Strach dítěte před operačním výkonem

Hospitalizace dítěte v nemocničním zařízení narušuje jeho kvalitu života a dochází k dočasnému odloučení od rodiny. Práva dětí v nemocničním zařízení jsou definována v Chartě práv dětí.

Hospitalizované dítě se musí vyrovnat s různými aspekty, mezi které patří bolest, úzkost a další. Mezi faktory podstatné pro zvládání strachu dítěte před operačním výkonem patří jeho věk, kdy dítě v odlišném věkovém období zvládá tuto zátěž jiným a individuálním způsobem. K dalším faktorům patří rozvoj osobnosti, podpora příbuzných, závažnost onemocnění, léčba a samotný psychický rozvoj. Každé dítě je však individuální, proto nelze ani s plnou platností definovat zvládání strachu podle věku.

 

Příprava dítěte na operační výkon

Dítě je přijato na chirurgické pracoviště plánovaně nebo akutně a dochází k jeho bezprostřední přípravě k určitému výkonu. U každého příjmu je vhodné, aby dítěti a jeho příbuzným bylo zajištěno klidné prostředí, kde se bude moci strachu zbavit. Dítě v mladším věku čekáním na operaci netrpí, ve starším školním věku je už více zaměřeno na budoucnost a prodleva před samotným chirurgickým výkonem u něj může vést ke strachu a projevům úzkosti.

Je proto žádoucí, aby děti byly před operačním výkonem strachu zbaveny a byl zachován příjemný přístup dětských sester na pracovišti, kde bylo dítě k operačnímu výkonu přijato.

 

Cíle a výsledky šetření

Naše výzkumné šetření probíhalo v letech 2015–2016 v nemocničním zařízení v Moravskoslezském kraji. Výzkumný soubor tvořilo celkem 128 dětí ve věku 7–18 let přijatých k chirurgickému řešení vzniklého problému s nutností operace. Pro sběr dat byl použit dotazník k hodnocení strachu u dětí před operačním výkonem.

 

Hodnocení strachu dětí před operačním výkonem

Prvním výzkumným záměrem bylo zjistit rozdíly v hodnocení strachu dětí ve srovnání podle věku. Rozborem získaných dat od respondentů byly vytvořeny a vzájemně porovnány kategorie dětí, které byly rozděleny do dvou kategorií podle věkového rozhraní: a) 7–12 let, b) 13–18 let.

U dětí v první kategorii byl strach hodnocen méně než u dětí v kategorii druhé. V tomto případě by se tedy mohlo potvrdit tvrzení, že starší děti si své onemocnění uvědomují více než děti v mladším věku a prodleva mezi přijetím na nemocniční oddělení a samotným zařazením do operačního programu přináší pocit úzkosti a strachu.

 

Strach a kvalita života dívek a chlapců

Strach je jedním z aspektů negativně působících na kvalitu života chlapců a dívek. Patří do něj také strach chlapců a dívek před operačním výkonem, jehož zkoumání bylo druhým výzkumným záměrem. V roce 2009 byl proveden výzkum hodnotící kvalitu života dětí v odlišném věkovém období a bylo zjištěno, že kvalita života je u chlapců a dívek téměř totožná, avšak s postupným stárnutím dětské populace dochází k jejímu odlišnému hodnocení, a tedy i k rozdílnému zvládání strachu v určitých situacích.

Z dat získaných pro tento výzkum bylo zjištěno, že k intenzivnějšímu prožívání strachu dochází u dívek. Tento výsledek však může být postupem času odlišný.

 

Strach a čas

Dítě je přijato do nemocničního zařízení buď jako akutní příjem, nebo jako příjem plánovaný. Rozdíl ve vnímání strachu u těchto dvou kategorií dětí byl naším třetím výzkumným záměrem. Data získaná od dětí byla zařazena do těchto dvou kategorií a byly zkoumány časové úseky, kdy dochází k operačnímu výkonu a vzniku strachu. Výzkum poukázal na skutečnost, že v kategorii dětí přijatých jako akutní příjem je prožívání strachu intenzivnější než u dětí přijatých plánovaně.

Výsledek tohoto šetření poukazuje na skutečnost, že když už je dítě seznámeno s nutností výkonu, reaguje na vzniklou skutečnost lépe než dítě setkávající se s touto situací poprvé. Toto vyjádření však nelze hodnotit jako jednoznačné, protože i v tomto případě půjde o individualitu dítěte a závažnost vzniklé situace.

 

Intenzita bolesti a její podíl na strachu

Hodnocení strachu u dětí před operačním výkonem bylo v tomto výzkumu zaměřeno také na intenzitu bolesti. Bolest je psychický stav poukazující na poruchy normálního průběhu fyziologických procesů. Rozborem dat z výzkumného šetření bylo zjištěno, že 30 % dětí před operačním výkonem bolestí netrpí, a tudíž neprožívají strach z důvodu akutně vzniklé bolesti. Tohoto výsledku mohlo být docíleno např. aplikací vhodné analgetizace na urgentním příjmu. Druhá kategorie dětí, která bolest prožívala s různou intenzitou podle hodnocení na hodnoticí škále, projevy strachu a úzkosti vykazovala.

Tento výsledek poukazuje na pocity dítěte v rámci omezení a nedostatku energie v oblasti zdraví a fyzické aktivity.

 

Závěr

Získané výsledky tohoto šetření poukazují na skutečnost, že je nutné, aby děti, které jsou hospitalizovány v nemocničním prostředí před operačním výkonem, byly zbaveny strachu, k čemuž může pomoci vhodný přístup lékařského a ošetřovatelského personálu a také dostatečná edukace rodiny k danému onemocnění. Strach dítě je nepříjemným faktorem, který ovlivňuje průběh léčby.

 

Mgr. Josef Lhoťan, Fakultní nemocnice Ostrava, Chirurgická klinika

 

Více o autorovi:

Mgr. Josef Lhoťan, Fakultní nemocnice Ostrava, Chirurgická klinika
2004–2008: SPgŠ a SZŠ Krnov – obor Zdravotnický asistent; 2009–2012: Bc. studium – obor Všeobecná sestra, LF Ostrava; 2012–2014: Mgr. studium – obor Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech, specializace Pediatrie, Management ve zdravotnictví, LF Ostrava; 2008–2009: Sdružené zdravotnické zařízení Krnov – zdravotnický asistent; od 2014: Fakultní nemocnice Ostrava – Dětská chirurgická klinika, dětská sestra

 

• tisk
• předplatit si