Kvalita života seniorů v domově pro seniory

Souhrn: Výzkumné šetření se zabývalo kvalitou života seniorů ve vybraném domově pro seniory. Šetření proběhlo pomocí standardizovaných dotazníků kvality života. Kvalita života byla respondenty hodnocena jako průměrná, nicméně je třeba se podrobněji zabývat aspekty této velmi důležité problematiky, které respondenti hodnotí jako snižující kvalitu jejich života. Výsledky šetření jsou porovnávány s populační normou pro Českou republiku.

Klíčová slova: senior – kvalita života – WHOQOL-BREF – WHOQOL-OLD – domov pro seniory.

Seniors’ life quality in homes for the elderly

Summary: This research is about seniors’ life quality in chosen homes for the elderly. Research was done with help of standardized questionnaires of quality life. Life quality has been evaluated by respondents as average. Nevertheless there is need to deal with this aspect of this very important issues. This issue is evaluated by respondents as decreasing quality life. Results of this survey are compared with population standard of Czech Republic.
Keywords: elderly – quality of life – WHOQOL-BREF – WHOQOL-OLD – elderly home.

Úvod

Kvalita života ve stáří je v poslední době velmi diskutované téma, a to zejména z toho důvodu, že starých lidí přibývá a přibývat jich stále bude. Vnímání kvality života se v období stáří oproti ostatním stadiím života liší. Ve stáří se mohou objevovat pocity opuštěnosti, zklamání nebo zbytečnosti, což kvalitu života bezpochyby snižuje. V situaci, kdy již senior nemůže žít ve svém domácím prostředí a přichází život v ústavní péči, který s sebou nese mnoho změn, je kvalita jeho života významně ovlivněna. Senior zde ztrácí pocit bezpečí známého prostředí a získává anonymní roli (Dvořáčková, 2012).

V medicíně a v psychologii je kvalita života považována za vícerozměrný, subjektivní a měřitelný konstrukt a považuje se za pozitivní ukazatel celkového stavu jedince, který umožňuje hodnotit komplexně zaměřené zdravotní a psychosociální intervence (Dragomirecká, Prajsová, 2009). Obvykle se kvalita života popisuje v souvislosti s pojmy jako soběstačnost, autonomie, důstojnost, seberealizace, spokojenost v rodinných, partnerských a dalších mezilidských vztazích, sociální a kulturní integrovanost, tvořivost apod. Jindy může být popisována jako schopnost milovat, pracovat a žít v harmonii s danou kulturou (Svobodová, 2008).

Obecně bývá kvalita života měřena ze tří perspektiv (Dragomirecká, Bartoňová, 2006), a to:

(1) jako objektivní měření sociálních ukazatelů v termínech možností, bariér a zdrojů okolí,

(2) jako subjektivní odhad celkové spokojenosti se životem,

(3) jako subjektivní odhad spokojenosti s jednotlivými životními oblastmi.

Metodika

Cílem práce bylo zjistit celkovou kvalitu života seniorů a jejích jednotlivých domén ve vybraném domově pro seniory. Data byla sbírána pomocí standardizovaných dotazníků WHOQOL-BREF, WHOQOL-OLD a dotazníkem vlastní tvorby o pěti identifikačních otázkách. Autoři českých překladů dotazníků souhlasili s jejich použitím ve výzkumu. Samotné výzkumné šetření probíhalo v měsících březen až květen roku 2015. Základním předpokladem výzkumného šetření byla ochota respondentů vyplnit dotazník. Výzkumné šetření bylo anonymní a účast v něm zcela dobrovolná. Při vyhodnocování jednotlivých domén byly použity manuály pro vyhodnocování dotazníků WHOQOL-BREF a WHOQOL-OLD. Výsledné hodnoty u standardizovaných dotazníků byly srovnány dle populačních norem uvedených ve zmíněných manuálech

Charakteristika výzkumného vzorku

Respondenti byli do výzkumného šetření zařazeni dle následujících kritérií: délka pobytu v zařízení minimálně 6 měsíců, věk nad 65 let, Barthelův test základních všedních činností (ADL – Activities of Daily Living) v rozmezí od 45 do 60 bodů (závislost středního stupně) a ochota podílet se na výzkumném šetření. Dle zadaných kritérií bylo do výzkumného šetření zařazeno 60 respondentů – 30 mužů a 30 žen –, kteří žili ve vybraném domově pro seniory.

Výsledky

Na základě dat získaných z dotazníku WHOQOL-BREF bylo zjištěno, že největší počet respondentů zhodnotil svoji kvalitu života jako dobrou, a to konkrétně 43 % žen a 47 % mužů. Otázka týkající se spokojenosti se svým zdravím dosáhla průměrných hodnot 2,8 u žen a 2,8 u mužů z celkové hodnoty 5. Následující výsledné hodnoty jsou srovnávány na stupnici od 4 do 20, přičemž čím vyšší hodnota, tím lepší kvalita života. Doména „fyzické zdraví“ byla počítána jako průměrná hodnota sedmi otázek z dotazníku WHOQOL-BREF. Muži u této domény dosáhli lepšího skóre, a to 12,86, ženy pak hodnoty 12,50. Spokojenost s fyzickým zdravím byla hodnocena jako průměrná. Průměrně lze hodnotit také oblast prožívání, kde ženy dosáhly hodnoty 12,87 a muži 12,64, a oblast sociálních vztahů s hodnotami u žen 12,09 a u mužů 12,00. Respondenti jsou také celkově spokojeni s prostředím, ve kterém žijí. Ženy v této doméně dosáhly skóre 14,72 a muži 14,30. Dalších šest domén bylo hodnoceno pomocí dotazníku WHOQOL-OLD. Výsledné hodnoty všech domén byly opět hodnoceny na stupnici od 4 do 20. Doména fungování smyslů byla vyhodnocena jako průměrná při získané bodové hodnotě 13,00 u žen a 12,93 u mužů. V doméně spokojenost byla prokázána vyšší spokojenost s hodnotami u žen 14,40 a u mužů 14,37. Průměru dosáhly také hodnoty u domény naplnění (ženy 13,20 a muži 13,17) a u domény sociální vztahy (ženy 12,43 a muži 12,70). Doména smrt a umírání získala ve výzkumu nejvyšší hodnoty (ženy 14,53 a muži 15,33). Poslední hodnocenou doménou byla doména s názvem blízké vztahy, kde byly získané hodnoty u žen a mužů velmi podobné (ženy 13,27 a muži 13,37).

Diskuze

V přepočtu na průměrnou hodnotu otázky „Jak byste hodnotil/a kvalitu svého života“ byly výsledky u mužů i u žen podobné. Průměrné skóre u žen vyšlo 3,4 a u mužů 3,3 z celkové hodnoty 5. V manuálu Dragomirecké a Bartoňové (2006, str. 43) je uvedena jako průměrná populační norma pro seniory ve věku 75 a více let hodnota 3,48, tudíž výsledky respondentů z našeho šetření jsou v populační normě. Na hodnocení kvality života má bezpochyby vliv také to, zda respondenti žijí na pokoji sami, nebo s cizí osobou. Respondenti žijící s jednou cizí osobou dosáhli bodového průměru 3,07, zatímco respondenti žijící na pokoji sami měli výsledný průměr 3,33. V oblasti spokojenosti se svým zdravím bylo dosaženo po porovnání s populační normou též průměrných hodnot. V oblastech každodenního života, jako je prožívání, nezávislost a naplnění, bylo po porovnání s populační normou dosaženo průměrných hodnot (Dragomirecká, Prajsová, 2009, str. 42). V této doméně respondenti uvedli, že jsou spokojeni s tím, čeho v životě dosáhli, že mohou rozhodovat o své budoucnosti nebo že lidé respektují svobodu jejich rozhodování. Dle výsledků v našem šetření byla míra spokojenosti s prožíváním, nezávislostí a naplněním u žen mírně vyšší než u mužů. Spokojenost s osobními vztahy dosáhla dle populačních norem pro osoby ve věku 60 let a více průměru (Dragomirecká, Prajsová, 2009, str. 42). Respondenti v tomto souboru jsou spokojeni s podmínkami v místě, kde žijí, s dostupností zdravotní péče, s dopravou i s přístupem k informacím. V prostředí, kde žijí, se cítí bezpečně a hodnotí je jako zdravé. Z výsledků plyne, že velmi záleží na kvalitě péče a poskytovaných služeb, které zajišťuje zařízení, ve kterém respondenti žijí. Dalším podstatným zjištěním byla informace o tom, že respondenti ve zkoumaném souboru ztrácejí možnost věnovat se svým zálibám, které provozovali před vstupem do zařízení. Respondenti se často nemohou zapojit do společenského dění z důvodu fyzických či smyslových potíží. K překvapivě nejlépe hodnocené doméně patřila doména „umírání a smrt“. Výsledky v této doméně přesahují hranici populační normy. Největší obavu uvedli respondenti z bolesti při umírání. Dle Vágnerové (2007, str. 430–433) se zralost osobnosti starého člověka projeví právě akceptováním vlastní smrtelnosti a spíše než obavu z faktu životního konce mají senioři strach z utrpení, ztráty autonomie, bezmocnosti či z bolesti.

Závěr

Z výzkumného šetření vyplývá, že respondenti hodnotí svou kvalitu života jako průměrnou. Výsledné hodnoty vyšly průměrně v porovnání s populační normou, která je uvedena v manuálu Dragomirecké a Bartoňové. S celkovou kvalitou svého života jsou nejvíce spokojeni senioři žijící s manželkou či manželem. I přesto, že výsledky našeho šetření jsou uspokojivé, je třeba se tímto tématem neustále zabývat. Ne všichni senioři jsou spokojeni se svým životem. Někteří prožívají těžké období, a to hlavně z důvodu ztráty domova nebo svých blízkých.

Mgr. Kristýna Šoukalová, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice
Bc. Štěpánka Hrubišová, Beskydské rehabilitační centrum, spol. s r. o., Čeladná
Mgr. Romana Procházková, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

 

Literatura:

1. Dragomirecká E, Bartoňová J. WHOQOL-BREF, WHOQOL-100: World Health Organization Quality of Life Assessment: příručka pro uživatele české verze dotazníků kvality života Světové zdravotnické organizace. Praha: Psychiatrické centrum, 2006

2. Dragomirecká E, Prajsová J. WHOQOL-OLD: příručka pro uživatele české verze dotazníku Světové zdravotnické organizace pro měření kvality života ve vyšším věku. Praha: Psychiatrické centrum, 2009

3. Dvořáčková D. Kvalita života seniorů: v domovech pro seniory. Praha: Grada Publishing, 2012

4. Svobodová L. Kvalita života. In Šubrt J. Soudobá sociologie III (Diagnózy soudobých společností). Praha: Karolinum, 2008.

5. Vágnerová M. Vývojová psychologie II.: dospělost a stáří. Praha: Karolinum, 2007

Recenzovaly:

Mgr. Petra Plšková – Neurologie JIP, Pardubická krajská nemocnice
Mgr. Jaroslava Burdychová – Oblastní charita Červený Kostelec, Hospic Anežky České a Mobilní hospic Anežky České

Více o autorkách:

Mgr. Kristýna Šoukalová, Katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice
2002–2006: SZŠ Trutnov – obor Všeobecná sestra; 2006–2009: Bc. studijní program – obor Všeobecná sestra, Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci; 2009–2011: Mgr. studijní program – obor Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech, Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci; 2011: Nemocnice Pardubického kraje, Pardubická nemocnice, Geriatrické centrum – všeobecná sestra; od 2011: Katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice – akademický pracovník, asistent; od 2015: doktorský studijní program – obor Ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

Bc. Štěpánka Hrubišová, Beskydské rehabilitační centrum, spol. s r. o., Čeladná
2012: ukonč. SZŠ Frýdek-Místek – obor Zdravotnický asistent; 2015: ukonč. Bc. studium – ošetřovatelství, FZS Univerzity Pardubice; od 2015: Beskydské rehabilitační centrum (Čeladná) – všeobecná sestra

Mgr. Romana Procházková, Katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice
1998–2002: SZŠ Trutnov – obor Všeobecná sestra; 2002–2008: Oblastní nemocnice Náchod a. s., Anesteziologicko-resuscitační oddělení – všeobecná sestra bez odborného dohledu; 2003–2006: Bc. studijní program – obor Všeobecná sestra, Ústav zdravotnických studií, Univerzita Pardubice; 2006–2008: Mgr. studijní program – obor Ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice; 2009–2013: Oblastní nemocnice Náchod a. s., Management léčby ran – hlavní konzultantka pro léčbu ran; 2010: Certifikovaný kurs Specifická ošetřovatelská péče o chronické rány a defekty, NCO NZO, Brno; od 2011: doktorský studijní program – obor Ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice; od 2013: Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice – akademický pracovník, asistent

 

• tisk
• předplatit si