíme parageuzii, přítomnost pachuti, kdy dokážeme najít zdroj, například při extraezofageálním refluxu nebo zánětech v dutině ústní, a dále fantogeuzii, což je pocit pachuti, kdy není jasný chuťový podnět, například po odstranění patrových mandlí. Poruchy periferní se vyskytují velmi často, mohou být dány poškozením vlastního chuťového epitelu, při zánětech v dutině ústní, extraezofageálním refluxu, po ozáření oblasti hlavy a krku, také vznikají jako nežádoucí účinek léků. K dalším periferním poruchám patří Bellova obrna, stavy po poranění hlavy, po středoušních operacích, po tonzilektomii či po operacích pro chrápání a pro spánkový obstrukční syndrom. K centrálním poruchám chuti dochází výjimečně, po cévních mozkových příhodách, úrazech a neurodegenerativních onemocněních.

Možnosti vyšetření čichu a chuti

V případě zhoršení čichu a chuti je kromě interního, laboratorního a neurologického vyšetření nutné i podrobné otorinolaryngologické vyšetření.

K vlastnímu vyšetření čichu slouží metody subjektivní a objektivní. Do subjektivních metod patří například test parfémovanými fixy (Odourized markers test, OMT) a Sniffin sticks test. Objektivními metodami jsou evokované čichové potenciály a funkční magnetická rezonance.

Test parfémovanými fixy (obr. 2) je jednoduchá, rychlá screeningová metoda vyšetření čichu. Používá se při něm šest fixů. V první části testu hodnotí pacienti poruchy čichu a nosní průchodnost a popisují vůni fixů. Ve druhé části testu pak musejí pacienti přiřadit vůni fixů k některé ze čtyř nabízených možností. Dle bodového součtu pak můžeme orientačně čich hodnotit.

Sniffin sticks test je poměrně časově náročný, vyšetření trvá přibližně 30 minut. Test vyžaduje spolupráci pacienta a školenou sestru. Využívá tři sady parfémovaných fixů (obr. 3). V první části testu (Threshold) stanovujeme práh, tedy nejmenší koncentraci, kterou pacient ucítí. Ve druhé části (Discrimination) musí pacient vybrat ze tří fixů jeden, který voní odlišně než zbylé dva. Ve třetí části (Identification) testuje pacient 16 fixů a přiřazuje vůni fixů k nabídnutým možnostem. Součet bodového zisku ze všech tří částí se označuje jako takzvané TDI skóre, kdy 30,5 a více bodů znamená normální čich.

K vyšetření chuti slouží metody subjektivní a objektivní. Do subjektivních řadíme vyšetření pomocí tablet či roztoků nebo elektrickým impulzem při elektrogustometrii. Do objektivních metod vyšetření chuti patří evokované potenciály a funkční magnetická rezonance.

Velmi důležité je vyšetření funkce nervu chorda tympani, jenž vede chuť z předních dvou třetin jazyka. Tento nerv může být poškozen při operaci středního ucha, proto je velmi důležité u všech pacientů vyšetřit chuť před operací středního ucha. Zvlášť musí být vyšetřena pravá i levá polovina jazyka pomocí čtyř různých koncentrací od čtyř základních chutí – slané, sladké, kyselé a hořké. V příslušném roztoku je smočen proužek filtračního papíru a přiložen na přední dvě třetiny jazyka (obr. 4). Pacient pak s otevřenými ústy a vyplazeným jazykem určuje příslušnou chuť.

fota: Profimedia, Radiologická klinika FN HK, archiv autorek

Vyšetření pacienta s poruchou čichu a chuti je na našem pracovišti zahájeno lékařem, který odebírá komplexní anamnézu s dotazem na prodělané infekce, úrazy, chronické nemoci, alergie, užívané léky a pracovní prostředí. Následuje otorinolaryngologické vyšetření. Poté sestra podrobně instruuje pacienta a provede vyšetření chuti pomocí roztoků, čich vyšetří testem parfémovaných fixů a Sniffin sticks testem. Ambulantně pak bývá doplněno laboratorní, interní, neurologické vyšetření a zobrazovací vyšetření.

Závěr

Poruchám čichu a chuti je třeba věnovat pozornost. Oslabení či vymizení čichu, chuti se může vyskytovat u běžných nemocí a brzy ustoupit, může však také signalizovat vážná onemocnění, která vyžadují včasnou léčbu. Pokud pacient udává poruchy čichu a chuti, je nutné komplexní vyšetření.

Eva Kušnírová, Alena Trejbalová, Lenka Koppitzová, Eva Tlustá, Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Lékařská fakulta v Hradci Králové Univerzity Karlovy v Praze

 

Literatura:

1. Hummel T, Sekiger B, Wolf SR, Pauli E, Kobal G. ‘Sniffin’ sticks’: olfactory performance assessed by the combined testing of odor identification, odor discrimination and olfactory threshold. Chem Senses. 1997;22(1):39–52

2. Landis BN, Welge-Luessen A, Bramerson A et all. “Taste Strips” – a rapid, lateralized, gustatory bedside identification test based on impregnated filter papers. J Neurol. 2009;256(2):242–248

3. Vodička J, Faitlová H. Poruchy čichu a chuti. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2012, ISBN 978-80-7311-125-0

 

Více o autorkách:

Autorky pracují v ambulancích Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice Hradec Králové. Eva Kušnírová pracuje ve specializovaných poradnách od r. 2010, Alena Trejbalová je staniční sestra ambulantních provozů od r. 1984. Lenka Koppitzová pracuje na běžné ambulanci od r. 2010 a Eva Tlustá na foniatrické ambulanci od r. 2015.

Použité zkratky:

OMT – Odourized markers test – test parfémovaných fixů
TDI – treshold, discrimination, identification – práh, diskriminace, identifikace

 
  • tisk
  • předplatit si