Karcinom prsu u muže

Karcinom prsu u muže není běžnou diagnózou, se kterou se na našem chirurgickém oddělení setkáváme. Ráda bych vás proto seznámila s kazuistikou pacienta s tímto onemocněním.

Rakovina prsu je tradičně považována za výhradně ženské onemocnění. Poměr incidence, výskytu onemocnění, mezi ženami a muži je přibližně 100 : 1. Rakovina prsu představuje u mužů méně než 1 % ze všech zhoubných nádorů, u žen je to 26 %. Co se týče mortality, za jeden rok zemře ve světě na následky karcinomu prsu 480 mužů a 40 000 žen. Přesná příčina stále není známá, ale rizikovým faktorem je pozitivní rodinná anamnéza. Jsou známy případy, kdy rakovinou prsu onemocněl otec, syn, strýc a synovec. Riziko onemocnění roste s věkem, s pěti- až desetiletým odstupem za ženami, tj. s maximem okolo 60. roku věku. Zvýšené riziko se předpokládá u mužů vystavených radiaci, když např. podstoupili radioterapii při léčbě jiných nádorových onemocnění v oblasti hrudníku, a dále pak u mužů s vrozenou genetickou vadou – nadpočetným chromozomem X. Mezi další rizikové faktory, které potvrdila i studie koordinovaná americkým Národním onkologickým institutem v květnu 2015, patří zvýšená hladina estrogenu. Do této studie se zapojily USA, Velká Británie, Norsko, Švédsko a Kanada. Sledovala se hladina estrogenu u celkem 101 mužů, u nichž byl časem diagnostikován karcinom prsu, s hladinou estrogenu u 2017 zdravých mužů. U mnoha mužů souvisela hladina estrogenu (za vyšší byla považována hladina nad 86,7 pikomolu/litr) s nadváhou, tukové buňky v organismu hladinu estrogenu zvyšují. Což je i důvodem, proč by se muži měli snažit udržet si zdravou tělesnou hmotnost. Výskyt karcinomu prsu se liší i ve světě, vyšší výskyt je v některých afrických zemích, což však spíše poukazuje na vliv dostupnosti léčby.

V České republice byl například v Libereckém kraji v období od začátku roku 2010 do srpna 2015 diagnostikován karcinom prsu u celkem osmi mužských pacientů. Z toho byl třikrát diagnostikován karcinom horního vnitřního kvadrantu, třikrát karcinom horního zevního kvadrantu a dvakrát celého prsu. Šest pacientů bylo léčeno v Krajské nemocnici Liberec, a. s., jeden pacient zemřel na hematologické onemocnění.

Příznaky, diagnostika

Nejčastějším příznakem onemocnění je nebolestivé jednostranné zduření prsu, které je většinou nerovného povrchu, nepravidelného tvaru a tvrdší nepohyblivé koexistence, které může být provázeno vtažením bradavky nebo krvavým výtokem. Diagnostické vyšetření se provádí buď sonograficky, přednostně u mladších pacientů, vyšetřuje se mléčná žláza, uzliny v podpaždí a na klíčcích. Mammografie se upřednostňuje u dospělých. Na rozdíl od žen se mammografie provádí pouze v šikmé projekci. Úkolem mammodiagnostika je zobrazovacími metodami vyloučit maligní tumor, odlišit nezhoubné zvětšení mléčné žlázy, tzv. gynekomastii nebo pseudogynekomastii – zvětšení prsou způsobené ukládáním tuku. Může se doplnit i vyšetření varlat. Hlavní rozdíl v histopatologickém nálezu u karcinomu prsu mezi mužem a ženou je v nepřítomnosti lobulů v prsní tkáni, proto se u mužů nevyskytuje lobulární karcinom, nejčastěji je diagnostikován infiltrující duktální karcinom.

Léčba, prognóza a prevence

Jako první se ve většině případů uplatňuje chirurgické řešení, a to modifikovaná radikální mastektomie. Po operaci je doporučena adjuvantní radioterapie, která ve většině případů zlepšuje místní nález, ale nemá vliv na celkové přežití. Hormonální terapie se zahajuje u mužů, u kterých jsou diagnostikovány pozitivní estrogenové receptory, podává se přípravek Tamoxifen po dobu pěti let. Chemoterapie je doporučena, pokud pacient nemá pooperační komplikace a nelze využít hormonální léčbu. Zahajuje se 4–6 týdnů po operaci a trvá 4–6 měsíců. Prognóza je u mužů horší než u žen, 30 % mužů přichází s onemocněním v pokročilém stadiu, rozhodující je nález postižení axilárních uzlin, 84 % mužů přežívá 10 let při negativním nálezu na uzlinách, 44 % mužů při pozitivních uzlinách.

Jako prevenci lze doporučit vyvarovat se rizikových faktorů, jako je obezita, a nebát se samovyšetřování prsů, nepodceňovat první příznaky a včas navštívit lékaře

Kazuistika

Muž, 59 let, řidič z povolání, se v našem Chirurgickém centru Krajské nemocnice Liberec, a. s., léčil s karcinomem prsu v roce 2013 a i nadále je v péči našeho Komplexního onkologického centra. Z rodinné anamnézy byl u něj zajímavý výskyt karcinomu prsu u matky. Podstoupil operaci menisku a odstranění žlučníku. Již 19 let nekouří, ale dříve byl silným kuřákem. Trpí lehkou nadváhou, je bez bolestí a soběstačný. Do nemocnice přišel na doporučení z menší oblastní nemocnice, kde byla provedena excize rezistence 5 × 5 × 5 cm na pravé polovině hrudníku. Histologické vyšetření prokázalo adenoidně cystický karcinom. V červenci 2013 přichází pacient do Chirurgického centra k přijetí pro recidivu v místě exstirpace – je zde mírný hematom, dle UZ je ložisko 28 × 20 × 9 mm a dle stagingové SCT je nález v pravé axile.

V den přijetí je pacient s komplexním předoperačním vyšetřením odoperován, je provedena revize vzhledem k hematomu a poté mastektomie a exenterace axily. Pooperačně byl pacient sledován na dospávacím pokoji a poté přeložen na standardní oddělení. Po přehodnocení stavu pacienta po operaci a vyhodnocení priorit jsme vytvořili následující plán ošetřovatelské péče:

Plán ošetřovatelské péče pro 1.–5. pooperační den:

• kontrola invazivních vstupů – PVK, op. rána, množství odpadů v Redonově drénu,
• monitorace bolesti dle škály VAS, účinek analgetik,
• kontrola mikce po operačním výkonu,
• pooperačně podávána antibiotika, Dicynone,
• prevence TEN, podáván nízkomolekulární heparin Clexane po 24 hodinách,
• péče o výživu – dieta bez omezení, 1× sipping,
• postupná vertikalizace, dopomoc ošetřovatelského personálu vedoucí ke zvýšení soběstačnosti pacienta.

5. den byl pacient propuštěn s termínem kontroly na Chirurgickém centru. Od srpna 2013 přešel pacient do péče Komplexního onkologického centra Krajské nemocnice Liberec, a. s. (KOC KNL) Ve stejném měsíci podstoupil v Hradci Králové PET/CT vyšetření trupu od baze lební po inguiny. [Toto vyšetření spojuje v jednu dvě diagnostické metody, a to pozitronovou emisní tomografii (PET) a počítačovou tomografii (CT), která se provádějí téměř současně. PET vyšetření umožňuje posoudit metabolizmus ve tkáních, CT vyšetření následně detailně vykreslí strukturu vyšetřovaných orgánů.] Závěrem vyšetření byl nález bez diseminace základního onemocnění, hepatosplenomegalie, steatóza jater. Od 3. do 6. ledna 2014 probíhala v KOC KNL zevní radioterapie. Od poloviny terapie se objevily komplikace – postradiační ezofagitis se ztíženým polykáním, postradiační dermatitis, které byly léčeny podáváním Algifen gtt, Panthenol tbl a lokální aplikací masti Calcium pantothenicum. V únoru 2014 byl nasazen Tamoxifen, kůže již byla téměř zhojena, pacient ji promazává indulonou. V dubnu 2015 se objevil mírný lymfedém – byla doporučena poradna. V srpnu 2015 byl pacient bez komplikací a cítí se „dobře“.

Závěr

Ačkoli diagnóza karcinomu prsu u muže není příliš častá, je nutné cílit především v primární prevenci na rizikové faktory, které onemocnění vyvolávají. Všeobecná sestra v primární prevenci zastupuje významnou roli jako osoba aktivně působící v oblasti ochrany veřejného zdraví.

Bc. Jaroslava Knapová, Chirurgické centrum, Krajská nemocnice Liberec, a. s.

 

Literatura:

1. Coufal O, Fait V. Chirurgická léčba karcinomu prsu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3641-9

2. Bezdičková M, Slezáková L. Ošetřovatelství v chirurgii II. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3130-8

3. Moore M. Male breast cancer [online]. Dostupné z http:/cssmweb.cz/news/karcinom-prsu-u-muzu/

 

• tisk
• předplatit si