Sekundární prevence u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním

Souhrn: Příspěvek se zabývá sekundární prevencí kardiovaskulárních onemocnění. Jsou to onemocnění, která mají prvenství v nejčastějších příčinách úmrtí dospělých jedinců nejen v České republice, ale i ve vyspělých zemích západní civilizace. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, jak dotázané sestry pohlížejí na sekundární prevenci kardiovaskulárních onemocnění a jakým způsobem vyhodnocují rizikové faktory pacientů. Dále jaké rizikové faktory jsou ty nejdůležitější a jakým způsobem následně sestry pacienty edukují. V neposlední řadě bylo zjištěno, jak se osloveným pacientům s hypertenzí a anginou pectoris daří dodržovat preventivní opatření doporučená sestrami a co je motivuje k dodržování těchto opatření.

Klíčová slova: sekundární prevence – kardiovaskulární onemocnění – sestra – pacient – rizikové faktory.

Souhrn: Příspěvek se zabývá sekundární prevencí kardiovaskulárních onemocnění. Jsou to onemocnění, která mají prvenství v nejčastějších příčinách úmrtí dospělých jedinců nejen v České republice, ale i ve vyspělých zemích západní civilizace. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, jak dotázané sestry pohlížejí na sekundární prevenci kardiovaskulárních onemocnění a jakým způsobem vyhodnocují rizikové faktory pacientů. Dále jaké rizikové faktory jsou ty nejdůležitější a jakým způsobem následně sestry pacienty edukují. V neposlední řadě bylo zjištěno, jak se osloveným pacientům s hypertenzí a anginou pectoris daří dodržovat preventivní opatření doporučená sestrami a co je motivuje k dodržování těchto opatření.

Klíčová slova: sekundární prevence – kardiovaskulární onemocnění – sestra – pacient – rizikové faktory.

Secondary prevention in case of patiens with cardiovascular disease

Summary: The contrubution is dealing with prevention from cardiovascular diseases which have its primacy in the most frequent reasons for death of adults, i. e. not only in Czech Republic but also in developed countries of eastern civilization. The survey has brought the finding related to the way the respondents-nurses preview the secondary prevention of cardiovascular diseases, the way they educate their patients, which risk factors are the crucial ones and how the risk factors of their patients are evaluated. Further, it was found how cardiologic patients - specifically patients with hypertension and angina pectoris - manage to keep preventive measures which are recommanded by nurses co-operating with general practitioners for adults or at internal ambulances. An attempt was made to find the factors which play crucial role in motivation of the patients to keep the preventive measures.

Keywords: secondary prevention – cardiovascular disease – education – nurse – patient – risk factor.

Úvod

Onemocnění srdce a cév jsou v České republice nejčastější příčinou úmrtnosti
a patří k nejčastějším příčinám nemocnosti dospělých jedinců. Kardiovaskulární onemocnění se také nacházejí na třetím místě příčin invalidity (Zvoníková, Čeledová, 2010). I když se úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění v posledních letech v České republice snížila, i tak je oproti jiným vyspělým evropským státům příliš vysoká. Snížení úmrtnosti se dosáhlo zejména zavedením a rozšířením nových léčebných postupů a eliminováním některých rizikových faktorů (Češka, 2010).

Existuje přibližně 250 faktorů, které zvyšují riziko onemocnění srdce a cév. Mezi hlavní rizikové faktory těchto onemocnění patří hypertenze, diabetes mellitus, porucha metabolismu lipidů, kouření, nadváha a obezita, s tím spojený nedostatek tělesné aktivity, dále psychosociální faktory, pozitivní rodinná anamnéza, věk a pohlaví (Sovová, 2006).

K základním povinnostem sestry se řadí podpora zdraví, předcházení nemocem, navrácení zdraví, zmírnění utrpení a zajištění důstojného umírání. Sestry plní roli nejen pečovatelky, ale i edukátorky nemocného a jeho rodiny. Dále se v roli edukátorky podílejí na upevňování zdraví a prevenci nemocí, rozvoji soběstačnosti nemocných, předcházení komplikacím, na pomoci nemocným a jejich rodinám naučit se žít s dlouhodobým onemocněním a v neposlední řadě na nácviku potřebných dovedností (Bužgová, Plevová, 2011).

Dále sestra zaujímá roli obhájkyně nemocného, koordinátorky, výzkumnice, asistentky, kdy se podílí na diagnosticko-terapeutické péči, jelikož připravuje nemocného k vyšetření a zajišťuje terapeutické činnosti ordinované lékařem (Bužgová, Plevová, 2011).

Ve vztahu sestra–pacient je povinností sestry poskytnout pomoc člověku, který její pomoc potřebuje, jednat s nemocným s úctou. Sestra se nesmí nechat negativně ovlivnit věkem, pohlavím ani osobností pacienta. Měla by zachovávat úctu k hodnotovému systému nemocného a chránit právo nemocného na soukromí (Zacharová, Hermanová, Šrámková, 2007).

Cíle výzkumného šetření

Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat, jakým způsobem probíhá sekundární prevence kardiovaskulárních onemocnění, jak se sestry podílejí na sekundární prevenci kardiovaskulárních onemocnění, a posledním cílem bylo zjistit, jak pacienti dodržují doporučená preventivní opatření.

Metodika výzkumu

K získání potřebných dat bylo využito kvalitativního výzkumného šetření s využitím polostrukturovaného rozhovoru. Sběr dat se uskutečnil v měsíci únoru a březnu v roce 2015. Výzkumné šetření se týkalo sester, které pracují u praktických lékařů pro dospělé, a dále sester pracujících na interních ambulancích. Celkem osm sester poskytlo rozhovor, jehož hlavním tématem byla právě sekundární prevence. Jinou výzkumnou techniku, například pozorování, nešlo zvolit, jelikož praktický lékař pro dospělé i lékař v interní ambulanci má většinou jen jednu sestru, a další osoba navíc by nebyla vítána. Dále tvořilo výzkumný soubor osm pacientů, kteří navštěvují ordinace praktických lékařů pro dospělé nebo interní ambulance pro kardiovaskulární onemocnění. Z dlouhé řady kardiovaskulárních onemocnění byla pozornost zaměřena pouze na pacienty s onemocněním hypertenze a angina pectoris. Pro zjišťování kontaktu byla použita metoda sněhové koule, metoda výběru zkoumaných osob do vzorku řetězením kontaktů. Všichni respondenti byli osloveni v rámci Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Výzkumné šetření bylo ukončeno po naplnění teoretické saturace.

Výsledky

Prvním cílem šetření bylo zjistit, jakým způsobem probíhá sekundární prevence kardiovaskulárních onemocnění. Všechny oslovené sestry se ve svých odpovědích shodly na tom, že sekundární prevence kardiovaskulárních onemocnění je velice důležitá a potřebná, proto je nutné věnovat jí patřičný důraz. K vyhodnocování kardiovaskulárních rizik využívá šest z osmi sester hodnocení, nejčastěji se jedná o tabulky programu SCORE. Schéma 1 zobrazuje další hodnocení, která sestry využívají na vyhodnocování rizikových faktorů pacientů.

Všechny dotázané sestry používají při edukaci svých pacientů letáčky či brožurky, mimo ně ještě polovina sester dále uvádí jako prostředek edukace rozhovor, sestry tedy využívají písemnou i mluvenou metodu edukace. Většina, šest sester z osmi, edukuje pacienty komplexně. Sestry se tedy zaobírají všemi rizikovými faktory pacientů. Na schématu 2 lze vidět, které rizikové faktory jsou dle sester nejdůležitější.

Další oblast šetření byla zaměřena na to, jak se sestry podílejí na sekundární prevenci. Sestry uvedly, že jejich úlohou v sekundární prevenci kardiovaskulárních onemocnění je komunikovat s pacienty, informovat je o životosprávě, rizikových faktorech, vyhodnocovat rizikové faktory, motivovat pacienty k dodržování preventivních doporučení a v neposlední řadě je edukovat.

Posledním cílem šetření bylo zjistit, jak se pacientům s kardiovaskulárním onemocněním daří dodržovat preventivní opatření doporučená právě všeobecnými sestrami. Pacienti ve svých odpovědích uvedli, že se jim dodržovat doporučení daří. Pacienti na sebe prozradili, že největším problémem pro ně bylo zanechání kuřáckého návyku, pravidelné užívání léků a změna stravování. Byly dotázány i sestry, jak se jejich pacientům daří dodržovat preventivní doporučení. Ty byly více kritické. Nejvíce sester se shodlo na tom, že největší problém při dodržování je stravování. Dále prý pacientům chybí pevná vůle a motivace. Proto byli pacienti dotázáni, co je motivuje k dodržování preventivních opatření. Jednotlivé odpovědi pacientů zobrazuje schéma 3.

Diskuze

Sekundární prevencí se rozumí dodržování preventivních opatření, tedy buď úplné odstranění, nebo alespoň eliminování rizikových faktorů u nemocných, u kterých je onemocnění již diagnostikováno. Sekundární prevence má zabránit progresi, exacerbaci, vzniku komplikací onemocnění, které se u nemocného již projevilo. Má-li být tato prevence kardiovaskulárních onemocnění účinná a efektivní, je nutné v první řadě správně vyhodnotit rizikové faktory. Každý pacient, tedy i pacient s kardiovaskulárním onemocněním, je jedinečná bytost, jež má určité rizikové faktory, který jiný pacient se stejnou lékařskou diagnózou mít nemusí. Je tedy nezbytné pohlížet na každého pacienta individuálně a komplexně jako na bio-psycho-sociálně-spirituální bytost, která má individuální potřeby. Proto je nutné, aby sestry vyhodnocovaly rizikové faktory a v návaznosti na ně správně a efektivně zvolily edukaci. Avšak edukaci nelze chápat jako předání jednorázové informace. Je nutno ji chápat jako řádně připravený a kvalitně realizovaný edukační proces. Cílem edukačního procesu je pozitivní kvalitativní i kvantitativní změna ve vědomostech, dovednostech, návycích, postojích a v hodnotové orientaci nemocného (Šulistová, Trešlová, 2012).

Jak už bylo zmíněno, z výpovědí sester vyplývá, že největším problémem v dodržování preventivních opatření je u pacientů stravování. Jak uvedla jedna ze sester, pacienti nemají pevnou vůli, mnohdy nemají ani motivaci a mnoho pacientů nemá ani čas, jelikož lidé velmi často pracují více než osm hodin denně, proto raději snědí něco v rychlém občerstvení, než aby si uvařili něco zdravého doma. Rychlé občerstvení je opravdu rychlé a mnohdy je levnější, než kdyby si měli připravit jídlo sami doma. Mnozí rychlé občerstvení vynechají a uvaří si doma, třeba i relativně zdravé jídlo, problém však spočívá ve špatném režimu – za celý den sní například pouze jednu sušenku a dvě koblihy, vypijí tři kávy a poté se snaží, dá se říct, zachránit to tím, že k večeři sní sice doma uvařené jídlo, ale v dvojnásobné porci.

Proto ani v konečném důsledku není tento způsob stravování tím vhodným a prospěšným pro jejich organismus. Vždy je důležité, co jíme, kolik toho sníme a jaké je rozložení stravy. I konzumace velkého množství zdravých potravin může vést ke zdravotním obtížím, ale konzumace potravin nezdravých vede přímo k poškození zdraví (Grofová, 2007).

Také sami respondenti přiznali, že změna stravování jim činní problémy. Jak píše Svačina (2008), v prevenci onemocnění srdce a cév je nejvýznamnější dietou omezení soli. Průměrně přijme člověk za den 8 až 12 gramů soli, což je velice mnoho. Dle Světové zdravotnické organizace je doporučený denní příjem soli do 5 gramů pro dospělého člověka. Dalším důležitým doporučením je omezení alkoholu, protože při požívání nadměrného množství alkoholu dochází podle Svačiny (2008) ke zvyšování tlaku krve. Doporučenou maximální denní dávku alkoholu tedy tvoří 30 gramů u mužů a 20 gramů u žen.

Vedle stravování mají pacienti obtíže při zanechávání kuřáckého návyku. Nejenže kouření zvyšuje krevní tlak, ale také napomáhá při vzniku aterosklerotických plátů a zvyšuje srážlivost. Proto, jak uvádí Sovová (2006), je výskyt infarktu myokardu třikrát až pětkrát častější u kuřáků než u nekuřáků. Pokud kuřák přestane kouřit, riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění se sníží za 2 až 5 let na polovinu.

Z odpovědí dotázaných sester vyplynulo, že nejrizikovějším faktorem je kouření. V populaci se setkáváme s povědomím, že kouření zodpovídá zejména za rakovinu, ve skutečnosti přináší největší škody v souvislosti s úmrtím na kardiovaskulární onemocnění (Aschermann, 2004). Kouření je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, především ischemické choroby srdeční a cévní mozkové příhody (Špinar, 2007).

Dalším významným faktorem je dle sester obezita. Obezita ovlivňuje nejen zdravotní stav nemocných, ale i kardiologická vyšetření. V důsledku zmnožení podkožního tuku je větší vzdálenost myokardu od elektrod elektrokardiografu a z tohoto důvodu může dojít ke zkreslení záznamu EKG, dále se může u nemocných pro špatnou vyšetřitelnost obtížně provádět i echokardiografie. U obézních pacientů je třeba často přítomné zmnožení subperikardiální tukové tkáně diferencovat od perikardiálního výpotku (Hainer, 2011).

Polovina dotázaných sester ve výzkumném šetření odpověděla, že v rámci edukace svých pacientů využívají jako prostředek edukace rozhovor, druhá polovina sester využívá tištěný informační materiál pro pacienty. Tento poměr je velice malý, neboť v komunikaci s nemocnými je od sestry požadována zejména schopnost aktivně naslouchat. Aktivní naslouchání a pozorování pacienta je nejefektivnější cestou, jak s nemocným navázat vztah, jak snadno a rychle získat informace od nemocného a pochopit zkušenost nemocného s nemocí (Vévoda, 2013). Z výzkumného šetření Žahourkové (2014) vyplývá, že oslovené respondentky, kardiologické sestry, vidí větší možnosti edukace kardiologických pacientů v předávání tištěného informačního materiálu, v doporučení účastnit se různých preventivních programů a v doporučení na jiné specialisty či klub kardiaků. V tomto šetření, stejně tak jako v našem, vidí respondentky edukační činnost převážně v předávání tištěných edukačních materiálů. Otázkou je, do jaké míry je tato forma edukace efektivní.

Závěr

Cílem šetření bylo zmapovat nejen to, jakým způsobem probíhá sekundární prevence v ordinacích praktických lékařů pro dospělé a v interních ambulancích, ale zejména, jakým způsobem se na tomto druhu prevence podílejí samy sestry. Dalším předmětem zkoumání bylo zjištění, jak se pacientům, kteří navštěvují tyto ordinace pro léčbu kardiovaskulárních onemocnění, daří dodržovat preventivní opatření, která jim jsou doporučována sestrami.

Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry teoreticky vědí, co je to edukace, jak by měla vypadat, co by měla přinášet, jaký důležitý význam má a proč je nutné se této oblasti věnovat, ale mnohé sestry edukaci nevedou tak, jak by se měla vést. Z jakého důvodu tomu tak je? Někdo tvrdí, že nemá čas, jiný se zase hájí tím, že k tomu nemá prostředky a pomůcky, někteří uvádějí, že sami pacienti nemají o edukaci zájem.

Nastiňme si situaci: 68letý senior je objednán na vyšetření na určitou hodinu, přesto čeká v čekárně již 2 hodiny, je nalačno, nemůže se rozptýlit nějakou činností, ale zabývá se myšlenkami na to, že mu ujede poslední autobus, pokud zde stráví ještě půl hodiny navíc, a proto řeší, jak se jiným způsobem dostane domů. Dle mého názoru není v tuto chvíli takový pacient schopen adekvátně přijmout edukaci, již mu sestra poskytne. Až poté, v klidu doma, vzpomíná, co mu vlastně sestra povídala.

Proto chceme-li, aby sekundární prevence měla význam a byla efektivní, měli bychom se zamyslet nad sebou, nad pacientem samotným a poté nad tím, jak lze sekundární prevenci realizovat. Pokud chce být pacient edukován, má zájem o své zdraví a chce řešit své problémy, je možné s ním nadále pracovat na změně životního stylu, odstranění či alespoň eliminování rizikových faktorů. Není-li tomu tak, nedosáhneme kýženého efektu. Podmínkou efektivní edukace tedy není pouze její správná forma, metody, obsah, ale také její správné načasování. V situaci, která je popsána výše, nelze pacienta účinně edukovat, neboť se nesoustředí na své onemocnění, své problémy a ani na sestru, jelikož ho právě v tuto chvíli vše „zdržuje“ a jeho největším problémem je onen poslední autobus, který mu pravděpodobně ujede.

Profesionálním uměním sestry je tedy docílení toho, aby si pacient uvědomil nutnost změny, chtěl se na ní podílet a hlavně aby vytrval v realizaci získaných znalostí, dovedností, postojích a návycích, které směřují ve prospěch jeho zdraví (Šulistová, Trešlová, 2012).

Mgr. Zdeňka Pavelková, Ph.D., Bc. Zdeňka Hotařová, Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Literatura:

1. Aschermann M. Kardiologie. Praha: Galén, 2004, 753 s. ISBN 80-726-2290-0

2. Bužgová R, Plevová I. Ošetřovatelství I. Praha: Grada, 2011, 285 s. ISBN 978-802-4735-573

3. Češka R. Interna. Praha: Triton, 2010, 855 s. ISBN 978-807-3874-230

4. Grofová Z. Nutriční podpora: praktický rádce pro sestry. Praha: Grada, 2007, 237 s. ISBN 978-802-4718-682

5. Hainer V. Základy klinické obezitologie. 2. vyd. Praha: Grada, 2011, 422 s. ISBN 978-802-4732-527

6. Sovová E. 100+1 otázek a odpovědí o prevenci nejčastějších onemocnění. Praha: Grada, 2006, 150 s. ISBN 80-247-0952-X

7. Svačina Š. Klinická dietologie. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2256-6

8. Špinar J, Vítovec J. Jak dobře žít s nemocným srdcem. Praha: Grada, 2007, 255 s. ISBN 978-80-247-1822-4

9. Šulistová R, Trešlová M. Pedagogika a edukační činnost v ošetřovatelské péči pro sestry a porodní asistentky. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2012, 191 s. ISBN 978-80-7394-246-5

10. Vévoda J. Motivace sester a pracovní spokojenost ve zdravotnictví. Praha: Grada, 2013, 159 s. ISBN 978-802-4747-323

11. Zacharová E, Hermanová M, Šrámková J. Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. Praha: Grada, 2007, 229 s. ISBN 978-802-4720-685

12. Zvoníková A, Čeledová L, Čevela R. Základy posuzování invalidity. Praha: Grada, 2010, 357 s. ISBN 978-802-4735-351

13. Žahourková M. Účast pacientů po prodělaném infarktu myokardu na aktivní péči o své zdraví v rámci sekundární prevence. Diplomová práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta zdravotně sociální, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, 2014

 

Recenzovali:

PhDr. Jiří Frei, Ph.D. – Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Zdravotně sociální fakulta, Západočeská univerzita v Plzni
Mgr. Petra Podrazilová, DiS. – Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci

 

Více o autorce:

Mgr. Zdeňka Pavelková, Ph.D., Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
2001: ukonč. SZŠ Český Krumlov – Všeobecná sestra; 2004: ukonč. Bc. studium – Ošetřovatelství, LF UK Plzeň; 2006: ukonč. Mgr. studium – Ošetřovatelství, ZSF JU České Budějovice; 2015: ukonč. Ph.D. studiu, – Ošetřovatelství, ZSF JU České Budějovice; 2006–2010: Nemocnice České Budějovice, a. s. – sestra u lůžka; od 2007: ZSF JU České Budějovice, odborná asistentka

 

• tisk
• předplatit si